Pražským okruhem splatíme historický dluh, přesvědčoval Kupka. Jen lžete, útočili místní
Prezentaci projektu v Dolních Chabrech přerušoval ironický potlesk a nesouhlasné výkřiky obyvatel.
Dostavba severozápadní části Pražského okruhu je nutnost a jediná reálná varianta. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to řekl na pondělní veřejné debatě k dostavbě okruhu v pražské městské části Dolní Chabry. Po boku nedalekého Suchdola se Chabry proti stavbě tvrdě vymezují, v rámci posouzení EIA zaslaly tamní radnice do procesu na 70 stran připomínek.
Ty ostatně na úvod diskuze shrnula starostka městské části Kateřina Šilhová Šafránková. Místní dlouhodobě tvrdí, že nejde o obchvat, ale průtah Prahou, který podle nich nesmyslně kombinuje místní a tranzitní dopravu. Dále se domnívají, že okruh metropoli neuleví, jelikož dvě třetiny provozu budou indukované – čili stavba jen naláká řidiče, kteří by jinak do auta nesedli.
Dále městské části vadí, že šestiproudá dálnice vytvoří umělou bariéru a nenávratně znehodnotí hustě zabydlené území. V neposlední řadě pak podle starostky okruh na dlouhou dobu určí, jaký druh dopravy budou lidé využívat, v neprospěch té veřejné.
Buď celý v tunelu, nebo raději vůbec. Suchdol i Dolní Chabry tvrdě ostřelují Pražský okruh
Že stát nebere výhrady na lehkou váhu ukázala jak přítomnost ministra, tak i ředitele ŘSD Radka Mátla, stejně jako projektantů připravujících dokumentaci projektu.
Ministr Kupka připomněl, že projekt obchvatu v severozápadní části Prahy se řeší už od 1. republiky. Už od prvního projednávání EIA v roce 2002 je rozhodnuto o nejvhodnější variantě, kterou je podle tehdejších analýz ta jižní. S tou tak už přes dvacet let počítají všechny územní plány jak Prahy, tak Středočeského kraje.
A právě to byla také jeho odpověď na většinu otázek veřejnosti. Ty se totiž týkaly hlavně možnosti realizace severní varianty, která by vedla dále od Prahy a okolí Dolních Chabrů se vyhnula.
„Od roku 2002 je trasování zaneseno v plánech. Nemůžeme to prostě vést jinudy, tamní obce s tím nepočítají. Chceme, aby okruh fungoval, aby všechny dopravní proudy byly vypořádány,“ uvedl Kupka a dodal, že se jedná o odborný názor, ne ideologii.
Podle něj Praha řešení potřebuje, neexistence okruhu představuje socioekonomické limity pro celé Česko.
Projekt prošel úpravami
Kupka se rozhořčené reakce publika snažil uklidnit hlavně řadou úprav projektu, které by měly zajistit menší zásahy stavby do okolí. V uplynulých letech na nich pracovala architektonická kancelář bývalého pražského primátora Jana Kasla, který byl také přítomen.
Jde zejména o snížení nivelety okruhu tím, že v řadě míst povede nově v zářezu, což by mělo snížit hluk, stejně jako nové valy. Zároveň na trase vznikly tři původně neplánované tunely: Zámky (východ a západ) a Dolní Chabry – Zdiby.
Ministr také argumentoval zmapováním podobných městských okruhů v evropských zemích na základě původních obav místních obyvatel a jejich zhodnocení situace po dostavbě obchvatů. Dle analýzy Centra dopravního výzkumu šlo všude o silně zatížené oblasti, kde okruh pomohl jak tranzitu, tak i zjednodušení propojení místních dopravních systémů.
V Sofii, Erfurtu či Drážďanech okruhy stejně jako v Praze zasahují do metropolitní obydlené oblasti. Hodnotily se také reakce obyvatel Vídně, Vratislavi či Budapešti.
Tamní obyvatelé se stejně jako v Chabrech či Suchdole obávali zejména hluku, zvýšení dopravy či ekonomické nevýhodnosti stavby. Ze známkování po dostavbě však vyplynulo, že se jejich obavy nenaplnily a podle Kupky se s projekty vypořádali pozitivně.
„Nemaluji situaci na růžovo. Každá dopravní stavba nese zátěž. Dokončení celé stavby okruhu však přinese úlevu v extrémně zatížených místech. Nově bude zatížení dopravou rovnoměrné,“ argumentoval Kupka.
Bez okruhu to nepůjde
„Nepřicházíme jako nepřátelé, úkolem je zajistit funkční dopravní systém. Problém je zjevný každý den. Nejsme s to převést přes Prahu tranzitní dopravu a bez okruhu to nebude možné,“ snažil se místní přesvědčit ministr.
Prezentaci projektu přerušoval ironický potlesk a nesouhlasné výkřiky obyvatel.
V diskusi zazněl příklad z Jesenice, kde ani protihlukové valy nedokázaly podle místních odclonit ruch z tamní části okruhu a lidé tak „nemohou spát a dusí se“. Podle inženýrů se však valy staví hlavně na přání místních, kteří nechtějí koukat do betonových protihlukových stěn. V Jesenici pak podle Kupky probíhá nové společné akustické měření, které má situaci vyřešit.
Potlesk si vysloužil výkřik z publika, aby se tranzitní dálnice evropské sítě TEN-T budovaly tam, kde nežijí lidé. „Zajeďte se podívat do míst, kde zářezy a tunely prokazatelně fungují,“ snažil se Kupka vysvětlit, že případná severní varianta by způsobila mezi dotčenými obcemi stejné, ne-li větší problémy než ta jižní.
Jako příklad uvedl velké komplikace s prosazením spojky dálnic D7 od Středokluk po D8 u Kralup nad Vltavou, která naráží na silný odpor i podmínky navázané právě na dobudování Pražského okruhu.
Jedině bez přivaděče
Velký nesouhlas vyvolává mezi obyvateli Dolních Chabrů také napojení Čimického přivaděče, které se má stát jednou ze tří nových mimoúrovňových křižovatek. „Přivede dopravu přímo do centra, napojení na ulici Dopraváků není dořešeno, ta je navíc v soukromých rukou, nikdo to neřeší,” hořekoval jeden z diskutujících.
Na přivaděčem podle Kupky skutečně visí stále otazník a ve spolupráci s Prahou se hledá ideální řešení. „Lidé z Bohnic jezdí zkratka přes Dolní Chabry. Jde o vyřešení síly dopravního proudu,“ řekl ministr. Podle architekta Jana Kasla by bylo ideální, kdyby vznikla Čimická radiála, která by v podzemí vedla až do ulice v Holešovičkách.
„Tendenční dokumentace“
Podle přítomné starostky Zdib Evy Slavíkové je celá dokumentace stavby tendenční a podjatá. Stavba podle ní uleví maximálně dopravě ve zmíněných Holešovičkách, naopak Kbelská na tom bude hůře.
Kupka však oponoval, že například na Evropské třídě klesne doprava po dostavbě okruhu o třetinu a u výjezdu z tunelu Blanka o sedm tisíc aut denně. „V Holešovičkách je zátěž hned u domů, tady můžeme udělat opatření, aby byl vliv minimální,“ věří Kupka.
Stát podle něj musí nutně zajistit základní dopravní funkce. Obchvat podle něj není nic, co by nebylo v souladu s koncepcí sítě TEN-T. „Budeme hledat kompromisy, proto jsme tady,“ čelil hněvu místních ministr.
Podle něj jde o hašení požáru. „Zastupitelé ani vláda nebyli schopni najít jiná řešení,“ vysvětlil trvání na jižní variantě Kupka, za což si vysloužil smích místních. „Jdeme na maximum možného, aby se to vyřešilo co nejlépe,“ doplnil ministr.
„Nikdy se s tím nesmíříme“
„Nevěřím vám ani pozdrav,“ oponoval mu jeden z místních a osočil ho z lhaní občanům. Podle dalšího z diskutujících vede navržená trasa samotným jádrem českého státu, kulturní krajinou, kterou jsme povinni chránit. „Je to barbarství,“ uvedl posluchač.
„Moje působení je veřejných funkcích je poznamenáno dodržováním hodnot. Dílo, které zde vznikne, bude co nejhodnotnější,“ bránil se emotivně Kupka s tím, že i nové stavby představují hodnotu a odmítnout vše by bylo špatně. Jeho argumentace architektonickou soutěží na nový most přes Vltavu však debatující nepřesvědčila.
ŘSD chystá architektonickou soutěž na podobu Suchdolského mostu
„Nikdy se s tím nesmíříme,“ shrnula náladu místních jedna z posluchaček. Následující rezignované dotazy týkající se dílčích úprav projektu, případně jeho celého vedení v tunelu však naznačily, že většině obyvatel už je jasné, že svůj boj proti okruhu nejspíše nevyhrají.
„Nikdy jsem neřekl, že z toho máte být happy a že vám to přinese štěstí. Zahozením této varianty bychom však popřeli léta práce. Neumím odpovědět poctivěji, než že každá stavba někoho ovlivní. Před námi je úkol vypořádat se s dluhem,“ uzavřel Kupka.
Chystá se PPP
Podle Radka Mátla z ŘSD vyšla příprava projektu od 90. let už na stovky milionů korun. Jen současná EIA bude stát 10 milionů. Odhad nákladů na stavbu obou úseků pak je až 33 miliard, přičemž hrozí prodražení kvůli inflaci.
Dálnice a tratě na leasing. Vláda podpořila přípravu dalších projektů PPP
Vláda nedávno rozhodla, že prověří možnost financování dostavby okruhu prostřednictvím soukromého kapitál v rámci projektu PPP. Výhodou by byla možnost stavět vše najednou, včetně severních úseků okruhu, aby se ulevilo i Kbelské ulici. Nyní vzniká na tento způsob financování studie proveditelnosti. „Po zkušenostech s D4 je to funkční řešení a koncesionař tam navíc dobře komunikuje i s obcemi,“ komentoval to ministr.
Žádost o posouzení vlivu dvou částí Pražského okruhu podalo ŘSD letos v srpnu. Oba úseky mají měřit dohromady asi 15,1 kilometru, podle nynějších odhadů by měly vyjít celkem na zhruba 26 miliard korun. Podle podkladových materiálů ke stavebním projektům chce ŘSD uvést oba úseky do provozu v roce 2030.
Vnější okruh kolem Prahy má po dokončení měřit asi 83 kilometrů, v současnosti je v provozu zhruba polovina. Příští rok plánuje ŘSD zahájení stavby úseku mezi Běchovicemi a D1, označovaného jako úsek 511. Ten bude měřit 12,6 kilometru. Do konce letošního roku chce získat stavební povolení.
