Další zpoždění pro ŽUB. Optimistický termín tendru na přestavbu uzlu Brno je rok 2028
Vítězný návrh nového hlavního nádraží v Brně od nizozemského studia Benthem Crouwel Architects. Pramen: Město Brno
Základní součástí přestavby brněnského železničního uzlu bude přesun hlavního nádraží k řece Svratce.
Nějak mi to připomíná Nový hlavák v Praze. Také ty oblouky nevypadají moc evropsky. 🙂
Na novém hlaváku ve Vídni také jsou „neevropské“ oblouky – a to dokonce ještě v prostoru nástupišť.
„Když se nezadrhnou schvalovací procesy a budou se dodržovat dílčí termíny, začátkem příštího roku by bylo podle něj možné vyspat soutěž na projekt“ – vsadím se, že budou spát déle než do začátku příštího roku.
Ať je Brno zase rakouské. Bože😅 Co si navařili, ať si také snědí. Dovedly k nám koleje a my nevíme co s nimi.
Dovedli…
😀 Moc k tomu nechybělo. Podle návrhu na federalizaci monarchie, který z iniciativy následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a okruhu jemu blízkých liberálů (ať už byl dobový význam toho pojmu jakýkoli) v r. 1906 vypracoval na národnostně-jazykovém základě sedmihradský právník dr. Aurel Popovici, mělo Brno být připojeno k autonomnímu federálnímu státu Německé Rakousko… Nová 15členná federace se měla jmenovat Die Vereinigten Staaten von Groß-Österreich; více viz zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_Velk%C3%A9ho_Rakouska. Mapka je po všech stránkách zajímavá a v našincovi vyvolává různé – ne vždy pozitivní – reminiscence… V té wikipedii se ovšem nepíše, že když ten návrh byl doručen do Vídně, bylo… Číst vice »
To by tehdy na Moravě nejspíš stejně neprošlo – vyčlenit z ní tehdejší hlavní město a zbytek ještě sloučit s Čechami. Navíc ten návrh vznikl ještě před vznikem „Velkého Brna“, takže by nejspíš nezahrnoval města Královo Pole, Husovice a další okolní dědiny s „českoslovanskou“ většinou.
Hlavně by to těžko prošlo proto, že rok předtím (1905) na Moravě došlo k tzv. Moravskému vyrovnání (Mährischer Ausgleich), které vztahy národností jakž-takž (a ve srovnání s Čechami přímo luxusně) legislativně řešilo. „Hlavním městem“ (formálně nic takového neexistovalo) Moravy byla až do r. 1641 Olomouc. Zemské úřady byly do Brna přeneseny až pod tlakem 30leté války. Jinak pokud ta mapa vyvolává pochybnosti, tak je to hlavně kvůli množství a nevyjasněnému postavení převážně německých jazykových ostrovů. Na Moravě byly dva – olomoucký a jihlavský. Právě jejich situaci řešilo vyrovnání lépe než zamýšlená federace. Ještě jednou se omlouvám za OT. Vymýšlení paralelních… Číst vice »
Morava měla fakticky dvě hlavní města. Ustanovil to Karel IV., když sjednotil správu Moravy do dvou zemských soudů. Zemské sněmy se pak střídavě odehrávaly v Olomouci a Brně. Zemské desky byly rovněž vedeny ve dvou řadách – brněnské a olomoucké cúdě. A po roce 1642 už došlo k úplnému sjednocení. I když se Olomouc neustále odvolávala, že je ofiko hlavním městem Moravy, v reálu tomu tak prostě nebylo. Už o 16. století a za časů stavovského povstání bylo Brno skutečným politickým centrem Moravy. Koneckonců i kardinál z Dietrichštejna i moravský zemský hejtman (Karel Starší ze Žerotín) sídlili v Brně.
To je jako z pohádky Obušku z pytle ven, jen vyměnit jitrnici za nádraží.
Omlouvám se za cynismus, ale … díky, konečně něco pozitivního na závěr dne 🙂
Ještě nekončime 😅
To už bude lepší snad počkat na ten hyperloop. 🤣
Ti bezdomovci ,kteří to nové nádraží obsadí ,se teprve za rok naroděj..
Brňané měli šanci v referendu? Pokud se nemýlím? Lepší hrůzný konec nežli hrůza bez konce.
Jednak – účast ryze brněnských občanů byla hodně úzkým pohledem, protože poloha brněnského nádraží se týká výrazně širšího okruhu lidí.
A jednak – první referendum bylo téměř přesně před 20 lety. O. K., pro nízkou účast bylo neplatné (naprostá většina lidí byla pro zachování ve stávající poloze) = 20 let měly ouřady na to, aby to v té odsunuté variantě protlačily.
K vaší poslední větě – hrůza jako hrůza. Tedy „hrůzný konec“ = „hrůza bez konce“.
Ano mate pravdu, možná, spíše to beru z pozice obyvatele Brna, jako městotvorny prvek, šance je pryč. Bude nové, teď už jen rozhodne vláda. 🙂 To by museli být v příštích vládách jen brňáci, tak snad ať to nějak dobře dopadne, snad se investoři dočkají , spíše jejich děti.
Referendum bylo dokonce dvakrát (2004, 2016), jenže poprvé ho vyhlásila magistrátní garnitura, která měla zájem, aby ztroskotalo a taky pro jeho ztroskotání udělala všechno možné i nemožné, zatímco podruhé ho iniciovaly politické naivky z aktivistické sféry. S tím, že by bylo fair, aby se referend zúčastnili i pendleři denně do Brna dojíždějící, samozřejmě souhlasím – v tom (i když nejen v tom) právě spočívala naivita iniciátorů druhého referenda, kteří se měli po zkušenostech z prvního referenda aspoň pokusit tento požadavek prosadit. „20 let měly ouřady na to…“ Na těch ouřadech sedí kašpárci na špagátkách zákulisních hráčů, kterým nejde o to,… Číst vice »
To zavání korupčním jednánim? 🙂 Není to možné, protože korupce u nás neexistuje. Pouze ta dokázaná.
Pokud by ta naprostá většina byla pro zachování v původní poloze, pak by to přišli podpořit. Opak je pravdou. Bylo té jiné, drtivé většině, co nepřišla k referendu, úplně jedno, kde hl. nádraží bude.
Ano, navíc to referendum bylo vypsáno o prázdninách. Nad otázkou se člověk musel hluboce zamyslet, aby dokázal správně odpovědět. Nicneříkající nádraží u řeky atd…
Má investor stavební povolení? A mohjl bych ho vidět? Protože mi možná uniklo, zda byla sejmuta ochrana z masné burzy, jejíž část má padnout za oběť přerovce. A taky nevím, jak se podaří splnit hlukové limity na ulici Klíny, kde má být místo stávající dvojkolejky (nákladový průtah) šestikolejka.
O negativních dopadech na provozní náklady DPmB (150 Mio CZk ročně plus pořízení nových vozů, postavení nových vozoven atd, ani nemluvě.
Z masné burzy hned, jak se sejme z mostu na Výtoni.
Pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty 😀
Takže se neví, kdy bude ODSunutý nádraží, neví se, jestli se k němu bude stavět i SJKD. Neví se, kdy se budou dělat Židenice. A neví se, jestli na to vůbec bude. Evidentně dobře a kvalitně řízenej projekt.
Ale ví se, že se neví. 😉😁
A kdo nic neví, nic nezkazí.
Nejdůležitější je, že se už teď ví, na kterých pečlivě vybraných soukromých účtech skončí většina těch veřejných peněz utracených do doby, než se to odpíská.
Jak to, že se to neví?
Termín zahájení stavby je pevně dán a stále platný. Pořád je „ode dneška za 5-10 let“, přece! 🙂
Zase nám sprosťák další generace 🙂
Dorostla…🙂 píše to samo
Jak říkal Cimrman: Nevíme sice nic, ale zato to víme správně.
V téhle zemi se nepostaví nic.. jen vlhké sny a megalomanské projekty na které stále tečou miliony a nikdy se nekopne do země..VRT,Brno… Ještě stále není hotový první koridor dle představ z 90.let.. o dalších trasách nemluvě.Natož projekty kapacitních dvoukolejek např. Choceň – HK. – V.Osek které by značně koridoru odlehčily a mohly pomoci nákladní dopravě, jejíž podpora jsou jen řeči… Škoda mluvit.
Ale postaví: Dálnice. Planými řečmi jsou dle všeho podpora zvýšení podílu nákladní dopravy na kolejích, přičemž i ta osobní se spíše tak nějak bastlí. ‚Hlavně nesmí ubýt aut‘, mi přijde.
Nejsem místní, ale nešlo spíše postavit podzemní trat a nástupiště bez oblouků pod současným nádražím?
Muselo by to být hodně hluboko a ve velmi nejistém podloží. Nástupiště v zatáčce problém není, takových je hromada a brzy budou mít stejně všechny vlaky kamery.
Zadarmo je ta stavba drahá, natož za desítky miliard. Proč? Co přinese: 1) Možné navýšení počtu osobních vlaků, ale za cenu toho, že stejně se budou při případných zpožděních ovlivňovat. Studie proveditelnosti předpokládá, že ve střednědobém horizontu (bez vysokorychlostních vlaků) u třetiny linek se mohou případná zpoždění vlivem uzlu navyšovat. Pro dlouhodobý horizont s vysokorychlostními vlaky už kvalitu a stabitu jízdních řádů radši ani nezjišťovali. Možná kvalita pro průjezd nákladní dopravy s Židenickým podsmykem se možná nezhorší. Jaké přinese problémy: 1) Pro mnoho lidí prodloužení celkových cestovních dob. 2) Pro ty, kterým se zruší docházková vzdálenost a nebudou v IDS… Číst vice »
Curych není srovnatelný s Brnem. Jeho metropolitní oblast je mnohem lidnatější. Bydlel jsem 25 km od Curychu. Bezvýznamná zastávka S2 a mělo to 12 tisíc obyvatel. Být Brno Curychem, tak Vyškov má 100 tisíc obyvatel (Wintherthur) a Rajhrad 15 tisíc.
Curych je ekonomicky pro Švýcarsko to, co pro Česko Praha.
Nikdy nelze vše úplně srovnávat. Inspirace taky neznamená vše plně bezmyšlenkovitě zkopírovat. Ale k tomu vašemu příkladu. Pokud vím, tak třeba Blansko má víc jak 12tis obyvatel a je 22km od Brna. Ale souhlasím, že tam ta aglomerace bude větší. Přesto jsem přesvědčen, že je třeba, aby železnice a celkově veřejná doprava byla atraktivní. A zrovna oficiální projekt ŽUB u veřejné dopravy a železnice atraktivitu nezvyšuje. Brno sice nový uzel potřebuje, ale ten musí být atraktivní (nádraží zůstat tam, kde je) a také kapacitní. A i když se politici a odborníci prosazující odsun budou dušovat, že to kapacitní bude, tak… Číst vice »
O. K., tak tím pádem by stačil menší diametr než ten curyšský, který má 2 podzemní nádraží, každé o 4 nástupištních hranách (a to pomíjím Sihlwaldbahn).
Mmch. stojí za povšimnutí, že v Curychu vůbec není metro. Z kolejové dopravy právě „jen“ vlaky a tramvaje.
Asi tak, ale srovnání Oerlikonu a Králova Pole se celkem nabízí, tam vedou z nádraží 3 tratě, více či méně tunelem, v Brně by stačilo doplnit jednu trochu přímější a obsluhující centrum (poloha nádraží v Curychu v tomto srovnání připomíná spíš Moravské náměstí)
Čím později, tím lépe. Ovšem pozor: Jen a pouze v tomto případě, nevztahovat na modernizaci tratí komplet! 😉
To samé se týká ale i upgradu VRT Brno-Přerov, VRT Jižní Morava a vlastně i VRT Praha-Brno – vzhledem k tomu, že minimálně u první stavby a pravděpodobně i těch ostatních je zde přímá souvislost s ekonomickým hodnocením těchto staveb s vybudovaným ŽUB – bez finalizace této stavby nedávají žádný ekonomický smysl – bohužel.
PseudoVRT Brno – Přerov se vyplatí vždy, protože za pár let se jim stávající trať, kterou každý měsíc opravují, stejně rozpadne.
Přinejhorším VRT skončí na nádraží Brno-východ (rozuměj Šlapanice) a pak trajfem po ucpané Křence.
No jo, ale dost možná za cenu vzdálení obsluhy sídlům. Optimalizace pro rychlovlaky na úkor těch ostatních si vybere svou daň, která by při pouhém zdvojkolejnění a zrychlení na úroveň běžné dopravy nenastala. Takhle budou výsledkem v podstatě pre-VRT a výhledově vedle ní (!) VRT.
Ahoj Tome. Vůbec nikdy, respektive je třeba vrátit do hry variantu „Petrov“. S Židenickým podsmykem bude varianta „Řeka“ ve srovnání s „Petrovem“ méně výhodná nejen z hlediska celkových výnosů a nákladů (jak ukázala Studie proveditelnosti ŽUB), ale nejspíš už i z hlediska samotných investičních nákladů. Na tohle již patřičné orgány EU uslyší a bez eurodotací zůstane status quo, což také není O.K.
Moc se těším, až na Moravě vyrostou VR tratě, které mají spojovat všechna hl. města střední Evropy, ale vlaky nebudou moci projet ŽBU, protože bude minimálně 10 let rozkopané. A co jsem tak pochopil, tak VR vlaky nemohou jezdit na aktuální hlavní nádraží, takže prostě budeme čekat do 40. let než to bude hotové, aby se ten systém dal používat? Nebo budou Brňané zase jezdit autobusem na nějaké provizorní nádraží do Lískovce, které stojí u pole a nevede k němu ani zpevněná cesta..
Druhé VRT nádraží má být někde kolem Vídeňské, kde je perfektní dostupnost šalinou.
Nedovedu si představit, jak by 1 – 2 šalinové linky měly v jeden okamžik odvézt i trojciferný počet cestujících, který tam vystoupí z konkrétního vlaku.
smyčka ústředňák je nevyužívaná tam se to může štosovat a vesele jezdit
A není to moc optimistické, že v Brně vystoupí z rychlovlaku na tzrase Berlín Vídeň / Budapešť takový počet lidí? Proč by to dělali?
Perfektní dostupnost si představuji, že by linka vedla rovnou k centru.
Šaráda pokračuje…
Já už sjem byl netrpělivý a na tom kajaku si to projel minulé léto, přesně, jak se na té vizualizaci.
Sběrači kovů by si asi na dně Svratky přišli na desetitisíce. Jsou tam i pěkné měděné kousky.
Toho bohdá nebude…..
Není tam náhodou překlep? Správně by tam jako nejoptimističtější datum mělo být 2038. Ne, že bych se zlobil, pokud pořád dupou nožičkou a chtějí přesun nádraží na Dolní a likvidaci dvou průtahů městem – teyd likvidacii ŽUB.
Cena přestavby ŽUB měla být kolik? Kolem 50 miliard ještě před inflací? V roce 2028 maximálně zjistíme, že na toto prostě není rozpočet
Za 50 mld by si mohli nový nádraží a vrt vyprojektovat i někde v polích…jako Praha a Nehvizdy.
No, právě… („Postavil si hospodu u hlavní cesty, ale chodili mu tam lidi.“) Chceme, aby těmi vlaky jezdil větší podíl celkové zátěže, nebo ne? Mi přijde, že ne, a o to se snažíme.
Optimistický termín odsunu brněnského nádraží je „nikdy“.
To doufám. Zadarmo je ta kravina drahá, natož za desítky miliard.
Tak to vypadá pozitivně v tom smyslu, že cca za 5 let by poloha a provedení mohlo být stabilizované, takže ŘSD bude moci začít projektovat (a pak stavět) jižní část VMO.
To jim vezme tak 30 let, takže bude hotová tak o 40 let dřív, než to nádraží.
Akorát jižní část VMO počítá s využitím tělesa Přerovky a Vláry v Komárově.
Jistě, hlavním zájmem celé té věci je dále zvýhodnit přepravu automobily. 🙂
Ale to je dobrá zpráva. Když ne nikdo, tak silničáři ten ŽUB protlačí.
Já nerozumím koncepci, kdy stavím zcela nové hlavní nádraží a předem vím, že na něj nebudou zajíždět rychlovlaky nejvyšší kategorie Sprinter.
Pokud to správně chápu, tak cestující z Boskovic do Berlína přijede na hlavní nádraží pak se nějak tramvají přesune na nádraží Vídeňská, aby přesednul na vlak Vídeň – Berlín?
Ta nejvyšší kategorie bude „na komerční riziko provozovatelů“. Tzn. MD už nyní ví, že v roce 2050 budou komerční provozovatelé jednak existovat, že jednak budou mít zájem vést (nad rámec vysokého počtu závazkových VRT-spojů) komerční vlaky po VRT + zároveň už to samé MD ví, že tito provozovatelé budou ty své komerční spoje chtít vést bez zastavení v Brně (resp. tedy jen na té Vídeňské). 🙂 Ale co se týče závazkové linky od Berlína na Vídeň (závazkový expres, nikoliv komerční sprinter), tak přesně jak píšete – ano, bez obsluhy odsunutého nádraží. Jsem zvědav, jak se ty fůry lidí jedoucí směr… Číst vice »
Oni se ty fůry auty přesunou sami. Jen prohloubí kolony aut v Brně.
Pochybuji, že by většina Brňáků byla ochotna jet na Vídeňskou veřejnou dopravou.
Nebojte. Do té doby vymyslí teleporty. 😁
Ano, oba, kteří takto ročně pojedou, to tak budou muset udělat.
Pro pochopení koncepce je nutné vědět, komu patří pozemky, na kterých se bude „odsunuté“ nádraží stavět.
Já vím, že to není denní záležitost, ale když tak dvakrát ročně pojedu, budu mít docela velké zavazadlo 🙁
Klídek, nebude nic.
Komu patří pozemky je zcela jasné z katastru.
Závazkové budou na nové zajíždět. Doporučuji se podívat zde: https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/119292901/Linkov%C3%A9+veden%C3%AD_1.10.pdf/74af8758-3de9-4c74-85d6-fb4ce417befb
Jinak ty Sprintery ne, to jsou ale ty nejrychlejší. Nemusíte se bát, pokud vám nebude vadit 10-15 minut navíc tak se nikam tahat nebudete muset.
Já jako cestující budu chtít jet z města B do města A (nebo P či W nebo B 🙂 ). Podívám se na jízdní řád, uvidím odjezdy v časech X, Y a Z.
Proč jako cestující musím navíc zkoumat, že někdy mám nasednout na hlavním nádraží, a jindy na terminálu dva kiláky vedle?
Jak často se lidé takto spletou?
Proč by se pletli? Najdou si trasu, např. na idosu a tam přesně uvidí kde přestoupit.
Vy neznáte tu naši národní hlášku na cokoliv: „Šéfe, to nepude!“
Totéž mimochodem platí pro dvě VRTková nádraží pár km od sebe – a to Jihlava město a Jihlava-Pávov – dilema, ze kterého nádraží jet či ke kterému dojet autem.
Včetně argumentační dvojakosti, kdy „u žst. Velké Meziříčí na VRT by byl problém, že by to bylo pár km od města, takže tato VRT nevznikne“, zato u žst. Jihlava-Pávov to problém není a proto tato (druhá VRTková stanice v rámci katastru jednoho města) vznikne…
** mělo samozřejmě být „takže tato VRT-stanice nevznikne“.
A „ze kterého nádraží jet“ bylo ve smyslu „dojet k němu veřejnou dopravou“; až to „ke kterému dojet autem“ bylo myšleno ve smyslu P+R.
Něco k tomu: 1) Není vůbec jasné, zda terminál Vídeňská bude nebo nebude postaven, vznik nového terminálu Brno – Vídeňská je předmětem dalšího jednání mezi Správou železnic, Jihomoravským krajem a statutárním městem Brno. Akce by vyžadovala mj. změnu územního plánu statutárního města Brno. 2) Všechny budoucí VRT-spoje v závazku – bez rozdílu – mají obsluhovat žst. Brno hl.n., čili i kdyby byl terminál Vídeňská postaven, tak spoje VRT by stejně zastavovaly i na hlavním nádraží. 3) Pro spoje Sprinter byly – pokud vím – uvažovány trasy v dopravní technologii ve studii VRT Břeclav-Brno-Praha tak, aby tyto byly fyzicky dostupné v… Číst vice »
Ad 1) předpokládám, že Brno není zdaleka jediné, u kterého výstavba VRT bude znamenat změnu ÚP, ostatně VRT je relativně nová záležitost + navíc u obcí mezi okrajem Prahy a cca Jihlavou platí, že donedávna mohly předpokládat, že „VRT přeci povede okolo Humpolce“ a ne přes jejich území. Ad 3) právě proto, že komerční dopravci můžou jezdit dle svého uvážení, je tady jiná možnost – že už se nebudou cpát na už tak zaplněnou VRT Praha – Brno – Přerov, ale že o to víc využijí (naopak o dálkové vlaky tímto ochuzenou) původní trasu Praha – Pardubice – Olomouc (=… Číst vice »
AD1) V územním plánu Brna už je zaneseno.
Tak zrovna S2 od Boskovic a Letovic má pokračovat na Zastávku, tak by vystoupil místo na hlavasu rovnou na té Vídeňské. Pokud teda linkama nezamíchá diametr.
Hořkosladká zpráva. Hořká v tom neustálém odsouvání termínu, všech těch nesplněných slibech „již brzy, nejpozději v příštím desetiletí..“ a současném patlání se na provizoriu dnešního nádraží praskajícího ve švech, na hraně kapacity. „Sladká“ v tom, že snad se ten nesmysl o ODSunu nádraží nepovede. Zhoršilo by to mnohé: – dojezdnost do drtivé většiny města se kvůli delším přestupům na MHD zhorší – ta samotná MHD by kapacitně nestíhala jak fyzicky na pár křižovatkách tak ještě prodloužením již dnes kritického, kapacitně nestíhajícího severojižního směru (dnes 1 a 12 nestíhájí v úseku pár km, ten by odsun o kilometr prodloužil) – zanikl… Číst vice »
Smysl má cokoli, co nevycucne všechny veřejné peníze určené na investice v Brně a nezadluží Brno na 100 let dopředu.
BTW, i když je to OT, tak do stejného pytle patří zastavení přípravy nového kotle ve spalovně a jeho „náhrada“ teplovodem z Dukovan a druhým novým blokem tamtéž.
OT: Jo, ta „náhrada“ je geniální. Zrušíme si kotel v Brně a teplo budeme tahat desítky kilometrů daleko (jaké budou ztráty?) z jaderné elektrárny, které se tím sníží výkon. A to se vyplatí! Sice jen stavitelům toho teplovodního potrubí které bude stát skoro stejně jako ten kotel, ale čekat něco racionálního od brněnské ODS holt nejde.
On se jí výkon nemá snížit, protože brněnská věrchuška se na poslední chvíli pokouší propašovat do rozšíření Dukovan další blok navíc, který by zajišťoval právě to teplo.
Kalkulace nového kotle pro spalovnu navíc ukazovaly, že by jeho stavba mohla snížit (nebo aspoň udržet) ceny tepla pro domácnosti, což se zřejmě někomu zdálo nepřijatelné… Plebs je nutno vyždímat do poslední koruny na účtech.
Počty mínusů pod (nejen) mými posty ukazují na to, že u compů ve štatlu sedí rychlá rota příznivců brněnské politicko-kriminální mafie. 😀
Já myslím, že ukazují spíš to, že vůbec netušíte, co píšete. Pro vytápění se používá odpadní teplo z JE, které je pro výrobu elektřiny nevyužitelné a nyní vyletí chladicí věží. To opravdu funguje jinak než když brejlovec topí vagóny.
A mimo jiné to znamená, že tohle teplo je zadarmo, narozdíl od kotle, ve kterém se jaksi musí něco pálit.
Odkud máte info, že z Dukovan má jít jen odpadní teplo bez vlivu na výrobu elektřiny? Já totiž četl opak, že to ve výsledku sníží výkon..
Dále, jaká bude cena a s jakými teplotními ztrátami tak dlouhého teplovodu, nebude v Brně to „odpadní teplo“ tak drahé, že se fakt nevyplatí? Proč teplovod nepostavit do bližších obcí?
Dále, onen kotel měl pálit komunální odpad. Zkuste mi odpovědět na Nerudovskou otázku „co s ním“ – na skládky, což je neekologické? Nu, majitel skládek, zákulisní hráč Křetínský se už třese..
Argument úřadu vlády (a ministra Blažka, který ve věci funguje jako čistokrevný lobbysta a Fialův úřad jeho argumentaci doslova opsal), je zhruba následující: Po r. 2047, kdy skončí životnost stávajících bloků JEDU, by v Dukovanech zůstal v provozu jediný (= nový) blok, takže při výměně paliva by v elektrárně nejelo nic – ani horkovod.
Do té doby se reaktory budou muset obnovit, protože nové jinde nepostavíte a každý ještě bude rád, že v Dukovanech to „má papíry“.
To s tím nevejitím ale platí i pro VRT samotnou. Jedním z letitých argumentů pro výstavbu (nejen) VRT Praha – Brno je „odlehčit vyčerpané kapacitě stávajících tratí“, aby se na tu VRT nasekalo tolik ryze tranzitních vlaků za hodinu, že by se mezi ně prý už „nevešly“ vlaky obsluhující několik mezilehlých stanic na té VRT. A když už teda tohle bude postaveno + byť souběžně s tím zmodernizována trať Brno – Přerov na dvoukolejku s v(max) 200 km/h, tak „vznikne nutnost“ vybudovat tam další dvoukolejku (= v součtu čtyřkolejka, která tak „bude moci“ být mezi Brnem a Přerovem“, ale běda… Číst vice »
Něco k tomu:
1) Upgrade Brno-Přerov na V=200 km/h je navržen tak, aby pojmul v dlouhodobém horizontu (rok 2050) veškerý plánovaný rozsah dopravy, nutnost potenciální výstavby VRT Haná – nebo jak se to jmenuje – je tudíž – z pohledu SP Brno-Přerov – minimálně diskutabilní/zarážející.
2) Pro tu Prahu se zvažovaly v SP Břeclav-Brno-Praha dva scénáře – jeden minimalistický, který počítal se stávající infrastrukturou a pak maximalistický.
Ad 1) pak jde o zajímavé info, kdy při vysokém počtu příměstských vlaků v úseku u Brna (a to jak směr Vyškov, tak i směr Kyjov) se tam všechny ty dálkové vlaky (vč. těch údajných komerčních) prý vejdou, srov. s argumentací pro VRT-úsek Brno – „nakonec až Rakvice“, pro jehož realizaci je argumentováno tím, že předpokládaný počet VRTvlaků by se na stávající dvoukolejku okolo Rajhradu již nevešel.
Vypadá to možná divně, ale čistě matematicky je to OK, protože ten počet „vešel/nevešel“ je dám mimo jiné tzv. průměrnou dobou obsazení koleje kritického mezistaničního úseku – a tady platí zásada, že pokud mám dva stejně dlouhé úseky tratě a a na tom jednom budu mít třeba 5 dopraven s kritickým úsekem délky 4 km nebo jen 2 dopravny s kritickou délkou 11 km, tak vzhledem k tomu dělení u toho prvního případu budu mít krátký kritický úsek, kdežto u toho druhého naopak velmi dlouhý – tím pádem krátký úsek vykáže pro stejnou kombinaci vlaků a stejném počtu průměrnou menší… Číst vice »
Pak je ale řešením, vybudovat nějakou stanici mezi Popovicemi a Rajhradem a/nebo mezi Rajhradem a Vojkovicemi.
„Se“ nepočítá 🙂 – tak pak by „se“ s ní dalo nepočítat i pro stávající jednokolejku a vůbec do přínosů dvoukolejky nepočítat nákladní dopravu. 🙂 (O. K., i tak ty přínosy budou dost vysoké na to, aby to ekonomicky vyšlo, přesto by bylo fér toto kalkulovat)
Stačilo by obnovit předjízdnou kolej v Rajhradě ve směru na Brno, na druhou stranu už to prostorově nejde, bo autobusový terminál IDS:-). Jenže do toho se jít nikomu nechce, protože yb to de facto znamenalo přiznat, že zrušení stanice byla prostě blbost:-)
Však taky se říkalo, že je to blbost už tehdy. Jen ti, co chtěli ušetřit na železniční stavbě, tuhle volovinu tvrdošíjně prosazovali a prosadili.
Však taky hlavní důvod přesunu je jako vždy politika = prachy. Nejmenovaní politici totiž vlastní pozemky pod novým nádražím a SŽ je od nich bude muset za nemalý peníz odkoupit…
Mohl byste prosím, dát odkazy na konkrétní pozemky v katastru, nebo jen lžete?
“dobře fungující hlavní přestupní uzel u nádraží”
Tak to je dobrý vtip, dál to ani nema cenu číst. Přestupní uzel u nádraží je ukázkový případ toho, jak to nemá vypadat, všechny linky se schází v jednom bodě, který je extrémně přeplněný, přestupovat tam a mačkat se na nástupištích je otřesné a to nemluvím o situacích, kdy se na Nových Sadech/Křence něco stane a kolabuje celá MHD.
Jakpak bude vypadat přestupní uzel (čímž mám na mysli i tu možnost přestoupit z tramvaje na tramvaj v době přepravního sedla, kdy jsou delší intervaly) u odsunutého hlavního nádraží, potažmo které směry u něj nebudou „tramvajově“ řešeny, na rozdíl od nynějšího nádraží? 🙂
Nevím, jestli jde dohledat ten plánek i někde na internetu, každopádně hezky rozkreslené je to zde https://urbancentrum.brno.cz/vystavy/nadrazi-brno-aktualne/ . Obslouženy budou všechny směry, ale uzel bude mnohem jednodušší.
To ale není pravda, nulové bude napojení tramvají do směrů Modřice, Ústřední hřbitov, Bohunice a Starý Lískovec. A co se týče nákladů na obsloužení MHD, bude z logiky věci daleko větší než než teď. Nyní téměř všechny linky obsluhují jak Hlavní nádraží, tak centrum stejnými spoji. Nově budou muset být napojeny městské části s centrem a nově i s Hlavním nádražím (ne v jednom) a navíc i centrum s hlavním nádražím, protože i toto je cíl cestujících. Z toho mi vychází, že uzel u současného nádraží bude v budoucnu ještě více zatížen. Jediné, co by tomu mohlo pomoct je diametr,… Číst vice »
„jediné, co by ŽUBu pomohlo, je diametr“ – souhlas, s dodatkem, že kdyby byl diametr, pak padne půlka důvodů (kapacita) proč odsouvat nádraží.
Bez diametru je odsunuté nádraží neúplné, s diametrem je zase zbytečné.
Ten poslední citát je dílem pana ing. Dukáta, jen doplním.
Na stránkách Správy železnic je k dispozici „CÍLOVÁ PODOBA PŘESTAVBY ŽELEZNIČNÍHO UZLU BRNO“ z 27.10.2021. https://www.spravazeleznic.cz/zub/cilova-podoba-prestavby-zeleznicniho-uzlu?inheritRedirect=true Zaujala mně tam následující věta: „Obě stopy průjezdu I. tranzitního železničního koridoru – osobní i nákladní – jsou sjednoceny do jedné.“ Myslel jsem, že se pro nákladní vlaky podařilo prosadit oddělený průjezd Brnem. Mohl by prosím někdo informovaný potvrdit, že tento materiál z roku 2021 je vážně DEFINITIVNÍ ODSOUHLASENOU podobou rekonstrukce ŽUB, na kterou chce Správa železnic už v roce 2028 vypsat výběrové řízení na dodavatele stavby? Pokud by někdo měl odkaz na nějaký čerstvější závazný materiál, než jsem našel na webu SŽ, tak… Číst vice »
Docela by mě „pobavilo“, kdyby ty nákladní vlaky nakonec skončily na stávajícím osobním průtahu. Lomoz při centru a osoby převážené městskou dopravou na nové ‚parádní‘ nádraží.
To opravdu nehrozí.
Nákladní průtah měl být pokud vím veden středem nového nádraží a mimo dalších problémů takového řešení kvůli tomu nevycházela kapacita severního zhlaví nového nádraží. Nevím o tom, že by se k tomu problému jakkoliv postavili, ale zase tak detailně jsem to pak už nesledoval.
Taky bych rád viděl nejnovější plány. Jen vím, že se SŽ chlubilo tím, že nákladní průjezd vyřešili mimoúrovňovým podjezdem v Židenicích. Ale nic bližšího jsem neviděl. A už jsem i zapomněl, co tam přesně tenkrát psali.
Už jsem to tady psal jednou a Honza Sůra dával k tomu odkaz, nákladní doprava vyřešena v dopravní technologii a propustností Židenickým podsmykem. To ale neznamená, že nebudou problémy, zjm. co se týče hluku a zjm.kolem ulice Klíny. A ano, nákladní doprava půjde středem budoucího hlavního nádraží.
Děkuji Vám za reakci na mojí připomínku, přímo „od kováře“.
Takže je to vyřešeno „typicky česky“, aby se vlk (Žesnad) nažral a koza (dosavadní návrhy vedení tratí) zůstala celá.
Je tam nějaká kapacitní rezerva s výhledem do budoucna?
Jak na to bude asi reagovat EU (s tezí o převedení větší části nákladní dopravy na koleje) po které se zcela jistě na to budou chtět dotace? Co kdyby kvůli ekologii (hluku) a kapacitě, udělení dotace nějak podmínila?
Propustnost je zajištěna jak z Majlontu na jih, tak i přímo při tranzitu. Převedení většího objemu dopravy na koleje je dlouhodobý komplexní proces kooperace silnice x železnice s mnoha proměnnými. Především bude záležet na (ne) postupu elektrizace celé dopravy jako celku a hlavně na zdrojích TEE. O stavu a použitelnosti sítě ani nemluvě. 🙂
Otázkou je, která nákladní doprava? Ta místní maloměřická, anebo ta tranzitní, která přes Maloměřice jet vlastně vůbec nepotřebuje? Tímto se však, jak je zřejmé, nikdo nezabývá. Přitom nákladní obchvaty Brna i Prahy by byly nanejvýš žádoucí.
Nechápu, jak mohl vůbec být cca v roce 2008 být myšlen vážně termín dokončení max. 12/2015, kvůli čemuž tehdejší brněnská vládnoucí soc. dem. otočila svůj postoj z nádraží v centru na nádraží u řeky, protože „to jediné je projekčně a v projednáváních připravené natolik, že do 12/2015 stihne být dokončeno a stihnou na ně být čerpány dotace z OPD(1)“.
Kdy už konečně někdo pochopí, že v Brně nebude nic?
Brno je diagnóza. Kdyby bylo mistrovství republiky ve vyhazování veřejných peněz idiotským způsobem, štatl by měl místo na bedně jisté.
Neřekl bych. Byl by to rozsáhlý, zuřivý boj až do poslední chvíle.
2128 a bude to super.Treba do té doby Brno politicky dospěje a bude mít konečně slušnou politickou reprezentaci.
„Třeba do té doby Brno politicky dospěje a bude mít konečně slušnou politickou reprezentaci.“
Jako pokus o vtip dobrý.
Brno skutečně potřebuje celkovou modernizaci uzlu a přilehlých tratí. S tím musím souhlasit.
Pokud možno nikdy. Nebo je alespoň donutit nechat v provozu původní nádraží a koleje. To bude těžké protože se na ne trepe spousta lobbistu a zájmu.
Vzhledem k aktuální situaci a tomu že se šetří hlavně na lidech tak na tohle přijde jako blbost. Stejně s tím přesunem spousta lidí včetně mě nesouhlasí taky lepší to nechat jak to je. Radši by ty peníze měly použít například pro úlevu chudým živnostníkům
A spousta lidí s tím souhlasí…
…. jen nejsou tolik slyšet.
Aby neměla dřív Bratislava metro
Že by se předháněli, kdo bude mít složitější přístup k osobním (příměstským i městským) vlakům? 🙂
Komedie.. Už teď to stálo nehorázné peníze a zatím se neví, kdy a jestli vůbec se hrábne do země. To je ekonomika.. 🤦
Kapacita pro nákladní dopravu stále nevyřešená, nebo se s tím něco dělalo?
Vyřešeno tzv. „Židenickým podsmykem“.
Jak moc je to procentualně „vyřešeno“?
A doplnil bych: jak moc je to „vyřešeno“ zejména v jízdě nákladních vlaků z Maloměřic směrem na Blažovice? 🙂
„Židenický podsmyk“ v žádném případě neřeší do budoucna žádoucí rozvoj nákladní železnice, pouze zabrání tomu, aby superdrahé nové odsunuté nádraží jako prasácký bonus kapacitu nákladní dopravy pro Brno nesnížilo.
Máte podrobnější informace, ideálně kolejový plánek?
https://zdopravy.cz/prujezd-nakladnich-vlaku-brnem-po-presunu-nadrazi-ma-vyresit-podsmyk-v-zidenicich-123076/
Jo, to určitě 😂😂…. Možná tak 2048.. když to dobře půjde..
Nekonečný příběh. My co jsme se v devadesátkách těšili, dnes již nevěříme.
Slibem však neurazíš !
Já si dobře vybavuju rok 2003 a mé první sledování (tehdy ještě úplně jiných) diskusí na internetu, vč. příspěvků typu: – bez nového brněnského uzlu nás budou míjet dálkové vlaky (pozn. dodnes tím uzlem běžně jezdí) – nedá se tam navýšit počet spojů (oproti roku 2003 byl v dalších letech navýšen vcelku dost, ovšem za cenu maximální snahy o průjezdný model, který však je běžný i např. ve Vídni či Berlíně) – (tohle bylo o něco pozdější) životnost Viaduktu Křenová je jen asi do roku 2012; do té doby musí být odsunuto, jinak nebudou mít vlaky po čem jezdit (tak… Číst vice »
ŽUB je potřeba jako sůl.
Možná jo, ale určitě ne tímto způsobem.
Tímto způsobem by to byla sůl do očí.
Souhlasím. A je vtipné, jak tu Pražáci, co o tom neví vůbec nic, kvičí 😀
No pochopitelně. Všichni, kdo nejsou z Brna, jsou Pražáci. (Až na ty nejhorší dobytky v pražské politice, kteří tam přivandrovali z Brna.) Žádný Pražák o Brně vůbec nic neví. A každý, kdo nesouhlasí s politikou brněnské mafiánské věrchušky a dovolí si ji veřejně kritizovat, jenom kvičí.
Jaké argumentační fauly máš ještě na skladě?
Jako Pražák kvičíte až moc, ale to nic nemění na tom, že jste situaci nepochopil. 🙂
Ano, nejlepší bude varianta „Pod Petrovem“.
Jenže město plánuje velký rozvoj s velkým přírůstkem obyvatel a zde to bude zase jen úzké místo.
„…město plánuje…“
…a pámbu se hlasitě chechtá.
S VRT pod zemí a diametrem bych řekl, že ne.
A jestli plánuje rozvoj, tak doprava pomocí MHD na nový odsunutý hlavák nebude úzké hrdlo?