Největší zakázka na vodíkové vlaky. Němci objednali 27 iLintů
Jednotka Coradia iLint s vodíkovým pohonem. Foto: Alstom
Německý dopravní svaz Rhein – Main Verkehrsverbund (RMV) spustil přes svoji firmu fahma zatím největší zakázku na vlaky jezdící na
k diskusi o efektivite vodiku – zajimavej obrazek porovnavajici vodik s bateriema je tady:
https://i2.wp.com/www.greenoptimistic.com/wp-content/uploads/2015/02/tony-seba-Hydrogen-vs-EV.jpg
Pro všechny odporníky – vodíkový pohon nemá s ekologií nic společného, je to jen způsob, jak vytáhnout dotace na rádoby ekologické pohony viz. biopaliva 1. generace.
To není pravda. Na druhou stranu je nutné uznat, že to není zdaleka tak ideální „palivo“ jak se tvrdí. Zejména účinnost řetězce je tristní.
To bohuže pravda je. Vodík se vyrábí z fosilních zdrojů, které má jako nahrazovat.
Nahradit fosilní naftu fosilním vodíkem může s prominutím jen idiot.
Zdrojů vodíku je samozřejmě víc. Mimo jiné se jedná o přebytky z chemické výroby, bioplyn, ale třeba i elektrolýza vody v lokálních stanicích. Řešit je však nutné dostatek a také čistotu takového vodíku.
Vodík je navíc blbý i na skladování – velice korossivní látka. Jen revize tanků na těch jejich (lepších)reginách, ta bude drahá, jako sviň.
Nesmysl. Molekulární vodík (H2), o které je zde řeč jako o „palivu“, je za podmínek skladování za normální teploty korozně neutrální. Vodíková koroze/křehkost, o které mluvíte, je záležitost atomárního vodíku, který ale za podmínek přepravy a skladování plynného vodíku nevzniká.
Už jsem se polekal, že v tom je spalovák na vodík. Naštěstí článek. Jinak asi slepá cesta – vodíkové hospodářství není příliš účinné. Zvlášť když jej dolují – z ropy. Hegemonie Ameriky zajištěna. Při baterkách z lithia, třeba z okolí Klínovce máme Amerikány s jejich pošahanou geopolitikou na háku. Což se mi pro budoucnost líbí víc.
Už by měl pan Unucka pomalu objednávat i pro MS kraj, rok 2025 je za dveřmi 😀 😀 😀
Nebylo by od věci uvést i parametry hnacích vozidel, resp. jednotek s vodíkovým pohonem – výkon, spotřeba, provozní náklady, abychom měli srovnání s klasickými trakcemi.
https://cafcp.org/content/cost-refill
Velmi zkrácený překlad: Pokud cena vodíku spadne ze 14 USD/kg na 8 USD/kg, tak jízda na vodík bude za stejnou cenu jako na benzín.
Jen musí benzín podražít z 2,50 USD/galon (současná průměrná cena) na 3,50 USD/galon (cena uvedená v odkazovaném článku), to tam pro jistotu nenapsali.
Ten benzín za 15,30, o kterém píšete, se mi líbí. Mohl byste mi poslat odkaz, kde ho kupujete? A klidně vezmu za vděk i tím dražším, 21 korun je taky fér cena. Díky!
Řekl bych, že u benzínu jsou to reálné ceny – ovšem BEZ DANÍ – i v ČR.
Viz například zde: https://www.reflex.cz/clanek/ekonomika/86168/benzin-a-nafta-zdrazuji-kolik-by-staly-kdybychom-z-nich-neplatili-dane-a-kdyby-byla-ropa-zadarmo.html
Jo, a kde se prosím kupuje benzín bez daní?
V Kuvajtu? 🙂
Nějak mi nejde do hlavy, v čemže je toto řešení lepší než elektrizace příslušných ramen.
Jestli to fakt vyjde třeba levněji, tak mě opravte, ale mám z toho pocit, že vodík je nový, vodík je ekologický, vodík máme rádi, naopak co je staré, to je špatné a neekologické – i kdyby by to byla elektřina, která přece umí rekuperovat.
Já bych viděl použití na méně frekventovaných tratích, kde se nepočítá s elektrifikací a výrobu vodíku hlavně v době špičkově nízké(záporné) ceny elektřiny. Jiná efektivní/ekologická varianta mě nenapadla. Radši v době špiček vyrábět vodík, nežli platit OZE kompenzace (viz: https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro/)
Ano, takto by to bylo ideální… A nebo může být vodík jako „odpad“ z nějakého jiného výrobního chemického procesu… Otázka ale je, jestli to tak dopadne, nebo jestli pojedou jedny dotace a kopmenzace na OZE a k tomu dotace na výrobu vodíku – to by bylo špatné :/
Palivové články výžadují vysoce čistý vodík (bez příměsi jiných částic), takže většinou jej z „odpadu“ nelze pro tyto účely využít. Nejčastěji se frakuje zemní plyn nebo dělá elektrolýza vody.
I slepé cestičky se musí projít, aby se jejich slepost odhalila.
On to daňový poplatník zaplatí. Možná nerad, ale zaplatí. Kdyžtak na něj dopadne ekodaň, třeba ze psa, protože žere maso a produkce masa produkuje příliš moc CO2. Aparát si už něco vymyslí, obzvlášť v Německu mají zkušenosti se zabavováním majetků, vč. zlatých zubů popraveným.
Takový to, když se banda tragicky pitomejch českejch šototragédů s myšlenim řízlym bolševismem domnívá, že něčemu rozumí lépe než Němci. Inu asi proto to v tom hroznym Německu vypadá jak vypadá, zatímco u nás ještě naše děti seznají kofort šukafónů. Jděte se bodnout, negramoti omezený xenofobní, případně se běžte vyblejvat mezi podobnou svoloč na k-report, tam zaručeně narazíte na podobné pacienty a bude vám spolu krásně.
kocurku nechtel byste si sva traumata ze 3. rise resit nekde jinde nez tady?
Jak známo němci již prokázali svou inteligenci během migrační krize, takže teď ji předvádějí na průkopnické naprosto ekologické vodíkové dopravě.
pokud nekdo chce za svoje prachy udelat provozni zkusenost s novou technologii, tak mu v tom rozhodne nehodlam branit.
Rekuperace se používá i u vodíkového pohonu. Pro pohon je (kvůli vysokému proudu) potřeba docela velká lithiová baterie, kterou vodíkový palivový článek trvale dobíjí (menším proudem). Při brzdění se dobíjí i rekuperací.
Vodíkový pohon není nic jiného, než „výroba“ elektrické energie ve vodíkovém článku za vzniku odpadu – vody. Elektřina se pak místo z drátů vede na motory z vodíkového článku. Výhoda je v tom, že vodík se doplní stejně rychle, jako nafta, na rozdíl od baterie, která se delší dobu nabíjí a navíc obsahuje spoustu ne moc příjemné chemie. Vodík lze získat opět z elektřiny, např. elektrolýzou vody, a to v době, kdy je elektřiny dostatek, např. v noci, kdy tepelné a jaderné elektrárny musí jet na plný výkon a elektřina se pak nevyužije – nelze ji skladovat.
Mno s dovolením… výkone tepelné (myslíte asi uhelnou) elektránu lze (nejen) v noci zregulovat a to vcelku rychle. Atomová elektrána se regulovat nedá a zajíc POLNÍ žije v LESE (to je z Macha a Šebestové). Totiž soudobé atomové reaktory umí regulovat výkon s gradienetem 5 % za minutu v rozsahu 50 až 100 % Jinak řečeno z 50% výkonu na plný výkon nájezd za 10 minut. Nicméně JE jsou v Německu na blacklistu, takže využití jejich výkonu je passé. A s dovolením: Vodík se dnes průmyslově vyrábí ze zemního plynu, elektrolytická výroba neopouští laboratoře. Totiž účinnost elektrolytické výroby vodíku je… Číst vice »
Výroba vodíku elektrolýzou rozhodně nemá 10% účinnost. A to ani při započítání ztrát při kompresi.
Vodíkový pohon je na dvě věci a všichni, co se ho snaží protlačit a bájí o něm jsou fosilní trolové.
Co se týká elektráren, tak to bylo myšleno tak, že JE a TE v podstatě drží nějaký konstantní výkon soustavy a nelze je úplně vypnout, jako vodní, které pak jsou schopné najet a být přifázováné za 2 – 3 minuty, zatímco po vypnutí JE a TE trvá přifázovánípo zapnutí hodiny, což je takříkajíc…. Ano vodík z elektrolýzy je zatím hlavně laboratorní, ale výzkum se vodíku výrazně věnuje a co není teď může být za rok, dva, pět, a to v okamžiku, kdy se vodík pro svou čistotu provozu prosadí. Časem možná se bude i v případě přebytků elektřiny (bude hodně… Číst vice »
Některé atomové elektrárny ve Francii umí regulovat i v rozsahu 30 – 100 % nominálního výkonu.
Jak to vypadá v Evropě s vyrobou elektřiny můžete sledovat zde https://oenergetice.cz/energostat Zjistíte ze nikde nejedou uhelne elektrárny pres noc na plný výkon. Ve Francii je po cely den regulovan výkon jejich jaderek(z důvodu velkého % zastoupení, u nas mohou jet jaderky na 100% i v noci).
Výroba se reguluje I podle ekonomické stránky, začněte u přehrad, voda vám „počká“, pak vypnete plyn, je drahý, pak ztlumíte uhlí a nakonec jaderku, je totiž drahá na stavbu ale palivo utlumením neušetříte. Úplně poslední odpojíte větrníky a soláry, protože těm ještě podle zákona musíte zaplatit za nevýrobu.
v Německu dělali studii, která ukázala, že kdyby mohli OZE bez placení vypnout na 5% času, tak ušetří většinu potřebných investic do sítí. Jen by museli přepsat zákony.
To jsem se chtěl právě zeptat, nedá se zjistit z čeho se ten vodík bude vlastně vyrábět? Všichni píšou o vodíkové budoucnosti, ale zatím je pořád ze zemního plynu. Nebylo by lepší začít napřed s výrobou vodíku z nočních přebytků elektřiny a teprve potom kupovat vlaky na vodík? Odpovím si sám. Nebylo, protože ze zemního plynu je to pořád levnější.
Pro autobusy v MSK se s tím počítá (výroba z elektřiny mimo špičku)
https://zdopravy.cz/vodik-miri-do-autobusove-dopravy-na-ostravsku-kraj-chce-plnicku-na-hranecniku-17202/
ten „nocni prebytek elektriny“ je neco jako yetti, protoze na fakture jsem ho nikdy nevidel a nabidku na nakup te prebytecne nocni elektriny za suche z nosu jsem taky nikdy nedostal.
To je zajímavé – majitelé elektrických akumulačních kamen a bojlerů využívali právě pro tyto spotřebiče tzv. noční sazbu už dávno. To už dneska nejde?
Ok, a máte pocit, že to, co za noční proud/nízký tarif platíte je cena přebytku, který dostáváte pomalu za odvoz, nebo za nějakou minimální symbolickou cenu?
Nízký tarif je levnější, ale pořád to není cena, nad kterou by šlo mávnout rukou a tu energii začít mařit v elektrolýze vodíku…
Ukládání elektřiny do jiné formy energií je určitě zapotřebí, hlavně když množství výroby nepředvídatelně vychylují OZE. Ale i kdyby byly všechny německé dieselové vlaky nahrazeny vodíkem, nemyslím si, že by se té energie (v poměru k celému množství vyrobené a nevyužité) uložilo tolik.
Proč se tedy ukládání do vodíku naveliko nepoužívá místo přečerpávacích elektráren, že? Domnívám se, že na infrastrukturu je levnější energii ukládat ve velkých centrálních úložištích než v každém vlaku zvlášť.