Cestovní ruch Infrastruktura Letectví Lidé Rozhovory Zprávy

Rozhovor: Nechci zlehčovat covid, ale hrozbou pro letectví je karanténa, říká Klas

Letadlo, ilustrační foto. Pramen: ministerstvo dopravy
Letadlo, ilustrační foto. Pramen: ministerstvo dopravy
Rozhovor s šéfem Řízení letového provozu Janem Klasem o největší krizi v letectví vůbec.

Deník Zdopravy.cz přináší rozhovor s šéfem státního podniku Řízení letového provozu Janem Klasem o budoucnosti letectví i osudu dispečerů v době krize, kterou obor nepamatuje. Provoz nad Evropou znovu uvadá a dřívější jistoty padly. „Možná už nikdy neuvidíme stejná čísla jako před krizí,“ říká Klas, podle kterého cestující už nelákají ani extrémně nízké ceny. Řeč se stočila i k letadlům Boeing 737 MAX, na které má ŘLP simulátor. Podle Klase půjde po opětovném vzlétnutí o nejbezpečnější letadlo na světě.

Jan Klas Autor: ŘLP
Jan Klas
Autor: ŘLP

Jak to dnes na nebi vypadá?

Po naprosto bezprecedentním poklesu, který postihl celý svět a v Evropě nelétalo téměř nic, se v našem oboru začaly tvořit plány a předpovědi obnovení provozu. Aktivně jsem se toho účastnil a musím říci, že se názory zásadně rozcházely. Optimističtější část kolegů předpokládala, že letní sezona bude téměř jako ta loňská a největší dravci z řad low-costů využijí krizi k expanzi a budou létat za velice nízké ceny. Tyto předpoklady se ale rozhodně v plné míře nenaplnily.

Vy jste byl spíše pesimista?

Já jsem založením optimista, ale v tomto případě jsem patřil k pesimistické straně. Tvrdil jsem a tvrdím, že o tom, jak rychle a do jaké míry se letectví vzpamatuje, rozhoduje v posledku jenom cestující se svou platební kartou. A ten dnes vidí ve spojení s leteckou dopravou jen komplikace. Cestujících je několik skupin: obchodní cestující sedí doma u počítačů, pořádají videokonference a nelétají a cestující dovolenkáři jsou denně bombardováni negativními zprávami médií. Dnes létají jen lidé, kteří skutečně musejí. A držitelé voucherů. Nepomáhá ani vějička extrémně nízkých cen.

Těmi komplikacemi máte na mysli nejrůznější opatření typu testů a karantén, která často straší lidi víc než sám virus?

Ano, příkladem budiž Británie, která k nákaze přistupovala nejprve velice laxně, aby pak začala zmatkovat a zakazovat lidem i Chorvatsko, kde bylo tehdy jen pár výskytů. A pokud jde o Evropskou unii, tak ta nebyla schopná u členských států docílit nějakou koordinaci protivirových opatření. Vidíme dnes úplné uzavření Maďarska, kde je velká flotila Wizz Airu. Takže shrnuto, situace není dobrá a nelze čekat, že se výrazně přes zimu zlepší. My jsme byli v létě v nejlepších časech na 40 procentech loňska a nyní provoz v Evropě znovu klesá, neboť opatření se znovu utužují. Letos tedy nenastává přirozený proces, na který jsme byli léta zvyklí, že dovolenkáři jsou během září přirozeně nahrazováni byznysmeny. Já nechci nijak zlehčovat samotný covid, ale to riziko a hrozba pro letectví je karanténa. Takto je to v letectví vnímáno.

Byl to pro řízení letového provozu šok, když to přišlo?

Byl to absolutní šok. Nedá se to srovnat ani s útlumem po sopce, to byl krátkodobý útlum. Dnes mluvíme o několika měsících a vracet se budeme několik let.

Vrátí se vůbec letectví na předvirovou úroveň?

Myslím si, že není nereálný scénář, že už nikdy neuvidíme stejná čísla jako před krizí. Protože letectví i bez viru prochází změnou a nemusí to být špatně. Letectví se musí adaptovat na nové podmínky a nové výzvy. Letectví je dnes vnímáno i tak, že není příliš přátelské k životnímu prostředí. A na tom bude třeba zapracovat z hlediska PR i z hlediska věcného, aby se toto vnímání změnilo. To není pesimismus ani optimismus, to je realismus. Letectví se musí změnit a nečekat, že přijde snadný a rychlý návrat na předkrizovou úroveň. Tím nechci podceňovat pozitivní vliv nějaké účinné vakcíny nebo nových způsobů testování.

Je tedy možné, že lidé přivyknou faktu, že nemusí leteckou dopravu využívat zas tak často?

S tím se musí počítat, ten proces už probíhá.

V posledních letech jsme byli svědky boomu letectví, kdy nízkonákladoví dopravci naučili létat široké masy obyvatelstva, které na to dříve nemohly ani pomyslet. Nestane se z letecké dopravy znovu řekněme luxusnější záležitost?

To je velmi zajímavá otázka. Ten boom byl samozřejmě pro letectví a cestovní ruch dobře. I když i tam byly otazníky, zda má například letadlo sloužit v podstatě jako autobus do hospody. Zda skutečně ta pozitiva z levného cestování převažuji nad negativy. Mohlo to odrazovat jiné turisty. Ale zpátky k letectví: vidíme několik trendů, z nichž některé už jsou realitou. Mizí velká letadla, B747 nebo A380 už nebudou rozhodně tahouny globální dopravy. Fakticky nikdo s nimi nepočítá. Je určitě dobře, že nastupují generace letadel typu Dreamliner nebo A350, protože je u nich mnohem lepší vztah k životnímu prostředí. A je to i pohodlnější cestování. S tím souvisí i to, že na ústupu je cestování do velkých hubů, letecké společnosti si vybírají spíše střední a menší. Jinak já předpokládám, že dominance low-costů na krátkých tratích ještě nějaký čas potrvá. Jak se bude vyvíjet mezikontinentální létání si vůbec netroufám odhadnout. Jsou tu rizika, že síťoví dopravci budou mít tu síť natolik narušenou, že jim to nebude dávat ekonomický smysl.

Čekají změny i obor řízení letového provozu?

Asi všichni cítíme, že bude třeba se naučit lépe reagovat na změny v poptávce, protože dostáváme naprosto šílenou lekci. Řízení letového provozu bude muset přispět i k tomu, aby létání bylo celkově atraktivnější. Aby bylo za rozumnou cenu a přátelštější k životnímu prostředí. To v první řadě znamená zajistit optimální trajektorii a nebýt prvkem, který dopravu zatěžuje nějakými zpožděními a dalšími problémy.

Dispečerské pracoviště. Ilustrační foto. Autor: ŘLP
Dispečerské pracoviště. Ilustrační foto.
Autor: ŘLP

Nebyly podniky řízení letového provozu v posledních letech trochu rozmazlené? Zisky byly jisté a státy je braly jako samozřejmou kasičku, kam jim padají peníze automaticky z nebe?

Čekáte od insidera, že vám něco potvrdí? A já vám to potvrdím, ano. Do jisté míry to tak bylo. Myslím si ale, že konkrétně české ŘLP nebylo v Evropě nějakým extrémem. Pravdou je, že v každém státě je to monopol, a je to monopol i z hlediska pracovní síly. Jde o velice náročnou práci, která si žádá odpovídající ohodnocení. Osobně jsem příznivec toho, aby monopoly byly narušené, což by věci prospělo. Před koronavirem se o tom vedla v Evropě poměrně konkrétní debata, ale nyní jsou všichni samozřejmě v krizovém managementu a mají jiné starosti.

Moc si nedovedu představit narušení tohoto monopolu. Jak by k tomu mohlo dojít? Třeba že české ŘLP by se přihlásilo o zakázku ve Francii?

Tak u letištních služeb už někde k prolomení monopolu došlo, když některé státy vypsaly soutěže. Ale pokud jde o traťové létání, tak je třeba nejprve vytvořit nějaké logické celky, ve kterých by se řídil provoz. To se dlouhodobě nedaří, a to i proto, že to nikdy nebylo podpořeno ekonomickým modelem. Ale i laik při pohledu na mapu Evropy pochopí, že organizace vzdušného prostoru podle státních hranic není optimální.

Vraťme se k probíhající krizi. Jaké jsou konkrétní dopady na ŘLP a jeho zaměstnance?

Když situace nastala, tak jsme přednostně řešili rizika vyplývající z karantény. Organizovali jsme jinak směny, provozní zaměstnance jsme zcela oddělili od administrativy, vybudovali jsme nový provizorní vchod pro řídící letového provozu. Oddělili jsme i provozní týmy. Měli jsme to velmi hezky zorganizované, ale ukázalo se, že de facto není co řídit. V tu chvíli jsme museli rozjet udržovací výcvik, aby lidé neztratili návyky. Provoz klesl tak, že v jednu chvíli jsme byli jen na jednom sektoru, jinak jich v létě máme třeba 11.

Pro některé zaměstnance jste tedy provoz simulovali?

Ano, museli jsme dělat klasický udržovací výcvik na simulátorech. Pak se provoz trochu začal zvedat, takže většina personálu měla možnost se střídat. Teď vyhlížíme zimu.

Máte nadbytek zaměstnanců?

Ano, v tuto chvíli máme samozřejmě nadbytek. Jsme dimenzovaní na 3000 pohybů a dnes jich je tisíc. Není to přímá úměra, že by pokles provozu na třetinu znamenal třetinovou zátěž, nicméně nyní máme více řídících, než potřebujeme.

Kolik jich máte?

Včetně těch, co pracují na regionálních letištích, máme 262 dispečerů.

Propustíte nějaké?

Snažíme se dělat všechna opatření tak, abychom tuto pracovní sílu, kterou jsme složitě a draze vycvičili, neztratili. Probíhá kolektivní vyjednávání, v jehož rámci se snažíme nastavit nové podmínky tak, abychom ušetřili personální náklady bez nutnosti propustit jediného dispečera. Otázka je, jaká bude situace na regionálních letištích. Nyní ale pracujeme se scénářem udržení všech řídících letového provozu.

Jak tedy to snížení personálních nákladů má vypadat?

My jsme se dlouhodobě snažili nastavit mzdový systém tak, aby vše nebylo zahrnuto v mzdových tarifech. Máme dost velkou variabilitu u pohyblivých složek mzdy, které jsou nastaveny v návaznosti na výkon. Částečně šlo i o motivační složky. Zastavením benefitů nad rámec tarifů jsme poměrně významně ušetřili, to byl náš krok číslo jedna. Díky tomu se v letošním rozpočtu, který byl původně nastaven na téměř čtyři miliardy, dostáváme k úspoře téměř miliardy. To bylo první razantní dupnutí na brzdu.

Jednáte i o snížení tarifů?

Jsme v situaci, kdy víme poměrně dobře, jak dopadne tento rok. A snažíme se nastavit parametry pro naše fungování na léta 2021 a 2022. Doplním na vysvětlenou, že máme pětiletý plánovací cyklus s velmi složitou ekonomickou regulaci. Letošní rok byl první z nového pětiletého cyklu. A nyní běží velká diskuse, jak bude za těchto podmínek vypadat ta ekonomická regulace, protože podle původních pravidel by si letošní obrovský propad příjmů mohly podniky řízení letového provozu cenově kompenzovat v příštích letech. Což samozřejmě není přijatelné pro aerolinie; navíc ty peníze v letectví nebudou. Takže zatím diskuse spěje k tomu, že ceny pro léta 2021 a 2022 zůstanou na letošní úrovni, nicméně dojde znovu k revizi oprávněných nákladů.

Mimochodem, kdo provádí tu ekonomickou regulaci?

Je to fakticky Evropská komise, která si k tomu zřídila příslušné orgány. Společně dávají doporučení, kam by měly náklady klesnout, když nastala takováto situace. A my si budeme muset náklady obhájit při individuální konzultaci. A rozdíl legitimních nákladů a toho, co bylo původně plánováno, se pak dá promítnout do navýšení cen služeb. Bude to ale nejspíš rozloženo do řady let.

Ceny, které účtuje leteckým dopravcům, jsou tedy dané nějakými mantinely Evropské komise?

Jsou dané legislativou a ta předpokládá jistou míru konzultací a schvalovacích procesů. Fakticky je to tak, že na pětileté období se stanoví předpoklad provozu, odsouhlasí se náklady, které jsou s tím spojené a akceptovatelné, z toho se vypočítá cena (proto může být každý rok trochu jiná). Podstatné je, že když se provoz v nějakém rozmezí změní, tak je možnost si to cenově v příštích letech kompenzovat. Změna provozu do dvou procent žádný nárok na zvýšení ceny nedává, od dvou do deseti procent už vzniká nárok na kompenzaci v poměru 30:70. Když provoz klesne, můžete cenu zvýšit, když provoz naroste, cena klesá.

Teď ale provoz klesl mnohem výrazněji.

To chci dodat. Pokud provoz klesne o deset a více procent, tak si to může podnik řízení letového provozu v následujícím roce kompenzovat stoprocentně, tedy zdražit na dvojnásobek. To byla dosud jen teoretická věc, nikdo nepočítal s tím, že to může nastat. A v tuto chvíli je to na stole. Všichni v Evropě mají větší propad než deset procent.

Co na to letecké společnosti, které asi nemůžete dřít z kůže, protože vesměs bojují o přežití?

Přesně tak. Proto od začátku podporuji rozumný kompromis, došlo například k odložení splatnosti faktur. Teď už musí platit a musím říci, že zatím platí.

Čistě pocitově, jaká je atmosféra při jednání s aeroliniemi?

Když budu upřímný, není úplně ideální. Nervozita na všech stranách je pochopitelná, ale vždy musí dojít k nějakému kompromisu. A ten se těžko hledá, když hned na začátku se nastřelí pro druhou stranu nepřijatelná varianta. Aerolinie přišly například s tím, aby se zrušil celý systém placení za služby řízení letového provozu. Navrhovaly, aby si to pod sebe vzaly státy. To byla jejich první reakce a já jí uvádím jako příklad jednoho z extrémních postojů. Tím by se celý systém rozbořil. A samozřejmě i na naší straně byli někteří ředitelé, kterým se nechtělo do žádných úspor a odvolávali se na zmíněný systém regulace, tedy na zákonný nárok na vyšší ceny v příštích letech. To je podle mě taky nesmysl, protože ty peníze se výsledně musejí dostat z lidí, kteří cestují. A ti musejí věřit, že najdeme řešení.

Nové simulátory na A320 a B737 MAX. Foto: CATC
Nové simulátory na A320 a B737 MAX. Foto: CATC

Trochu jsme zamluvili ty tarify. Přistoupí vaši zaměstnanci na jejich snížení?

To je těžké komentovat, protože kolektivní vyjednávání právě probíhají. Jednáme se třemi odborovými organizacemi. Jednání s organizací, která zastupuje řídící letového provozu, nejsou ještě u konce. Jsou velmi těžká.

Měla už být u konce?

Platí čím dříve tím lépe. Naše situace se zhoršuje každým měsícem. Ta jednání jsou těžká i proto, že proti sobě sedí partneři, kteří jsou oba pod stejným tlakem. Na nás všechny se valí negativní zprávy z médií a víme, že na letectví mají desetkrát větší dopad než na jiná odvětví. Doufám, že se k něčemu dobereme. Pokud se tak nestane do konce roku, pak nastane standardní proces za účasti zprostředkovatele. My víme přesně, kolik potřebujeme ušetřit na osobních výdajích.

Kolik?

Blíží se to ke sto milionům korun. Snažíme se ale šetřit i v dalších částech podniku. Změnili jsme organizační strukturu, zrušili jsme například 27 manažerských postů. Máme připravenou i racionalizaci v podobě propouštění. Chceme ušetřit 77 hlav v uvozovkách, z toho 50 odchodem z podniku a zbytek zkracováním úvazků. Jak už jsem říkal, propouštění se netýká řídících letového provozu. I u nich jsme ale připraveni na různé varianty, například snížením úvazků, příplatků a podobně. Jednáme.

Budete mít dispečery na poloviční úvazek?

Poloviční určitě ne. Reálná potřeba na příští rok bude podle našich předpokladů na 80 procentech. I když ten provoz se vyšplhá řekněme na 60 procent, tak to samozřejmě neznamená, že to zvládne 60 procent řídících.

Předpokládám, že jste stopli přijímání nových dispečerů?

Ano, museli jsme. Bohužel.

Máte někoho ještě ve výcviku?

Ve výcviku máme nové kolegy. Ty chceme docvičit, zvenku ale už nikoho nového nepřijímáme.

Ve své škole CANI cvičíte i zahraniční dispečery. S nimi jste asi teď na nule, nebo ne?

Je to překvapivé, ale nejsme úplně na nule. Podařilo se nám některé kurzy udržet, což je téměř zázrak. Nechali jsme si ve spolupráci s Úřadem civilního letectví schválit i výcvik na dálku, takže jsme byli schopni vyhovět i zákazníkům, kteří nemohli přijet. Ale nemůžeme takto dělat samozřejmě velké objemy. Cvičíme norské a německé kolegy. Bohužel to vypadá, že se v norské skupině vyskytl covid a že budeme muset výcvik přerušit.

Jako dceřinou společnost máte i pilotní školu CATC, kterou jste před lety koupili od ČSA a nyní ji chcete prodat. To přišlo s krizí, nebo jde o starší plány?

To s krizí nesouvisí. Bylo to z podnětu dozorčí rady, kde na věc byly různé názory. Rada nám nakonec uložila, abychom možnost prodeje CATC prozkoumali. Po čase do toho přišel covid. Měli jsme velmi konstruktivní jednání s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem a jeho týmem, kde jsme řekli, že může nastat stav, kdy budeme mít tržní ocenění, které se nemusí naplnit. A pod cenou rozhodně prodávat nebudeme. Pokud se ale tržní ocenění naplní, pak nám to výrazně finančně pomůže.

Jaká je vaše představa?

Tehdy nám to spočítala konzultantská firma na zhruba 350 milionů, což by bylo fajn. Tržní ocenění ale nakonec vždy z principu vzniká na trhu a v tuto chvíli je situace v letecké dopravě velmi složitá. Nyní si netroufám říci, jestli je tržní cena nad nebo pod tím, co jsme měli na papíře. CATC má v portfoliu například simulátor na MAX, což je jeden z mála na světě. V tuto chvíli se přitom zdá, že dojde brzy k obnovení prodejů MAXů. To by byl pro naší školu velký impuls.

Hodnotíte školu CATC jako úspěšný byznys?

Není to byznys v tom smyslu, že bychom žili z dividendy, spíše jsme to připravovali na další rozvoj. Ale zároveň to není ztrátový byznys. Když jsme to kupovali od ČSA, tak naším cílem bylo rovněž uchovat důležité know-how pro tento stát. Udrželi jsme tu lidi s nejvyšší kvalifikací v oboru, což je velmi důležité do budoucna. O tom jsem naprosto přesvědčený. Nechtěl bych, abychom tu byli jedna velká základna Ryanairu bez dalších služeb s přidanou hodnotou.

Kdy byste chtěli mít prodej CATC završen?

Nyní to vychází zhruba na květen příští roku, ale opakuji, že prodej není jistý. A je to možná i zpráva pro všechny potenciální zájemce: pokud někdo očekává, že budeme prodávat pod cenou, tak ať se ani nesnaží.

Vy tedy víte, co je „pod cenou“?

Víme, ale určitě to nebudu zveřejňovat. Situace může být velmi zajímavá, zvláště jestli se na jaře rozlétají MAXy. Mají sice pošramocenou reputaci, ale jako odborník na letectví vám říkám, že to bude nejbezpečnější letadlo na světě. Díky tomu, čím si prošlo. A je to samozřejmě letadlo, které je v rodině Boeing nejekonomičtější na střední vzdálenosti stejně jako A320neo v případě Airbusu.

Jak vidíte budoucnost českých mezinárodních letišť?

Pokles na Letišti Václava Havla je ještě o pět procentních bodů výraznější než u přeletů, letiště se pohybuje na 35 procentech běžného provozu. Důležité je, že se podařilo obnovit alespoň nějakou základní evropskou síť.

U cestujících je nicméně pokles ještě větší.

To je pravda. Nás by to nemuselo tolik trápit, ale je to velký problém pro letiště a ještě větší pro letecké společnosti. Oni mají 90 procent bookingu tři dny před odletem, to je pro ně velmi těžké. Řada lidí přitom uplatňuje vouchery, takže pro aerolinie to není žádná dodatečná cash, ale pouze spláchnutí staršího závazku. Protože je to pro letecké společnosti velmi složité, tak se třeba stane, že některé linky zruší, čímž odradí zbylé cestující, kteří mají ještě chuť létat. Vypadá to jako začarovaný kruh. Celá letecká doprava je teď závislá na pomoci států. Pokud by český stát do ní vkládal nějaké prostředky, bylo by fajn, kdyby požadoval třeba nějakou elementární vnitrostátní dopravu.

Jste zastáncem státní pomoci skupině Smartwings?

Ano, nemyslím si, že by Česká republika měla rezignovat na to mít svoje letectví. Představa, že nějaká společnost, byť s problematickou akcionářskou strukturou, může konkurovat firmám, které podporují státy jako Německo nebo Francie, je naivní. To je rezignace na české letectví.

Vy si s dosavadní státní podporou vystačíte?

Myslíme si, že ano. Má to jeden pragmatický administrativní důvod: budeme muset složitě vyjednávat o tom, aby celá podpora nebyla považována za dodatečný příjem, kvůli kterému se nám zmenší možnosti navyšovat v příštích letech cenu. Pokud bychom potřebovali další pomoc od státu, byla by to půjčka.

Odebírat
Upozornit na
guest
82 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Pravdepodobnost

„Pokud by český stát do ní vkládal nějaké prostředky, bylo by fajn, kdyby požadoval třeba nějakou elementární vnitrostátní dopravu“
Nebo muzeme nechat letadla dole a ty prachy dat primo zamestnancum. Hadam ze jim to vydrzi az do duchodu.

V ceske republice je vnitrostatni letecka doprava vazne ulet. Nevim kolik lidi jezdi ostrava-karlovyvary ale z prahy se clovek dostane kamkoliv po republice do tri hodin a je to centrum-centrum.
Cilem prace je zvysovat HDP potazmo WELFARE a ne vytvaret zaporny externality jenom aby se nekdo mohl citit dobre ze pracuje.

Pravdepodobnost

Nechci zlehcovat problemy rodin zavislych s prjmem na letecke doprave ale jeste pred pul rokem byla letecka doprava nejvetsi zlo ktere otepluje planetu a je proti tomu potreba bojovat. Evropska unie pripomina obra z pohadky ktery vas ulozi do male postele kdyz jste dlouzi (a usekne co precuhuje) a do velke postele kdyz jste kratci (a natahne co nedostacuje). Kdo si pamatuje ty vyjadreni z EK ze letecka doprava by mela byt jen pro nejbohatsi (a co to vyvolalo). Ted koronavirus vyresil vsechno na co sly granty a dotace a najednou jsme zjistili ze to vlastne nechceme. Takze to budeme… Číst vice »

Y.K.

Za prvé zaměňujete oficiální postoj EK a názory některých komisařů. To jaksi nejde. Stejně jak v ČR nedělá zákony jeden poslanec, dokonce ani premiér, i kdyby byl sebeužvaněnější.

Že jsou letadla nejhorší oteplovač si EU nemyslí, nicméně sledovala s neradostí její prudce rostoucí trend.

Nejde snadno říci co je na létání zbytečné a co ne. Stejně jako to je těžké pevně definovatu ježdění autem. Létání do 1000 km je výborně nahraditelné VRT, do 2 000 km přijateně, pro určité směry pak už náhrada neexistuje.

Vilém

Rozhovor dlouhý, v řadě bodů zajímavý, ale opravdu nevím, proč se autor nesnažil víc dostat z toho paradoxu, že ŘLP podle pana Klase nechce propouštět. Je mi jasné, že tady to řada diskutérů nerada uslyší, ale v rámci zachování prosperity (ano, ŘLP dosud byla opravdu nadmíru prosperující firma) je propouštění pochopitelně nutné. Jinak pan ředitel brzy dořediteluje. A nezapomeňme na to, že on sám připouští, že návrat do předkoronavirové doby bude běh na dlouhou trať.

Vnější pozorovatel

Tak tohle jsem už dlouho nezral. Četl jste to po sobě? Nota bene propouštět kvůli čemu? kvůli hysterii? Tak snad je to slusnej zamestnavatel a chvilku chce kvalifikovane lidi držet dokud to půjde.

Pravdepodobnost

Kvuli tomu ze nemaji praci. Dispecer je stejne zamestnani jako treba pekar. Ten upece nevim rekneme 10 000 rohliku za den. Pokud pekarstvi pujde ze 100 na 10 tisic rohliku denne tak logicky misto nebude potrebovat na kazde smene deset pekaru.

Ze by se prvni mel redukovat management souhlasim.

GPGP

Piloti jdou na dlažbu, tzn. řídící půdou taky, a navíc když mají až nepochopitelně až 2x vyšší platy než piloti….
Nejsou příjmy tak z čeho by jste platil mzdové náklady…. RVHP zaniklo už před 30 lety 🙂

Tomas

vy zrejme moc nechapete, co obnasi vycvik ridiciho provozu , ze?

Pravdepodobnost

Na rovinu kde myslite ze dispecer RLP sezene praci na odpovidajici platove urovni? Pujde delat neco mene placeneho a kdyz ho nahodou vezmou pozdej zpatky tak po tom skoci.

Takovych lidi bylo ted vice a je jich plny internet. Treba televize mall tam to byl jeden cas samy umelec co delal v samosce nebo tak neco.

GPGP

Řídící jsou přeplácení, mají nasyslené miliony a když ne, tak jsou finančně negramotní…. Šli tu práci dělat s tímto rizikem 🙂

Kecal

Já s Vámi naopak souhlasím. Ale ne na straně odborně vycviceneho personálu (technici, řlp), to mi nepřijde úplně rozumné, alespoň ne nyní, ale na straně administrativy. Státní podnik ŘLP ČR má poměr „počet administrativních pracovníků na jednoho rlp“ přes 4, zatímco v Evropě u jiných poskytovatelů je toto číslo poloviční. Bohužel, známý známého se těžko propouští, že…

Petr Novák

To jste mi připomněl můj zážitek, kdy jsem byl před lety na pohovoru v jedné fabrice německého vlastníka, a na cca 10 dělníků v prázdné hale, kteří se strhanými výrazy fachčili na 3 směny za prd, běhalo v patře po chodbách kvantum jedinců z menéžmentu. A naše „armada“? Každý řadový voják má přibližně 4 poddůstojníky a dva důstojníky a hájí demokracii v Mali nebo v Afgánistánu.

Myšpul

Těžko bude hovořit o propouštění dispečerů když jednání s jejich odbory nejsou u konce.

Vnější pozorovatel

Největší problém je v absenci odpovědnosti za přijatá opatření. Ptám se pokud se zjistí že ta opatření byla přehnaná, půjde někdo sedět?
Pokud jednatel firmy podlehne hysterii na trhu a zavře část provozu, pak se ukáže že to udělal zbytecne, půjde pravděpodobně k soudu. Co tady?
Pokud se ukáže že švédská cesta byla správná půjde někdo sedět?má vůbec někdo nějakou odpovědnost za to co dělá? Nebo jde o to vypadat hezky v televizi a zbytek ať odskáče někdo jiný….

poletucha15

krome opatreni bych urcil i nejakou medialni odpovednost medii. (ja vim, neni to realny) Ale to jejich nonstop straseni je neco prisernyho. Statistiky vycucany z prstu, bez podlozitelnejch zakladu, jednotny metodiky. I tim ze to radove roste a porad radove nevymirame je asi jasnej dukaz toho, ze zivot jde dal a nic moc strasnyho se nedeje. Stejne tak jako media zapomnela publikovat pocet umrti za prvni pololeti 2020 v porovnani s 2019. (kdy v letosnim roce i pres pandemii, je mrtvych mene a dokonce i mene nez za poslednich 10 let v prumeru). Moc nechapu kam to muze jeste zajit,… Číst vice »

Tomas

vy ale zamenujete priciny a dusledky …

vite, peoc bylo mrtvCh mene, nez drive (a mimochodem, ona to neni tak uplne pravda)? protoze kdyz tri mesice sedite doma na zadku, tak se to projevi i na celkovych statistikach….

poletucha15

Aha, takze mrtvych neni mene nez drive (statistiky ceskeho statistickyho uradu jsou teda nepresny a mimo), ale statistiky webovek kde se pocitaji umrti na covid a vychazi z toho media jsou prave? Statistiky, kde jsou uvadeny osoby ktere zemreli na neco jinyho a meli jen pozitivni covid test? Mezi tema lidma jsou prokazetelne treba obeti autonehod, infarktu a jinych dlouhodobych nemoci. A svedsko kde se uvadelo 10k umrti, uvedlo pres sve ministerstvo zdravotnictvi tabulku kde rozlisilo toto cislo „with covid and direct due to covid“ … Z tech 10k lidi zemrelo primo na covid 850 lidi. A mimochodem ma svedsko… Číst vice »

Y.K.

Švédsko… https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/page/graph/png/COVID-19_pandemic_in_Sweden/0/c6ee93e41b1dc105001629d83ee9d75179fc783f.png https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/All-cause_weekly_deaths_-_Sweden.png Taková výchylka v úmrtnosti opravdu není 850 lidí, nevím kde jste k tomu přišel. Data from the Health Agency includes all deaths where a COVID-19 diagnosis had been confirmed during the past 30 days, including cases where the cause of death wasn’t attributed to COVID-19 (as of data from the National Board of Health and Welfare from 21 April, this number amounted to 4.5% of cases confirmed in a laboratory), but excludes non-confirmed cases. On 12 May 87% of the deaths attributed to COVID-19 weren’t confirmed in a laboratory. As this only includes cases confirmed in a… Číst vice »

Pravdepodobnost

Sorry ale ten graf zacina i konci pro rok 2020 na uplne nejlepsich hodnotach. Je tam peak ale pred nim i po nem je v roce 2020 nejmene dennich umrti s tim ze ho obcas predbehne predesly rok.

Je vam jasne ze kazdy rok umre priblizne stejne mnozstvi lidi? Takze vsechny ty cary vetsinou osciluji kolem stejneho prumeru?

Logicky tedy cara pohybujici se cast grafu dole musi byt jinou cast grafu nahore vid. 2018 ktery ma mensi peak a mensi vykyvy dolu v nonpeak casti.

Tehdy bylo co? Ze by taky nejaka viroza?

Y.K.

Ten graf je prostě jen výborná korekční pomůcka. Jak vidíte, sleduje se to stále, ne jen při covidu. Právě protože ty čáry oscilují kolem jednoho průměru výborně ukazují „že se něco děje“, když jsou patrně nad průměrem. Chřipkové epidemie v zimě jsou běžné, rozdíl proti covidu je, že na chřipku A je vakcína, takže se nemusí dělat nějaká drastická opatření proti šíření. Stačí očkovat ohrožené skupiny.

Samo

Áno, Švédsko malo prudký nárast (a „buchli“ im domovy dôchodcov, preto tie úmrtia). Ale dnes majú lepšie čísla ako celá stredná Európa a excess mortality mali v lete zápornú, teda toto leto vo Švédsku umrelo menej ľudí ako v predchádzajúcich rokoch. Zatiaľ sa zdá že ten údajne premiantský zvyšok Európy akurát tlačí problem pred sebou a teraz začíname SE dobiehať. Možno keby sme všetci boli ako SE, výsledok by bol rovnaký ako bude so všetkými lockdownami a rúškami, ale dnes už by sme to mali za sebou.

Je veľká škoda že česká vláda sa pod tlakom DE vzdala premorovania.

Y.K.

On je problém, že si to někdo musí vzít na triko. A že to je bolestivé rozhodnutí, ukazuje řada zemí. První promořovači byli v UK a rychle je to přešlo. Švédsko naopak šlo cestou doporučení, tedy nezakazovalo obchody, nezavíralo školy, ale lidí se nakonec chránili sami, rozhodně není pravda, že by se tam nedělalo nic proti šíření. Jen to stát nedirigoval „policejním způsobem“.

Y.K.

Jinak by mě zajímalo, kde „prokazatelně“ jsou v tabulkách zemřelých na COVID třeba oběti autonehod. To by musel být patolog magor, aby do úmrtního listu napsal něco takového. Stejně jako HIV pozitivnímu nenapíše že při nehodě zemřel na AIDS.

Doporučuji pročíst:
https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/doc/zemreli-COVID-19-metodicky-rozbor.pdf

za zmínku stojí odstavec: Nejsou zde zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby) nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které sCOVID-19 vůbec nesouvisí.

poletucha15

jaj s tim prvnim chybicka se vbloudila, v tom druhym jsou to napr. USA – florida nebo belgie ktera sama zadala o sjednoceni postupu pocitani obeti a statistik.
O tom ze v obetich na covid minimalne v CR nejsou zapocitany osoby ktere na covid nakonec nezemreli silne pochybuji viz napr. zdravotni sestra ktera zemrela na infarkt, pripadne hned prvni obet covidu – o ktere media psali, ze umrela s covidem ne na covid – pritom uz svitila jako obet cislo 1.

Tak nejak pochybuju, ze je zpetne nekdo odebira.

Y.K.

Jo, určitě to zpětně pročišťují, všude vám to píšou, že se hodnoty mohou nečekaně změnit po korekci. Každopádně epidemiologům „nezáleží na jedinci“. Ti sledují trendy, procento sem procento tam pro ně není signifikantní záležitost.

Pravdepodobnost

V americe jeden doktor otevrene rekl novinari ze dotycny havaroval kvuli tomu ze mel kovid takze je pricinou covid. Podstatnym rozdilem mezi cr a amerikou je fakt ze v americe plati americka vlada hospitalizaci jen v pripade ze je spojena s covidem. Tam si na to zadelali sami svoji rychle spichnutou kombinaci „kdyz nemas prachy tak chcipni“ kapitalistckym zdravotnictvim a selektivnim „ale kovidaky budeme lecit gratis“ zdravotnim socialismem. To je pak logicky ze i za zlomenou nohu muze kovid. Ani bych se nedivil kdyby se nekteri nenechali rychle nakazit schvalne kdyz sebou treba flakli ze strechy a cekalo je par… Číst vice »

Y.K.

Tak jako tohle je v rovině čistě spekulativní. Možné je lecos, ale stavět na tom široké teorie je nesmysl.

Tomas

kdo bude urcovat, ze to, ci ono bylo prehnane?

jinak, vy jste komunista? ti by furt nekoho zavirali …

Vnější pozorovatel

Co meles o komunistech? To víš že se to za čas pozná, jaká to byla volovina.

Pravdepodobnost

Mel byste radsi doufat ze se to nepozna. Pripadne ze to pak hodi na johnsonna s tim jeho spektakularnim umiranim v primym prenosu.

Pravdepodobnost

Vzhledem k tomu ze na vyvolani tehle histerie mela znacny podil ceska republika:
– JA SOM BOL PRVY OD MNA SA TO UCILI POLIACI NEMCI TED ZAVADI CO SOM TU ZAVEDOL PRVY
– to my jsme naucili nosit rousky cely svet to nase uzasny video zmenilo nazor WHO ktere rousky do te doby odmitalo az kdyz videli nase uzasny video tak zmenili nazor a rousky podporuji

… bych s tou odpovednosti moc nemaval.
Babis je lokalni vinik ale az se bude hledat ten globalni tak by tu taky mohla pristat nejaka atomovka.

P.S. to by pak byly skutecny obeti kovidu.

Greta

Co to má být, ta elementární vnitrostátní doprava?

Javert

Rozlétat Budějky 🙂

dvojiteF

Dakujem za zaujimavy rozhovor ale nesuhlasim s tym skeptickym pohladom ze sa uz nikdy nevratia povodne pocty pax a podobne. Nevidim totizto dovod preco by to tak malo byt. Velmi poizitivnne boli uz mesiace jul-august a to este stale boli prisne onmedzenia ale ludia chceli vycestovat a vycestovali. U mna pre porovnanie minuly rok – FUE, BCN, AYT, RMF. Tento rok len RHO. A jediny dovod ? Obmedzenie cestovanie, uzatvorenie hranic, chaoticke opatrenia, nemoznost si cestu naplanovat dopredu. V pripade ziadnych obmedzeni ocakavam prudky narast pasazierov v leteckej doprave. Ostatne aj v nasej firme sme pocitali s prepadom 95% a… Číst vice »

poletucha15

jenze vase firma se nejspise nezabyva prepravou cestujich. Pokles v letecke doprave nebyl totiz dlouhodobe „iba“ 50% jako u vas, ale byl opravdu tech 90%, v lete v nejsilnejsich mesicich to bylo o 75-80%. Pokud by vam trzby od brezna klesly takovou merou, asi vite jak by pravdepodobne vase firma dopadla. Pripoctete si k tomu desetimiliony mesicne za leasing na letadlo + penize na udrzbu + penize na rekvalifikaci zamestnancu, ktere jsou v letectvi nejdrazsi a nejprisnejsi z obory dopravy. Ta situace opravdu neni tak ruzova. Spousta lidi taky v dnesni dobe chytilo nekde krome covidu i naladu toho ze… Číst vice »

Anonymus

Litali lidi,kteri meli zakoupene letenky z minulosti.

Karensky

Znělo to jako rozhovor s někým kdo ví o čem mluví. Což je vždy příjemné. Já osobně bych klidně letěl, ale Tel Aviv kam bych rád dlouhodobě letos bez šance. Madeira letenka na přelom listopadu a prosince koupená z Berlína, ale jestli poletím to je otázka… Ale je faktem, že se létalo doslova do Hospody, viz lety mezi Británií a Brnem, nebo Prahou. Mě vypadl pracovní spoj Berlín-Brno, ale s tím nic nenadělám. A když zákazník řešil urgentní situaci tak pro nás poslal malé letadlo. Pravda je, že se situace musí změnit. Jaký vliv to bude mít na ceny letenek… Číst vice »

Y.K.

Zajímavý rozhovor, díky za něj. Tento začarovaný kruh kdy nikdo nemá dost peněz se bude zamotávat a rozmotávat ještě dlouho. Aerolinky jsou první na ráně, ale dotkne se to postupně téměř všech včetně státních rozpočtů.

poletucha15

Moc peknej rozhovor. Kterej rika akorat to, co bylo jasny kazdymu kdo se v letectvi dlouhodobe pohybuje. Zaroven je tu krasne videt taky to, jak je pro aerolinky NEZBYTNA statni podpora v tehlech casech a je uplne jedno jestli se jedna o RYR, SW nebo neco jinyho. (a ano, RYR je v anglii dostal – protoze na to byl regulerni program. Tady bohuzel nic takovyho nebylo, proto SW nemel ani jak zazadat / dostat podporu – ta medialni saskarna antiSW vlny co se tu zvedla byla vylozene uboha, i kdyz si za to bezesporu do velky miry muze SW samo)… Číst vice »

Paul

Smartwings u nás taky čerpal regulérní podporu – Antivirus. Pak mají možnost získat záruku z Covid Plus, na kterou teda zatím nedosáhli, ale to není problém statu, ale samotného Smartwings, že jim banky nechtějí půjčit narozdíl od jiných firem.

Pokud se ti to zdá málo, nic ti nebrání založit pro ně sbírku. Já nemám nic proti podporám, ale když už se mají (i z mojich zaplacených daní) podporovat firmy, tak především ty, které mají světlejší budoucnost. Letectví je jedním z nejrizikovějších forem podnikání a s riziky musí majitelé počítat.

poletucha15

Antivirus je sice regulerni podpora, ale neni adekvatni pro firmy s miliardovym obratem – o tom by asi bylo vhodny si neco zjistit.
Stejne tak moznost zadat si o covid plus prisla az v cervenci, tedy 4 mesice od zacatku tohoto divadla, 4 mesice jsou behem skoro kompletniho utlumu velice dlouha doba.

Kdyz uz jsme u toho ja je podporuju, misto toho abych si tu brecel jak stoji za prd. 😉 V letectvi se pohybuju 10 let a ver, ze svetove jsou mnohem horsi firmy.

Paul

Neboj, mám zjištěno. Antivirus lze žádat 80% mzdových nákladů (omezeno 39000 na zaměstnance) nebo 60% (29000). Smartwings hlásí 2300 zaměstnanců. Ikdyž se budu držet hodně při zemi, tak za půl roku to pořád dělá devítimístnéčíslo.

Co se týče Covidu plus, tak ten sice přišel v červenci, ale máme září a na podporu nedosáhli a nejspíš ani nedosáhnou….

poletucha15

achjo… proc lidi ja koty nejsou zavreny nekde mimo civilizaci 🙁

Tomas

antivirus? to nemyslite vazne, ze?

Peet

Jako zajímavý rozhovor a rozumné názory. Ale když došlo na poslední otázku SW, kdy se vyjádřil, že „by český stát měl mít své letectví“ tak to úplně zabil. Český stát žádné letectví nemá, mají ho tu číňani a šimáně se Šmejkalem a Vikem…..

Y.K.

On neříká český stát, ale Česká republika. Bez ohledu na to kdo je majitel, jsou to v dvě v ČR registrované firmy, zaměstnávající primárně české posádky, českou administrativu, české techniky, v ČR mají hlavní bázi, v ČR dělají výcvik atp. Takže tato dvojfirma je skutečně poslední výspa českého dopravního letectví, ať se vám to líbí nebo ne. Žádní Číňani tu s Boeingy nelétají, ani Šimáně, ani Vik.

Kyblík_2

Zajímalo by mě, čí je to chyba nebo v čem je problém, že tu máme jen dvě (v podstatě jednu) letecké společnosti, které krachují? Miliardářů máme dost, tak ať rozjedou něco nového. Nebo pomůžou jeden druhému. Nevím, proč bych nad tím měl plakat.

Tomas

proč by to měla být něčí chyba? 1) kdyby to mělo smysl, tak by to miliardáři už dávno udělali. ono zakládat novou aerolinku v posledních čtyřech letech byl .. no, ekonomický nesmysl 2) proč máme jen dvě aerolinky (potažmo jednu) .. a kolik bychom jich měli mít? jsme relativně malý stát, s relativně malou kupní silou …na ruzyň lítají spousty aerolinek (velká konkurence) do všelijakých více i méně roztodivných destinací, i do velkých hubů velikost státu a kupní sila obyvatelstva determinuje počet aerolinek, které se v daném státě uživí 3) proč by si pomaháli? .) oni vesmes nejsou kamarádi …… Číst vice »

Kyblík_2

Skvělé, takže: a) ekonomický nesmysl a za b) na Ruzyni máme letadel a dopravců dost.
Tudíž není potřeba hořekovat a zachaňovat naší krachující dvojjedinou „národní érlajn“.

Tomas

viz ma reakce nize …

Petr Novák

Ekonomický nesmysl je dotovat ohlodanou kost SW, viz link, jen si počtěte:
https://a2larm.cz/2020/06/neni-duvod-aby-stat-zachranoval-ohlodanou-kost-smartwings/

poletucha15

spousta lidi tohle nevidi, SW je i pres vlastnickou strukturu primarne ceska firma. A spousta lidi nevidi, ze SW byl prinosem pro cely to odvetvi – pro vycvikac, pro SOSCL, CVUT, pro mechaniky atd. a neni toho zrovna malo – spousta navazujicich firem. Vsichni tihle lidi odvadi odvody tady – ano ja vim, je to ohranej argument, ale ono je to ve vysledku nekolik tisic lidi s nejakejma platama skrz vsechny tridy. Ja jsem pripravenej na to jit do polska k RYR kdyz to pujde, problem s tim nemam, rodinu nemam, bydleni si klidne prehodim. Pojedu na polsky smlouve, dane… Číst vice »

Honza

Ach bože…. on říká LETECTVÍ. Čímž asi nemyslí davy ULL… když v ČR nebude domácí letecká firma, kolik lidi půjde studovat leteckou dopravu, leteckou techniku. Kolik se jich přihlásí do leteckých škol… Chce to trochu komplexnější pohled na věc a ne jen tak od lahváče dělat chytrýho

RHood

Ach bože a opětovně to školství. Studium letecké techniky = uplatnění v rámci CZ a celého světa i bez SWG. Cargo, existence velkého počtu přepravních společností jak v rámci CZ tak celého světa, tedy uplatnění dost a opětovně bez SWG. Handling, nevím o tom, žeby SWG měla svojí divizi, dcerou, která poskytuje handlingové služby. Uplatnění v CZ ano a rovněž v celém světě. Letečtí dispečer, uplatnění i bez SWG jak v CZ, tak ve světě. A pak je specifická skupina létající personál i bez SWG to jde. A dejte si pivko.

Honza

No tak jo…. kde se teď a během dalších 5 let uplatní ti vyškolení a čerstvě vyškolení v oboru letecké dopravy? Dej mi jeden dva příklady když všude po světě jsou zástupy čerstvě propuštěných. Nebo budeme vychovávat naše lidi proto aby odešli pracovat za hranice?

Petr Novák

A to je právě ten pr.ser – ve světě jsou zástupy nejen čerstvě propuštěných z letectví a navazujícich oborů. Zkuste se na věc podívat globálně a ne jen ze svého profesního pohledu. A co se týká odchodu vzdělaných do zahraničí? Např. lékaři, velmi často občané Slovenska, zde za naše vystudují a odcházejí za lepším. Zkoušel jste pro příklad sehnat poslední dobou kvalitního zubaře?

Radek Janata

Pakliže tato situace (omezení letecké dopravy a tedy nadbytek pracovníků v letectví) bude trvat dlouhodobě, pak bude jedině dobře, když my tu v ČR takových nadbytečných lidí budeme mít co nejmíň (tedy ti lidi se překvalifikují na něco jiného). Například pilot může se svým kvalitním zdravotním stavem a schopností „strávit“ všechny ty předpisy klidně jít dělat strojvůdce.

Tomas

to jsi zabil ty. kritikou téhole pasáže jen ukazuješ naprosté nepochopení toho, proč je relativně důležité, aby tady „letectví“ zůstalo. konec defakto jediné aerolinky, která bázuje v česku, a dělá si tady i těžkou údržbu (a která nebude nahrazena) v podstatě znamená, že tady letecké obory skončí. málokdo bude chtít dělat nějakého mechanika někde za kopečky (i když tam spousta lidí už je… ). a tím se ztratí knowhow .. nemluvě o tom, že školy, které mechaniky připravájí, nebudou mít ani kam lidi posílat na praxi. paralela – když lidé přestali zemědělčit, tak behěm jedné , dvou generací ztratí „znalost“… Číst vice »

RHood

Můžete napsat z kolika % údržby nebo obratu jsou CSAT závislé na SWG ?

Dorota

Vůbec.

RHood

Děkuji za odpověď, to mi stačí.

Martin

Letectví je dnes vnímáno i tak, že není příliš přátelské k životnímu prostředí …. A na tom bude třeba zapracovat z hlediska PR …. takže jako propaganda alá Goebbels ? Chápu, že někdo letí na pár týdnů na dovolenou jednou za rok. Ale jen tak létat několikrát za rok na víkend do jiného města v Evropě abych zapařil ? Nejsem žádná Gréta, ale na takové letecké víkendy je poměr obyvatel na zemi k jejím zdrojům docela špatný …

Kalina

Mě by zajímalo, kolik miliónů tun paliva se nespálilo díky omezení přeletů. V globálním měřítku to budou nepochybně velká čísla i co se týče omezení emisí z letecké dopravy.

pzag

Globálně se ušetřily maximálně 3 % emisí, v tom nejlepším případě.

Y.K.

Jestli myslíte tuny tak to budou velká čísla, jestli podíl, tak úplné zastavení letecké dopravy by bylo 3 %.

Greta

Tak to není málo, hlavně aby to vydrželo i napřesrok.

Karel

To je právě docela málo. Navíc pokud by došlo k úplnému zastavení letecké dopravy tak by se část přepravovaného objemu přesunula na jiné způsoby dopravy. Takže nelze předpokládat, že by reálně došlo k onomu snížení o 3%. Teoretická varianta je i ta, že by paradoxně došlo k k navýšení pokud by se objem přesunul do způsobu přepravy který produkuje více emisí.

Kalina

V Česku údajně došlo letos k poklesu spotřeby automobilového benzínu o 10% a o něco méně poklesla spotřeba nafty, což je tedy pozitivní. Dost lidí si také zřejmě uvědomí, že i bez letu do Dubaje lze žít i lépe;)

Y.K.

Z hlediska cílů a efektu nejsou dvě nebo tři procenta nic co by „spasilo planetu“.
https://www.epa.gov/sites/production/files/2016-05/global_emissions_sector_2015.png

Honza

Ach jo, vy jste tedad obře omezený člověk 🤦🏻‍♂️

Petr Novák

Pořád nevzdychejte. Možná byste se měl nad sebou trochu zamyslet. Není jen Vaše Ego. Víte, kolem Vás jsou i jiní. Mno, nechám to na Vás.

Y.K.

Protože o letecké dopravě se mluví jako o odvětví, které díky (před koronou) rostoucí poptávce i navyšovalo emise – zatímco tlak je snižovat. Nicméně důležitý detail je, že z hlediska globálních emisí vůbec není se svými 2 – 3 % dominantní, mnohokrát nižší než to co produkuje pozemní doprava. I kdyby letecká doprava emisemi narostla o 100 %, tak se nedostane na úroveň pozemní dopravy. Takže PR na vysvětlení kontextu není od věci. A firmu i aerolinky utrácí neuvěřitelně peníze na šetrnější stroje. Ani úplně teoretické zrušení letecké dopravy s klimatem nic neudělá, na to je její podíl příliš malý.

K.S.

Někde jsem kdysi viděl tabulku spotřeby paliva na osobokilometr, bylo to podobné jako u trochu staršího osobního auta, někde kolem 6l/100km. Ale neberte to jako nějakou extra přesnou odpověď. Problém je že se do letadel dobře strefuje.

Rády se také porovnávají s VRT a udává se spotřeba na sedadlo, jenže jaká bývá vytíženost letadel a jaká u vlaků? Zajímavější porovnání by bylo spíš možná porovnání spotřeby energie ku počtu přepravených, nebo tak nějak.

Další problém u letecké dopravy vidím v přehnané starosti o bezpečnost, ne technologické, ale až paranoidnímu strachu z únosů, napadení, pašování drog nebo li-ion baterií.

Apex

Spotřeba paliva je mnohem nižší, aktuálně u moderních letadel je někde kolem 3-4l/100km/osoba podle toho, o jaký let se jedná, za určitých okolností se spotřeba dostává i pod 3l.

MaraSourak

Nove Airbusy neo, A350, Dreamlinery, vsechna tyto letadla maji skvele spotreby, a letadla davno nejsou tak velkymi zrouty kerosinu…

Anonymus

Super rozhovor, diky.:)

Greta

Co to má být ta „elementární vnitrostátní doprava“? Jinak za mě jsem rád za každé letadlo, které zůstane na zemi. Já osobně do letadla nevlezu hodně dlouho, pokud vůbec.

Kalina

Jen bezvýznamný blábol, předstírající nezbytnost regionální letecké dopravy.

Anonymus

Ja vlezu, ale nebude to Max a nebude to nekde v Africe… na druhoi stranu aerolinky ti Maxe daji k odletu i tesne pred odletem.

MaraSourak

Muzete jet treba do New Yorku lodi jako v 19. stoleti a zjistite, ze to zatezuje zivotni prostredi mnohem vice nez prelet letadla nad oceanem…

Radek Janata

On ale mluví o „elementární vnitrostátní dopravě“ v souvislosti s ČR. Kde mi to nedává smysl.

Je jasné, že když jde o přelet moře, ať už celého oceánu nebo mezi ostrovy v soustrovbí (např. Kanárské či Azorské ostrovy), tak je hledání ekologických alternativ složité, protože lodě taky nejsou žádná výhra.

MaraSourak

CR je mala zeme, ale jsou i vetsi staty, kde to proste jinak nepujde, jako treba Brazilie, USA, Kanada, kde jsou vzdalenosti uplne jine…