Rozhovor: Modernější vozidla? Nikdo by se nehlásil, čekáme na hybridy, říká náměstek MD
Je to možná jedna z největších událostí na železnici letošního roku. Ministerstvo dopravy minulý týden oznámilo, že vybrané rychlíky převezmou
Je to možná jedna z největších událostí na železnici letošního roku. Ministerstvo dopravy minulý týden oznámilo, že vybrané rychlíky převezmou od příštího prosince společnosti RegioJet a Arriva. Co teď ministerstvo a dopravce čeká? A co čeká cestující? Oslovili jsme s několika dotazy náměstka ministra dopravy Ladislava Němce, do jehož kompetencí smlouvy s dopravci spadají.
Proč ministerstvo nepožadovalo větší komfort a nasazení modernějších souprav, než dosud?
Na řadě linek v ministerstvo dopravy větší komfort, než je dosud požaduje a je právě vyžadováno nasazení kvalitnějších souprav. Příkladem je linka R8, kde je požadována klimatizace či Wi-Fi, byť je pravda, že na jiné, než kmenové soupravy se tato podmínka vztahuje až od roku 2022, aby měli dopravci čas se na takové požadavky připravit. Nicméně od roku 2022 platí tato povinnost pro všechna vozidla s výjimkou sezónních posil.
Pokud se týče dieselových linek, zde jsou požadavky na kvalitu dány jednak délkou smluvního závazku na tři roky a menším významném těchto linek v síti. Zároveň nesmíme zapomínat, že dieselový pohon nemusí být v době za 30 let zcela optimální způsob pohonu vozidel, a proto není optimální varianta požadovat nová vozidla.
Zároveň je třeba vnímat dva omezující faktory, a to je čas a finanční prostředky. Do zahájení provozu na linkách zbývá něco málo přes rok, od uzavření smlouvy to bude méně než rok, takže požadavky na vysokou kvalitu by byly časově nerealizovatelné pro dopravce. Zároveň nesmíme zapomínat, že zpravidla vyšší kvalita znamená vyšší úroveň kompenzace.
Podle jízdních řádů v zadávací dokumentaci dochází ke zpomalení na řadě tras, i když jen o minuty. Co je důvodem?
Trasy jsou konstruovány tak, aby je splnila odpovídající vozidla a aby byla kompatibilní s regionální dopravou. Přesné minutové polohy vlaků nejsou předmětem marketingového jízdního řádu, který je přílohou smlouvy, ty bude sestavovat provozovatel dráhy. Důvodem, proč je tzv. marketingový jízdní řád přílohou smlouvy, je spíše grafické znázornění správného dodržení taktových uzlů, směrových skupin v uzlech, představa dopravce o možných obratech souprav atd. a nikoliv přesné jízdní doby. Pokud bude provozovatel dráhy schopen zkonstruovat rychlejší trasu, která bude správně „sedět“ na uzlové podmínky, není z podhledu objednatele důvod takovou trasu nepodpořit.
V čem jsou nové smlouvy jiné oproti stávající desetileté s ČD?
Smlouvy obsahují daleko detailnější mechanismus pro přepočet kompenzace na celou dobu platnosti smlouvy. Sledování odchylek od pravidelného provozu bude prováděno odlišným a více automatizovaným způsobem. Smlouvy obsahují samostatnou přílohu věnovanou požadované minimální kapacitě a rovněž minimální kvalitě nasazovaného vozidlového parku. V této oblasti je velmi zásadní požadavek na nepovinnou rezervaci a zároveň striktně omezený počet stojících cestujících. Tento požadavek má zásadní dopad do nákladovosti. Každá linka má stanoven rozsah míst v tzv. kmenové soupravě, která musí být zajištěna na všech vlacích a vedle toho rozsah tzv. pravidelných posil, tj. pevného počtu sedadel, který musí být nad rámec kmenových souprav zajištěn pro špičkový provoz. Dále je stanoveno, jakou kapacitu pravidelných posil předpokládá objednatel nasadit na jednotlivé vlaky v jednotlivých kalendářních dnech. Pro zvládnutí extrémních špiček, např. začátek a konec prázdnin, jedná se o výjimečné dny v roce, je dopravce vedle toho oprávněn nasadit tzv. sezónní posily s poněkud nižšími požadavky na kvalitu, aby i v těchto dnech mohl plnit požadavek na přepravu každého cestujícího.
Dále v nových smlouvách existují náročnější požadavky na tarif, včetně uznávání Systému jednotného tarifu. Vykazování ekonomických údajů je důsledně podle jednotlivých linek. Konečně lze uvést, že na vybraných linkách došlo k mírnému navýšení rozsahu objednávané dopravy, například u linky R8 Brno – Bohumín nebo linky R21 Praha – Tanvald. Smlouvy jsou tedy zcela odlišné než u stávající „velké smlouvy“.
Co když dopravce za rok přijde a řekne, že nemá vozy. Co se stane?
Osobně se domníváme, že všichni dopravci mají obecně velký zájem a velkou motivaci provoz zajistit řádně. Pokud by něco takového nastalo, bude to nepochybně zjištěno dříve než za rok, v rámci kontrolních dnů, které smlouva stanovuje. Před uzavřením smlouvy kryje nabídku jistota v rozsahu desítek milionů korun, po uzavření bankovní záruka za plnění smlouvy, která bývá ještě větší než jistota, takže dopravce je i ekonomicky výrazně motivován konat řádně příslušné kroky potřebné k zahájení provozu.
Kdy budou soutěže na modernější jednotky, proč jste nechtěli teď novější?
Právě proto, že se jedná o tržní konzultace v době rok a půl až rok před zahájením plnění. Požadovat v takové době nová vozidla by se rovnalo situaci, ve které by dopravci žádnou nabídku nemuseli podat. I zúžení stáří vozidel by nepochybně vedlo ke zúžení nabídek a růstu ceny.
V samotných soutěžích budou podmínky na některých linkách přísnější, bude-li dostatek času na přípravu pro dopravce. Chceme se především zaměřit na obnovu elektrických linek, pokud se týče dieselů, věříme, že průmysl v době několika let vyvine efektivnější způsoby zajištění provozu na těchto dráhách, například v podobě hybridních vozidel.
Jak je nyní konstruována úhrada prokazatelné ztráty? Nehrozí, že za rok přijde dopravce a řekne si, že je ztráta větší a chce další peníze (nad rámec prokazatelných nákladů typu poplatek za dopravní cestu?
Samostatná smlouva přesně říká, která nákladová rizika jsou za objednatelem, ostatní nákladová a výnosová rizika jdou za dopravcem. Zpravidla jsou v návrhu smlouvy uvedeny přesné vzorce, jak se přepočte kompenzace.
Jak to bude s kompenzacemi za státem nařízené slevy? Budou příjmem dopravce a poníží se o tu částku úhrada? Nebo budou plně příjmem dopravce a ten si musel vyhodnotit, jak dlouho slevy potrvají?
Kompenzace za státem nařízené slevy musí jít mimo tuto smlouvu, jiné řešení by bylo velmi obtížné, protože cenový výměr se může meziročně velmi výrazně měnit, takže tato smlouva ve finančních modelech předpokládá stav, kdy státem hrazené slevy nejsou nařizovány.
Jak to bude s uznáváním mezinárodních jízdenek u nových smluv?
Návrh smlouvy stanoví, že dopravce se zavazuje zajistit, aby ve vlacích byl použitelný tarif pro cestování v mezinárodní přepravě na základě Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě osob (označovaných CIV), resp. Všeobecných přepravních podmínek (označovaných GCC-CIV/PRR).
Proč jste nepožadovali zapojení do integrovaných systémů?
Naopak, zapojení do integrovaných systémů je vyžadováno. Článek 16 smlouvy stanoví, že dopravce se zavazuje s cílem zajištění přínosu pro cestujícího uznávat jízdní doklady integrovaných dopravních systémů krajů v územním rozsahu podle působnosti těchto dopravních systémů. Objednatel se zavazuje poskytnout při jednání s regionálními objednateli potřebnou součinnost.
Samozřejmě jsou zde určité podmínky v případě, kdy se dohody nepodaří dosáhnout, i přesto, že o ní obě strany odpovídajícím způsobem usilovaly. Jinak by musely být podmínky všech relevantních IDS stanoveny detailně předem, což na 3 až 9 let dopředu, tedy na celou dobu účinnosti smluv je reálně nemožné.
Proč vůbec ministerstvo oslovilo jiné dopravce než jen České dráhy?
V roce 2019 končí platnost stávající smlouvy o veřejných službách s Českými drahami. Harmonogram liberalizace počítá s tím, že do roku 2033 bude postupně docházet k otevírání trhu vypisování nabídkových řízení. Ministerstvo dopravy proto podle evropského práva zveřejnilo v dubnu 2017 v úředním věstníku EU oznámení o předpokladu chystaných přímých zadání s Českými drahami.
Během jednoleté lhůty obdrželo ministerstvo alternativní nabídky tří dopravců. Na základě právního posouzení dospělo ministerstvo k tomu, že uvedené nabídky v případě nižší nabídkové ceny nelze bez dalšího posouzení či dalšího formálního procesu odmítnout, protože by nebylo možné následně zdůvodnit, proč veřejná správa nepostupovala hospodárně a pominula ekonomicky atraktivnější nabídky.
Z pohledu orgánu veřejné správy bylo tedy nezbytné se „alternativní“ nabídkou na zajišťování určitého souboru služeb zabývat a posoudit, zda je taková nabídka reálná, zda může být pro objednatele veřejných služeb výhodnější a přinést v konečném důsledku vyšší užitek pro cestující než smlouva, o které je dosud na základě oznámení v Úředním věstníku EU jednáno. Aby však byly nabídky porovnatelné, bylo nutné stanovit shodné smluvní podmínky pro všechny dopravce. Protože šlo i nadále o proces přímého zadání, mělo ministerstvo dopravy možnost přihlédnout ke kvalitativním standardům, které jsou schopny a připraveny podle dosavadních jednání zajistit ČD. Proces porovnání nabídek při využití přímého zadání již ministerstvo využilo v roce 2015 při výběru dopravce na linky Plzeň – Most a Pardubice – Liberec mezi dopravci ČD a Arriva. Jedná se tedy již o vyzkoušený a použitelný model přímého zadání veřejných služeb.
Kdy budete soutěžit další linky? Mění se nějak harmonogram otvírání trhu?
Harmonogram liberalizace zůstává tak, jak jej stanovila vláda a počítá od počátku s tím, že v období do roku 2033 bude postupně docházet k otevírání trhu vypisování nabídkových řízení, protože od roku 2023 již nebude možné uzavírat plošně smlouvy o veřejných službách přímým zadáním a smlouvy uzavřené „napřímo“ budou v zásadě minulostí.
Lze se nějak proti výsledku odvolat?
Proti postupu objednatele lze samozřejmě podle zákona o veřejných službách podat námitky.