První česká lokomotiva na vodík. CZ LOKO vyvíjí HydrogenShunter 1000
Vizualizace lokomotivy HydrogenShunter 1000. Foto: CZ LOKO
Firma opustila práce na vývoji jiných lokomotiv s alternativními pohony.
Firma opustila práce na vývoji jiných lokomotiv s alternativními pohony.
Jako obvykle si rýpnu do vzniku vodíku. Vodík je jen médium pro uskladnění energie. Stále si myslím, že jsou z hlediska bezpečnosti, skladovatelnosti a nároku na výrobu lepší média. Zase nikdo neřeší jak vodík pro palivový článek vznikne. Asi lusknutím prstů…
Ohledně vodíku bych očekával nějaké články pro řešení jeho výroby z přebytků energie (jsou vůbec nějaké?), nějaký „smart“ systém, který se prostě zapojí, když je cena elektriky na trhu nulová nebo záporná (výrobce vám platí za odběr). Vyvíjí se vůbec něco takového? Ale asi na tomhle serveru se to prát nebude.
OK, ale to výrobce vozidel „nemusí zajímat“ a nebude to řešit. Výrobce má dojem, že po vodíkových vozidlech bude poptávka a tedy se snaží na ní být připraven. Možná poptávka bude, možná ne, to je v případě nových výrobků vždycky riziko. Rovněž tak výrobce vozidel nemusí moc řešit, zda ta poptávka bude na čistě ekonomické bázi, nebo bude „politicky podpořena“ nějakou formou dotací.
Otázky, které nadnášíte, by měli řešit tvůrci energetické politiky na úrovni států i úrovni mezinárodní.
Jenže vyvíjet něco co nikdo nekoupí, protože to bude mít neekonomický provoz, je blbost. A v podstatě tady se toho moc nevyvíjí, tady se skládají již funkční komponenty do vozidla s elektrickým přenosem výkonu. Co se asi teda vymýšlí je skládanka a řídící systém pro takovéto výkony Co jiného bude v té lokomotivě revolučního?.
Skládanka to bude, ač i funkční skládanka vyžaduje jisté know-how. Na druhou stranu – ten vývoj nebude pro výrobce taková pálka, kdyby se to nakonec neujalo (a přestavba na standardní dieselovou 744 jistě nebude nemožná). Já sám jsem k vodíkové mobilitě dost skeptický (dlouhodobě, i to průběžně píšu v těchto diskuzích), nicméně netroufám si říct, že o vodíkovou loko nebude na trhu zájem. A už se opakuju – z pohledu výrobce lokomotiv je jedno, zda ten zájem bude podložen čistě ekonomickými ukazately, nebo i nějakou podporou z veřejných rozpočtů. Jsou dnes elektromobily pro spotřebitele ekonomicky výhodné? Nevím, nesleduju to. Nicméně… Číst vice »
Článek pro výrobu zeleného vodíku existuje 150 roků a říká se mu elektrolyzer.
A co rozšíření tohoto výrobku?
Jak se na to tváří ekonomie?
Tohle bude pak otázka politická, kdy nám EU (nebo taky pitomě my sami) zdaní vše, aby se ten vodík vůbec mohl vyrábět na sklad.
Ano, to je trochu problém, že spotřebujete zhruba dvojnásobné množství elektřiny, když jí použijete k elektrolýze vody a vodík pak budete v palivovém článku lokomotivy měnit zpět na elektřinu, než když lokomotiva pojede na proud z troleje.
Doposud CZ Loko používalo technologie renomovaných firem Caterpillar, Siemens. Bude i tento projekt ve stejném trendu, nebo se jedná o čistě českou záležitost ?
V každém případě vám fandím…
Vlastní palivové články nepochybně dodá některý ze světových výrobců. V oblasti mobility je asi nejvýznamnější kanadský Ballard, jeho články má i iLint a používají je i (přinejemenším někteří) výrobci vodíkových autobusů.
Díky, ale spíš mě zajímá, jestli se s tímto u nás vůbec, aspoň vývojově, někdo zaobírá.
Samozřejmě https://www.hytep.cz/cs/
👍🏻
To si jako CZ-L mělo vyvinout a vyrábět i vlastní diesel?
Pokud by těch vyrobených lokomotiv byly řádově tisíce ročně, tak proč ne?
Až jich bude ty tisíce ročně vyrábět, tak věřím, že si vlastní diesel vyvinou nebo aspoň koupí licenci.
To nebyla výtka, ale akceptovaný fakt.
OK, beru.
Hodně úspěchů pro CZ LOKO.👌
Vodík má určitě budoucnost…
Tak „vodík“ jako pohon lokotky je v podstatě pohon lokotky z kvazi-baterky, ne?
Osobně si netroufnu odhadnout jestli některý z nynějších „alternativních“ pohonů převládne…. nebo jestli si každý typ pohonu najde své uplatnění.
Např. těch 100 ks pro DB Cargo/RailPool asi dokazuje, věří na baterky, které berou „papáníčko“ z dieslu… tj . na baterku tyhle lokotky fungují jen občas, doplňkově https://www.railjournal.com/fleet/toshiba-unveils-hybrid-locomotive-in-munich/
Ač osobně vodíku docela fandím, tak bych si jeho budoucností rozhodně nebyl jistý. Je to tak trochu loterie a nikdo v současné době neví jak to dopadne. Stačí jeden dva významné technologické posuny v kterékoliv kategorii a celý trh se úplně změní.
Fajn slyšet, že se u nás ještě něco nového vyvíjí a nejsme jen pouhou montovnou. Přeju CZ Loko hodně úspěchů!
Nadávání na montovnu je oblibená kratochvíle těch, kteří potřebují nadávat na celý národ. Podle nich ani EVO 2 není žádný vývoj, ten skončil s KT8.
No jak myslíte. InterJety vyrábí konsorcium. Siemens dodá díly, Škodovka je smontuje.
Podobně u Panterů Škoda dodá díly a v Trnavě je montují(pro Slovensko a Jihomoravský kraj).
Nejen CZ Loko.
Stačí si najít pár info čím se zabývají v ČR např. firmy které se prezentovaly na https://www.amit-transportation.com/konference-ocekavany-vyvoj-odvetvi-kolejovych-vozidel-v-cr-a-ve-svete/
Ano, je to tak, jen ještě reprezentativnější je přehled zde: https://acri.cz/e-katalog/
U nás se vyvíjí hodně věcí. Dokonce i věci docela převratné. A na druhou stranu montovny jsou i v zemích vývojem proslulé.
Montovny jsou potřeba. Není každý jaderný fyzik. Horší je potom vychodo a dál svoloc , co tam robí a když nespí dělají bordel po dědině .
Takový to, když příslušník stepního pronároda, kerej si byl opakovaně schopen zvolit Zemana, blábolí cosi o svoloči z východu. Vystrč si hlavu z rekta, jo?
Tak to byl moc pěkný, velký, čerstvé přeleštěný špígl!
Proč se ukončila práce na HybridShunteru 400, ale stále se počítá s HybridShunterem 1000? Podle popisu mi přijde, že se technická koncepce kromě velikosti lokomotivy zas tak neliší.
Jen spekuluju: nemůže být problém Hybridshunteru 400 to, že do velikostních a hmotnostních limitů dvounápravové lokomotivy se nevejdou potřebně dimenzované baterky spolu s dieselm (100 kW) a jeho příslušenstvím?
HybridShunter 400 byl postaven jako prototyp za účelem ověření funkčnosti a nasbiraní zkušeností s touto technologií. Lokomotiva je postupně uváděna do provozu. Sice jsme s myšlenkou následné sériové výroby pracovali, nicméně v evropském měřítku je výrazně vyšší poptávka po čtyřnápravových hybridech. Proto jsme se rozhodli začít připravovat větší vozidlo na platformě našeho EffiShunteru 1000 s využitím technologií a zkušeností získaných z provozu Hybridshunteru 400.
V aktualitě na Vašem webu (7.6.2019)… „(…) dvounápravová lokomotiva HybridShunter 400, která je vůbec první lokomotivou s hybridním pohonem v portfoliu tohoto významného producenta drážních vozidel. (…) Po představení veřejnosti bude lokomotiva podrobena náročnému zkušebnímu provozu, na jehož základě bude zahájena SÉRIOVÁ výroba. “Plánujeme tuto technologii využít rovněž při stavbě výkonnější čtyřnápravové lokomotivy s hybridním pohonem“ dodává Jan Kutálek“ Brání něco (např. dostupnost infrastruktury), aby si HS400 půjčil Rail Cargo? Přece CZ Loko např. v 2019 dodalo 2 ks EffiLineru 1600…. a víme, že Rail Cargo (maďarská pobočka) se intenzívně venuje vyzkoušení v praxi od CRRC – oba níže uvedené… Číst vice »
Kdy loko HybridShunter 400 začal jezdit vlastní silou?
Ještě si dovolím se zeptat, zda-li neplánuje Vaše firma využít prototyp HybridShunter400 na demonstrační linky (které nyní neexistují): Zlín-Hulín-Kojetín nebo Staré Město-Moravský Písek-Bzenec – v obou případech pro přestup na spádové Brno… nyní neexistuje přímé spojení a musí se přestupovat 4 resp. 3 (anebo cestovat do Brna jiným způsobem). Nebo na vyzkoušení (na ranní/odpolední špičku) Veselí n. Moravou-Rohatec-Hodonín… a přes den využití pro manipulaci s palivem v teplárně Elektrárna Hodonín Ptám se proto, že v příštích letech by na části těchto linek mělo probíhat nová elektrifikace resp. konverze současné elektrifikace na 25 kV. Druhým důvodem je, že zhruba od roku… Číst vice »
“ využít prototyp HybridShunter400 na demonstrační linky (které nyní neexistují): Zlín-Hulín-Kojetín nebo Staré Město-Moravský Písek-Bzenec – v obou případech pro přestup na spádové Brno…“
Lokomotiva s výkonem 400 kW v osobní dopravě je kravina.Takový výkon má polovina Sharka, ale ten už má i sedadla pro cestující, topení,záchod….
Taková lokomotiva je vhodná jen pro velmi lehký posun(rychlost do 40 km/h).
OK. Díky za info…. V zásadě mi šlo o to, že po „železniční dálnici“ Přerov-Břeclav se za pár let projede už jen ETCS…. A dalším faktorem je, že od severu se staví D55 ( která patrně bude zakončena „špuntem“ na úrovni Bzenec-Veselí n. Moravou, kde tímto vypukne na silnicích „dopravní peklo“, bo už teď není silniční doprava OK). A třetím faktorem jsou ty plánované stavební práce ohledně napájení nad kolejemi Takže na otestování během pár let před nástupem ETCS, zda-li by se uživil BEMU, by mohl být využit onen prototyp HS400… viz doporučení na které linky se hodí/nehodí BEMU …… Číst vice »
„viz doporučení na které linky se hodí/nehodí BEMU …“
Ale na linky osobní dopravy se nehodí malá dvounápravová lokomotiva s malým výkonem, ať má pohon dízlem, elektřinou, nebo BEMU.
Malá posunová lokomotiva se musí testovat na výkonech, pro které je zkonstruována. Zemědělský traktor také není vhodné testovat jako autobus v linkové dopravě s valníkem pro přepravu osob.
Tak ono je to prototyp… Čili exprimentální pohled je prioritou. Právě proto jsem uváděl 3+1 různé linky na vyzkoušení… S různým výškovým profilem.
Ono totiž se nabízí zkoušet spoustu věcí.
a) battery management včetně jejich chlazení/ohřev v extrémnějším teplotních podmínkách vs. životnost baterií.
b) zda-li má smysl doplnit plug-in napájení (např. nabíjení přes noc)
c) ověřit perspektivu konstrukce při použití jiných agregátů… „Unifikované trakční motory 2× 366 kW nebudou v dané aplikaci výkonově zcela využity, neboť celkový trakční výkon lokomotivy je 350 kW. “ viz str. 10 v http://www.odbornecasopisy.cz/flipviewer/Elektro/2019/06/Elektro_06_2019/info/Elektro_06_2019.pdf