Pražský Institut plánování a rozvoje byl jedním ze zadavatelů architektonické soutěže na Nový Hlavák. Zároveň soutěž organizoval a ve svém středisku CAMP prezentuje návrhy všech třech finalistů. Poté, co se na vítězný návrh od dánského studia nazvaný Šťastný Hlavák strhla vlna kritiky, se snaží v otázkách a odpovědích vysvětlovat nejčastější spekulace, které projekt vyvolává. Čtenářům je zde spolu s nově vypracovanými vizualizacemi přinášíme jako dokument v původním neupraveném znění.

1. Proč je vítězný návrh nejlepší pro spojení s centrem a parkem?

Prostupnost a přehlednost. To je z našeho pohledu zásadní přínos vítězného návrhu, který jsme od soutěžního dialogu očekávali. Zlepšení propojení ze všech směrů je to nejdůležitější. Železniční nádraží je na rozdíl od jiných dopravních hubů v úplném centru Prahy a je tedy důležité se na něj dostat co nejpohodlněji pěšky a veřejnou dopravou. Pomáhá tomu samotný návrh rekonstrukce? Ano.

Umožňuje nově vstup ze všech čtyř směrů, pomáhá zpřehlednit celou lokalitu a vytváří nová spojení s halou, která dnes nejsou možná. Nejvýraznější změnou je přímá cesta z ulice Bolzanova a výrazně posílená vazba směrem od Václavského náměstí, která dnes zapomenutý mys parku probouzí.

Vítězný tým nabídl nejlepší řešení z hlediska urbanismu celého území. Nejde jen o propojení s parkem, ale také o zásadní první krok k humanizaci magistrály a zapojení Fantovy budovy, nejen průhledem, ale skutečným prostorově-provozním vztahem. Přehodnocení hlavního dopravního uzlu dává městu šanci, aby se dostalo do čela metropolí s udržitelnou dopravou.

2. Jaké podmínky na nás čekají po vystoupení z tramvaje, metra či vlaku?

Možná nejfrekventovanější otázka vůbec. Určitě je třeba mít jasno v několika věcech. Část nádražní haly v návrhu skutečně mizí. Dřevěná konstrukce navržená vítězným týmem je střechou, kam neprší.

Střecha také zakrývá větší prostor než současná hala a z tramvaje tak vystoupíte přímo pod ní, kde se nacházejí i vstupy do metra. Pod střechou bude také výstup z autobusu před Fantovou budovou.

A co v případě nepřízně počasí a zimy? Mezi zastávkou tramvaje a vstupem do haly bude podobné klima, jako je dnes na nástupišti, přesto však nebude třeba čekat na vlak v mrazech. Prostor, který dnes většina cestujících vyhledává, tedy ten nejblíže dojezdům, se zvětší. Nově navíc bude komfortní zázemí poskytovat i Fantova budova, která prošla rekonstrukcí a postupně se znovu stane součástí nádraží.

Čekání v zimě a v průvanu. Otevřená hala „Hlaváku“ budí rozpaky, IPR však slibuje i závětří

Na vizualizaci vidíte prostor, kudy dnes od knihkupectví pokračujete nahoru k odjezdům. Celá tato část dozná změn v dispozici a zvýšení kapacity.

3. Co památková ochrana?

To je stěžejní téma posledních dní. Právě sem se přesunula odborná debata. Je budova památkově chráněná a může být takto radikálně přestavěna? Zadání bylo specifikováno v souladu s NPÚ, kdy hala památkově chráněna nebyla. Jak jste nyní mohli zaznamenat i v mediálním prostoru, situace se změnila za pochodu a v tomto momentě je značně nejasná.

„Skandální úřednická zvůle.“ Hřib podá na památkáře kvůli náhlé ochraně Hlaváku trestní oznámení

Nyní Správu železnic, majitele budovy a investory rekonstrukce, i Prahu čeká diskuze s NPÚ a až podle jejich výsledků bude rozhodnuto o dalším postupu.

4. Kudy půjdeme k vlaku?

Ústředním motivem všech vizualizací je velké schodiště vedoucí přímo před Fantovu budovu. Toto spojení nenahrazuje přístup k vlakům. Je to nové spojení s prostorem, který většina cestujících nikdy nenavštívila, protože je tam dnes kromě pohledu na magistrálu mnoho nečeká. Schodiště včetně výtahů usnadňují přestup na autobusy či taxi. Cestující zde budou opět kryti před deštěm.

Po příchodu na nádraží tedy budete moci zamířit k vlaku úplně stejně jako dnes. Přímo k odjezdům a na nástupiště. Schodiště je však důležitý prvek spojující historickou budovu, nádražní halu a park prostorově a vizuálně navrací lokalitě to, co jí v minulosti bylo odebráno.

Návrhu se daří dostat všechny druhy dopravy pod jednu střechu. Na schématu vidíte jednotlivé módy dopravy. Vlak je zde naznačen zjednodušeně tam, kde k němu cestující půjdou. Nástupiště se samozřejmě nepřesouvá a bude na stejném místě jako dnes.

5. Proč se rekonstruuje budova, která prošla rekonstrukcí před 10 lety?

Rekonstrukce, která proběhla před několika lety, byla financována společností Grandi Stazioni, která budovu následně provozovala. Rekonstrukce se zaměřila na interiér budovy a hlavně vybudování prostorů pro retail – obchody, restaurace a služby.

SŽDC chce odstranit zatékání do haly hlavního nádraží, parkoviště nad ní možná zmizí

Investice přesahující miliardu korun však nevedla k vyřešení problémům stropní desky odbavovací haly, na které se dnes nachází parkoviště. Do střechy budovy nadále zatéká a je třeba její kompletní sanace. To vychází z analýzy Správy železnic, která byla součástí zadání. Je také důležité připomenout, že se nejednalo a nebude jednat o finance vynaložené Prahou.

6. Jaká je vlastně role IPR Praha?

Hlavní nádraží má dnes tři hlavní problémy – špatný stav veřejného prostoru, špatnou dostupnost a prostupnost celého území a havarijní stav odbavovací haly. Právě park a tramvajová trať jsou záměry hl. m. Prahy, které IPR zastupuje a v soutěžním dialogu tak plní roli projektového manažera pro tyto záměry.

Rozumíme, že je IPR Praha vnímán jako aktivní činitel v rozvoji města, naše role je však jasně stanovená a v případě komplexního procesu, jako byl soutěžní dialog Nový Hlavák, ji chceme jasně popsat.

I tak vnímáme, že je třeba plnit roli mediátora a část projektu týkající se haly veřejnosti představit a vysvětlit návrh její přestavby. Ačkoliv totiž budova není ve vlastnictví Prahy, je pro její fungování zcela zásadní. Považujeme také za důležité, že se vše podařilo zkoordinovat tak, aby projekty tří zadavatelů řešil jeden soutěžní dialog.

7. Z haly zmizí obchody, nebo jich tam bude výrazně méně

V návrhu je komerční plocha naopak větší, a to o 1000 m2. Kvůli reorganizaci prostoru je také změněno její procento vůči celku, konkrétně z 32 % na 39 %. Některé obchody budou ale jinde než dnes. Prodejní plocha pro halu bude rozšířena o křídla z boku, kde se v současnosti nacházejí rampy přivádějící automobily na parkoviště na střeše haly. Konkrétní náplň bude dále řešena, ale určitě spektrum služeb pokryje různé potřeby (obchody, služby, restaurace, kavárny a další).

8. Polovina odbavovací haly bude otevřená, bude tam foukat a nebude se tam dát čekat na vlak

Ano, prostor dnešních skleněných dveří bude otevřený směrem k parku, nad ním ale bude dřevěná střecha zakrytá ETFE fólií bránící před nepřízněmi počasí. Navíc se díky prosvětlení a volnému přístupu z parku ze všech stran (tj. zpředu od Vrchlického sadů, od ulice Bolzanova, od Muzea) zpřehlední orientace v celém prostoru, takže cestující vystupující z tramvaje rovnou uvidí, kde jsou vstupy do metra a kudy mají jít na vlak. Přestoupit do vlaku z tramvaje, metra či z taxi tak bude možné pod jednou střechou.

Návrh ale samozřejmě počítá i se zakrytou a vytápěnou plochou nádraží pro pohodlné čekání cestujících. Vytápěný vnitřní prostor bude začínat v místě dnešních dvojitých sloupů u travelátorů vedoucích k mezaninu.

9. Vždyť tam bude plno holubů

V horních polohách lišt bude instalován dodatečný systém ochrany proti ptákům. Tento systém se skládá z průběžných vodorovných drátů, které zajišťují, že ptáci nemají kde sedět nebo hnízdit.

10. Prostory pro čekání budou výrazně zmenšené

Novým uspořádáním mezaninu (dnešního čekacího prostoru) se krytý prostor pro cestující rozšíří o zhruba 1250 m2 a kapacita pro čekání bude minimálně 2 tisíce osob. Nádraží se rozšíří i o čekací prostory v nově zrekonstruované historické Fantově budově. Kromě uceleného prostoru pro čekání vznikne také řada salonků, obchodů, kaváren a restaurací na místech, která jsou dnes nevyužívaná. Návrh také nabízí kvalitní čekací prostory v exteriéru pro čekání v zastřešeném klidném prostředí na všech třech úrovních haly.

11. Návrh je příliš exotický a do Prahy nepatří

Návrh je připravený s ohledem na specifika města a místa. Dřevěná střecha symbolizuje propojení parku, současné odbavovací haly a Fantovy budovy. Samotný tvar střechy a její rozvětvení je inspirováno korunami stromů ve Vrchlického sadech, sloupy mají inspiraci ve sloupech z Fantovy budovy a betonové křivky pod střechou navazují na prvky současné odbavovací haly.

Architekti zároveň navazují na díla předchozích architektů: Tak, jak hala navazuje na Fantovou budovu skleněnými tubusy venku před halou, tak např. nová střecha navazuje na tvarosloví secesní budovy.

Zároveň je ale navržená budova moderní a ekologicky udržitelná, která nezatíží budoucí generace svou případnou rekonstrukcí. V soutěžním dialogu se kladl důraz na to, aby autoři uchopili problematiku tzv. holistickým přístupem a aby návrh nové odbavovací haly zapadl do kontextu okolního prostředí a zároveň byl plně funkční z hlediska potřeb moderního nádraží (tj. energeticky co nejméně náročný či lehce přístupný pro všechny druhy dopravy). V tomto ohledu vítězný návrh splňuje parametry nádraží moderní evropské metropole.

12. Jak bude dřevěná stavba fungovat v našich klimatických podmínkách

Na povrchu je membrána chránící před deštěm, takže dřevěná konstrukce je vždy pod střešním pláštěm. Lepené dřevo bude chráněno povrchovou úpravou, takže nedojde ke kontaktu s vodou. Dřevěné prvky s čelními vlákny vystavenými povětrnosti budou odpovídajícím způsobem chráněny.

Díky tomu se vlhkost dřeva po celou dobu životnosti konstrukce výrazně nemění. Nosná část střešních sloupů bude vytvořena z pozinkovaných kruhových ocelových profilů, které budou následně obloženy dřevem. Toto dřevo slouží jako izolační vrstva, která chrání ocelový profil uvnitř před požárem a zároveň se dá snadno odstranit a vyměnit, pokud dojde k jeho poškození. Studio Henning Larsen má s tímto typem výstavby s využitím dřeva dlouholeté zkušenosti.

13. A jak se bude udržovat střecha

ETFE fólie je moderní, ekologicky přívětivé a ekonomicky výhodné řešení ke klasickým zaskleným střechám či fasádám. Ve světě se takový typ zastřešení používá již více než 20 let. Velmi důležitou vlastností ETFE fólie je její samočistící schopnost. Jedná se o teflonovou fólii, takže každý déšť z ní smyje všechny nečistoty. Dochází tak k úsporám nákladů za čištění a za přístup na střechu. Stejný typ zastřešení má např. i vzducholoď v DOXu či tiskový sál úřadu vlády ve Strakově akademii.

14. A co park, podle obrázků dojde k výraznému úbytku zeleně

Revitalizace parku je zcela zásadní pro adaptaci města na klimatické změny. Podle dendrologického průzkumu je část stromů ve velmi špatném stavu a potřebuje obnovu. Nepřehledná výsadba a fyzické bariéry tak budou odstraněny a nahrazeny a doplněny novou výsadbou. Stromů by mělo být téměř stejně jako nyní. Nové výsadby budou pocházet z lokálních zdrojů a budou mít vlastnosti odpovídající místnímu terénu, například odolnost vůči občasným záplavám.

15. Plánovaná cena 2 miliardy

Ano, podle předběžných odhadů by realizace měla stát asi 2 miliardy korun. Jedná se však o celé území, tj. včetně haly, tramvajové trati i revitalizace parku. Navíc součástí analýz návrhů v průběhu soutěžního dialogu byl i odhad investičních nákladů nezávislým rozpočtářem, byť cena realizace nebyla součástí hodnocení. Z odhadu vyplívá, že návrh Henning Larsen A/S je celkově levnější než druhé dva finálové návrhy.

16. Proč návrh neřeší magistrálu

Neřeší ji, protože soutěžní dialog navazuje na okolní projekty, které jsou již detailně naplánované, např. projekt Tramvajová trať Václavské náměstí. Magistrála jej již řešena v jiných projektech.

Tagy IPR Praha Nový Hlavák Praha hlavní nádraží

182 komentářů