Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

Obrazem: Ražba tunelu Deboreč na 4. koridoru začala za sněhu a mrazu

Budoucí tunel Deboreč na 4. koridoru. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Budoucí tunel Deboreč na 4. koridoru. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Prosbou ke svaté Barboře začala dnes slavnostně ražba prvního ze dvou tunelů na úseku 4. koridoru Sudoměřice – Votice. „Budeme vyprošovat požehnání a ochranu pro ty, kteří budou v potu toto dílo stavět, a také pro ty, kteří jej budou užívat, aby vždy dojeli ve zdraví do cíle,“ řekl farář Martin Vlček z místní farnosti Sedlec-Prčice.

Ražba tunelu pod vrchem Deboreč u Ješetic tak mohla začít. Jeho celková délka bude 660 metrů, z toho na raženou část připadá 562 metrů. Zbytek tvoří hloubené části u obou portálů tunelu.

Tunel se bude razit takzvanou Novou rakouskou tunelovací metodou, která spočívá v postupném odlamování horniny (zde hlavně ruly) a následném jištění primárním ostěním. Dále od portálu stavbaři počítají s využitím trhaviny. Po prorážce tunelu, která se očekává v červenci příštího roku, se pomocí bednící formy dodělá sekundární ostění.

Na jaře by se měl začít stavět i druhý tunel na úseku. Tunel Mezno bude měřit 840 metrů. Oba tunely budou mít jednu troubu a v ní dvě koleje. Celkové investiční náklady na celý úsek přesahují sedm miliard korun, což projekt řadí vedle tunelů Ejpovice k aktuálně největším na české železnici. Samotnou stavbu získala OHL ŽS v soutěži s cenou 4,4 miliardy. Celá stavba má být hotova na přelomu let 2021 a 2022. Jako subdodavatele má OHL ŽS slovenskou firmu Tubau.

Podrobně o projektu psal deník Zdopravy.cz v červnu.

17 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
ApolloXI.

Proč současní soudruzi nejedou jako správní železničáři do/z Ješetic mimořádným vlakem, např. Stříbrným šípem? Asi proto, že to žádní železničáři nejsou.

Michal

A nebo proto, že jet tam třemi auty je 10x levnější… A mimochodem, celkem se divím, že tam vůbec jeli – kdyby to bylo v Nemanicích, tak neřeknu, ale tohle je jeden z šesti krátkých tunelů, v podstatě banalita…

Tomáš

Proč tento tunel není také dvoutubusový, jako ejpovický?

VRT

Bo má něco přes 600 m? To u nákladního vlaku znamená, že když poslední vagon mizí v díře, lokomotiva už je venku…

Václav

Příliš tomu nerozumím, ale nejspíš záleží na geologických podmínkách. A také na plánované rychlosti. U Ejpovic se výhledově počítá s 200km.
A třeba plánované tunely NeŠe mají být také s jedním tubusem. I když budou delší, než Ejpovice.

liberal shark

Přeji hodně štěstí, žádné nehody a ať se vám dílo daří. On time, on budget :-).

mirekk

Díky. Jen opravím – na poslední fotce to není stará vechtrovna, ale bývalá výdejna jízdenek, která svůj význam ztratila ve 4. letech minulého století, kdy byla zřízena výhybna Ješetice s dřevěnou výpravní budovou těsně vedle současné. Do té doby byla zastávka v místě, kde je pořízena fotografie.

mirekk

Edit: utekla mi nula – ve 40. letech

Michal

No pardon, výdejna jízdenek je vechtrovna? 🙂
Je pravda, že někdy se funkce objektů slučovala (tady asi ne), ale i tak považuju za neúctu k oboru a železniční historii splácat všechny drážní domečky pod vágní pojem vechtrovna. Je vechtrovna i hradlo nebo zděná budova zastávky? Tož to snad ne…

Michal

Toho bych se nebál, mirekk je řekl bych docela slušný zdroj (koridory.cz) 🙂

ApolloXI.

Kolem vechtrovny šli, je o kousek dál a na druhé straně. To máte ale jedno, SŽDC v projektové dokumentaci v sekci Demolice zas uvádí, že je to bývalé stavědlo 😀 Pak už zbývá jen upřesnit, že zastávka i výhybna se při svých otevřeních jmenovaly Horní Borek.

železničář v důchodu

A není možné, že „bývalým stavědlem“ je spíše míněno skutečné bývalé stavědlo na zhlaví směr Heřmaničky (nevím ale, zda tam jako už dlouho nepotřebné stále ještě stojí)?
A pokud jde o tu „výdejnu jízdenek“, nebyla třeba kdysi (před zřízením výhybny) současně i závorářským stanovištěm (s prodejem jízdenek, což bývalo běžné), takže by to vlastně „vechtrovna“ byla?

mirekk

Budu citovat ze svého starého článku „definici“ názvu vechtrovna:
Železniční strážní domek je zejména v německých zemích a na území bývalého Rakouska-Uherska malé obydlí strážníka železniční trati stojící v blízkosti kolejí buď v pravidelných rozestupech, nebo u míst, která vyžadovala zvýšený dozor (železniční přejezd, most, tunel, násep, propusť, železniční odbočka, zhlaví železniční stanice atd.). Další užívané pojmenování pro tento typ stavby je drážní domek či v železničářském slangu vechtrovna z německého Bahnwächterhaus.
Mám takový dojem, který si musím věřit, že závory byly obsluhovány z Hr.12, které stálo u Wh 74 asi 1 km směrwm ke Střezimíři nad kamenným mostem.

Michal

Bylo by mi blízké chápáni vechtrovny jako obytného domu: ve vechtrovně bydlí Petr Linhart, vechtrovna vystupuje ve hře Švestka a ve vechtrovně pod sedlem Besník jsme v roce 2005 týden bydleli a dostali za to dokonce zápočet. 🙂 Jinak při včerejším průzkumu témtiky nevím, kde se ten Bahnwächterhaus vzal, název té profese je spíš Bahnwärter. Rozdíl v těch slovech je Wächter coby hlídač (=před nebezpečím) vs. dozorce/strážce odpovědný za dohled a provoz něčeho svěřeného, od majáku přes basu nebo blázincec (zejm. před vynálezem psychofarmak) až po závoráře. K tomu doputovala do češtiny další podobná slova – putimský vachmajstr má blíž… Číst vice »

ApolloXI.

Diskuse se snad vede k domku z fotografie, nikoli k nějakému o kilometr dál, který samozřejmě výhybkářským stanovištěm/stavědlem byl. A pokud Vám něco říká terminus technicus Einheit, pochopíte i zbytek. Hezký den.