Norský dopravce pozastavil po třech týdnech provoz nových vlaků na letiště. Kvůli prasklinám v podvozku
Jednotka CAF Oaris pro Flytoget. Foto: CAF
Dopravce zatím neví, kdy se vlaky dodané s velkým zpožděním vrátí opět do provozu.
Nebylo by od věci, aby si autor po sobě ten článek alespoň jednou ještě přečetl (nebo alespoň po něm nějaký korektor) – chyb tam je vícero evidentních, kdy opravdu není zábava číst kvůli nim větu raději třikrát…
Bohužel čím dál větší a běžnější nešvar dnešní doby… – že se to běžně objevuje na „bulvárech“ mě už nepřekvapí, ale na takto „techničtěji“ orientovaném zpravodaji to je myslím že škoda.
Jinak ale články z vašeho webu velmi rád pravidelně čtu, tak nechť se daří, a pouze to považujte za malý námět k zamyšlení.
To je tím, že tadyz důvodu nákladů a rychlosti už dávno není ani editor, ani korektor.
Čím je způsobena maximální rychlost 245 km/h? Proč ne 230 nebo 250?
mě by zase zajímalo, proč je banán chuti mdlé…
Protože to je přesně 152,26848975 mil za hodinu. Logické, ne? 🤭
Nepletu-li se, vozidlo na 250 km/h a víc už musí splňovat trochu náročnější normy, než vozidlo na 245 km/h. Takže 245 km/h je ekonomická varianta 250; je to skoro stejná rychlost, ale levnější vozidlo.
Zajímavé, na ŽZO je testovací zařízení pro dynamické zkoušky ….
A?
Všechny dynamické zkoušky nemusí odhalit problémy. Stačí, aby se v provozu vyskytla nějaká atypická frekvence, o které se neví a chvění se za čas projeví. Nemusí být v celém úseku, stačí jeden úsek.
V Anglii se vyskytly problémy s konzolou tlumiče vrtivých pohybů. Odstavení může souviset s tímto, nečekali, až jim.taky upadne.
Asi příliš optimalizovaný uzel…
V článku se píše, že v Cerhenicích se netestovaly podvozky. Test se dělá na základě smlouvy, není to jako STK, kde jsou povinné body. Samozřejmě, na schválení do provozu asi příslušná autorita test vyžadovala.