Státní podnik Řízení letového provozu si aktuálně pořizuje novou kalibrační letku. Konkrétně jde o dva turbovrtulové stroje Beechcraft King Air 350, které nahradí dosluhující kalibrační dvojici ve složení Turbolet L410 UVP-E (1991) a proudová Cessna 560 XL (2004). Stroje jsou využívány k letovému ověřování funkčnosti a přesnosti leteckých pozemních zařízení. Jaké možnosti skýtají a kde se mohou zapojit do služby, vysvětluje výkonná ředitelka útvaru výcviku a obchodu ŘLP Jana Navrátilová.

Už jste zapojili nový letoun do činnosti?

Zapojujeme ho postupně, protože kolegové získávají praktické zkušenosti s letounem i novým systémem pro letové ověřování leteckých pozemních zařízení. Musejí se s letadlem sžít. Začínáme s ním dělat zálety primárně pro potřeby našeho  podniku. Až ověříme, že všechno dokonale funguje, pak ho začneme nasazovat i na zahraniční mise. Kolegové se právě vrátili například z Tanzanie, ale tam byli ještě s Cessnou.

Jak dlouho byli kolegové v Tanzanii?

Byli tam týden, a to už po druhé. Poprvé tam byli jednorázově loni, následně se nám podařilo vyhrát tendr a uzavřít s tamními kolegy rámcovou tříletou smlouvu. Takže další mise do Tanzanie nás čekají.

Jaké další služby v zahraničí vás čekají?

Teď se chystáme do Kosova, připravuje se tendr v Gruzii, kde máme dlouhodobé partnerství a doufáme, že se nám podaří zvítězit. Hodně jsme spolupracovali s Arménií, s Uzbekistánem, tendr se chystá v Makedonii. Rádi bychom do budoucna zajišťovali ověřování pomocí kalibrační letky v rámci celého našeho FABu (středoevropský funkční blok vzdušného prostoru, pozn. aut.), tedy pro sedm zemí mimo Rakouska, které na této úrovni spolupracuje s Německem a se Švýcarskem. Takže plány jsou velké.

Ale FABy jsou ještě víceméně virtuální realita, nebo ne?

Některé aktivity v rámci tohoto projektu, které se dají realizovat snáze a rychleji, například pokud jde o výcvik, už fungují. Třeba výcvik bosenských řídících letového provozu v naší škole CANI.

Do gruzínského a dalších tendrů už jdete s novou letkou?

Ano, počítáme už s nasazením našeho nového letadla.

Kdy přijde to druhé?

Koncem letošního roku.

Máte spočítáno, za jak dlouho se investice vrátí?

Máme na to studii, určitě počítáme i s komerčními výnosy. Nejde ale pouze o návratnost investice. Modernizace letky, která slouží hlavně pro potřeby našeho podniku, byla už vzhledem ke stáří původních dvou letounů nutná. Navíc udržovat dva typy letadel, která jsme kdysi získali od ÚCL, je samozřejmě nákladnější, než mít jen jednotypovou flotilu.

Co uděláte se starými stroji? Prodáte je?

Připravujeme prodej obou letadel. V souladu se zákonem musíme postupovat veřejnou aukcí. Nejprve prodáme L410 UVP-E, na přípravě prodeje intenzivně pracujeme. Cessna 560XL bude následovat.

Testovali jste si už předběžný zájem?

Ano, zájem mají české firmy, ale ozývají se nám i možní kupci ze zahraničí, třeba z Anglie. Není také vyloučené, že L410 skončí třeba někde v Africe nebo zemích bývalého Sovětského svazu.

Nevznikne vám konkurence, když někdo koupí kalibrační letadlo a bude jej skutečně používat jako kalibrační letadlo?

To nás samozřejmě napadlo, takže jsme nakonec učinili rozhodnutí, že ta letadla nebudeme prodávat jako kalibrační. Techniku z nich vyndáme a budeme je prodávat očištěná o tato zařízení. Právě proto, abychom si nevybudovali konkurenci. Technologii se budeme snažit prodat zvlášť přes současného dodavatele, přichází v úvahu třeba prodej na náhradní díly.

Pro zajímavost, kolik stávající letadla, Cessna a L410, nalétají ročně hodin?

Pohybuje se to kolem 800 letových hodin. Aktuálně je o jejich služby velký zájem, budeme dělat například kalibraci pro Kubu. Ale hodně poptávek jsme museli odmítnout třeba proto, že stará letka nesplňuje speciální vojenské požadavky. Například Nizozemí, Litva nebo Lotyšsko po nás chtěli měřit i vojenské technologie. Takže jsme se rozhodli tyto funkcionality v nových letadlech mít, protože je to v nových tendrech často požadováno.

Je v Evropě velká konkurence?

Konkurence je veliká. Nejvíce firem je v Anglii, myslím, že tři až čtyři. Tam je to postavené vyloženě na komerční bázi, jde o soukromé firmy. Podobné fungují i jinde, třeba v Německu. Vedle toho tuto službu zajišťují státní podniky pro řízení letového provozu, takto třeba Srbové fakticky ovládají trh na Balkáně. I když se nám tam občas podaří skrze nějaký tendr proniknout. I kvůli velké konkurenci v Evropě se poohlížíme po vzdálenějších destinacích, jako je třeba právě Uzbekistán, země v Africe či Kuba. V Africe hodně zvažujeme i bezpečnostní rizika, abychom nevystavovali naše zaměstnance a stroje nebezpečí. Zájem máme třeba i z Kolumbie, tam ale hraje velkou roli i cena za přelet. Musíme bodovat především kvalitou služeb.

Je pravda, že máte v rámci kalibrační letky i dron?

Máme jedno bezpilotní letadlo, pro které jsme nyní získali potřebná osvědčení – povolení k provozování leteckých prací. Počítáme s tím, že ho zapojíme do některých dílčích úkolů. Kolegové s ním chtějí dělat třeba snímkování pozemních světel. Jeho použití ale může být širší, například Švýcaři již testují jeho použití při letovém ověřování ILS (Instrument Landing System – elektronický přístrojový přistávací systém, pozn. aut.). Dron ale nemá zatím takové možnosti jako velké letadlo, nemůže zdaleka nést takové vybavení.

Jana Navrátilová (43)

Absolventka Vysoké školy ekonomické v Praze, obor Mezinárodní obchod, logistika, mezinárodní doprava a zasilatelství. V ŘLP pracuje od roku 2000. Od roku 2002 zastávala pozici vedoucí oddělení investic, od roku 2008 působila jako náměstkyně ředitele Divize plánování a rozvoje letových navigačních služeb pro sekci letecké školy. K 1. lednu 2016 byla jmenována do funkce ředitelky Útvaru letecké školy a obchodu a od 1. ledna 2018 zastává pozici výkonné ředitelky útvaru výcviku a obchodu.

Tagy Cessna Jana Navrátilová kalibrační letka L410 řlp

3 komentáře