Rakušané ještě „přifoukli“ velkorysé železniční plány. Šestiletka už má objem přes 18 miliard eur
Novinkou je především rakouská část severního přivaděče k úpatnímu tunelu Brenner.
Nevídaný plán investic do rakouské železnice, který představilo ministerstvo ochrany klimatu (a dopravy) spolu s ÖBB Infra loni v říjnu, při letošní aktualizaci ještě nabobtnal. Rakouská vláda navýšila objem prostředků určených na modernizaci železnice v příštích šesti letech ze 17,5 miliardy eur na 18,2 miliardy eur (cca 465 miliard Kč). Plán je na léta 2022 až 2027.
Už loni přitom ministryně Leonore Gewesslerová mluvila o největším železničním balíčku, „který tato republika zažila“. Plán má čtyři základní pilíře: posílení kapacity S-Bahn ve velkých městech a jejich okolí, modernizaci regionálních drah a jejich elektrifikaci, zvýšení kapacity pro nákladní dopravu a digitalizaci (zabezpečení a systémy řízení dopravy).
Novinkou je především rakouská část severního přivaděče k úpatnímu tunelu Brenner, který se buduje od roku 2008. Rakušané se teprve letos na jaře po šesti letech jednání shodli s Němci na vedení trasy přivaděče u bavorsko-tyrolských hranic. Tím dali podobu i navazujícímu čtyřkolejnému úseku Schaftenau – Radfeld, který v loňském rámcovém plánu ještě nebyl.
Plán vedle megaprojektů, jako je 27 kilometrů dlouhý úpatní tunel Semmering mezi Vídní a Štýrským Hradcem a o něco jižněji budovaná vysokorychlostní trať Koralmbahn mezi Štýrským Hradcem a Klagenfurtem, obsahuje především elektrifikaci regionálních tratí a vylepšení S-Bahn.
Například vídeňská S-Bahn mezi Meidlingem a Floridsdorfem se dočká delších nástupišť a dalších úprav, které zvýší kapacitu ze 700 na 900 delších vlaků denně. Modernizací a rozšířením na čtyři koleje projde i příměstská trať z Meidlingu do Mödlingu či část takzvané Westbahn mezi Lincem a Welsem. Vylepšení se dočká i Pyhrnbahn, která spojuje Horní Rakousy a Štýrsko. Řada staveb přitom výrazně přesáhne horizont roku 2027, velká část peněz je proto určena na přípravu.
Z nádraží chtějí ÖBB vybudovat takzvané uzly mobility, zřídí stovky nových parkovacích míst pro auta i kola. Myslí ale i na nákladní železniční dopravu, která už nyní v Rakousku drží nadstandardní třicetiprocentní podíl na trhu (průměr EU je 17 procent). Velkorysého rozšíření se dočká například terminál Wien Süd. Značná část peněz přitom půjde na další odhlučnění terminálů.