Největší evropskou vlakotramvajovou zakázku získal Stadler. Dodá až 504 vozidel do Německa a Rakouska
Vozidla Citylink pro šest různých dopravců v Německu a Rakousku. Foto: Stadler Rail
První vozidla z nové zakázky se objeví na kolejích v roce 2024, kontrakt počítá i s údržbou až na 32 let.
Pokud dobře rozumím konceptu tak je to kromě tramvaje zároveň lehký vlak s nižšími náklady než běžné vlaky, který ovšem potřebuje troleje takže se kvůli návratnosti hodí na vytíženější, nebo již elektrifikované linky. Na lokálkách by bylo ještě navíc potřeba starat se o okolní lesy (větve padající na dráty) což je další snížení efektivity. Sním o tom že se jednou široce, levně, bezpečně a efektivně rozvine vedení elektřiny v kolejích, podobně jako u tramvají ve Francii. A že se jednou opravdu tramvlaky propojí s „levnými vlaky, lokálkami a lokálky do širších celků.
Nevím, jak daleko se dostaly studie Regiotram Nisa, ale Moravskoslezský kraj už se nějaký ten rok zabývá vlakotramvajemi Ostrava-Orlová-Havířov-Karvniná
Původně studie objednaly ČD a existovala spolupráce s DPO. Ovšem poté,co byla z ČD vyčleněna infrastruktura,tak nově vzniklá SŽDC se už o nějakou novou infrastrukturu nezajímala.Poté se občas vynořily informace,že se MS kraj těmito myšlenkami zabývà,ale veřejně žádné informace dostupné nejsou.
No, tehdejší náměstek MS kraje pro dopravu p. Unucka, to v roce 2019 hodně upřesnil, ono tam je výhoda, že by se nemusela stavět zcela nová traťová tělesa, ale využily by se důlní vlečky OKD zrovna v této oblasti.
Uvažuje se také o trati do Hlučína? To by byla vlakotramvaj jak z čítanky.
Trať do Hlučína se připravovala jako první.
Jsou někde přístupné závěry toho snažení. Na můj dotaz pan Unucka za svého působení neodpověděl.
U nás v Česku se zabýváme spoustou věcí. Bohužel jenom zabýváme, zatímco úspěšný je ten, kdo kromě zabývání se občas i koná.
Za nos by se mohli vzít odpůrci Krkonošského metra (tramvaje)
Karlsruhe je velké jako Jilemnice nebo Vrchlabí?
Karlsruhe ne, ale např. obce na trase Lambach – Vorchdorf ano.
(Pozn. pouze technická poznámka; neobhajuji tímto realizaci tzv. Krkonošského metra.)
To chápu, ale celý koncept vlakotramvají je veden hlavně s jedním spádovým městem. Tady není žádné velikosti Karlsruhe.
Nezáleží na velikosti města,nýbrž na kvalitě dopravního systému,který bude atraktivní alternativou IAD a zároveň estetický a ohleduplný k životnímu prostředí.
Ale prosímvás. Samozřejmě že na velikosti města záleží. Neboť počet cestujících je v těsné korelaci s počtem obyvatel. Sice nejen s ní, ale je hlavním hybatelem dopravy. Vždyť je to vidět na tom, kde jezdí tramvaje, kde jenom trolejbusy a kde … mají 20 linek Metra.
Jsou ještě oblasti, kde velká města nejsou, zato je tam vysoká návštěvnost díky turistickým, sportovním nebo jiným aktivitám. Proto např. Jč. kraj pod vedením hejtmana Zahradníka (ODS) inicioval práce na studiích lehké kolejové dopravy v podobě vlakotramvají kolem lipenské přehradní nádrže. Hlavním smyslem je v těchto případech náhrada IAD kvalitní veřejnou dopravou. Rovněž zde s výměnou politické reprezentace tyto práce ustaly.
jsme tu v ČR myšlením sto let za opicema. systém vlakotramvaje je použitelný i v regionu Krkonoše. Ten projekt ČVUT by měl dostat zelenou, v tomto případě není třeba trolejí na trati.
u argumentu se maji pouzivat fakta ne emoce..
Nedaly by se takové soupravy použít na Bechynce? Když se tam Panther nevejde do oblouků.
Pravděpodobně by to nesplnilo dveřní kritérium. Když totiž experti ujišťují, že žádné vhodné vozidlo nemá nikdo v nabídce, ani Stadler GTW na 1500 V, tak v nabídce není. A zůstane tam Regionova.
A navíc se má žst. Tábor přestavět, aby staniční budova nebyla mezi kolejemi, takže ani oddělení dráhy místní nelze. Ta Regionova asi bude nedotknutelná.
Už ted se dá vjet z Bechynky přimo na prvni kolej takže by to znamenalo z ní udelat kusou kolej? Pak by to vyhovovalo?
Co je to dveřní kriterium? Díky za odpovedi, nejsem odborník, ale o vlaky se zajimam 🙂
Dveřní kritérium: Šiřka dveří požadovaná tak, aby vyhověl jen jeden jistý výrobce. Smrdí to jak bolavá pata.
Zákon o drahách požaduje místní dráhu oddělit. Ale už neříká jak oddělit. Jestli stačí výhybka v základu postavená mimo „velkou“ dráhu nebo ještě něco navíc.
Daly naprosto v pohodě, ať už na diesel, na 1500v, nebo na dvousystémové 1500/střídavina. Všechny varianty existují. Jen u nás se díky šotoušům na sž a dů nesmí vozidlo neplnící tsi c-ii a p-ii zařadit. Ve zbytku Evropy je to bez problému.
Tak diky za vysvětlení. A přitom by takových tratí bylo po republice asi mnohem více než jen Bechynka.
Počítám dobře, že jedna souprava z 504 bude stát v průměru 198 milionů Kč? Tak to je tedy ještě horší, než jsem myslel.
Otázka, kolik stojí jiné výrobky, když se napočte cena servisu na 30 let.
Jj, to by chtělo nějak dopočítat a porovnat s novými tramvajemi a nízkokapacitními venkovskými vozidly.
V ceně je i nějaká údržba.
njn.
Když to jde tam, tak by se třeba nějaká česká a sloveská města mohla domluvit na velkém tendru. Praha bude vypisovat tendr na další tramvaje (jednosměrné i obousměrné) asi přístí rok tak třeba by se další města připojila.
Tomu nápadu sám nevěříte, že ne?
I have a dream. 🙂
Tak některé sny jsou prima 😃
Jak by se potom dělily úplatky?
Blbě-)
Nemohla. Protože Češi a Slováci. Jsme prostě specifický trh. Češi jsou úplatní a chtějí nekvalitní výrobky za velké peníze.
O jaká města v Německu jde? Ten jeden dopravce mi není úplně jasný…dva dopravci v Karlsruhe, Saarbrücken a? Děkuji…
Reutlingen, taky jsem musel chvíli googlit.
Takže nový tramvajový provoz?
Spíš příměstská náhrada konvenčních motorových jednotek.
Zatím ano, ale v další fázi má vzniknout i nová trať městem pokračující dále po obnovené lokálce do Engstingenu. Viz https://www.regional-stadtbahn.de/innenstadtstrecke-reutlingen-mit-albaufstieg
Tady jsou nějaké podrobnosti k tomuto projektu.
Článek je už staršího data, z 14.10.2020, takže nelze vyloučit, že od tohoto textu mohlo dojít k nějakým drobným změnám.
https://www.vdv-dasmagazin.de/story_05_tramtrain.aspx
„v Libereckém kraji s projektem Regiotram Nisa, který skončil vyhozenými penězi za všemožné studie.“
Představitelé Libereckého kraje na tuto námitku odpovídali, že část studií byla realizována v podobě návazných přestupních terminálů, např. v Tanvaldu.
Jinak, v případě rakouských výkonů, dojde k nasazení zmiňovaných vozidel paradoxně na výkony neprovázané s městskými tramvajovými systémy.
Velká část studií pro projekt Regiotram Nisa zbytečná rozhodně nebyla. Něco jiného je ovšem zacházení s výsledky studií. Byly vyřešeny všechny technické a provozní problémy a část prací nahradila tehdy ještě nečinnou organizační složku infrastruktury, neboť podklady k tratím ČD (později SŽDC) a tratě samotné byly extrémně zanedbané. Přestupní terminály byly jen zlomek. Projekt se nerealizoval nikoliv kvůli penězům, ale kvůli nevraživosti politiků z jednotlivých stran. Vlakotramvajová doprava nemusí být nutně navázána na existující tramvajové tratě. O žádný paradox tudíž nejde. Špatné je, že MD ČR tento systém dopravy stále odmítá a zdůvodňuje to tím, že to podle evroských směrnic… Číst vice »
Nezaregistrovali, že státy uvedené v článku jsou také v EU? Evropě? UIC? Děda říkával, že mezi blbostí a sabotáží je hrozně tenká hranice…..
No a?
Každý zákazník má s těmito vozidly jiné plány.
Saarbahn Netz koupí základní variantu a nahradí dosluhující tramvajové soupravy.
VB Karlsruhe potřebuje jednosystémové vozidlo pro vnitroměstskou tramvajovou dopravu.
Land Salcburg potřebuje verzi pro salcburskou místní železnici, která může jezdit pouze na 750 V nebo 1000 V DC.
Land Baden-Württemberg (AVG a Zweckverband Regional-Stadtbahn Neckar-Alb) obdrží vozidla s WC.
Schiene Oberösterreich hodlá WC vybavit pouze některá svá vozidla.
Mají v plánu je provozovat. V případě Regiotram Nisa na mně působily závěry tak, že „musíme najít důvody, proč to nejde, oponenty třeba i zesměšnit“ . To je asi zásadní rozdíl.
Tak já doufám, že mentální situace v tomto státě se vyvíjí a ekonomická realita následujících let by mohla částečně přispět k tomu, že se věci nebudou odmítat „a priori“ – z osobní nesmiřitelné pozice, ale po zralém vyhodnocení všech kladných a záporných aspektů.
I ve zdejších diskusích narazíte na nesmiřitelné „modrobijce“ a „žlutobijce“. Představte si, že by měli o něčem objektivně rozhodnout… Nicky k oběma táborům si, jako dlouhodobý zdejší respondent, zcela jistě přiřadíte sám. 🙂
Těžko. Byla to právě ODS, která ovládala v r.2007 ministerstvo dopravy a odpovědí na projekt bylo, že je to hovadina. Myslíte, že starého psa lze naučit novým kouskům?
Proč chcete neprovázanou vlakotramvaj místo neprovazaneho lokálního systému, který nebude potřebovat třeba ani ETCS, ani dvousystém/dvouzdroj? V Česku dnes lze lokálky převést do kategorie místní dráha a jezdit po ní i novými ne-TSI vozidly. Tedy třeba i běžnými tramvajemi.
A pak si porovnejte ceny tramvají a vlakotramvají a to i těch velkosériových.
Pokud vlakotramvaj využije stávajícící i nově vybudovanou infrastrukturu někde, kde žádná tramvajová trať nyní neexistuje, tak v čem by spočívala ta neprovázanost. naopak neprovázanost by vznikla, kdyby se některé z těch tratí legislativně staly místními dráhami.
Bohouši – jinak řečeno, krajští „politici“ jsou tlupa primitivních maloměšťáků, opilých mocí, nevidící si na špičku nosu … ale na 4 roky se „náhodou“ dostali korýtkům a jejich IQ nesahá dál než doba kdy jsou nájemníky kanceláří na hejtmanství … bez ohledu na budoucnost ….
V regionu Karlsruhe se jezdí na stoupání 50 ‰, impozatní pohled na trať přes čelní sklo ….
Dokud se tahle pakáž bičem nevyžene, tak se nic nemění ….
Tanvald a dál?
Ideální řešení pro Ostravu. V Británii to najede normálně na běžnou trať a vyřešené.
A nebo Olomouc
Srovnejte cenu jedné tramvaje a jedné odpovídající vlakotramvaje. To je to, o co hlavně jde.
Jo a srovnejte si cenu a údržbu infrastruktury. Třeba metra na km. To že to nedělají vidláci. A že v tom je servis na 30 let.
Cena servisu je závislá na kilometrickém proběhu. Kilometrický proběh za 30 let asi nezná výrobce,ani provozovatel (můžou být různé nehody, které vozidlo vyřadí na dlouhou dobu,nebo navždy z provozu). Takže servis se platí za ujeté kilometry (např. Jihomoravský kraj bude platit Škodovce 31 Kč za každý kilometr jízdy Pantera, který byl zakoupen „s údržbou“. Také inflace za 30 let je neznámá a zaplatit dnes výměnu kol v roce 2050 je asi nereálné.
Nesouhlasím, denní objem vozidlových kilometrů je dán jízdním řádem a oběhy vozidel, zahušťování již tak nabitého grafikonu je celkem nereálné, takže nějaká prognnóza se dá udělat …
Když nějaké vozidlo „odjede do šrotu“, tak se akorát sníží provozní záloha a pozůstalí prostě odjezdí to, co měl odjezdit zesnulý ..
Z hlediska počtu ujetých km a počtu servisnch prohlídek se nic nezmění ….
Tak za kolik by se kupovalo před 30 lety Eso, které stálo okolo 8 milionů Kčs ?Dnes se za tyto peníze nezaplatí ani vyvazovačka.To by byla cena vozidla 8 milionů a údržba 80 milionů.
Kde prosím budou jezdit vlakotramvaje v Rakousku? Pokud vím dnes nejezdí v Salcbursku tramvaje nikde a v Horních Rakousech jen úzkorozchodné, ale tohle vypadá vše normálněrozchodně.
– Salzburg–Lamprechtshausen
– Lambach – Vorchdorf
– Linzer Lokalbahn
Výhledově:
– Linz-Urfahr – Aigen-Schlägl line
– Linz – Pregarten
– Eferding – Aschach
Ta první odrážka v tom „výhledovém“ je o normálněrozchodném propojení z Linz Urfahr do Linz Hbf. 🙂
Díky za odpovědi, ta drážka u Salcburku mě napadla, stejně tak Vorchdorfer Bahn, ostatně její pokračování do Gmundenu už na tramvaj přešlo. Ale docela mě překvapily ty plány okolo Lince, kde na LILO už teď jezdí docela lehká nízkopodlažní vozidla, a do Aschachu pokud se něco nezměnilo jeden pár vlaků denně 🙂 Samozřejmě propojení z Urfahru přes město na Hbf by nebylo na škodu.
Jojo, v jiných státech si koupí 3 článkovou věc 40 tunama. U nás 3 článek s 160 tunama, drncající. A ještě do něj cpát ETCS za 20. A to se vyplatí.
Je třeba srovnávat srovnatelné. Oproti třívozovému Panteru má tříčlánkový Citylink asi 40% obsaditelnost.
Maximálka 100 km/h a výkon 580 kW.
Osobně bych až tak kategoricky nenazíval vyhozenými penězi studie na Regiotram Nisa. Jednak těch studií moc nebylo (na rozdíl třeba od železničního propojení Liberec – Praha…) a jejich výstupem byly odhady potřebných finančních prostředků pro realizaci, které se nenašly a tím to skončilo. Jak jinak byste chtěl při rozhodování postupovat?
sorry … nenazýval…
Předejít stavu začal stavět, došly prachy: https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/604-hotel-extra
Pak je z toho titulek v novinách:
24. října 2010; Hotel hrůzy shlíží na řidiče už 16 let. Pořád se neví, komu patří
80 milionů za jednu studii, kterou získala společnost bez jakékoliv zkušenosti z kolejové dopravy. Liberecká ODS ve svých nejlepších letech
ODS? Tak to bohužel vysvětluje všechno…
Společná zakázka pro šestici dopravních podniků, to je klíčová věta z celého článku, pak se hned snáze objednává a platí méně. Proč to u sousedů jde a u nás nejsou schopni dát dohromady zakázku ani dvě města?
Protože horní a dolní konec dědiny. 🙁
Přesně 👏👏👏
U nás bylo poznat při posuzování projektu Regiotram NISA ,že se hledaly důvody proti a podobné je to i ve společných zakázkách. Ti nahoře pádně zdůvodní,aby to zkrátka nešlo.
Přitom zrovna místní tvrdé klimatické podmínky a charakter krajiny více nahrávají kolejovým vozidlům. Jestli to nebude podobně jako s Jabloncem a tramvají – odpůrci by ji přece nevyužívali a tak ji nebude využít nikdo….
Protože u sousedů volí do správy veřejných statků funkcí politiky, ale u nás „osobnosti“.
A když se řekne „osobnost“, obvykle se tím myslí „egocentrický narcistní boomer“.
Tak asi ze stejného důvodu, proč u sousedů jde soutěžit velké rámcové smlouvy na dodávku vozidel, zatímco u nás se soutěží po 5 vozech a pak se diví, že je každé vozidlo jiné…
Tak třeba Olomouc to nakupuje dokonce po jednom voze.
Za bolševika byla povinnou četbou na ZŠ kniha Poplach v Kovářské uličce, o zlém hokynáři Bočanovi.
Když si na to vzpomenu, tak ti, co o tom rozhodují jsou takoví maloměšťáčtí hokynáři Bočanové ….
Protože krajští / městští radní – opilí mocí – se považují za střed vesmíru neboť sežrali moudrost světa ….
Ono ta opilost mocí pramení z MD „na nábřeží“, kde se absence jednotnéhocelostátního IDS – podle vzoru země Helvétského kříže – opakovaným tvrzením, že u nás jsou jiné podmínky …. akorát že tatáž ministerská pakáž není schopná ten rozdíl definovat a stanovit, co je třeba udělat, aby ty podmínky byly …
To víte, „specifika“ jsou nevyzpytatelná. 🙂
Například na základě porovnání IDS JMK a tzv. „IDS“JČK a nalezeného rozdílu, by neznalý člověk mohl soudit, že se jedná o dva zcela odlišné regiony na různých světadílech, s jiným společenským systémem.
Není to ani 30 let co jsme utekli z komunismu. Věci se lepší (i horší), některé kraje už se inspirují jinými, někde už dokonce uznávají, že komerční [cokoli] nemusí být třídní nepřítel.
Nepropadejme depresi ale nepřestávejme požadovat posun k lepšímu.
(30 let je past na lidi ve styli „panebože to je fakt tolik let?“)