Řídící výbor drah schválil nákup 182 vagonů pro rychlost 230 km/h, dva dostane SŽDC
Vagon. Vizualizace dálkových vlaků ČD podle manuálu firmy. Autor: České dráhy
Řídicí výbor Českých drah na svém včerejším zasedání schválil vypsání soutěže na dodavatele až 182 nových osobních vozů pro expresní
Je zajímavé zde číst příspěvky. Podle logiky mnohých jsme měli skončit na páře a dřevěných vagonech!
Otázkou, zda to není moc magalomanské. Zda by měly čd modernizovat na svůj dluh bez dlouhodobých smluv s vyrovnaným rozpočtem.
A zda by opravdu na častí tras nebylo řešením mít nějaké ucelené lehké Flirty jako PKP.
Na tratě, kde to má jezdit (230 km/h pro Berlín) určitě ne.
Tak tyhle penize jdou do investice, narozdil od statniho rozpoctu. Urcite modernizovat!
Občas by se také mohlo nasazovat například na trat Praha -Č.Budějovice. Express jezdí beznadějně plný.jeden vůz 1. třída a 3x 2 třída. Snad o NJŘ alespon posilní kapacitu
Hlavně občas i lepší než B249…
Se nám v tej ČR s bulíkováním za vlády ANO nějak roztrhrl pytel, dluhy se rozeběhly, daně se ostře zvyšujou, třeba něco málo z toho i bude, že to nespolykají všechno platy a dávky, ale tady už to bude dotahovat soukromý majitel…
A ono ČD má někde mašinu která umí 230???
Ano. V nové soutěži, která, stejně jako toto, navazuje na tržní konzultaci, kde se ČD ptaly, jestli lze mašinu na 230 dodat.
a nebylo by vhodný toto řešit až konečně bude někde aspoň kousek trati po který se dá takhle rychle jet?
Drážďany – Berlín, Vídeň – Klagenfurt
Aha, zde je logika. Protože Němci umí a mají postavený slušný tratě tak si koupíme pár drahých mašinek a vozů, abysme mohli jezdit v říši a frajeřit. Doma na to zvysoka kašlem, ten plebs může jezdit rozhkanejma béčkama tahanýma plecháčema. Už tomu rozumím!
Zajímavá by byla statistika cestujících, jestli Němci a Rakušani vykořisťují nás nebo my je 😀
mam obavu, ze my je. CR je dost velka dira na dotace ktery k nam EU sype… bez jejich penez by tu uz dlouho byl hodne velkej problem
1: Nejsou rychlý tratě, k čemu kupovat rychlý vlaky.
2: Nejsou rychlý vlaky, k čemu stavět rychlý tratě.
3: GOTO 1
Jistěže mají. https://zdopravy.cz/ceske-drahy-si-uz-privezly-zanovni-lokomotivy-z-rakouska-nahradi-skodovacke-stroje-35127/
Nikde se ani nepíše, že na těch vlacích musí nutně jezdit jen lokomotivy ČD, i když se ale aktuálně loko na tyto rychlosti poptávají.
V současné době 2 lok zakoupila a ostatní jsou pronajaté od ÖBB
Žádné lokomotivy od OBB pronajaté nejsou.
ČD má od ÖBB pronajaté Taurusy na Railjetech.
Dokonce tento pronájem, na popud Škoda Transportation, řešil i antimonopolní úřad.
Vloni ČD soutěžili, kdo bude vykonávat servis na již zmíněných mašinách. Logicky vyhrály ÖBB.
Pokud se ovšem během posledního roku, vlastnické právo, či nájemní smlouva změnila, budu rád za info.
Linka na které jezdí naše RailJety je společný projekt ČD a OBB. ČD do něj vložily 7 souprav, OBB 3 a všechny lokomotivy. Tudíž ne pronájem, spíše vyrovnávka výkonů jak už tu bylo psáno.
Je to tak
http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-14376/
Jak dlouho myslíte, že tyhle vagony budou jezdit? a) 3 roky, b) 10 let, c) 30+ let. Což je přibližně i odpověď na otázku, jestli je nutné, že na tuto rychlost teď nejsou ani tratě, ani lokomotivy.
už chci vidět ten zázrak, že do 30 let bude v čechách nějaký významný podíl tratí pro rychlost =230 myslím, že do tý doby bude úspěch, když s eněkde náhodou zprovozní pár několikakilometrovejch úseků o celkový délce max 60km… Ono je lepší pořizovat nový vozy a lokomotivy „dopředu“ než se soustředit na urychlené a kvalitní budování infrastruktury.
Teď pleteš dvě rozdílné věci.
Vlaky pořizuje ČD a infra má na starosti SŽDC. Tedy dvě rozdílné peněženky.
Ovšem fakt, že by se infrastruktůra měla rozvíjet pružněji, je neoddiskutovatelná.
myslim, ze jsou to 2 podpenezenky jedne penezenky, ktera se jmenuje rozpocet MD
Konečně dejte něco jiného i na Metropolitan. Všechno jde na západ do Chebu a Prahy. Bdpee na mezinárodní lince spojující dvě největší města Evropy je ostuda. Měli byste se za to stydět ČD!
Dvě největší města Evropy jsou Paříž a Londýn. Od kdy ČD
Od kdy ČD jezdí mezi těmito dvěma městy? 😉
Ne, spojení těchto měst zajišťují motoráky 845 od Arrivy, ne? 😀
Bože..neříkám ČD jako město, ale myslím velká města. Budapešť i Vídeň jsou považována za velká evropská města, takže potřebujeme kvalitní spojení s těmi městy, u Vídně je to splněno, s Bratislavou a Budapeští zatím ne. Jestli považujete Bdpee či Bmz s otevíracími okny za kvalitní osobní vůz na EC, tak se nemáme o čem bavit.
Vůbec Vám není rozumět.
Jde spíš o to, že jste psal o 2 největších městech Evropy. Nicméně 2 největší města Evropy jsou Moskva a Istanbul (případně zmiňovaný Londýn, jelikož Istanbul je v Evropě pouze z části). Takže by neuškodilo procvičit si trochu zeměpis.
Konstantinopol jestli se nepletu, leží svou větší půlkou v Asii, do evropských měst bych jej nepočítal. Když jsem byl v Turecku naposledy měl jsem spousty zážitků, ale ani jeden nekoreloval k evropským obvyklostem.
Konstantinopol ležící v Krocanistánu. Abych to upřesnil 🙂
Kdo má tušit, že si pletete Rakousko-Uhersko s Evropou.
Největší město Evropy je Moskva. Druhý Londýn.
Paříž ne ta je až 9. (8.) 🙂
*Moskva a Istanbul.
Však tohle na Metropolitany půjde?
Ne, tyto vozy mají jezdit do Německa na Berlineru, popř.do Chebu, ČD na svým FB to napsali..bůh ví, kde je pravda..ale původně ano, tyto vozy měly jezdit na Metropolitanu!
Vy jste fakt magor. Na Cheb půjde těch 50 vozů z předchozí objednávky.
Minulá objednávka nebyla ani na 80 vozů, ani už není aktuální…
Dobře, omlouvám se, myslel jsem to tak, že Vídeň a Budapešť patří mezi největší města v Evropě, neboť aspoň ve střední Evropě ano. 2 největší města jsem nemyslel tak, že by Vídeň a Budapešť byly hned první a druhé, ale patřila mezi největší města v Evropě. Samozřejmě nelze je srovnávat s Londýnem, Paříží či Moskvou. Ale myslím si, že by to jednoduše šlo bez těch nadávek „magor“ apod.
Jestli těch souprav má být 20, tak by se na ty Budapešti snad také mohlo dostat, ne?
Napadá mě několik otázek: 1) Píšete 20 souprav. Kolik souprav se točí na lince do Hamburku, jinak řečeno, zbydou nějaké soupravy i na jiné linky? Třeba Budapešť? 2) Už v době pořizování railjetů se prý jednalo o tom, že by se jich objednalo míň než původních 16, ale zato delších (9vozových), co by jezdily do Německa. Snad se to údajně tenkrát německé straně úplně nezamlouvalo (jak jsem koupil, tak prodávám) a i proto se nakonec koupilo 7 jednotek. Moc logický a systematický přístup v tom nevidím. Co se změnilo, že teď najednou to jde? Je jiný přistup ČD nebo DB?… Číst vice »
Mám podezření, že smluvně ošetří ovládání soupravy pomocí 109E, aby to nedopadlo, jako posledně a ihned je důvod zadat zakázku Škodě na nové lokomotivy.
Samozřejmě prezentuji svou osobní úvahu.
1) Půjde to na obě linky.
2) 9 dalších railjetů mělo jít na Budapešť, nákup zakázala Rusnokova úřednická vláda jmenovaná svévolně Hradem…
3) Nevím.
4) Jistě šlo, asi se úplně nevědělo..
5) Souhlas. ČD Trakce by bylo ideální….
6) Sjednocení s railjety mi přijde OK… Ostatní je k diskusi, ale očividně se v trojlístku DBxÖBBxČD došlo k tomuto.
Ad. 6) Nový Railjet2 bude celý nízkopodlažní.
Mrkni na youtrubce na novinky óbb.
A rozdilna vyska nastupist v ruznych zemich??
Výrobce ti udělá výšku jako chceš.
Rozdíl do několika centimetrů, řeší stavitelné odpružení resp. regulace nivelety.
To ano, ale pak jste omezeni jen na jeden stat nebo nektere trate, takze na trati z Berlina do Vidne budou 2-3 vysky nastupist, pak je to nepouzitelny…
Pokud je to rozdíl 20 cm, jak je uvedeno níže v komentáři, tak je to samozřejmě nepřekročitelná bariéra že? +-10 cm lidé se sníženou mobilitu zvládnou, kočárek také a vozíčkáři v manuálním vozíku skok dolů asi většinou zvládnou, případně stačí drobná pomoc a nahoru je stačí popostrčit. Elektrické vozíky lze vyřešit jednoduchou rampou z kusu plechu.
No přesně. Lepší řešit nízkopodlažnost aspoň nějak, než ji neřešit vůbec. I když se to udělá podle německého standardu, v Česku bude holt jeden schod. To si myslím, že je ještě ok a určitě lepší, než 3 schody. Ostatně má to nějak podobně vyřešené Flirt Leo… 🙂
Ano. V Česku maximálně 550 mm nad temenem kolejnice, v Polsku 760 mm nad TK, v Británii dokonce přes 1000 mm. 🙂
Tak rozdíly v různých zemích jsou problém obecně. Například v Německu jsou dle norem pro novostavby či rekonstrukce, 3 různé výšky nástupišť. Částečně se to řeší rozdílnou výškou nástupního prostoru jednotlivých vozů. Ale z mé zkušenosti, to dopravci v DE spíše neřeší vůbec. Tzv. regulace nivelity dokáže odstranit rozdíl pouze v řádech jednotek centimetrů (opotřebení kol), navíc tato příplatková technika není příliš rozšířená. U souprav pro regionální dopravu v DE, je výška nástupní hrany v gesci objednavatele dopravy. Tedy, souprava se vyrobí s takovou výškou hrany, jež následně odpovídá oblasti jejího primárního nasazení. Pokud je vlak v majetku objednavatele (… Číst vice »
Můžete odkaz?
YouTube
Der ÖBB Railjet der Zukunft.
Můžu prosím odkaz? Hledám to, ale nemůžu najít.
https://youtu.be/6fBAxupuEaA
resp wiki: https://de.wikipedia.org/wiki/Railjet_2
dole odkaz na obrázky interiéru: https://www.priestmangoode.com/project/new-intercity-and-nightjet/
hlavním problémem proč se koupilo málo rj, byl pan Zelený, naprosto neschopnej manažer, jehož hlavním zájmem bylo zařídit, aby v ČT zastavovala ECčka…….
Do hamburku je aktualne potreba 9 souprav a na budapest tusim taky cili 2 jsou prozatim navic.
A z čeho to všechno chtějí zaplatit? Vzpomínám jak se Žaludovi vyčítaly RJ
Pišto, pište prosím správně písmena neb se plete monogram nejlepšího provozovatele železnic na světě s obchodním názvem jednotky Siemens Viaggio Comfort
Pardon, dám si na to pozor 🙂
Řekne mi někdo vyhody tohoto řešení oproti klasické jednotce?
Plynulý přechod mezi koncepty, aneb dá se k tomu ledacos připojit.
Samozřejmě že klasická souprava s devadesátitunovou lokomotivou je při rychlostech cca 200 a víc nesmysl. Navíc 9vozovka…
No když vidím jak si rozumí řada 380 s railjetem o starších řadách nemluvím…
Nebyl požadavek, aby si 380 rozuměla s railjetem.
Na tyto rychlosti se mnohem více používají ucelené jednotky, kterých je tak na trhu logicky větší výběr, než lokomotiv, schválených na 230 km/h. Proč musí ČD jít zase svou originální cestou, která bude znamenat pozdější dodání, zakázkovou výrobu lokomotiv a objíždění souprav (pokud se nepletu, řídící vůz nebude součástí každé soupravy). Takže kromě delšího časového horizontu dodání a homologace vidím už jen další dvě „výhody“ – vysokou cenu a složitou manipulaci v obratových stanicích… 🤔🙄😏 Proč asi všichni ostatní v těchto rychlostech jdou cestou ucelených jednotek? Zřejmě jsou, na rozdíl od ČD, naprosto hloupí…
Protože unifikace s ÖBB?
Defakto totéž mají objednané na Brennerbahn.
To už jsou CD dceřinná OBB
Kéž by… hlavně SŽDC dát ÖBB Infra, klidně zadarmo. Akorát by se pak asi dojezdilo…
a jako proc? Leda na lince do vidne a tam uz Railjety jezdi…
Přesně. Pokud CD pocitajii ze z toho udělají více modifikací dle potřeby pak ok, ale jestli to má být pevná konfigurace, tak je asi lepší jednotka.
Čemu říkáte více modifikací ? Prostě jsou to vozy řad Ampz, Bbdgmpz, BRmpz, Bmpz, které jsou mezi sebou spojeny jiným než klasickým spřahovacím ústrojím, nejčastěji semipermamnetním spřáhlem (= railjety) a jediné, čím se to liší je, že:
a) požadujete nebo nepožadujete místo klasického Ampz řídící vůz Afmpz
b) můžete udělat víc variant s různým počtem vozů, ale ty zase nemáte spojené klasickou šroubovkou, takže na nějaké operativní změny počtu můžete rovnou zapomenout (= opět viz Raijet)
Tú, tú, tú… „Prosím.“ „Čau Peťo, tady Andy. Hele já vím že sme si dřív moc nepadli. Ale co si teď vyjít vstříc?“ „Ahoj, co myslíš?“ „Ty máš teď tu lokomotivku, co?“ „Jo, mám. Ale nic moc. Mašiny se nepovedli, nikdo je nechce. Aspoň tramvaje nás jakš takš uživí.“ „No hele, vyjdeme si vstříc. My máme teď lidi v tý naší firmě, dopravci, rozumíš jo? No a že bychom se dohodli na nějaký obchůdek. My to pak před volbama dáme jako super věc pro lidi a podporu toho super domácího průmyslu.“ „Jo dobrý, chápu. Pak se šábnem. Pošli recept na… Číst vice »
Dobrý, tak když to má být na 230 a mašina se na tuto rychlost dnes nevyrábí není lepší koupit jednotky od siemense, bombardiera, talga , stadleru, alstomu atd.
Siemens Vectrona na 230 umí. A před touhle zakázkou byla tržní konzultace na lokomotivy na 230, nedělejte z ČD úplně nesvéprávného debily.
Viděl jste toho Vectrona naživo, tj. Zkonstruovaneho a homologovaneho na 230?
Nic takového SIEMENS aktuálně na kolejích nemá a hned tak mít nebude, to samé TALGO, které je ale donuceno něco takového mít. Z ČD nikdo debily nedělá, jejich postup je logický, napřed se zeptat na mašiny a pak na soupravy, jen jde o to, jestli si pořád nedupou nožičkou ve stylu, vy to nemáte, ale my to chceme, chceme a chceme a chceme a basta fidli !!
Přesně tak. Že mi vyrobce řekne že by to šlo ještě neznamená že to postaví a hlavně zhomologuje. I když byl Taurus na 230, KOLIK se jich dodalo a na tuto rychlost realne využívá? Jestli není rychlá rychlikova mašina jen snem železničářů v CR a Rakousku zatímco svět jde někam jinam.
Využívají se všechny co jezdí mezi Vídní a Linzem. Westbahn je v tomto úseku postavena na 250 km/h a Railjety tam pravidelně jezdí 230.
Na rozdíl od Škodovky, Talga aj., tak Siemens v nabídce Vectrona na 230 má od začátku jeho existence. Že si jej ještě nikdo neobjednal, je věc druhotná. Patrně bude první zákazník v nevýhodě. A to jak finanční, tak zejména časové. Na papíře je i ucelená netrakční jednotka, která má dizajn řídícího vozu nápadně se podobající Vectronu. Tato jednotka může být do 160, 200 nebo 230. Jednopodlažní či dvoupodlažní, s úrovní nástupu v několika výškách (55,70,77,80 atd.). Že něco ještě není fyzicky vyrobeno, neznamená, že to za dva, tři roky nemůže kroužIt po Velimi. A v případé takového konglomerátu, jakým Siemens… Číst vice »
Proste nechteji jednotky, ale vagony, kdo vi, jestli se VRT u nas vubec postavi na vyssi rychlost nez 230, pac by to musel stavet pravdepodobne nekdo ze zahranici a je otazkou jestli to je nekomu pochuti… vozy jsou treba ted a tak opisujeme rakousky model…
Cd uz hleda dodavatele na lokomotivy s max 230, a vzhledem k tomu co planuji v nemecku je to logicke
Kdo jiný jeste poptava loko na 230? Že jsem tak smělý?
Smlouvu mají podepsanou aktuálně DB s Talgem – jednotky pro V = 230 km/h v uspořádání řídící vůz + lokomotiva:
https://www.deutschebahn.com/de/presse/suche_Medienpakete/medienpaket_ECx-3932956
A co Travca od Talga s maximalkou 250?
A dál?
To byla odpověď na vaši poznámku, že se dnes taková mašina nevyrábí.
Paráda .. doufám že to bude Siemens ,i z hlediska náhradních dílů ,protože ČD už vozy od Siemensu má. To už zmizí béčka .. a podobně šunky . Němci nebo rakusaci by mneli prodávat nepotřebné plete bmz -ka a tím by béčka konečně šly do hutí.
Nabízí se to. Kvůli 180 vagonum to nikdo vyvíjet nebude…
Dřív to sežere rez, než se to kdy vůbec projede přes 200, natož 230
2024 Berlín-Dresden nebo 2026-2027 na Koralmbahn a Semmeringu by se to dožít mohlo. Snad. 🙂
Ok. Mám plány na důchod 😉
Dresden přelepte za Hamburg.
Pěkné. Ještě aby se sny někdy proměnily v realitu.
No a teď ruku na srdce- kdo to tak asi může dodat? ST, Siemens a možná Talgo…
Byl bych překvapen, kdyby to nebyl Siemens. Možná v konsorciu se ŠT.
To je špatně položená otázka – soupravy může dodat několik světových výrobců, na mašině pro V = 230 km/h dělá TALGO, protože holt musí v rámci plnění zakázky na ECx pro Deutsche Bahn a možná pak Simens – ten ještě před lety na svých webovkách prezentoval 2 verze podvozků pro Vectrony – jednu pro V = 200 km/h a druhou pro V = 230 km/h se sníženými dynamickými účinky na trať, jenže ten odkaz je už nejméně rok, dva smazaný a už se s tím nechlubí, pomalu to asi odtroubili:-))
To je druhá věc. Co to bude tahat?
1216 ÖBB?
Možná blbej dotaz, jsem jenom laik, ale RailJety jezdí normálně 230 km/h, ne? Takže souhra lokomotivy, vagonů a řídícího vozu pro tuhle rychlost by neměl být problém? Nebo je něco, co by to mohlo zkomplikovat?
Skutečnost že se Taurus který to tahá už dlouho nevyrábí. Jasně je jich dost, ale dnes není na trhu lokomotiva na 230. I Vectrony jsou na 160 teoreticky na 200. Takže tak.
Vectrony nejsou teoreticky, ale prakticky na 200. Když neměl Siemens problém vyrobit Taurus, nevím, proč by měl mít problém vyrobit Vectron na 230.
Co se týče těch padesáti vozů od konsorcia Siemens/Škoda, tak opravdu budou určeny na tratě z Prahy do Chebu? Jako super, že se snaží zvedat kvalitu, ale tohle se hodí spíš na mezinárodní úroveň…
No vždyť jo. A vozy co zůstanou se použijí na vnitro.
To je vcelku prosté – tlakotěsnost do Ejpovic a uvolnění Amz na Polsko. R5 je jen logickým sjednocením souprav v Chebu. 🙂
Jinak Ex6 mezinárodní je, jen holt v Chebu je přestup do náhradní soupravy řady 612 kvůli klopení. 🙂
A občas si to při tom přestupu ujede a cestují pak čekají dvě hodiny v Chebu, bezva přímej mezinárodní vlak.
Haha – R5 ale nevede přes Ejpovice, ne?
R5 přes Ejpovice není, ale R16 zas nevypravuje PP/PJ Cheb.
Co řídící vůz? Jen není zmíněný?
Uvidíme, co bude nakonec v zadávačce – původní zadání počítalo s dvěma sestavami vlaků:
Sestava č. 1:
5 x 9-ti vozová jednotka ve složení: hnací vozidlo+Ampz2+Ampz1+BRmpz+Bbdgmpz+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz2
Sestava č. 2:
5 x 9-ti vozová jednotka ve složení: Afmpz+Ampz1+BRmpz+Bbdgmpz+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz1+Bmpz2+hnací vozidlo
Poznámka: Řady s indexem „1“ a „2“ se mezi sebou vzájemně liší v provedení koncového přechodu a příslušných rozhraní pro spojení s druhým vozem
Kruciální je otázka hnacího vozidla, do 200 km/h nebyl problém mít mašinu 6,4 MW a klidně k tomu řídící vůz, pro V = 230 km/h to už problém ale bude.
V čem spočívá „pro 230 už to (sunutí) problém bude“, a pro 200 ne? Nerýpu, je to upřímně míněná otázka 🙂
Řeknu to takto – problém je ten, že čím vyšší rychlost, tím vyšší výkon potřebujete a zároveň ale musíte docílit nízké nápravové hmotnosti, kvůli dynamickému namáhání tratě, což lze poměrně snadno udělat u jednotek, kde můžete pohánět klidně 50% všech náprav při výkonu klidně 8 MW při 17 tunách na nápravu – otázku traťové rychlosti versus nápravová hmotnost je řešena v TSI INF, vozidla v TSI Loc nad Pas. No a pokud máte místo jednotky mít ucelenou jednotku s lokomotivou, tak je problém, protože potřebujete aspoň těch 6,4 MW pro V = 230 km/h, jenže lokomotiva na 4 nápravách bude… Číst vice »
Díky, netušil jsem, že mezi 200 a 230 je takový fyzikální rozdíl 🙂
Potřebný výkon Vám jde se třetí mocninou…a ohledně nápravové hmotnosti platí 22,5 tuny do V = 200 km/h, těch 17,5 tuny platí od V = 250 km/h a víc – oblast rychlosti mezi V = 200 – 250 km/h je pokrytá právě národními pravidly, která nejsou logicky všude shodná.
Na konci vlaku bude kamera a fira bude 230 za hodinu couvat 😉
to upřímně technicky není až tak nereálné…
Obávám se, že by to ale neprošlo… 🙂
Vlaky se sunou , couvá vaše Škoda Octavia pane spoludiskutujicí. Trať má oblouky a zatáčky má maximálně silnice. Taková terminologie se užívá v dopravě po kolejích .
Tak to vám někdo lhal, pane kolego.
Pro SŽDC zřejmě na přestavbu na měřicí vozy.
Ale houby… ty dva jsou pro režijkáře SŽDC)))
Místo protějšího sedadla na čtyřce tam bude rovnou opěrka na nohy, místo sedadla vedle prostor na tašku, extra velký stůl na svačinu, držák na lahev, nevím jestli jsem něco nezapomněl….:-)
Samozřejmě zapomněl, vedle bude kupé uzamykatelné na čtyřhran se dvěma koženkovými lavicemi a záclonkami k zaskřípnutí do okna…
Spíš jako reprezentativní vozy pro předvolební návštěvy ministrů a dalších politiků v krajích.
Dva vagóny pro SŽDC? To jsou vozy pro stavbu prezidentského vozu. Ostatně proto bude z tunelu na letiště odbočka pod hrad.
Sakra, teď jsem v dobré víře Ti odpovědět provařil skutečnost z režimu Tajné. 🙂
Aha, takže to bude ta verze s invalidní plošinou a přebalovacím pultem 😀
Přesně tak. Zapomněl jsi však na výčep, bar, wc pro immobilní, kulometné hnízdo a popisky v ruštině, čínštině a Breillově písmu.
včera bylo pozdě.
Na druhou stranu nebýt konkurence tak je tento nákup těžce v rovině sci-fi
Tenhle nákup je daný smlouvou s DB a ÖBB… 🙂
Že bychom se konečně v dohledné době rozloučili s koženkou a jejími plyšovými modifikacemi ? 😀
180 novostaveb už by snad mělo ypsilony zlikvidovat úplně, možná kromě „vánočně-velikonočních“ posil, ne? Nebo se zároveň provedlo zjištění, že je vlaky potřeba prodloužit, a proto „padající zákon“ nevykoná své stále ještě tak úplně…?
Ypsilony bohužel nezlikviduje, možná tak ta nejstrašnější „Béčka“. Ypsiloni a jejich tzv. „rekonstrukce“ tu budou ještě (bohužel) velmi dlouho…
Vzhledem k posílení některých souprav na 9 vozů a prodloužení vídeňské linky do Lublaně padající zákon moc nezmůže.
Můžete prosím o prodloužení do Lublaně napsat víc? Mají tam zajíždět ČD railjety?
Taky by mne to zajímalo.
S prodloužením do Lublaně a s prokladem do Benátek se počítá po dokončení Koralmbahn.
Rakouský Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie k tomu uvádí následující:
„Systemangebot auf der Linie «FV HB NordSüd» im Marktsegment hochrangig-beschleunigter Fernverkehr (rund 2,76 Mio. Zug-km p.a.): Zweistundentakt (Praha –) Břeclav –Wien –Graz –Villach, vsl. vier Zugpaare davon bis und ab Tarvisio (–Venezia) und vsl. fünf Zugpaare Villach –Jesenice (–Ljubljana und ggf. weiter) teilweise durchgebunden in Villach Hbf“
https://www.bmvit.gv.at/verkehr/nahverkehr/downloads/vergaben/at0.pdf
Jj, sice málokdo pojede celou trasu, ale i tak bych v Praze nebo v Brně na „pragotronu“ raději viděl Venezia, než Ljubljana.
Pokud bude jízdní doba kolem 10 hodin, tj. Ráno v Praze večer v Benátkách či Lublani pak ok.
Lublaň se do 10h vejde určitě, Benátky si myslím také.
Benátky budou cca 4.5 hodiny z Vídně.
Před více než 10 lety dával EC Jože Plečnik trasu z Prahy do Lublaně myslím za 11 hodin a kousek, včetně dvou přepřahů, jízdě po původním koridoru u Olbramovic a Veselí, jednokolejkách v Rakousku a rozbitých úsecích ve Slovinsku před Mariborem a před Celje, kde se jelo tak padesátkou… proto těch 10 hodin v roce 2028 snad není taková náročná meta 🙂
Já zase v současné době považuji pro cestující z ČR více smysluplnější Lublaň.