Neviditelná třetí kolej, výtah na náplavku a zastávka na Vyšehradě. Zastánci opravy mostu ukázali plán
Vizualizace ukazují možnou rekonstrukci mostu a okolí. Magistrátní výbor doporučil studii k prostudování ministerstvům.
Pražský magistrátní výbor pro dopravu projednával v úterý studii proveditelnosti opravy železničního mostu pod Vyšehradem. Členům výboru ji prezentovali zástupci nadačního fondu Vyšehradský most, kteří si ji nechali zpracovat britským architektem Ianem Firthem a Švýcarem Andreasem Galmarinim.
Studii, která má prokázat, že oprava mostu místo jeho zbourání a novostavby je levnější, rychlejší a vůči památce ohleduplnější, financovali čeští filantropové Jan Barta a Martin Vohánka.
Zchátralostí nevybočuje, stačí vyměnit 15 procent dílů, tvrdí fond k mostu pod Vyšehradem
Základní informace o studii ukázal fond veřejnosti už před několika týdny. Pražské politiky nyní zajímalo hlavně to, zda splňuje základní požadavky metropole a zda ji mohou dostat k prostudování kompletní.
Praha trvá na tom, že most musí mít nově tři koleje, musí se zvýšit světlá výška pro tramvajový podjezd na nábřeží a nová železniční zastávka má být umístěna na Výtoni.
Návrh opravy prezentovali spoluautoři studie architekt Petr Tej a urbanista Marek Kopeć.
Tej zopakoval, že most bude mít po rekonstrukci životnost 100 let a bude se po něm moci jezdit rychlostí 70 km/h. Výměna se bude týkat jen 15 procent dílů konstrukce a vše je možné opravit za provozu a do čtyř let.
„Podjezdná výška pro tramvaje zvyšujeme o 30 centimetrů, aby byla stejná jako u Vyšehradského tunelu,“ uvedl k požadavku Prahy Tej. Podle něj to bude dostačující a úzké hrdlo trati, kde dochází k častým stržení trolejí, tak zmizí.
Neviditelná kolej
Přidání třetí koleje řeší studie návrhem druhé subtilní konstrukce z jižní strany mostu. Podle Teje půjde o tenkou linku na svých vlastních pilířích a ze severu nebude vůbec viditelná.
Přístavba třetí koleje se řešila už během architektonické soutěže pořádané Správou železnic, komise však tehdy uvedla, že hybridní návrhy nepůsobí dobře, a nakonec zvítězila novostavba mostu na původních pilířích se všemi třemi kolejemi najednou.
Vyšehradský most v principu opravitelný je. Otázka ale je, zda to dává smysl, říká expert
Nádraží zpět na nádraží
Jako problém pro požadavky Prahy se však může ukázat urbanistická část studie. Ta totiž zpracovává větší část území, než Správa železnic i Praha zamýšlí upravit, ale hlavně posouvá novou plánovanou železniční zastávku z Výtoně do lokace zrušeného nádraží Vyšehrad.
„Pokud pozemky u nádraží Vyšehrad nevyužijeme nyní, zůstanou nevyužité už navždy. Je jednodušší zastávku postavit tam, kde původně byla, než na torzu historického viaduktu,“ argumentoval urbanista Marek Kopeć.
Postavenením stanice na Výtoni by podle něj došlo k poškození památky provrtáním pilířů viaduktu až na skálu. Návrhem Správy železnic navíc podle něj vzniká ve veřejném prostoru spousta hluchých míst, vyžaduje posun tramvajové trati vedoucí do Nuslí, zúžení Svobodovy ulice o osm metrů a zrušení 100 parkovacích stání.
Na opravu Vyšehradského mostu dám 100 milionů, řekl Lukačovič. Plán miliardářů však čelí kritice
Vazby stanice na MHD by na Vyšehradě byly podle něj na stejné úrovni a odpor památkářů by byl menší. V rámci docházkové vzdálenosti podle něj navíc Vyšehrad obslouží mnohem více lidí.
S tím však nesouhlasili přítomní zástupci Ropidu. Pozice stanice se zkoumala v roce 2019 a umístění na Výtoni vyšlo jako zdaleka nejatraktivnější. Zastávka na nádraží Vyšehrad by navíc musela být ve výrazném oblouku a což by bylo stavebně komplikované.
„Zastávka je na Výtoni v územním plánu, vyšla jako velmi atraktivní magnet, přepravní výkony tam vychází silné, docházkové vzdálenosti se příliš nelišily,“ uvedl Marek Zděradička z Institutu plánování a rozvoje.
Podle bývalého radního pro dopravu Adama Scheinherra se však tehdy prověřovalo jiné umístění podchodů a nepočítalo se s napojením Vnislavovy ulice. „Nyní by se mělo prověřit znovu,“ podpořil Scheinherr studii.
Výtah na náplavku
Urbanistický návrh počítá také se zrušením jednoho ze současných podjezdů pod viaduktem, doplňuje chodník, stromořadí a chráněnou cyklostezku. Po obou stranách mostu vzniknou nové široké lávky, které propojí oblast vznikajícího Smíchov City až k nádraží Vyšehrad bez ztráty nivelity. U mostu budou také výtahy spojující tři úrovně až na náplavku. „Konzultovali jsme to s Povodím Vltavy, nemají s tím problém,“ dodal Tej.
V obloucích viaduktu vzniknou komerční prostory, které mohou podle autorů městu generovat příjmy 15 milionů korun ročně.
Záleží na vlastníkovi
Nadační fond uvádí, že kompletní studii už předal Správě železnic a ministerstvu dopravy. K dispozici je též na stránkách fondu Vysehradskymost.cz.
Nejsme aktivisté, chceme na Výtoň vrátit rozum, říká filantrop Bistřický k úsilí o záchranu mostu
Výbor pro dopravu po prezentaci přijal usnesení, že studii doporučuje k seznámení magistrátu a ministerstvům dopravy a kultury. „Primárně by se studií měl zabývat stát jako vlastník mostu, aby prověřil její reálnost a ekonomičnost,“ uzavřeli jednání členové výboru.
Kritika za střet zájmů
Iniciativu nadačního fondu kritizuje spolek Výtoň 21, který se aktivně angažuje zejména proti hnutí Nebourat!, usilujícího o záchranu mostu. Upozorňuje na možný střet zájmů autorů studie proveditelnosti.
„Někteří z odborníků, kteří za touto studií stojí, se před několika lety účastnili mezinárodní architektonické soutěže na modernizaci mostu a se svými návrhy neuspěli. To vrhá na objektivitu aktuálně prezentované studie značné pochybnosti,“ říká předseda sdružení Jiří Grund.
Za spolkem podle Grunda stojí skupina rodáků z pražské Výtoně podporující připravovanou modernizaci mostu na základě projektu, který vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
„Chceme upozornit, že za odporem k modernizaci mostu nemusí stát pouze deklarovaná láska k památkám, ale i nejrůznější podnikatelské či politické zájmy,“ uvedlo sdružení.
Podle Grunda může zastavení přípravy vítězného projektu představovat závažný precedens, a znejistění, „zda má smysl něco v rámci složité legislativy léta připravovat, když to pak může kdokoliv shodit na základě subjektivního posudku či petiční akce“.
Další informace a nákresy najdete na slidech níže: