O půl miliardy dražší než byl odhad. Trať do Zastávky u Brna elektrizuje společnost ZASTŘEL
Modernizovaná trať Brno - Střelice, stav v září 2021. Foto: Skanska
Kvůli nedostatku peněz budou letos probíhat jen přípravné práce, hotovo bude o rok později.
Já to říkám pořád, že ti jihomoraváci jsou prostě mafiáni…snad mě za to neZASTŘELí….
Jste odsouzen. Rok povinných jízd v úseku ZASTŘEL.
🤣
Žebříček nejvtipněji pojmenovaných ad hoc konsorcií stavebních firem v rámci investičních akcí Správy Železnic. Vykopávám:
ZASTŘEL (Zastávka u Brna – Střelice)
SMRAD (Smíchov – Radotín)
ŽEBROTA (Železný Brod – Tanvald)
Krušnohor jezdí z Prahy do Sokolova, že? 🤔
Jaká je příčinná souvislost s „prodražením“ elektrifikace trati ze Střelic do Zastávky u Brna … ?
MEx 130/131 „Krušnohor“ jezdil MJ 298.0 GANZ (dvojmo) z Prahy střed (dnes Masarykovo nádarží) do Karlových Varů (horního nádraží).
Nebylo ještě na převod na AC (Nedakonice – Říkovice) konsorcium NEDAŘÍ?
Znáte zkratky projektů HaHa (Havířov – Havířov zastávka), t. č. v projekční fázi, nebo obdobně připravovaný KuFr (Kunčice – Frýdek), případně realizované ŠuKo (Šumperk – Kouty)?
NEDAŘÍ – Na inv. stavbě Změna trakce na AC 25kV Nedakonice – Říkovice.
A co 340? Ta už je z nemalé části elektrifikovaná, ale SŽ to očividně nezajímá.
Aktuální plán je 2024 – 2027.
Měli začít už před několika lety a ne jenom bezvýznamně rekonstruovat zastávky.
Na dolní vláře jsou kompletně zrekonstruovány mezistaniční úseky od Blažovic (resp. od Brna-Slatiny) až po Nesovice. Ano, krom toho i zastávky v těchto úsecích.
Mimochodem, počet spojů na této trati je už teď omezen kapacitou brněnského uzlu – jinak by jich tam už teď mohlo jezdit víc, např. včetně opravdového rychlého spojení, které by mezi Brnem a Kyjovem zastavovalo leda tak v Bučovicích (max. i Nesovicích).
Takto je to o „kočkopsu“ s neprokladem intervalů Os (60 – 30 – 30 v odpolední špičce) a Sp (jen 2h takt bez špičkového posílení).
…a celkem určitě by se stavělo i ve Slavkově, ne? Jak by tomuhle „opravdu rychlému“ spojení vyšla jízdní doba?
Ne, Slavkov považuji za natolik „vůči Brnu příměstský“, že nepovažuji za vhodné, aby tam zastavovala nejrychlejší vrstva (jejíž kapacita mimochodem pak musí být dimenzována na tento nejsilnější, příměstský úsek). Obdobně jako nejrychlejší vrstva (R/Sp) nezastavuje v Rosicích/Zastávce nebo v Hrušovanech u Brna/Vranovicích. Zejména ve chvíli, kdy by bylo možné nad rámec 1h taktu rychlých vlaků zavést i 30min. interval zastávkových vlaků, tedy 3 páry vlaků za hodinu namísto nynějších dvou. Ironií je, že ty 3 páry vlaků by se tam vešly už teď, ale nevejdou se do brněnského uzlu. Zato studie proveditelnosti modernizace dolní Vláry uvádí coby cílový stav 4… Číst vice »
Jen jsem chtěl dodat, že tato trať je učebnicovým příklad, že SŽ má priority doslova v haj.. Jenom pořád kecá o modernizaci, ale v reálu jenom rekonstruuje zastávky (a dokonce staví nové), což je ve výsledku k ničemu.
Veselí je toho důkazem. Rok výluk a všemožných komplikací a z dnešního pohledu přínos nula.
Tak výsledek určitě není nula – normovaně vysoká nástupiště v těch zastávkách se každopádně počítají. Provedení koncentrované údržby taky. Jestli jste tedy tím údajem „Veselí“ myslel trať směr Veselí (pokud jste myslel Veselí samotné, tak modernizace zab. zař. + zřízení normovaně vysokých nástupišť není nulovým přínosem; O. K., výtahy tam byly už předtím). A že nedošlo ke zkrácení jízdních dob, i když mírné zvýšení traťové rychlosti proběhlo? Tak jednak – tím pádem je jízdní řád o to stabilnější, ale – asi je to vlivem nesouladu požadavků časových poloh (např. Sp vlaky ve Veselí v přesných L:00 h) na trati a… Číst vice »
Myslel jsem tu rekonstrukci v roce 2018 (jestli si dobře vzpomínám), která jednak neprobíhala závratným tempem. Ale, hlavně se při ní řešil podjezd vedle nádraží, kde často uvízly kamiony, kdy byla zvýšena maximální výška vozidel. Takže, hmatatelný přínos to mělo pro silniční dopravu. Pro železniční co? Jestli došlo k navýšení rychlosti, tak zanedbatelnému, Rekonstrukce nádražní budovy byla jedna velká katastrofa, takže ve výsledku je zlepšení minimální. Jak jste řekl, výtahy už tam byly. Probourání podchodu až ven, aby se člověk dostal na nástupiště a zpět, aniž by prošel nádražní budovou, je fajn, ale bez toho bych se člověk obešel. A… Číst vice »
„Z nemalé části“ – dosti odvážné tvrzení > 20 km ze 106 km (původně ovšem trať 34 do Trenčianke Teplé = 179 km).
I těch 20 km + holubická spojka je spíše „vynucená“ investice v důsledku „drátizace“ jednokolejné trati z Brna do Nezamyslic, aby část vlaků – především dálková doprava – mohla jezdit paralelně po části „Vlárské trati“.
Brno – UH je 104 km, Brno – Blažovice je 20 km. To je cca 19%. Pokud budu brát pouze plánovaný úsek Brno – Veselí (90 km) je to cca 22%. To rozhodně není žádné zanedbatelné minimum.
Ale, spíš než o samotnou elektrifikaci, jde mně o zkrácení doby cestování na přijatelnou mez a hlavně, aby JMK na trať objednal vlaky pro lidi a vyhodil ty šroty pro dobytek, co tam teď jezdí.
Ovšem reálně „vlárská trať je trať Odb. Brno-Černovice – Vlárský průsmyk, takže žonglování na téma kilometrů do Veselí či Starého Města je poněkud mimo mísu.
Ale, já se bavím o 340, ne Vlárské dráze. Ale, pokud je Vlárský synonymem pro podprůměrný, tak ano.
Neodflákla to Voda z Tetčic? Vždyť už se může stavět…
Ta se začala angažovat v projektu dálnice u Přerova 🙂
Trochu z ruky s tou vodou..
A co na to běžná kapalina z jediné mezilehlé stanice na trati? Nebo té se týká pokyn v názvu sdružení zhotovitelů?
Nebýt kapaliny, tak jsou tam dvě koleje s dráty už v roce 2012.
Kdepak. Už v 1998….
Subjekt „Voda z Tetčic“ byl založen v březnu 2008 (viz https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=784705&typ=PLATNY), takže v roce 1998 určitě nemohl nic ovlivňovat.
Mimochodem, v roce 2003 proběhla mezi Zastávkou a Tetčicemi jiná investice – nové staniční zab. zař. v obou stanicích (mj. náhrada mechanických návěstidel a závor novou technikou) + traťového zab. zař. mezi oběma stanicemi (včetně dálkového řízení Tetčic právě ze Zastávky).
Dotyčný ovšem mohl být aktivní i bez toho, v jiném sdružení, případně na své jméno.
Teoreticky to je možné, reálně tomu tak v případě modernizace/rekonstrukce (apod.) té tratě nebylo. Mimochodem, někdy v roce 2007 nebo 08 sama Dobrá správa chtěla ušetřit a přišla s plánem elektrizovat úsek Střelice – Zastávka bez zřízení druhé koleje. JMK jí to (logicky) omlátil o hlavu (ale pozor – tím to vlastně celé „zdržel“, že). Tehdy okolo roku 2008 bylo prezentováno, že 2010 – 2012 bude elektrizováno/modernizováno Brno – Rapotice (reálně Brno – Zastávka „mimo“) a 2013 – 2015 Rapotice – Jihlava. Jak směšně to dnes zní. Mimochodem, kdopak že tedy zdržel ten začátek termínu realizace 2010, když žádost o… Číst vice »
Nemáte pravdu.
Jaro 2011: první územní řízení.
Podzim 2012 (!): námitky ze strany obce Tetčice, úprava projektu.
V roce 2012 by se nic stavět nezačalo, i kdyby Voda z Tetčic nenamítala vůbec nic.
P. S. Nebýt Dobré správy, tak tam jsou dvě koleje s dráty už od roku 2021 (takhle si to sama zdržela o další 3 roky).
Ono se všude píše elektrizace, ale ve skutečnosti se jedná o kompletní modernizaci trati, přičemž natažení drátů je už jen třešnička na dortu. Trať se dá elektrizovat i bez modernizace – ukázkovým příkladem byla stará trať Benešov – Tábor.
Nebo Brno-Přerov. Pár týdnů jsem tam nejel a najednou bylo elektrizováno…
„v letech 1993–1996 byla provedena elektrifikace celé dráhy.“
https://mapy.cz/zakladni?x=17.1308546&y=49.3084836&z=10&source=base&id=2332730
Nebo taky: https://zeleznicar.cd.cz/zeleznicar/historie/z-brna-do-prerova-se-jezdi-uz-150-let/-21471/
„První elektrický vlak jel 17. prosince 1993 v čele s Esem 363.023 mezi Nezamyslicemi a Přerovem, do Brna se elektrické lokomotivy přes Sokolnici a Chrlice podívaly až v roce 1995. Nakonec byl zatrolejován i úsek z Holubic přes Blažovice do Brna hlavního nádraží, jenž byl uveden do provozu v prosinci 1996.“
Nezamyslice – Brno > v pátek 30.6.1995 > zvláštní vlak Ostrava – Brno;
… den nehodové události vykolejení vlaku 279 za Křižanovem a následné najetí MOs do konce vlaku 279 stojícího na trati ….
Benešov – Tábor se udělala aspoň jedna (?) drobná přeložka.
Z novodobých případů též drátizace Velenic s vynechanými víceméně všemi mezistaničními úseky (některé z nich byly zrekonstruovány o několik let později).
Podobný případ bylo i Horní Dvořiště, nejprve se to zadrátovalo ale traťová byla pořád 70 km/h, až potom se dělaly mezistaniční úseky a do třetice byly další velké výluky kvůli PHS apod…
A mimochodem, ta přeložka znamenala vznik mimoúrovňového křížení s (pravda, hlavní – 1. třídy) silnicí namísto dřívějšího úrovňového přejezdu.
Zato mezi Brnem-HH a Zastávkou nedošlo/nedojde k žádnému nahrazení železničního přejezdu mimoúrovňovým křížením; všechny přejezdy zůstaly zachovány.
Jenže v 80. letech minulého století nebylo třeba nějak trať moderznizovat … Jak ?
Narovnáním několika oblouků by se v celku nic nezrychlilo …
Mohl se sice „zmoderizovat“ úsek Benešov – Votice položením druhé traťové koleje na „dvojkolejný spodek“, ale „systém“ to nepovažoval za nutné.
Naproti tomu se zdvojkolejnil úsek Chotýčany – odbočka Dobřejovice (původně hradlo). Pokud si pamatuji, bylo hradlo Čekanice nahrazeno výhybnou Čekamice …
„Největší proměnou ale projde stanice Zastávka u Brna, kde se vybují dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště.“
Co se vám nezdá? Prostě se nic nebude budovat, ale bude se zalévat – pak tam vybují jak zeleň… 😉
Ale – pokud se nic nezměnilo v projektu, tak to zadní vnější nástupiště by nemělo sloužit normálnímu rozchodu (jak bylo předpokládáno v jedné z dřívějších projektových verzí), ale rozchodu úzkému.
Zaujímavé, že inštalácia ETCS spôsobí zvýsenie rýchlosti z 80 na 120km/h. Ja som si myslel, že s ohľadom na predpisy je tá pôvodná rýchlosť 100km/h. Asi sa s instaláciou ETCS narovná aj nejaký ten oblúk…
Ono je to v článku trochu zjednodušené – stavbou se mírně poladí oblouky na 110-120 km/h s lokálním propadem na 85 km/h v omickém esíčku, ale rychlost bude omezená tou stovkou. Po zprovoznění ETCS pak teprve bude možné využít plných rychlostí.
Diky
Je smutné, že i bez ETCS se jezdí až 160 km/hod a najednou to nejde ani na 120. I když zdůvodnění znám, nesouhlasím s tímto postupem a koncepcí.
to vase „i bez etcs“, ovsem s funkcnim lvz s prenosem kodu. za takhle stavenou argumentaci by se nemusel stydet ani lavrov…
To jen proto, že jsme papežtější, jak papež. Ono by to šlo rychleji i s jiným zab. zař., ale protože dotace, tak SŽ alibisticky tvrdí, že nic jiného nelze.
A kdy SprŽeli natáhnou dráty na spojce Brno Dolní – Státní silnice, aby do Střelic (Čepro) mohly náklady elektricky??
To by se, pravda, hodilo už dneska. Zkoušet to nadrzo „prostřelit“ výběhem asi nikdo neriskuje.
No to by bylo mrhání penězi, když se už za sto let má stavět nové hlavní nádraží, v rámci kterého se to vyřeší 😀
Až na to, že s tím mostem přes trať se hýbat nemá, zapatkovat to mohli, už když ho stavěli. Kus cesty dokonce jsou brány trakčního vedení.
Co jsem viděl poslední video od Poláška, tak tam jsou nachystané stožáry na trakční vedení.
https://www.youtube.com/watch?v=j8tVVd85VYw čas 28:00
Nevadí #mynic
Nevíte někdo prosím, jak rychle pak vlak trasu z Rosic do Brna stihne? Díky!
Dle dokumentace Sp 20-23 min., Os 27,5-28,5 min, ETCS to pak zrychlí o ještě 1 min. Os oproti dnešku skoro nezrychlí, zato bude zastavovat všude.
Jednu dobu se uvažovalo i o tunelu,nevíte proč neprošel ?
Nevím přesně, ale tipuji, že nevyšla ekonomika. Přece jen, i s 15min. taktem příměsta a 2h rychlíků těch vlaků a cestujících není pořád dost. Být to někde na koridoru, možná by to dopadlo jinak…
Tunel je drahý, a u příměstské dopravy, která musí každou chvíli zastavovat nic moc nezrychlí.
„Hlavní stavební práce by měly začít na jaře příštího roku, dokončení akce se plánuje v závěru roku 2024. Původně mělo být hotovo již příští rok.“
Kde došlo k dalšímu ročnímu zdržení? Ten termín začátku coby jaro 2023 je (oproti loni deklarovaným termínům) nezměněn, ale ukončení s ročním posunem (zatímco loňské termíny se tvářily tak, jako by se vše dalo sfouknout za jednu stavební sezónu).
Není na vině nedostatek peněz?
Mělo začít už letos na jaře, proto se to taky soutěžilo už loni, dvouletá výstavba je od začátku.
Už na počátku jara 2021 hovořily tabulky na stránkách Dobré správy tak, že na rok 2022 nebyla uváděna žádná výluka v úseku Střelice – Zastávka, na rok 2023 byla uvedena 7měsíční nepřetržitá výluka; na rok 2024 žádná výluka.
Z čehož by vyplývalo, že by se vše důležité mělo stihnout za jednu stavební sezónu.
A co na to pan Dvořák?
Asi nic – žádné připomínky ke stavebnímu řízení nikdo nepodal. Ani Voda z Tetčic.
Zázrak, na počest by někde měla být postavena kaple, nebo aspoň kříž..
Tak to by už musela být (parafrází vašich slov) přinejmenším druhá kaple/kříž, protože podobně tak Voda z Tetčic nepodala žádnou námitku v době územního projednávání + následného stavebního řízení ohledně nedaleké „Revitalizace trati Zastávka u Brna – Okříšky“.
Za mě klidně, když máme dálniční kaple tak proč ne železniční.. aspoň tedy o žádné nevím 🙂
Pan Dvořák JE voda z Tetčic…. 😅😈
Nevyřádil se už v územní přípravě téhle stavby?
Nějak nechápu, jaký to má smysl jen do zastávky, když os vlaky jezdí minimálně do Náměšťe…
To pak dojde ke zkrácení jen do zastávky?
Nejsem železničář, ani šotouš, ale kromě elektrifikace tam jde i o zdvojkolejnění. Navíc mohou díky tomu začít jezdit příměstské vlaky do Rosic.
Ty jezdí už teď.
Ale asi nejezdí příměstské vlaky tak často, jak je podle poptávky potřeba… Prostě se na jednokolejku nevejdou… Za mne by bylo v další fázi logické zdvojkolejnění a elektrifikace až do Jihlavy i přes sny o paralelní VRT. Ale to by byly náklady asi o hodně výš než necelé 3 miliardy…
„Jak je podle poptávky potřeba“ (což je tedy jak často?) možná nebudou moci jezdit ani poté, protože do určité míry limitující je kapacita brněnského uzlu (ostatně už se ani nepíše o – dříve hojně slibovaném – 15min. intervalu coby cílovému stavu; reálně to budou jen 3 páry vlaků za hodinu z Brna do Zastávky).
Musely by se přestavět Horní Heršpice a na mostě přes Svratku provést administrativní zásah ohledně 4. koleje.
Jenže ten cílový stav je – a to pozor ! – nejen tady, ale i u dalších staveb – určen realizací stavby nového ŽUBu – jinak je to všechno (pouze) střednědobý výhled, a to není 15-minuta, ale nějaký klasicky „skákavý takt“ co si kdo zrovna pro ten který směr vybojuje/obhájí – viz preference linky S 41 versus S 4.
Bohužel, klíčový úsek Brno hl.n.-Brno-Horní Heršpice zůstává fakticky jednokolejný. I když mne pravověrní budou poučovat, že je tam kolejí aspoň vosum.
Jsou tam 4, jenže jedna z nich je manipulační a zbylé tři pro 4 směry: Přerov, Vlára, Břeclav, Střelice
Na mostě přes Svratku jsou 4 dopravní koleje. Teda ne že by to stačilo, ale žádná manipulační tam není.
Ovšem pro provoz v relaci Brno-Střelice je to platné jako mrtvému zimník. Ten má k dispozici jen jednu kolej (tzv. střelickou), jen výjimečně lze spoluužít bližší kolej břeclavskou. Kapacitně je to velmi limitující.
VRT se s elektrizací nevylučuje, naopak se počítá s tím, že část vlaků z ní sjede v Jihlavě a pojede přes Třebíč.
Hranice krajů.
Tak proč tam ten přestup nebyl nikdy dosud, když podle vás má vliv hranice krajů (která mimochodem je až 7 km po trati za Zastávkou)?
Nekončí náhodou polovina osobních vlaků v Zastávce? 😉
Je to méně než polovina. Což ale je zcela jiné téma, protože ukončení části spojů v jedné ze stanic je něco jiného než přestup z vlaku na pokračující vlak tamtéž.
Plus to není žádný důvod k tomu, aby tam končila jízdu i ta zbylá (více než) polovina.
Hranice krajů KORDIS moc nezajímá, dokonce ani státní hranice. Klidně si nalinkuje linku přes hranici, na Slovensko do Skalice, do Rakouska do Lávy nad Dyjí, do Hradišťa ve Zlínském kraji, do Nezamyslic v Olomouckém, do Březové v Pardubickém a také do Náměště nad Oslavou na Vysočině. A v Jihočeském do Deštné, pro úplnost.
V zastávce se láme frekvence cestujících, takže tam některé spoje linky S4 budou tak jako tak končit.
To dle mého soudu není správná úvaha, neboť KORDIS JMK musí uzavřít dohodu s jinými kraji, například dlouhou dobu se nedalo jezdit do Zlínského kraje, teprve až z přípravou jeho IDS na podobném principu jako je v JMK se podařilo přesahy dohodnout. Proto také zkapacitnění a elektrizace končí v Zastávce u Brna, kde z hlediska IDS JMK ještě lze obhájit potřebu kapacity, Vysoké Popovice, kde je zastávka jsou sice poslední obcí v JMK, ale Rapotice, kde je výhybna jsou již v Kraji Vysočina, tudíž by bylo nutné, aby se kraje domluvily a s nimi i Správa železnic, což už nemusí… Číst vice »
A pro takovou revitalizaci Zastávka – Okříšky se ty dva kraje domlouvaly (podle vás, když razíte tezi, že se směrem k Dobré správě musejí v této věci domluvit kraje) jak?
Infantilní myšlení krajských (ne)odpovědných … „krajských nacionalistů“ …
V Německu jede „osobní“ vlak přes několik spolkových zemí, nepřestupuje se na „zemské hranici“, obdobně ve Švýcarsku jede vlak přes několik kantonů.
Nesmyslem typu „hranice vyššího územního celku“ se tam nikdo nezabývá ….
Je to nějaká etapa, výhledově možná budou dráty i dál. Část vlaků má v Zastávce končit, u části by vznikl přestup el-mot. Což není ideální a JMK tomu chce podle mě elegantně předejít nákupem hybridních jednotek (drát-baterie), které by na baterii mohly pokračovat do Třebíče. Dále kraj předpokládá, že po vypršení životnosti baterky (cca 10 let?) už dráty do Třebíče budou a jednotky tak budou provozovány jako čistě závislé.
Dik
10 let, hahaaa!! To ať si dopravce radši rovnou koupí dvoje baterky do zásoby.
Podle mě je důvod jednoduchý, podobně jako u Jaroměře by pro pokračování drátů bylo zřejmě nutno postavit za nemalý peníz napájecí stanici.
Ta se tam bude muset postavit tak jako tak, dříve nebo později …. k napájecí stanici je ovšem třeba natáhnout VVN 110 kV nebo napájecí stanici, pokud je to možné zbudovat v rozvodně VVN – to samozřejmě vyžaduje souhlas vlastníka rozvodny ….
Může tady někdo vysvětlit to přejmenování na Tetčice Bobrava?
Aby se název odlišil od zastávky Tetčice, která bude vymístěna mimo samotnou stanici. Viz příslušný údaj v článku + viz už i další případy typu zast. Luštěnice vs. žst. Luštěnice-Újezd, zast. Praha-Hlubočepy vs. výh. Prokopské údolí apod.
Odlišení názvů je jasné, ale z příslušného údaje v článku mi plyne nesmysl, že u jednoho přejezdu, kde je stanice, budou najednou stanice dvě. Z každé strany přejezdu jedna? 🙂