Infrastruktura Železnice

Přesun brněnského nádraží začnou řešit i poslanci. Ve studii chybí nákladní dopravci

Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Jedno z největších železničních témat posledních let – stěhování či nestěhování brněnského hlavního nádraží z centra –  doputovalo i na půdu Poslanecké sněmovny.

Jen pár týdnů před definitivním verdiktem vlády budou dnes od 15:30 problematiku přesunu řešit členové podvýboru pro dopravu. K jednání dojde jen dva dny před tím, než se sejdou nákladní dopravci se Správou železniční dopravní cesty a zástupci ministerstva dopravy kvůli připomínkám dopravců sdružených v organizaci ŽESNAD.cz.

V podvýboru pro dopravu je z 18 členů jediný zástupce z Brna: bývalý primátor a zastánce přesunu Roman Onderka.

Nákladní dopravci v ŽESNAD.cz patří aktuálně k nejhlasitějším kritikům přesunu, neboť jsou pro zachování oddělené dopravní cestu pro nákladní vlaky.

Do studie proveditelnosti, která přesun nádraží řešila, přitom neměli šanci promluvit. SŽDC poprvé oficiálně potvrdila, že se jich vůbec neptala, i když denně Brnem projede nebo v něm začne 50 až 70 nákladních vlaků. „SŽDC neoslovila nákladní dopravce o stanovisko k obsahu studie,“ odpověděla SŽDC na žádost o informace, kterou zveřejnila na svých stránkách.

Podle mluvčí SŽDC Kateřiny Šubové vycházeli železničáři z podkladů z Dopravní sektorové strategie ministerstva dopravy, podklady k místní nákladní dopravě poskytla společnost ČD Cargo. „Na základě těchto podkladů byly stanoveny výhledové potřeby nákladní dopravy v železničním uzlu Brno. Poskytnutí těchto podkladů bylo postačující pro zpracování studie proveditelnosti a nebylo nutné vyžadovat další dodatečné podklady nebo konzultace,“ uvedla Šubová.

Podle ní pak byly jednotlivé návrhy studie proveditelnosti posuzovány ministerstvem dopravy, odbornými složkami SŽDC a unijní agenturou JASPERS. „Projednání s nákladními dopravci nebylo vyžadováno,“ dodala Šubová. Studie nepočítá ani s rozvojem komerčních vlaků.

Jiného názoru byla ale minulý měsíc centrální komise ministerstva dopravy. Ta správě železnic uložila, aby ještě zapracovala připomínky nákladních dopravců. Teprve poté se má znovu sejít a doporučit ministru dopravy, jaké stanovisko má vybrat a donést na vládu.

Přesun už dříve schválili jihomoravští a brněnští zastupitelé, konečné slovo bude mít vláda. Premiér v demisi Andrej Babiš minulý týden v Brně prohlásil, že se mu přesun zdá drahý.

18 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Jarda

Někde jsem čet, že v novém nádraží jsou plánovány dvě průjezdné koleje, ohraničeny protihlukovými stěnami s budoucím zkapacitněním pomocí přemostění? Nebylo by lepší, pod stávájící nákladní tratí vyhloubit 4 tunely hned? Já nevím ale cenu bych asi tak moc neřešil, je to stavba na 100 let a lepší teď dát třeba i 100 mld, než prvně 50 a pak zjistit že je to blbě, protože se nemyslelo na budoucnost a rozvoj?

Michal

100 miliard? Víš, o čem mluvíš?

Jarda

Jedná se o necelých 8 procent ročního státního rozpočtu. Navíc by to nebylo utracený za jeden rok.

Jose

Nejde o náhodu. Politický tlak na přesun nádraží je enormní. Přitom cestující jsou proti. Brňané jsou proti. Odborníci tak fifty fifty, pokud odečteme ty závislé, tak jsou taky proti. Jediný, kdo je pro, jsou politici, zejména ti napojení na bývalé vedení města (takže Onderkův postoj nepřekvapí).
Proč tomu tak asi je, není potřeba sáhodlouze vymýšlet.

BoH

Přesně napsáno 🙂

asdf

Neměli by autoři té zpackané studie vrátit peníze za její provedení? Berou za to velké peníze, ale výsledek práce je nepoužitelný…

Vít Jůza

Průměrně 3 nákladní vlaky za hodinu není moc, ale nejenže i s tím je potřeba nějak počítat, ale především je třeba počítat také s tím, že to může být třeba 10x více.

Jose

3 vlaky za hodinu můžou být pěkný problém, když se mají vecpat mezi osobáky. Prakticky by to mohlo vést až k nemožnosti průjezdu Brnem přes den pro náklady.

sladlu

Jako lajk se divim ze se to zjistilo az nyni. Copak si zadny projektant nesedl se zastupitely osobni a nakladni dopravy a nenacerpal data pro podklady??? A taky se divym ze se dnesni dobe vubec pocita s nakladni dopravoi centru mesta. Ta husta zel. sit omezuje desetileti rust Brna. Nemluve o natlaku obyvatel na „tiche koridory“ tj lepsi brzdy a gumove podlozi kolejnic a vysoke steny… Nakladni doprava muze vest pereferii mesta. Pred 100-150lety byla periferie za hradbami. Dnes uz mesto je jinak velje a za 50let zase bude jinak velke. Nakladni nadrazi bere drahocene pozemky v centru. Varianta reka… Číst vice »

Vít Jůza

Však oblast kolem Dolního nádraží je periferie. Úplná periferie vzhledem k horopisu Brněnska těžko připadá v úvahu.

Já

Proč? Modřice jsou taky na rovině. ;o)

Jan

Prostě podle mě by bylo vhodné nechat v provozu i současné nádraží. A tyto nádraží propojit například nějakou automatickou 810kou. Nebo tím slavným „metrem“.

VRT

SŽDC=banda darebáků a zlodějů. Nic víc. Ještě umějí stavět zábradlí. To jim jde moc dobře.
V neposlední řadě taky nesmíme zapomenout na ty všechny SUDOPy a jejich cinknité zakázky.

To

hlavně umí dobře stavět zábradlí 1 m za 5.000,- … dvě lešenářské trubky spojené pár dalšími slabšími trubkami a cena 5 litrů za metr)))

Michal

Uměl byste to levněji? I s barvou a montáží?

To

Co se týče SŽDC, nevím, jestli se mám smát nebo brečet… tak jak silnice mají svoje ŘSD, železnice má SŽDC – obě organizace mají něco společného, a to že tam sedí totální diletanti, co berou velké prachy a vůbec tomu nerozumí!

Jiřík

Banda neschopných a všeho schopných darebů,víc není co dodat.V Brně se nic stavět nebude,jen se budou zadávat studie spřáteleným firmám.V Číně by takové politiky zastřelili na fotbalovém stadionu před diváky pro výstrahu….
https://ekonomika.idnes.cz/zeleznice-stavba-cina-0tx-/eko-doprava.aspx?c=A180131_164842_eko-doprava_div

Asdf

Mno, to video nic moc neukazuje, akorát to, že za cenu nasazení velkého množství pracovních sil (v Evropě nepředstavitelné), lze z předpřipravených dílů rychle něco složit.
Negrelliho viadukt se taky postavil rychleji, než jak se dnes rekonstruuje. Jenže tehdy na něm dělali denně 3000 lidí, dnes 60…A mechanizace rychlost výstavby nezvyšuje, jen šetří právě ty pracovní síly.