Proč nevznikne český ASFINAG: Bylo by to složité, riskantní a ztratili bychom vliv, tvrdí ministerstvo
Rakouský ASFINAG je pro české ŘSD zatím nedostižný vzor. Pramen: ASFINAG
Rakouský ASFINAG už zhruba 40 let funguje jako samostatná akciová společnost, která buduje a spravuje dálniční síť.
Proc ne znikne, no protoze zijeme v levicove naladene spolecnosti, rizene slabochy.
Pokud by to byla a.s., byla by jen otázka času, než by se začalo uvažovat o privatizaci.
Na obchodní formě to závisí jen z části. Mnohem víc to ale závisí na nastavení všech možných parametrů. I s.p. může mít obdržet úplně všechny příjmy z mýta a dálničních známek. I třeba spotřební daň odvedenou silničními pumpaři. Může obdržet třeba i veškeré příjmy z ekologických poplatků za likvidaci vraků, za prodeje aut. Můžu si vymyslet mnoho dalšího. Můžu taky stanovit, že tyto příjmy mohou již jen na údržbu a nic jiného. A investice by šly jen že sfdi a PPP. Nebo taky ne. Nebo mohou politici stanovit, že veškeré příjmy z mýta a poplatků za DC všech druhů dopravy… Číst vice »
Současné dálnice a pozemky by se ani nemusely převádět na ŘSD a.s. Stačilo by je pronajmout za 1 Kč ročně apod.
U nově budovaných by to samozřejmě muselo být jinak.
Samozřejmě, některé body (dokonce většina) Destera platí i zde:
§1 Vždycky se to tak dělalo (Nikdy se to tak nedělalo)
§2 Ještě nic nepřišlo
§3 Všichni jsou na obědě
§4 Na to je předpis (Není na to předpis)
§5 Bylo by to příliš složité
§9 Nedělejte problémy a nějak se domluvte
§10 Stejně to bude na hovno
Už několikrát jsem zde na desatero narazil, existuje někde v kompletní formě?
https://www.strojvedouci.com/2019/drazni-paragrafy/
Nebo snad libo italský model?
V českém prostředí by ekvivalent Autostrada del Brennero mohl vypadat takto:
D1 je vlastněná samosprávami z okolí dálnice (vč. Tetčic!), tento spolek zároveň koupí akcie LeoExpressu. 😀
Ne, že by to vysloveně nešlo. Ale beru to jako argument proti tvrzení, že stačí cokoli tupě obšlehnout ze zahraničí. Nebo je to naopak ona výjimka potvrzující pravidlo? Sám nevím.
Bylo by změnu na a.s. hlavně třeba reálně odpracovat, hlavně pasportizaci majetku, ve kterém je neskutečný nepořádek. Ten možná i někomu vyhovuje. Čili udělá se změna pro změnu, a pojede se dál.
Technická Správa Komunikací hl. m. P. (tedy obdoba ŘSD pro Prahu) je (relativně čerstvě) akciovou společností.
To ale neznamená, že má dobré nastavená pravidla a omezení.
Jaky omezeni?
Třeba co smí udělat se ziskem.
A jakou roli hrají náklady na opravy a rekonstrukce starších dálnic. Zpackana dálnice u Ostravy, asi straší všechny kdo by vložili své peníze do nějaké dálniční akciovky
ASFiNAG je státní akciovka, žádní privátní investoři tam nejsou. Neboli není nutné s akciovkou chodit na burzu apod.
Mluvil jsem o investorech kteří kupují dluhy. Tj. Věřitele. Nikoliv akcionáři.
V tomto smyslu je také pasáž článku.
To pak nesouvisí s právní formou. Koupit se dají i státní dluhy.
Vypadá to asi tak, že u nás raději pro jistotu zakonzervujeme stávající stav, protože kdoví, co by z celé té transformace ještě mohlo vzejít.
Zdůvodnění je to obsáhlé, (i když se jedná pouze výtah z původního textu) a ve svém důsledku pro Česko, ve srovnání s porovnatelnou vyspělou sousední zemí, vyznívá celkově velmi negativně.
Je příznačné, že přes vyjmenovaná „rizika“, jsou dálnice a silnice v sousedním Rakousku ve zdaleka lepším stavu než u nás, rakouský ASFINAG v pohodě funguje a nikdo se ho prozatím nesnažil vytunelovat.
Jenže v Rakousku a Německu jsou veřejné věci podstatně lépe udržovaný. Protože oni to tak chtějí a jsou k tomu vychováváni. Je to jejich mentalita. U nás se veřejné věci neudržují řádně, to pouze výjimečně. Ale místo toho se investuje. Hřiště, silnici, kolej nejdřív potřebujeme až do mrtě a pak s velkou slávou uděláme brutální investici, čili komplexní obnovu. A druhou věcí je, že Němci a Rakušané se starají nejen o své nemovitosti, ale i o jejich okolí. Takže třeba u nás má firma svůj areál v perfektním pořádku, uklizen, v čistotě, ale hned za plotem roste křoví, je v… Číst vice »
Naprosto s vámi souhlasím. Dílčím důvodem to může být způsobeno například i tím, že v některých spolkových zemích Německa se majitelé přilehlých nemovitostí musejí spolupodílet na financování oprav, nebo rekonstrukci ulice, ve které se jejich nemovitost nachází. To si potom dáte pořádnýho majzla na to, aby náhodou nebyla odsouhlasena varianta výhodná pouze pro projektanta (procenta z ceny realizace), ale budete požadovat a ohlídáte si to, aby bylo odsouhlaseno to, co splňuje požadavky, ale není extrémně drahé (viz různé zázračné lavičky a designové odpadové koše za desítky tisíc Kč.) a provedení funkční, kvalitní a snadno udržovatelné. Tedy žádná efektní dlažba, která… Číst vice »
Humphrey Appleby, v.r.
Nejdůležitější část je, že by politici ztratili vliv. Stavělo by se víc co dává ekonomický smysl a né co se zrovna podaří protlačit schvalovacím procesem, bez ohledu zda to má ekonomický smysl.
Tak ČEZ nebo ČD jsou také a.s. a vliv tam politici pořád mají.
Jak toto souvisí s právní formou té organizace? Jak chcete stavět něco (jakkoliv smysluplného) co zatím nebylo protlačeno (a je zatím neprotlačitelné) schvalovacím procesem? Mimo to, všechny stavby musí být jsou ekonomicky posouzeny aby mohly být postaveny.
Inu co funguje v Rakousku, nemůže fungovat v Česku. To dá rozum. Jsme přeci jen specifický trh.
co je na tom prekvapiveho? nebo snad mame 1:1 stejnou legislativu jako rakusaci?
wikipedie : Ironie
ano. ja ji identifikoval
ale vy zrejme ne.
Stejnou samozřejmě ne, ale základ máme pořád velmi podobný. Víte o něčem konkrétním proč to v A jde a u nás ne?
Jasně. Rozdíl je v mentalitě obyvatelstva. U nás je mentalita těžce východní, v Rakousku zase západní.
Právě že nemáme a nikdy mít nebudeme. Naše zákony se obecně děljí tak, aby byly nejednoznačné a mohly se ohnout dané situaci.
I když v okolních i vzdálenějších zemích mají lety prověřenou legislativu i s judikáty, žádný náš zákon se dle toho nevytvářel…
Protože by peníze z mýta by šly konačně na opravu dálnic a ne jinam.
Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody.
Když se nechce, tak je to horší než když to nejde…
Když si myslíš, že to nejde, tak buď aspoň zticha a neruš ty co na tom už pracujou.
Tak tohle heslo se skutečně razí ve státní správě ve velkém. K dobrým koncům to ale moc nevede, neboť až má slíznout díl odpovědnosti ten, kdo projekt/úkol zpackal, pak použije na svou obhajobu, že mu k tomu nikdo nic neřekl/nevaroval.