Správa železnic (SŽ) představila na nedávné železniční konferenci klíčové projekty, které mají vést ke zvýšení kapacity české železniční sítě a které se mají začít budovat do roku 2030. S výjimkou rychlého spojení Praha – Brno, které má uvolnit stávající I. koridor, jde o projekty na konvenčních tratích. Názvy staveb jsou z prezentace Správy železnic, zbylé informace dodává deník Zdopravy.cz.

Pokud jde o kapacitu, chybí především na příměstských tratích kolem Prahy, I. železničním koridoru nebo na spojení Plzeň – Mnichov. Některé stavby podmiňují jiné. Například k opětovnému rozkopání úseků I. koridoru, které prošly rekonstrukcí v 90. letech, je třeba dokončit alternativní spojnici přes Hradec Králové. 

Cestou k vyšší kapacitě je také modernizace klíčových uzlů, které jsou uvedeny v závěru. Podrobnosti k většině staveb jsou v interaktivní mapě SŽ.

Praha – Brno (RS1 pro osobní dopravu, uvolnění kapacity pro nákladní dopravu na stávající trati)
– první úsek vysokorychlostní trati mezi Prahou a Brnem se má stavět mezi Běchovicemi a Světlou nad Sázavou v letech 2030 až 2035

Brno – Přerov (modernizace)
– z velké části stavba na zelené louce je rozdělena do pěti staveb. Dva úseky mezi Nezamyslicemi a Přerovem se mají začít stavět ještě letos s financováním od státu, tři úseky blíže Brnu se budou budovat v letech 2027 až 2032 v rámci projektu PPP. Trať bude pro rychlost až 200 km/h. Články na Zdopravy.cz pod tagem „Brno – Přerov„.

Praha – Mladá Boleslav – Liberec (modernizace včetně elektrizace, možnost provozu vlaků 740 m)
– z části novostavba dvoukolejné trati až pro rychlost 200 km/h. Klíčovou stavbou je Bezděčínská spojka u Mladé Boleslavi, která se má stavět v letech 2028 až 2030. U úseků blíže k Liberci, kam má cesta vlakem z Prahy v budoucnu trvat maximálně hodinu a čtvrt, SŽ žádné termíny zatím neuvádí.

Praha – Neratovice – Všetaty (modernizace s elektrizací)
– stavba ještě není uvedena v interaktivní mapě Správy železnic. „Projektové práce na úseku Praha-Čakovice (mimo) – Neratovice se teprve rozběhnou, termín zprovoznění lze předpokládat po roce 2030,“ uvedlo ministerstvo dopravy. V úseku výhybna Skály – Praha-Čakovice (mimo) má zdvoukolejnění a příprava na elektrizaci proběhnout v letech 2030 až 2032.

Praha – Beroun – novostavba trati, dokončení optimalizace III. železničního koridoru
– novostavba dvoukolejné trati s 25 kilometrů dlouhým Berounským (Tachlovickým) tunelem se dvěma jednokolejnými troubami se má odehrát v letech 2028 až 2038. Uleví staré trati v údolí Berounky, která patří kvůli častým poruchám a husté příměstské dopravě k nejslabším článkům železniční sítě. Články na Zdopravy.cz pod tagem „Berounský tunel„.

IV. TŽK – dokončení optimalizace (modernizace trati Nemanice – Ševětín)
– 17 kilometrů nové dvoukolejné trati se dvěma tunely (Hosínský 3,12 km a Chotýčanský 4,77 km). Aktuálně běží tendr na zhotovitele, stavět se má v letech 2026 až 2032. Stavbou pro 200 km/h se završí budování IV. koridoru mezi Č. Budějovicemi a Prahou. Klikatá jednokolejka přes Hlubokou nad Vltavou zmizí. Člány na Zdopravy.cz pod tagem „NemaŠe„.

Plzeň – Domažlice – státní hranice (modernizace/optimalizace s elektrizací)
– vylepšení spojení z Plzně na Mnichov je na českém území rozděleno do čtyř staveb. Od Plzně ke Stodu vznikne nová dvoukolejná trať na zelené louce, za Domažlicemi pak zůstane jednokolejka. Stavět se má v letech 2026 až 2030. Články na Zdopravy.cz pod tagem „trať Plzeň – Domažlice – Furth im Wald180„.

Velký Osek – Hradec Králové – Choceň (zdvoukolejnění trati v celé délce → alternativa k I. TŽK
Stavba je rozdělena do čtyř úseků: Velký Osek (odbočka Kanín) – Chlumec nad Cidlinou (včetně) – stavba 2027 až 2030, Chlumec nad Cidlinou (mimo) – Hradec Králové (mimo) – 2027 až 2030, Hradec Králové (mimo) – Týniště nad Orlicí (mimo) – 2026 až 2028, Týniště nad Orlicí (mimo) – Choceň – 2027 až 2030. Podle generálního ředitele SŽ Jiřího Svobody je její dokončení předpokladem k zahájení dalších staveb na I. koridoru (např. Choceň – Uhersko pro 200 km/h).

Kolín – Všetaty – Děčín – ztrojkolejnění vybraných úseků, možnost provozu vlaků 740 m
– trať zvaná „pravobřežka“ je důležitá především pro nákladní dopravce. Její modernizace je rozdělena do několika staveb. Úsek Lysá nad Labem – Mělník se má stavět v letech 2030 až 2035, Mělník – Litoměřice v letech 2029 až 2033, Litoměřice – Střekov v letech 2026 až 2030 a Střekov – Děčín východ v letech 2026 až 2029. Články na Zdopravy.cz pod tagem „trať 072 Lysá nad Labem -Ústí nad Labem„.

Česká Třebová – Ústí nad Orlicí – Choceň (optimalizace, novostavba dvojkolejné trati)
– novostavba trati s dvojicí tunelů (Hemže – 1160 m a Oucmanice – 4985 m) má zkrátit stávající trasu o 2,4 kilometru a odstranit úzké hrdlo na I. koridoru. Stávající trať bude zachována. Stavět se má v letech 2030 až 2034.

Brno – Havlíčkův Brod – Kolín – optimalizace trati
– trať prochází postupnou modernizací od roku 2023. Modernizace je rozdělena na 16 úseků, završit se má v roce 2035 přestavbou havlíčkobrodského uzlu.

Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek – modernizace a elektrizace, možnost provozu vlaků 740 m
– modernizace bude spočívat především ve zdvoukolejnění úseku Vratimov – Frýdek-Místek a elektrizaci střídavou trakční soustavou, rychlost se zvýší z 80 km/h na 120 km/h. Stavět se má v letech 2026 až 2029. Články na Zdopravy.cz pod tagem „elektrizace trati Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek„.

Otrokovice – Vizovice – modernizace a elektrizace trati
– v úseku Otrokovice – Zlín plánuje SŽ zahájit stavbu v roce 2026, vypsání soutěže na zhotovitele předpokládá v polovině letošního roku. Pravomocné povolení má od prosince 2024. V roce 2029 by měly plynule navázat práce na úseku Zlín (mimo) – Vizovice, kde je situace složitější. SŽ pro tento úsek dosud nemá kvůli odvolání pravomocné územní rozhodnutí. Články na Zdopravy.cz pod tagem „elektrizace trati Otrokovice – Zlín – Vizovice„.

Železniční uzly Praha, Brno, Ostrava, Česká Třebová, Ústí n. Labem, České Budějovice.

Tagy kapacita železnice Správa železnic SŽ

25 komentářů