Proč nevznikne český ASFINAG: Bylo by to složité, riskantní a ztratili bychom vliv, tvrdí ministerstvo
Rakouský ASFINAG už zhruba 40 let funguje jako samostatná akciová společnost, která buduje a spravuje dálniční síť.
Ministerstvo dopravy vysvětluje, proč se při dlouho chystané transformaci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) neřídilo často skloňovaným příkladem rakouského ASFINAGu (Autobahnen und Schnellstrassen Finanzierungs Aktiengesellschaft). Ten už zhruba 40 let funguje jako samostatná akciová společnost, která buduje a spravuje dálniční síť. Společnost dálnice vlastní a má z nich příjem a zisk. Jde především o mýtné, dálniční známky, platby za průjezd tunelů nebo nájemné z odpočívek. Na nové stavby si pak ASFINAG půjčuje na trhu, kde má díky své pověsti a zázemí výhodné úroky; půjčky kryje právě svými budoucími příjmy. Samofinancovatelný ASFINAG má na starost pouze dálnice a rychlostní silnice.
„Je naším zájmem udělat z ŘSD státní akciovou společnost,“ tvrdil ještě v dubnu 2018 na Žofínském fóru tehdejší ministr dopravy Dan Ťok. Z ŘSD ale bude nakonec od ledna 2024 státní podnik, tedy organizace bez vlastního majetku a příjmů z něj, závislá na státním rozpočtu. Ministerstvo dopravy nyní nezvolení akciové společnosti vysvětluje v důvodové zprávě pro vládu. Zmiňuje především náročnost převodu majetku (dálnic), složitost legislativních změn a ztrátu vlivu politiků na chod organizace. Deník Zdopravy.cz přináší příslušný úryvek z důvodové zprávy.
Z důvodové zprávy k transformaci ŘSD
Ministerstvo dopravy dospělo k závěru, že transformace ŘSD na akciovou společnost nepředstavuje v České republice dostatečně prověřenou právní formu pro zabezpečování strategických potřeb státu. Největším negativem, které vyšlo u této varianty transformace najevo, je přechod vlastnického práva k významnému strategickému infrastrukturnímu majetku mimo stát a s tím související potřeba jeho zvýšené ochrany před insolvencí a exekucí. Nutným se ukázalo též časově i finančně náročné zpracování znaleckého ocenění strategického infrastrukturního majetku. Přistoupit by bylo třeba k složitějším legislativním změnám, jejichž rozsah by byl značný.
Platí též, že akciová společnost by se měla primárně věnovat podnikatelským činnostem, které jsou pro ni ziskové, zatímco subjekt odpovědný za výstavbu a správu dálnic a silnic I. třídy by měl plnit i řadu strategických, hospodářských a jiných zájmů státu. V neposlední řadě by v případě akciové společnosti neměly být výrazně potlačovány standardní principy dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, přičemž některé z nich by negativně dopadaly na možnosti státu, resp. Ministerstva dopravy, zasahovat do fungování této společnosti za účelem plnění výše uvedených zájmů státu (zmínit lze například zákaz udělování pokynů představenstvu k obchodnímu vedení).
Za dostatečně prověřenou lze považovat právní formu státního podniku, jelikož v České republice působí desítky státních podniků, k nimž funkci zakladatele vykonávají různá ministerstva.