Dopravci Železnice

Rychleji do Plzně, pomaleji do Ostravy, RegioJet na jih. 10 největších změn v grafikonu

Praha hlavní nádraží. Foto: Jan Sůra
Praha hlavní nádraží. Foto: Jan Sůra

Správa železniční dopravní cesty zveřejnila dlouho očekávaný návrh nového jízdního řádu, který by měl začít platit  v prosinci. Pro cestující bude znamenat řadu zajímavých změn, v některých případech k lepšímu, v jiném k horšímu. Deník Zdopravy.cz přináší výběr těch nejzajímavějších změn. Ty nemusejí být ještě definitivní: návrh teď dostávají k připomínkování jednotlivé kraje a konečná podoba se tak může nakonec lišit

1. Z Prahy do Plzně až o 22 minut rychleji
Největší změnou k lepšímu je zrychlení cestování mezi Prahou a Plzní. Otevření tunelu v Ejpovicích zkrátí dobu jízdy u expresů o 12 minut, u rychlíků vyšší kvality v kombinaci s jinou konstrukcí jízdního řádu mezi Prahou a Berounem až o 22 minut. Detailněji se změnám na této trase věnujeme v jiném textu.

2. RegioJet do Českého Krumlova
Síť největšího soukromého dopravce na českých kolejích se opět rozroste. Od prosince začne firma jezdit i na trase z Prahy do Českého Krumlova. Pojede v podobné poloze jako zrušený Arriva Express s odjezdem v 9:00 z Prahy a příjezdem 12:03 do Českého Krumlova, zastaví jen v Táboře a Českých Budějovicích. Zpět vyjíždí ve 13:25, v Praze je v 17:02. Zatímco z Prahy do Českých Budějovic je RegioJet podle jízdního řádu o minutu rychlejší než Jižní Expres, na cestě zpět je výrazně pomalejší: cesta mu trvá 2 hodiny a 40 minut, což je jízdní doba podobná spíše zastávkovým rychlíkům na této trase. Zajímavostí je i to, že vlak mohou využít pro přímou cestu (ale na dvě jízdenky) i cestující mimo úsek Praha – Český Krumlov. Na rozdíl od ostatních vlaků začínajících či končících v Praze vlak nepojede ze Smíchovského nádraží, kde má RegioJet pražskou základnu, ale na hlavní nádraží přijíždí z Brna (odj. 6:09), na cestě zpět jede až do Bratislavy (odj. 17:20)

3. Zpomalení Praha – Ostrava
SŽDC počítá s řadou nových výluk na hlavním koridoru mezi Prahou a Ostravou, například v Dluhonicích, mezi Pardubicemi a Chocní nebo u Brandýsa nad Orlicí. Méně průjezdný koridor se projevuje i v jízdních dobách, kde naskakují minutové položky navíc. Nejrychlejší spoj na trase, pendolino, například z Prahy hlavního nádraží do Ostravy-Svinova nově dorazí namísto za 2 hodiny a 53 minut o minutu později. Dvě až čtyři minuty navíc mají oproti současnému jízdnímu řádu všechny dálkové trasy na této trase.

4. Libeň – Hostivař denně, Leo Express na pražské městské lince?
Trať 091 z Roztok do Hostivaře je aktuálně středem zájmu kvůli poslednímu jezdícímu žabotlamu. I v novém jízdním řádu jsou na této trase dvě zajímavosti: celotýdenní provoz po půlhodině až z Hostivaře, nikoliv jen o víkendech. U všech vlaků je také poznámka, že dopravcem budou České dráhy nebo Leo Express Global. „Přidělení kapacity dráhy bude provedeno v souladu s platnou legislativou,“ uvádí návrh jízdního v řádu. V praxi se na trase ale může objevit někdo jiný, tito dva dopravci si jen požádali o kapacitu, ale neznamená to příslib plateb z rozpočtu Ropidu. Ropid se netají tím, že by chtěl dopravce na této lince soutěžit alespoň nabídkovým řízením, chce oslovit ale i další hráče na trhu. Podobný stav je u rychlíků Pardubice – Liberec, kde o kapacitu kromě ČD a Leo Express žádá ještě Arriva.

5. Rychleji z České Lípy do Liberce, více vlaků do Polska
V Libereckém kraji dochází k největším změnám na trati mezi Českou Lípou a Libercem. Zmizí křižování rychlíků v Jablonném v Podještědí a přesune se do Rynoltic. Ve směru od České Lípy tak odpadne sedmiminutové čekání v Jablonném na rychlík od Liberce. Ten naopak bude muset čekat v Rynolticích na vlak z České Lípy (nebude zde ale oficiálně zastavovat pro výstup a nástup cestujících). Rychlík z České Lípy tak ze své stávající jízdní doby 75 minut ubere devět minut, naopak z Liberce se jízdní doba u některých rychlíků protáhne ze 63 minut na 67 minut. Na stejné trati přestanou některé osobní vlaky zastavovat v některých stanicích a zastávkách mezi Jablonným a Českou Lípou. Na trati 036 z Liberce do polské stanice Szklarska Poręba Górna dochází k navýšení počtu přímých spojů z Liberce do Polska o dva každým směrem.

6. Později z Brna do Prahy
Vytíženou trasu mezi Prahou a Brnem čekají dvě zásadní změny. Poslední vlak z Budapešti do Česka neskončí v Brně jako dosud, ale pojede až do Prahy. Znamená to, že zatímco teď poslední vlak do Prahy odjíždí z Brna ve 20.38, nově pojede až ve 21.39. Změnou prochází také noční Metropol z Prahy do Budapešti, který vyjíždí z Prahy o dvě hodiny dříve ve 21:50, místo něj pojede z Prahy těsně před půlnocí ještě vlak z Prahy do Brna. Ve směru z Budapešti pojede Metropol z Brna o tři hodiny později než dosud, až v 5.36

7. Z Ostravy do Berlína přímo
Novinkou v noční dopravě je nový noční vlak Nighjet z Vídně do Berlína přes Polsko. Nabízí tak poprvé možnost přímého spojení Ostravy s německým hlavním městem. Ve směru z Vídně jede vlak po českém území ve 23.50 z Břeclavi a odjezdem v 1:30 z Ostravy, z Berlína zastavuje v Ostravě ve 2:30. Vlak odjíždí z Vídně ve 22:40 a přijíždí do Berlína v 9:15, v opačném směru z Berlína jede v 18:40, ve Vídni je v 6:49.

8. Konec provozu na trati Svojšín – Bor?
Ani jeden vlak není od od nového grafikonu objednán na lokálce mezi Svojšínem a Borem v západních Čechách. Provoz je zde už teď výrazně redukován. Mluví se ale o novém cyklovlaku, který zahájí provoz na trase příští víkend a zatím v návrhu není.

9. Více spěšných vlaků kolem Prahy, konkurence ČD pro Arrivu
Koncept spěšných vlaků v pražské příměstské dopravě, který se snaží na komerční riziko rozvíjet Arriva na trati z Benešova do Prahy, zaujal i České dráhy. Nově jízdní řád na stejné trati počítá se spěšnými vlaky Českých dráh, které je nazvaly Sázava. Stejně mají ale pojmenovaný rychlík z Prahy do Brna přes Havlíčkův Brod. Z Benešova mají vyjíždět spěšné vlaky ČD 5 minut po Arrivě, v cíli jsou ale dříve: tvůrci jízdního řádu nechali Arrivu předjet v Hostivaři. Novinkou jsou také spěšné vlaky Labe z Prahy – Masarykova nádraží do Kutné Hory.

10. Druhé pendolino do Košic místo Roháčů
Spojení z Prahy do Košic dozná u Českých drah změn. Namísto klasické soupravy u pátečního vlaku EC Roháče pojede v pátek o dvě hodiny později pendolino. To se v sobotu ráno vrátí zpětz do Prahy.  Původní návrh zveřejněný na Slovensku počítal s každodenním provozem.

63 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • Ono to zkrácení do Plzně se dělá celkem lehce… vata kvůli Berounu, pobyt ca. 5 min v Rokycanech, v úseku Beroun – Rokycany vlak jede většinou max 120, místo aby využil plné rychlosti až 140 (Zbirožsko). Pendolino Pha – Plzeň stejná jízdní doba jako Ex… no řekl bych, že prostor pro zrychlení ještě je.

  • Nebude náhodou pendolino jezdit do Opavy? To číslování (519/518,514/513,502/501) je nějaké podezřelé. Navíc od nového GVD budou k dispozici všech sedm jednotek a připadá mi, že podle současného návrhu by spíše více stály v depu.

    • No, je to divné. Ale kdyby jezdila do Opavy, tak si myslím, že by měla označení SC. Další věc je, že IC Opava má skoro stejné jizdní doby, jako Pendo, ale s normální soupravou to skoro nejde stíhat, takže když dají normální soupravu, tak asi bude jezdit s permanentním zpožděním…

      • Praha – Plzeň má pendolino také stejnou jízdní dobu jako ostatní expresy… Pha – Ova, Pha – UL apod. mají spoje, které mají loko na 140 nebo 160 také stejné jízdní doby. Resp. pokud je na expresu Pha – Ova řazena loko, která je na 140, zvládá v poho jízdní doby. Přijde mi, že GVD ani nepočítá s tím, že by se jelo 160

    • Mám za to, že je to kvůli stavbě přemostění na budoucí dálnici D35 v Uhersku. V článku je zmíněno, že je to mezi Pardubicemi a Chocní, takže nikoliv za Chocní směrem na Ústí. To samé v případě Dluhonic a spíše nereálnému zahájení stavby D1 Říkovice – Přerov.

      • Aha, dálnice se bude stavět za „x“ let, tak jízdní dobu protáhneme radši už teď)))

      • U Dluhonic snad bude snaha někdy během příštího roku zahájit Přerov 2. stavbu.

  • Tyhle články píše snad nějaký šotouš – dítě. Takových nesmyslů a chyb v jednom.

  • 7.Není to nějaká blbost ten přímý noční vlak z ostravy do berlína?

  • Znamená to, že Pendolino bude celou sobotu stát v Košicích?

  • 10.) Spojení z Prahy do Košic ještě posílí. – Není pravda EC 242/3 Roháče budou zrušeny.

  • U bodu číslo 2 je poslední část trochu zmatená: Na rozdíl od ostatních vlaků začínajících či končících v Praze vlak nepojede ze Smíchovského nádraží, kde má RegioJet pražskou základnu, ale na hlavní nádraží přijíždí z Brna (odj. 6:09), na cestě zpět jede až do Bratislavy (odj. 17:20)

    • já jsem to pochopil, že vlak do krumlova nepojede ze smíchova na hlavní nádraží, ale z brna a tím pádem nepojede přes smíchov a nazpátek nekončí v brně, ale jede až do blavy

  • Tři dopravci ve stejnou dobu jsou i na rychlících Pardubice – Liberec, kapacita bude přidělena podle platné legislativy.

  • Dobrý den, můžete prosím upřesnit ten noční expres Vídeň – Ostrava – Berlín? Jaký bude čas příjezdu/odjezdu do/z Berlína? Provozovatelem soupravy budou ČD, takže tam budou lůžkové Siemensy JLV? Čekám rok na náhradu zrušeného Euronightu (Budapešť/Vídeň-)Brno-Berlín, tohle by s přískokem do Břeclavi a nějakým rozumným časem příjezdu do Berlína snad mohlo jít. Děkuji

    • Dobrý den, díky za připomínku, doplnili jsme: Vlak odjíždí z Vídně ve 22:10 a přijíždí do Berlína v 9:15, v opačném směru z Berlína jede v 18:40, ve Vídni je v 6:49. Provozovatelem budou ÖBB, na českém území ČD – nicméně s JLV se tam myslím nepočítá.

    • Jenom jestli bych se mohl zeptat, ten vlak pojede v trase Vídeň-Břeclav-Ostrava-Praha-Berlín? Nebo je to nějaké nedorozumění, špatně to chápu, a trasa bude jiná?

  • Svojštín – Bor – to jsou dobří borci, návazná trať na koridor, která se pak dělí na další tratě.

    • Jenže Ministerstvo nechce nechat ve Svojšíně zastavovat Ex, to je pak těžké…

      • Jasně, dojet na přípoj do Stříbra místo končit uprostřed lesů je fakt děsný problém, ošklivé zlé MD…

        • Samosebou že dojet do Svojšína na přestup místo do Stříbra je pro šotoušky životně důležité. A MD s KU v Plzni to prostě zaplatí, jinak budem bušit pěstičkama do stolu a taky kopat nožičkama.
          A potom sepíšeme petici!!!

          • Chtěl jsem tím říct, že vinit z konce lokálky MD potažmo nezastavení Ex v takové díře je kravina.

            • MD nenechává zastavovat rychlíky ani v 5 tis.obcích. Co se 178 týče, jezdí teď už jen pá-ne, přes týden ČSAD. Spojů málo, kdyby jezdila jako bus až do Stříbra jak zde již bylo zmíněno, bylo by to určitě lepší. Pokud někam na 178 jel někdo třeba na výlet na kolo (údajně nejezdí autobusy i o víkendu právě kvůli přepravě kol), musel tam jet na celý den, protože první vlak jede ráno v 7:45 a druhý až v 16:15h. Možná proto se teď zkouší kraj ten cyklovlak.

  • Mně byzajimalo, kdy ministerstvo dopravy zruší dotace na mezinarodni rychlíky a vlaky jedoucí po koridorech, když tam bez dotací jezdí soukromníci.
    Spesne vlaky CD mezi Benesovem a Prahou bude platit ropid?

    • To zcela jistě ne, Ropid nikdy nic neplatil, vždy jen říkal objednatelům, co mají platit. Předpokládám, že platit to bude především Středočeský kraj, možná něco přihodí Praha.

    • Nikdy, protože to, že někdo jezdí na komerční riziko po koridoru neznamená, že zajistí dopravní obslužnost pro cestující na koridoru (především menších měst).

    • Noerfe, kde se v tobě pořád bere ta hloupost, když ti to už tady několik lidí několikrát vysvětlilo..

    • A dopravní obslužnost jako nic? Nebo lidi z jiných, zejména menších měst nemají nárok jezdit rychlíky?

  • Bod 9 – Ad Benesov – neni to, ze to Ceske drahy vubec navrhuji, zneuziti dominantniho postaveni?
    Ad rychliky Brno – Praha pres Havlickuv Brod – jsou silene / nekonkurencne pomale (vice jak 3.5 hod), zda se mi osobne, ze si pomalost zcasti zpusobuji CD samy pomalymi soupravami a spatnymi zastavkami – kdyz jel tuto trasu Regiojet jako objizdku z hlavniho koridoru, jel (ac bez zastavky) pouze o +- 25 minut pomaleji nez hlavnim koridorem Br – Pha (a to pres zdrzeni u opravy u Brna) . Kdyz jsou CD o hodinu pomalejsi, zda se, ze to nemuze „zkonzumovat“ jen 6 zastavek po ceste (Zdar n. Saz., Havl. Brod, Svetla n. Saz., Caslav, Kutna Hora, Kolin).

    • Smyslem těch rychlíků jaksi není vozit cestující z Brna do Prahy. Ze zastávek jste zapomněl na Přibyslav, Řikonín, Tišnov a Královo Pole, jedna zastávka znamená zdržení 3-4 minuty, takže to rozdíl přes půl hodiny klidně udělá. Zbytek je rezerva pro vyrovnávání zpoždění – odklonový RJ jede celou trasu, co to dá, ale s takovou trasou se nedá počítat pravidělně, jinak by se jezdilo se zpožděním 5-10 minut každou chvilku, navíc na této trati se některé úseky rekonstruují a v nich se musí po určitou dobu jezdit pomalu a jednokolejně.

      • Kuba: Já chápu, že cílem těchto rychlíků není primárně zajišťovat provoz na celou jízdu Praha – Brno, ale na druhou stranu není dobré na rychlou pohodlnou dopravu úplně rezignovat, jak se na této jižní trase posledních pár let bohužel činí.

        Myslím, že ohledně délky toho zpoždění vytvořeného zastávkami rozhodně nemáte pravdu – ukáži na příkladu pár dat z jízdního řádu 2017/2018 pro snadnou ilustraci, že jde dělat i rychlé zastávky, aniž by to zpomalovalo vlak:
        varianta A) 9. 6. Praha hl.n. 19:51 – Brno hl.n. 22:20, Vlak rj 571 Leoš Janáček, Celkový čas 2 hod 29 min, vzdálenost 255 km – České dráhy, a.s. (zastávky Kolín, Pardubice hl.n., Česká Třebová)
        varianta B) 9.6. Praha hl.n. 20:21 – Brno hl.n. 22:59, Vlak RJ 1053 RegioJet, Celkový čas 2 hod 38 min, vzdálenost 255 km – RegioJet a.s. (zastávky Pardubice hl.n., Ústí nad Orlicí, Svitavy, Letovice, Blansko, Adamov, Brno – Židenice)

        Čili čtyři zastávky navíc činí rozdíl 9 minut (!!!!), nikoli 35 minut.

        Pro další porovnání jiná alternativa Praha – Pardubice / Havlíčkův Brod – Brno:
        9.6. Praha hl.n. 17:51 – Brno hl.n. 20:20, Vlak EC 283 Metropolitan Slovenská strela, Celkový čas 2 hod 29 min, vzdálenost 255 km – České dráhy, a.s. (zastávky Kolín, Pardubice hl.n.)
        9.6. Praha hl.n. 17:58 – Brno hl.n. 21:03, Vlak Rx 873 Svojanov, Celkový čas 3 hod 5 min, vzdálenost 255 km – České dráhy, a.s. (zastávky Praha-Libeň, Kolín, Přelouč, Pardubice hl.n., Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Svitavy, Březová nad Svitavou, Letovice, Skalice nad Svitavou, Blansko)
        9.6. Praha hl.n. přestup na Metro 18:05 – Brno hl.n. 21:42, Vlak R 989 Doubrava, Celkový čas 3 hod 37 min, vzdálenost 257 km – České dráhy, a.s. (zastávky Praha-Libeň, Kolín, Kutná Hora hl.n., Čáslav, Golčův Jeníkov město, Světlá nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Přibyslav, Žďár nad Sázavou, Křižanov, Tišnov, Kuřim, Brno-Královo Pole)

        Pominu, že třetí vlak před odjezdem zbytečně čeká v Praha hl.n. 12 minut, a pominu, že díky tomu, že Brněnský diametr je zatím ve stádiu myšlenky činí jízdu přes HB o 5 minut delší, prioritu vlaků je potřeba zohlednit.

        Na kilometry je to zhruba stejné (255 km Pardubice versus 257 km Havlíčkův Brod), co se ale snažím říci je, že to NENÍ způsobené jen tím, že by ty zastávky opravdu trvaly tak dlouho, ba naopak ten rozdíl by tam nebyl tak velký, kdyby si ČD lehce nezjednodušovaly situaci – podle mého ČD prostě kalkulují na tento rychlík s daleko horším vozovým parkem, možná i horšími lokomotivami a daleko nižší rychlostí (a z toho vycházející energetické, čili nákladové úspory) oproti běžnému Ex/EC/rj Praha – Pardubice – Brno.

        Pro dílčí porovnání z příkladu nahoře na identické dráze: EC283 je v Kolíně za 35 minut, Rx873 za 38 minut a R989 za 39 minut. Proč jinak než kvůli vozovému parku by měl R989 jet pomaleji na hlavní trati, když jedou za sebou (a teoreticky by se neblokovaly, kdyby jely stejnou rychlostí)?

        Národní dopravce, který má za úkol poskytovat veřejnou službu dle mého názoru není ochoten nasazovat na méně důležité trasy lepší vlaky, aby jezdil rychleji, aby dohnal zpoždění, počítat si příjezd a odjezd z méně důležité zastávky v tutéž minutu atd. a pouze u větších zastávek mít pauzy (doporučuji např. porovnat pauzy na zastávkách u IC573 a RJ1053 na večerní trase Praha – Brno).

        • ČD to dělají s rychlíky podivně, například rychlíky vs. EC v úseku Brno-Břeclav, EC cca 30 minut, rychlíky cca 40 minut, navíc mají zastávky jen v Podivíně, Zaječí a Šakvicích. tedy cca 3 minuty na zastávku, nutno však brát v potaz že tyto stanice jsou jen poloperonizované, na Vysočině, pokud se nepletu, jsou stanice peronizované snad všechny, sice nevím jestli na 550 nad temenem kolejnice ale podchody tam jsou, není tedy možná výmluva že se musí počkat na vlak z druhé strany (děje se v Šakvicích), ale také je pravda že jízdní doba ranního rychlíku v asi 6:40 z BV je stejná zhruba jako jízda panterů a tento je zhusta veden plecháčem.

          Do zpoždění dost mluví asi i to kdo je zrovna na směně, teoreticky je to navrženo tak že z BV odjíždí prvně Jančura a pak teprve rychlík, jenže někdy při zpoždění je puštěn napřed rychlík a RJ jej předjede v Podivíně, nebo teoreticky by mohl i v Zaječí a Šakvicích, zpoždění je pak do 5 minut, eventuálně nula, jindy je stejně dlouhé zpoždění RJ přeneseno na rychlík protože ten čeká v BV.

          Kdysi jsem si dělal jakýsi odhad takového „EC“ horem, vycházelo mi to myslím na nějaké 3 hodiny a to do toho pořád leze pomalá trať, pokud tam bude 120-140km/h, tak by se jízdní doba dala snad stáhnout pod 3h. Samozřejmě nelze stavět u každé vrby, stavět by snad mělo smysl v Kolíně, Kutné Hoře Havlbrodě, Žďáru a možná v Tišnově, ale spíš bych viděl jako lepší řešení zastavení v Krpoli. Trochu nevýhoda dálkových vlaků myslím je že nestaví na více stanicích ve velkých městech a tím trochu znepříjemňují cestování.

        • Dobrý den,
          myslím, že hlavním důvedem delší jízdních dob přes Havlíčkův Brod není ani tak vlakovými soupravami, nebo zastávkami. Spíše je problémem směrové vedení trati a sklony. Přikládám link na mapu maximálních rychlostí, ze které je vidět, že přes 100 km/h se vlak mezi Kolínem a
          Brnem moc nerozjede.

          Další zdržení, které zmiňujete je úsek Praha-Kolín, kde jsou rychlíky přes HB pomalejší než Railjet přes PCE. Zde je problémem naprosto vyčerpaná kapacita dráhy, kde prostě rychlík nemá takovou prioritu jako mezinárodní Railjet, proto může být někde zdržován například osobním vlakem linky S1, nebo jiným pomalejším vlakem.

          Hlavně si myslím, že srovnáváte úplně nesrovnatelné produkty, protože vlak Regiojet do Brna primárně nevozí cestující mezi nácestnými zastávkami, takže v nich probíhá většinou pouze výstup nebo nástup, kdežto na rychlících přes Vysočinu je velká výměna cestujících podstatě ve všech stanicích.
          S pozdravem
          V. Táborský

            • Děkuji za odkaz, pro mě přínosný. Teoreticky vypadá ta mapa super, ale i na koridoru Praha – Brno jsou na úseku Brno – Blansko úseky, kdy vlaky jedou cca 60 km/h. A přitom mapa tamtéž ukazuje 105-120 km/h. Není tam např. zohledněno, že Obřanské / Blanenské tunely z roku 1849 (ač výrazně zrekonstruované) rozhodně nejsou Gotthardský úpatní tunel s rychlostí 200-250 km/h. Myslím, že když se mluví o úzkých hrdlech, tento úsek v okolí řeky s tunely určitě je kandidátem na narovnání, nové rovné (nikoli zatáčející) tunely a intenzivní koridorizaci + co si pamatuji, tak těsně za Blanskem hl.n. je tam nebezpečné místo, které lidi často přechází k lomu na koupání, protože tam není most pro pěší.

              • Jste si jistý že tam vlaky jezdí 60 protože konstrukční rychlost je 60, nebo protože návěst? Myslí že je potěšující postupné tmavnutí mapy. snad by to jenom chtělo trochu přidat v rekonstrukci tratě přes vysočinu, snad by se mohla do budoucna přidat, až bude hotová, ke koridorům.

                Jinak v mapě je myslím chyba, kolem bezpráví snad ještě 160 není a ani nemůže být, navíc ukazuje už skoro dva roky starý stav, Open Railway Map na tom není o moc líp.

        • Vy jste úžasný analytik. Tak mi ještě prosím vysvětlete, v které části trati mohou spoje jezdit rychleji než 140 km/h (pominu-li krátký koridorový úsek mezi Prahou a Kolínem), když za to mohou vozy ČD. A ještě mi prosím vysvětlete, jak mohou za politiku zastavování, kterou si stanoví objednavatel dané trasy. Děkuji 🙂

          • BoH: Nemám pro to jiné vysvětlení, protože mě zajímalo, napsal jsem sem tento příspěvek a reaguji. Podle mapy SŽDC, kterou posílal pan Táborský, je červená zóna 145-160 km/h skoro všude Praha – Česká Třebová, tak jak to tedy je? A ohledně zadávacích požadavků objednatelů – i oni jsou lidi, když MD / kraji dodavatel vysvětlí, že z časových důvodů mají chtít od příštího grafikou zastávku jen 1 minutu, homo oeconomicus to promyslí a možná dojde k podobnému závěru, jako komerční dopravce :-).

            • LK: Ano, máte pravdu Praha – Česká Třebová je skoro všude 160 km/h, nicméně tyto vlaky tudy nejezdí 🙂 Když se podíváte na mapu na trať 250 (mezi Kolínem a Brnem), tak kromě krátkého úseku se na této trati jezdí maximálně 120 km/h. To znamená, že i kdyby tam ČD nasadily vozy Bt, tak tam problém stejně bude 🙂 … Nebudu Vás tedy dlouho napínat. Je to skutečně dané počtem zastavení a určitou rezervou. Vlaky zde zastavují 1-2 minut, nicméně samotné brždění a zastavení vlaku trvá cca 1 minutu. To znamená, že průměrné čas pro zastavení je cca 3 minut. Počet zastávek je 10. Tedy 3*30 = 30 minut. A zbylé minuty jsou vata na trati 🙂

            • Jízdní doba přes HB je navržena s velkou rezervou, kolikrát vzniklo během cesty kolem Golčova Jeníkova zpoždění třeba 17 min, ale do Brna se přijelo téměř načas. Na této trati probíhá dlouhodobě výluková činnost v různých úsecích. Za Žďárem směrem na Brno už je hotovo a frčí se tam pěkně, myslím, že až do Vlkova u Tišnova. Pro mě je tato trať zajímavější než přes Třebovou, škoda, že je dopravci opomíjena, přitom na poplatcích by platili míň.

        • Protože rychlík 989 musí v Kolíně k zadním peronům a tudíž jízda sníženou rychlostí od vjezdového návěstidla. Vlak směr Pardubice může přijet k peronům plnou rychlostí, protože jede rovně.

    • Rychlíky přes Havlíčkův Brod slouží především jako návoz cestujících z Čáslavi a KH do Prahy a ze Žďáru a Tišnova do Brna. Střední úsek vozí uprostřed týdne vzduch, zatímco studentské vlaky jezdí přeplněné i v tomto úseku.

      A právě z toho důvodu jezdí mnohé vlaky posílené tuším až na devět vozů, rozhodně na osm. S takovou zátěží jsou pak rozjezdy ve stanicích relativně pomalé. K tomu připočítejte, že v pražském i brněnském uzlu, a na trati Praha-Kolín mají před těmito vlaky přednost vlaky všech kategorií, kromě Sp a Os, a výjimečně i tyto (dodržení oběhů vozidel atd.). No a kvůli tomu jsou jízdní doby stavěné se značnou rezervou, takže bez posilových vozů tyto vlaky běžně krátí zpoždění.

      Jiný dopravce by byl schopen maximálně nasadit výkonnější vozidla, která by mu však stála po část týdne v depu (chci vidět takového dopravce). Vynechat zastávky by nemohl, je to úkol těch vlaků, zastavovat i v Golčově Jeníkově městě a Křižanově, i když jde o poměrně malá sídla.

    • Tak ta mapa rychlostí SŽDC je fakt dobrá…

      file:///C:/Users/MarekT/Downloads/rychlosti.pdf

      145-160 v úseku Praha – Benešov nebo Beroun – Rokycany… haha, možná tak pro pendolino

    • Tak ta mapa rychlostí SŽDC je fakt dobrá…

      file:///C:/Users/MarekT/Downloads/rychlosti.pdf

      145-160 v úseku Praha – Benešov nebo Beroun – Rokycany… haha, možná tak pro pendolino

    • Ani v době, kdy tudy (= přes HB) jezdily EC vlaky, které zastavovaly (pokud si to správně pamatuji) jen v Havlíčkově Brodu (a možná někdy ještě ve Žďáru nad Sázavou) se, myslím, pod 3 hodiny cestovní doby mezi Prahou a Brnem nedostaly.
      Aktuálně je problémů s tímto ramenem víc: především nepostavená „Hlízovská spojka“ z Kolína ke Hlízovu, aby v Kolíně liché vlaky nemusely křížit protisměr (navíc by to jejich trasu zkrátilo o možná kilometr) – o ní se uvažovalo už dávno „za bolševika“, ale vždycky ji (bohužel) někdo „zabil“ jako nepotřebnou (protože by příliš nepomohla tehdy protežované nákladní dopravě). A už několik roků jsou silně „vyvatované“ jízdní doby kvůli výlukám s dlouhodobými jednokolejnými provozy souvisejícím s „optimalizací“ traťových kolejí (m.j. umožňujícím snad i naklápění). No, a vzhledem k tomu, že mezi Golčovým Jeníkovem a téměř až Přibyslaví trasa neumožní jízdu rychlostí vyšší, než cca 80 až maximálně 100 km/h, tak se velké zkrácení cestovních dob nedá čelat ani po všech těch „optimalizacích“ – jen se ten rychlík už „na první pohled“ tolik nepovleče.
      Osobně se domnívám, že by mohly pomoci i spěšné vlaky z Prahy přes Český Brod končící aspoň až v Kutné Hoře, aby bylo možno zkrátit pro ostatní úseky zbytečně dlouhé soupravy rychlíků, aby ty pak byly „svižnější“.

  • Bod 9 – Ad Benesov – neni to, ze to Ceske drahy vubec navrhuji, zneuziti dominantniho postaveni?
    Ad rychliky Brno – Praha pres Havlickuv Brod – jsou silene / nekonkurencne pomale (vice jak 3.5 hod), zda se mi osobne, ze si pomalost zcasti zpusobuji CD samy pomalymi soupravami a spatnymi zastavkami – kdyz jel tuto trasu Regiojet jako objizdku z hlavniho koridoru, jel (ac bez zastavky) pouze o +- 25 minut pomaleji nez hlavnim koridorem Br – Pha (a to pres zdrzeni u opravy u Brna) . Kdyz jsou CD o hodinu pomalejsi, zda se, ze to nemuze „zkonzumovat“ jen 6 zastavek po ceste (Zdar n. Saz., Havl. Brod, Svetla n. Saz., Caslav, Kutna Hora, Kolin).

  • Druhé Pendolino by mělo podle návrhu jezdit do Košic jen v pátek a zpět v sobotu. Jinak pouze do Bohumína jako nyní.

    • Díky za upozornění. Vycházel jsem z trati 270 a návrhu na Slovensku, o kterém jsem psal dříve a nedošlo mi se podívat na 320. Každopádně opraveno.

      • Máte tam ještě špatně odjezd z Košic. Je v sobotu a ne v neděli. A jsou i lehce jiné časové polohy.

Newsletter

Partneři


Konference Doprava 2018

Výběr editora