Padlé stromy na železnici loni způsobily nejvíce nehod za pět let, méně se kácelo
Hasiči Správy železnic odstraňují padlý strom z trati. Pramen: SŽ
Ve většině případů na koleje padají na první pohled zcela zdravé stromy.
Ve většině případů na koleje padají na první pohled zcela zdravé stromy.
Tak hlavně aby konečně pokáceli tu Kastanku v Hradci…
Vite, drazi odbornici ze SZ, proc dela kaceni stromu podel trati spatny medialni vliv a obraz? Protoze kdokoli, kdo kdy neco resil se SZ vi, jak prozakaznicka, vstricna a inovativni instituce to je. Tedy idealni stav z pohledu SZ si bezny obcan predstavi jako holinu 30m na obe strany ve stylu – my si svoji povinnost splnili, mame klid a kryta zada – bez ohledu na vysledek a sirsi vztahy. Pritom existuje spoustu alternativnich pristupu. Preci neni jakysi jeden Strom. Stromy jsou ruzne, s ruznymi hloubkami a strukturami korenu, s ruznymi tvary korun, s ruznymi vyskami, vyskami vyvetveni, zivotnosti atd.… Číst vice »
Naprosto souhlasím
Naprostý souhlas. Jenomže takhle důkladně svou činnost bohužel většinou nekonzultují ani obory s mnohem zásadnějším a přímým vlivem na životní prostředí. Třeba zemědělství nebo vodohospodářství.
Ano, to je bohuzel pravda.
Protože je ta problematika mnohem mnohem složitější než se zdá. Ale o tom zdejší „internetoví odborníci“ nemaj páru…
Asi jako vždy. Nechce se. A všechen čas se věnuje vysvětlování příčin proč to nejde.
A mlžení, že chybí zákon, který by jim to umožňoval búú a bééé.
V horším případě hejtování majitelů lesa a touha prosadit likvidační pokuty pro majitele za stromy povalné vyšší mocí (vítr a všeobecně počasí). Což je mimo zdravý rozum.
Podival bych se jak to resi v cizine a udelal bych to i tady. Pokud to tedy neni tak zanedbane, ze to temer nema reseni.
Řešení z ciziny známe. V Nizozemí je železniční síť 5x až 6x řidší než česká.
V Nizozemí především nemají žádné lesy.
Dotaz zněl na ochranné pásmo kolejové dopravy.
Chcete říct, že v Nizozemí vedle kolejí není ochranné pásmo podobné tomu jako v ČR?
Nevím. Ptám se.
Miliarda za kácení během 3,5 roku.. Nechtěli by to přenést na vlastníky oněch lesů, stejně jako pokuty za popadané stromy?
Tak to jsem zvědav, zda někdo v SŽDC zkusí se inspirovat Vaší „odváženou myšlenkou“ neboť by tím patrně aspiroval na Darwinovu cenu.
To by fakt ze sítě SŽDC zůstaly státní peníze akorát pro ty transevropské tratě. A možná ne pro všechny.
Na základě jakého principu budete prokazovat vlastníkovi lesa zavinění v případě pádu stromu v lese? Protože udělit pokutu lze pouze za porušení povinností.
Povinnost kácet stomy ohrožující provoz má ze zákona Správa. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289#p22
Takže Správa zanedbá své povinnosti a vy chcete pokutovat majitele lesa na základě… zavrženíhodných pohnutek (osobní zášť, nenávist ke skupině obyvatel)? Organizovaně?
PS: Bouře je vyšší moc. Šel po poli, trefil ho blesk. Budete tahat majitele pozemku před soud za zabití?
Proč ne?
Byl tam trefený bleskem sám na vlastní triko nebo nějak organizovaně(tábor, placený vstup,…) ve druhém případě – na dobu bouřky nahnat táborníky do baráku s bleskosvodem.
Já osobně bych byl pro přepsání zákona.
Když z nemovitosti spadne bordel a udělá škodu, je to objektivně vina majitele. Ať už ramppuch z baráku nebo strom z lesa.
Majitelům nemovitostí doporučit pro tyhle případy pojištění odpovědnosti.qp
Když si vezmu převládající pojetí tzv. „principu proporcionality“, tak předpokládám, že by vlastníci nemovitostí (pozemků) dotčených zpřísněním podmínek ochranného pásma železničních tratí si u soudu vysoudili doplatek ke kupní ceně, za kterou v minulosti bylo ochranné pásmo zřízeno.
Lidově řečeno = každá mince má 2 strany.
A normální společnost funguje tehdy, když práva a povinnosti jsou přiměřeně v rovnováze.
Jenže tohle co navrhuji já by nebyla výhoda pro dráhu.
Ať je na sousední nemovitosti cokoli, nesměl by tam majitel nic házet.
Chápu Vás. Jenže pokud je pozemek (např. pozemek lesa) dotčen zřízením ochranného pásma např. letiště, tak vlastníkovi pozemku náleží smluvní částka, ne odškodné, ale tržní cena.
Podobně je tomu v 416/2009.
A Vy navrhujete, aby podmínky ochranného pásma byly zpřísněny, aniž by vlastníkovi byla doplacena částka za toho zřízení… Doplácel by vlastníkovi ten, kdo má prospěch z ochranného pásma, tj. letiště.
Ochranné pásmo dráhy je ve srovnání s ochranným pásmem vedení VVN a VN definováno zcela nedostatečně. Dtto platí o povinnostech majitelů sousedících pozemků
(Čímž netvrdím, že SŽ se jeho volnost stará řádně aspoň podle platných předpisů.)
Ale dráhy taky mají vedení VN a elektrické lokomotivy odebírají elektřinu z troleje (distribuční soustavy VN Správy železnic). Bohužel si každý úředník vykládá svoji verzi – a to je špatně.
jojo, ten pas smrti pod vvn je naprosto nekompromisni a nikde jsem nevidel, ze by ceps nebo energetiky nekde kritizovali…
ČEPS a ČEZ Distribuce jsou nekompromisní i pokud jde o povinnosti vlastníků pozemků, přes které linky vedou, a pozemků sousedních. Mám zkušenost s ČEZ Distribuce a linkou VN 22 kV. Prořezávání a kácení za účelem dodržení parametrů ochranného pásma jsou v prvním plánu povinností vlastníků pozemků; když však tito nemají na údržbu dřevin technické prostředky a/nebo kvalifikované lidi, mohou požádat o zásah vlastníka vedení, který potřebné zásahy provede. Ještě před pár lety byl takový zásah bezplatný, tzn., že ho ČEZ Distribuce na požádání majitele pozemku prováděla na vlastní náklady. Dnešní stav přesně neznám, ale nevím o tom, že by se… Číst vice »
Ano, stále je to bezplatné. Leda že by ČEZ začal platit nájem za to vedení, které na pozemek umístil.
Kolik majitelů pozemků má odbornost na právi v blízkosti VN? Poněvadž nutit majitele pod postihem ke kácení a on pak skončit na JIPce s těžkými popáleninami … to zní jako pokus o vraždu.
Když ono je taky mnohem méně důležité a to i u hlavních tratí.
Posadil bych ochránce a úředníky z příslušných úřadů na stanoviště strojvedoucího a za větru , třeba v nocí ke nechal svést úsekem, kde trať vede lesem. 😀 Potentovali by se strachem. 😂
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-289#p22
Přečíst a pochopit. Ano Správa má ze zákona (zastupuje vlastníka zažízení) právo kácet.
Doslovná citace: „Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.“
to nepomůže,nic by nepochopili,zelení fanatici melou stále a dokola to samé,k naší smůle jim naši volení zástupci naslouchají naprosto neadekvátně přespříliš,lhostejno,kdo jím je-ted třeba údajně pravicový pan Kupka nebo pan „pětisetleté sucho“ brabenec,je to zkrátka příšerné.
Nepokládám za rozumné šetřit na zabezpečení tratě před nehodami vlivem vegetace
Mnohem rozumější úsporou je opustit ihned třetinu sítě sítě SŽDC. A druhou třetinu opouštět postupně, třebas během 3 či 4 let. A pak se uvidí, kolik dalších tratí opustit
SŽDC neexistuje, trolle.
Víme, že firma SŽDC zakazuje používat zkratku SŽ.
A víme, že pasažérské vlaky označené, že jde o vlaky dopravce SŽ, se vyskytly v ČR viz 4. fotka shora
https://www.railpage.net/stadler-kiss-z-polska-do-velimi-na-zkusebni-okruh/
Tak když už tady poustiter ten gramofon, tak aspoň nazyvejte věci pravými jmény.
Děkujeme za názor, Dr. Beechingu. Jistě máte vypracován seznam tratí k opuštění. Neváhejte se o něj podělit níže.
Tak víme, že podnikající firma SŽDC od dopravců za použití kolejí utržila 3,7 miliardy. Zatímco na dotacích dostala od státu (vesměs na státní dluh) cca 61,7 miliardy Kč.
Čili ten podíl činí cca 6%. Postačí Vám to takto?
Mnohem rozumnější by bylo kdys intenzitu svých blablolu snížil okamžitě na třetinu. A pak další třetinu příští týden. A přespříští prestal úplně.
Najednou to nepůjde hned vysadit, to je jasný
No vidíte, že si rozumíme. Tak jako nápravu „(ne)mocné“ podnikající firmy SŽDC, které se také brzy začne i v realitě chovat tak, aby dosáhla zisku, resp. aby přežila i bez státních dotací.
Je to marný, je to marný, je to marný..
První ochránit stromy, ale pak se budou rozčilovat, že mají vlaky zpoždění, protože spadl nějaký strom na koleje (který by tam neměl už ani být)
Myslím že SZ se nikdy moc stromy chránit nepokoušeli
Nemyslela jsem tím SŽ, ale narážela jsem na tohle:
„Aktivní postupy Správy železnic a drážních správních úřadů, byť vedeny zákonným cílem ochrany dráhy a drážní dopravy, jsou veřejností vnímány často velmi negativně a jsou často kritizovány, kdy kritika je zpravidla mediální a velmi agresivní,“ píše se v dokumentu.
Ve kterém dokumentu?
A tu kritiku většinou vede jen pár jedinců. Volební výsledek strany zelených může být brán za měřítko, že se nejedná o většinu populace.
no ale která strana dnes není zelená? Ty,které by se takto nemusely označit,pro mne po 24.2. 22 bohužel už nevolitelné…
A to že neexistuje „strana šotoušů“ zase ukazuje že zachování železničních tratí vlastně nikoho nezajímá?
Ono totiž normální lidi kombinují formy dopravy. Podle situace a dle svých názorů/předsudků.
Divíte se, že většina národa se vlakům vyhýbá, když dominantní dopravce považuje za bezva nápad, že provoz parních lokomotiv přitáhne nějaké nové pasažéry?
Nebo, že nějaký duševní gigant věřil, že RetroTatran je něco, za co chtějí lidé platit trochu víc než symbolickou částku?
https://zdopravy.cz/omezi-ceske-drahy-nostalgii-retrotatran-smysl-moc-nedaval-rika-novy-sef-obchodu-24549/
Zajímalo by mě jestli existuje nějaký předpis, že např. strojvedoucí musí vždy před jenom nakloněným stromem zastavit a volat hasiče SŽ? Jedna příhoda jako cestující – den kdy byla velká vichřice a motorák zastavil před mírně nakloněným stromem, který byl zaklesnut do dalších dvou stromů. Na jedné kolejnici byla upadlá jen velmi malá větvička, kterou prostě vezmete a odhodíte. Následovalo asi dvě hodiny čekání na hasiče a potom hodina než sundají ty dva stromy i s tím, který byl do nich zaklesnutý a nakloněný. Přitom zase kolikrát vlak profrčí kolem ohnutého a nakloněného stromů jakoby nic. Jde o to, jestli… Číst vice »
Je to asi na uvážení každého strojvedoucího. Nevím, jestli realita z jeho pohledu zepředu nebyla trochu jiná, než Váš pohled na situaci. Pokud by to bylo tak jak popisujete, tak bych jel nejspíše pomalu dál a nahlásil to výpravčímu přední stanice ať už rozhodne on, jestli tam už nikoho nepošle a zavolá tam hasiče…Takže stejně by ta trať stála a vlaky by měly stejně zpoždění (akorát by čekaly ve stanici a ne na trati).
Děkuji za odpovědi. Myslel jsem to ve smyslu – kdyby čistě teoreticky se strojvedoucí rozhodl jet dál a tím jak se třese při průjezdu vlaku zem se strom uvolnil a spadl na vlak, jestli by potom ten strojvedoucí měl problémy, protože nezastavil a jel dál?
To víte že by mohl mít problém. Zvláště v případě, že by se stalo něco cestujícímu. Jeho advokát by se pak na strojvedoucím pěkně hojil. 😀
Nic podobného neexistuje. Na co taky, stačí použít rozum. Pokud rozum chybí, ani předpis nepomůže.
O jakémkoliv nebezpečí ohrožující bezpečnost drážní dopravy má strojvedoucí povinnost informovat výpravčího. Za zhoršených povětrnostních podmínek musí přizpůsobit jízdu vlaku, případně je mu předán rozkaz, který nařizuje totéž. Na rozhodnutí strojvedoucího pak je, jestli daný úsek tratě projede, nebo ne. Pokud byl úsek sjízdný, předpokládám, že by strojvedoucí jel. Nikdo, ani strojvedoucí, nechce nikde zůstat trčet hodiny. Pak už jen záleží, jestli výpravčí (dispečer) rozhodne třeba o nepředpokládaném návratu ze širé tratě a nařídí návrat do zadní stanice a NAD, nebo nechá vlak stát na trati.
Děkuji Vám za vysvětlení….a všem děkuji i za mínusy na pouhý dotaz 👍
V mínusech některých zdejších diskutujících nelze hledat žádnou logiku.
Tak z důvodu omezení financování. Větší blbost už si SŽ nemohla vymyslet. Vždyť na každé lokálce je alespoň 2x do roka několikadenní výluka na kácení dřevin a sekání trávy. Jen by prostě SŽ musela makat celý den a ne jet MUVkou tam a zpět pro jeden strom a ta sekačka by musela jezdit déle než 6 hodin a její práci by nahradila pila a křoviňák. Ale to se nechce a nikdy se to tak nedělalo.
Pro plošné kácení se dělá výběrko na firmu se tím zabývající.
Dva maníci MUVkou maximálně stihnou jen pár stromů.
Poslat pouhé dva maníky s MUVkou na 10-15 km zavřené trati během výluky plánované 3/4 roku dopředu je manažerské selhání uvnitř Správy.
A ta MUVka k tomu není vůbec potřeba, spíš traktor s navijákem, připadně ruční lanový tahač.
Jednou je ochranné pásmo dráhy a basta. Těsně u dálnice stromy zpravidla nevidíte. Přitom na koridorech a některých hlavních tratích se jezdí rychleji než na těch silnicích.
Když dva dělají totéž, není výsledek vždy stejný. Bylo by zajímavé poměřit počet popadaných stromů na silnice 1. a druhé třídy a dálnice a na železnici.
Lepší srovnání – aspoň u elektrifikovaných tratí – by bylo s ochranným pásmem vedení vysokého napětí. Myslím, že zákonodárci i tvůrci technických norem upravujících provoz dráhy by se měli poučit z podobných předpisů platných pro vedení VN. A to se týká nejen dřevin, ale například i povinností majitelů dotčených a sousedních pozemků.
Jak moc těsně je těsně? 45° šikmina mi vychází od levého pruhu k vrškům stromů. A to jsou ty stromy nízké, první jaké jsem našel.
https://mapy.cz/s/casorutobe
Druhý pokus: https://mapy.cz/s/fuvozehapu Les okolo D1 vypadá v celé délce podobně. Jinak tu byl článek z Jesníků nebo Králického Sněžníku, jak si za sněžení lehnulo celé polesí napříč silnicí. Jenom se na silnici nemusí čekat na silniční hasiče organozované pod ŘSD, kteří jinde nezasahují. Nechápu proč na lokálce bez troleje nemůže být stejný režim jako na silnici. Argumentace rychlíkem na protisměrné koleji, nebo řítící se vozidlo údržby na uzavřené trati kde uvízl vlak, to jsou fantasmagorie. Pokud se fíra dovola hasičům, tak nejspíš taky výpravčímu. A pokud se nedovolal nikomu, tak nejspíš někomu někde začne brzo chybět vlak, který patrně… Číst vice »
Inu, Dobrá Správa!
Boj s ochránci o každý strom je tím důvodem.
Který evidentně prohrávají.
Spíš bych ale řekl, že problém je malinko jinde.
Lenže pokiaľ sa spoločnosť rozhodla, že život stromu je pre ňu prednejší ako plynulosť železničnej dopravy, tak ťažko hovoriť o nejakom (vyhranom či prehranom) boji.
Není strom jako strom. Když se v r. 1905 stavěla trať z Doudleb n. Orlicí do Rokytnice v Orlických horách, železniční správa vykoupila od vlastníka pozemku – rolníka Antonína Petra v Pěčíně – vzrostlý buk starý tehdy zhruba 140 let za 42 zlatých. Iniciativou starosty obce Pěčín Václava Divíška byl nicméně projekt pozměněn, trasa dráhy byla přeložena a buk, který si vzápětí vysloužil přezdívku „drážní buk“ a kterému se ve 40. letech dostalo i úřední ochrany, na svém místě (50.1666311°N, 16.4376611°E) stojí dodnes – evidentně v ochranném pásmu dráhy. (Obrázek viz třeba tady: http://www.orlickehory.net/digifoto/velke/draznibuk.jpg) Ještě k tomu dodám, že v… Číst vice »
Kdyby jen plynulost žel. dopravy. Při srážce se stromem hrozí i usmrcení strojvedoucího, v horším případě při vykolejení….?
Máte pro to důkaz nebo jen plačky plačky?
Strana zelených má volební preference níže než je poměr přeprav na železnici.
Ja nemyslím podporu politických strán, ja myslím stav legislatívy. Ten je vyjadrením rozhodnutia spoločnosti.
A v nej majú posledné slovo stále orgány ochrany prírody a odstraňovanie vegetácie je z väčšej časti o papierovej vojne, kedy je veľmi náročné odstrániť napohľad „zdravý“ strom, aj keď, viď článok, napriek tomu, že väčšinu nehôd spôsobia zdravé stromy, pretože choré sú odstránené, je počet stále neúnosne vysoký a je teda nutné odstraňovať aj zdravé stromy.