Nechápu, jak může být v Česku vůbec někdo proti, říká o opravě Výtoňského mostu britský expert
Most pod Vyšehradem může být opraven a existují pro to silné argumenty, říká v rozhovoru pro Zdopravy.cz Ian Firth.
Britský inženýr Ian Firth je jedním z předních světových konstruktérů mostů. Má rozsáhlé zkušenosti s koncepčním a detailním navrhováním mostů, včetně některých nejdelších mostů na světě, v různých prostředích a kontextech. Jeho práce zahrnuje také studie proveditelnosti nových mostů a inspekce, posuzování a správu stávajících konstrukcí.
Během své dosavadní 40leté kariéry se podílel na návrzích desítek významných mostních konstrukcí, mezi které patří londýnský Tower Bridge, most přes Messinskou úžinu nebo West Gate Bridge v Austrálii.
Pro nadační fond Vyšehradský most připravil Firth studii proveditelnosti rekonstrukce Vyšehradského mostu v Praze. Fond se studií snaží přesvědčit úřady a politiky o zbytečnosti bourání mostu a jeho následné novostavby.
Co vás napadlo, když jste poprvé viděl Vyšehradský most na pražské Výtoni?
Bylo mi jasné, že má problém s korozí. Evidentně nebyl natírán a udržován po mnoho let. Teď už samozřejmě vím, že to bylo více než 60 let, co mu nikdo nevěnoval vůbec žádnou pozornost. Takže není divu, že vizuální stav povrchu je špatný. Ale viděl jsem i horší.
Kdykoli spatříte podobný most, uvědomíte si, že potřebuje pomoc, potřebuje údržbu. Tak jako ji potřebují všechny mosty.
Nepřemýšlel jste o tom, že oprava nemá smysl?
Vždy vycházím z premisy, že pracujete s tím, co máte. Je nutné udělat to nejlepší s tím, co máte, než začnete přemýšlet o tom, jak to nahradit. Od toho okamžiku jsem začal přemýšlet o tom, co ten most potřebuje z hlediska údržby, oprav či renovace, aby mohl i nadále dobře sloužit.
A můj názor je jasný: Vyšehradský most může být v budoucnu opraven a existují pro to silné argumenty.
Jak dopadlo vaše prvotní předběžné posouzení mostu?
Jsou tam prvky, které je třeba řešit. Ale není tam nic, co bych dosud neviděl nebo co by mě znepokojilo. Nic, kvůli čemu bychom měli chtít u úřadů okamžité uzavření mostu. Zkoumali jsme, zda tam mohou být únavové trhliny, nebo jen koroze. Identifikovali jsme přitom místa, která jsou třeba opravit, a ověřili jsme, že je oprava možná. Šlo tehdy jen o velmi předběžnou práci, o kterou jsme byli požádáni.
Následně vás nadační fond Vyšehradský most požádal o podrobnou analýzu proveditelnosti rekonstrukce.
Ano, fond nás požádal, abychom provedli mnohem podrobnější práci o jejíž výsledcích jsme informovali nedávno. A v rámci této analýzy jsme udělali také mnohem důkladnější inspekci na místě.
Tým zpracovatelů studie proveditolnosti na Výtoni. Foto: NFVM
Nicméně Správa železnice dál pokračuje v přípravách nového mostu, minulý týden vybrala projektanta. Odpůrci rekonstrukce tvrdí, že oprava staré konstrukce mostu není vhodná pro dopravu v 21. století.
A proč ne?
Mýlí se tedy?
No samozřejmě, že se mýlí. Pokud už máte něco, co funguje, proč byste to vyhazovali? To je přece nezodpovědný přístup. Pokud máte velmi pěkné auto, které potřebuje čas od času trochu údržby a musíte pamatovat na to, abyste do něj natankovali benzin a zkontrolovali tlak v pneumatikách, ve chvíli, kdy se objeví malý problém, ho přece jen tak nevyhodíte a nekoupíte si nové, že? Snažíte se, aby vám vydrželo co nejdéle.
A zvláště teď v moderním světě, na planetě, která je v klimatické krizi, bychom neměli budovat nové věci, aniž bychom brali v úvahu škody, které planetě způsobujeme.
Je naprosto nezodpovědné spotřebovávat přírodní zdroje na nové stavby, které nejsou nutné. Ten most je zkrátka dobrý.
Další argumenty hovoří o tom, že oprava by byla zbytečně drahá a most by musel být na dlouho mimo provoz.
Návrh, který jsme předložili a který využívá stávající most, je nejrychlejší řešení, je to nejlevnější řešení a je to řešení, které minimalizuje narušení provozu železnice. Všechny práce bude možné dělat v plném provozu, s výjimkou šesti krátkých víkendových výluk. Kterému řešení byste dali přednost? Šest krátkých víkendových výluk, nebo tři roky úplné výluky?
Například profesor Pavel Ryjáček z ČVUT, který se podílí na současném monitoringu mostu, připouští, že most opravitelný je. Ale je otázka, jestli je to efektivní, protože jde o náklady, čas a budoucí perspektivu opravy.
Ale rekonstrukce se přece dělají všude. Proč by Česko mělo strkat hlavu do písku a snažit se je nedělat? Všechny vlády, se kterými spolupracuji, se starají o svou stávající infrastrukturu a rekonstruují ji. Máme technologie, aby se mohly provádět efektivně a ekonomicky. Všude to tak funguje, nebo bych měl říct všude jinde.
Z nějakého důvodu lidé v Česku, nebo alespoň tedy na Správě železnic, nechtějí trendům naslouchat. Chtějí si prostě udělat svůj nový most. A to je nezodpovědné.
Vyšehradský most v principu opravitelný je. Otázka ale je, zda to dává smysl, říká expert
V tom jim ovšem brání památková ochrana mostu.
Přesně tak. Praha je na seznamu světového dědictví UNESCO. To je něco, na co bychom měli být hrdí, něco, co bychom měli opravdu oslavovat. To přece nechcete zahodit, ne?
Ministr dopravy Martin Kupka podmínil nový most právě nutným souhlasem UNESCO. Myslíte si, že je vůbec možné ho pro navrhovanou novou podobu mostu získat?
Nejsem UNESCO, netuším, co řekne. Podle mého názoru je však vítězný soutěžní návrh úplně jiný most. Vím, že se snažili v návrhu odrazit od stávajícího mostu. Ale tím prostě není a v žádném případě se nedá předstírat, že je.
UNESCO se snaží zachovat to nejlepší z našeho dědictví po celém světě. Ne za každou cenu. Neudržujeme věci v chodu, když je opravdu nelze zachránit. Ale když se dá něco snadno a ekonomicky zachránit, proč byste to neudělali?
Připadá mi až neuvěřitelné, že si někdo může myslet něco jiného. Ano, kdyby se ten most doslova hroutil, tak dobře, to dává smysl, tam by šlo o bezpečnost. Ale to není tento případ.
Kritici rekonstrukce ovšem také namítají, že provozně potřebuje Praha na mostě třetí kolej a jednodušší je postavit nový trojkolejný most, než ji k tomu současnému přistavovat. Vy jste to v návrhu vyřešili právě přístavbou. Je ve světě běžné, aby byly historický a nový most hned vedle sebe?
Ano, samozřejmě. Je to velmi běžná věc, technicky snadno proveditelná. Náš návrh počítá s odlehčenou konstrukcí pro třetí kolej. Vím však, že existují pochybnosti, zda je třetí kolej opravdu potřeba. Existují alternativní tratě. Ale pokud je ta třetí kolej nutná, ukázali jsme, jak se to dá udělat a jak do toho zapojit i nádraží pod Vyšehradem. Podrobně jsme se zabývali také podzemním kanálem, ve kterém teče Botič.
Takže jste na žádný problém ve vašem návrhu rekonstrukce nenarazili?
Všechny technické otázky byly vyřešeny. Víme, že to lze udělat. O tom není pochyb. Jde jen o to, aby se prostě sehnala politická vůle.
Umíte si představit, kdyby se město Sydney rozhodlo, že Sydney Harbour Bridge je třeba zbourat, protože tam bylo pár rozbitých nýtů nebo šroubů a nějaký inženýr rozhodl, že to není dost dobré a je třeba to zbourat? Mohlo by se totéž stát na Brooklynském mostě v New Yorku nebo na mostě Golden Gate v San Francisku?
Přesně to je Vyšehradský most v Praze. Je to součást pražské identity. Když ten most zbouráte, ztratíte svou identitu.
Takže Vyšehradský most vnímáte podobně jako londýnský Tower Bridge, na jehož opravách jste se také podílel?
Ano, Tower Bridge je ikonický, reprezentuje Londýn. Stačí jedna fotografie toho mostu a každý ví, že je to Londýn. Když ukážete fotografii Vyšehradského mostu, každý ví, že je to Praha. Zejména když je v pozadí vidět Vyšehrad.
Památkové dědictví je zkrátka důležitá věc. Já jsem mostní inženýr. Rozumím tomu, jak věci fungují. A pro mě je naprosto logické ten most zachránit, zpevnit, obnovit. Vdechnout mu nový život na dalších sto let. Já nemluvím o tom, že ho opravím na dvacet let, já mluvím o tom, že ho opravím na dalších sto let. Aby ho pak město mohlo používat a radovat se z něj.
A co je nejdůležitější, při provádění prací to děláme tak, abychom nenarušili chod města do té míry, že se železniční systém prostě rozpadne. Představte si, že byste ten železniční most na tři roky zavřeli, což by se muselo stát při jeho výměně. Přemýšleli jste o tom, co by to způsobilo? Správa železnic to prostě odmítá, že to není problém, protože je to nezajímá. Což je velmi neobvyklé.
Další argument mluví o tom, že ten most je nýtovaný a žije už jenom pár lidí, kteří ty nýty umí opravit, protože je to technologie 19. století.
Nýtování byla technologie, která se dělala před 100 lety všude. Až pak jsme začali používat vysokopevnostní šrouby a podobné věci. Ale je zajímavé, že kvůli rostoucí potřebě obnovy a zachování starých konstrukcí se tato technologie vrací a vidíme, že nýtování se opět stává mnohem běžnějším.
Je to podobné, jako když lidé znovu staví kamenné mosty, protože uhlíkový imperativ říká: nepoužívejme beton. Stejně tak se mnohem více staví dřevěné mosty. Takže se vracejí technologie, dovednosti a zdroje pro tato stará řemesla. Nýtování vyšlo z módy, protože je náročné na práci. Není to navíc zrovna dobré z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví. Musíte zavést poměrně významné kontroly bezpečnosti a ochrany. Ale faktem je, že se vrací a používá se opravdu hodně.
Takže ano, kritici rekonstrukce mají do jisté míry pravdu, ale ta technologie existuje a je spousta lidí, kteří jsou schopni to udělat, dokonce i v Česku.
A pokud rekonstrukce mostu nakonec začne, budete s týmem opět spolupracovat?
Ano, rozhodně. Dosud jsme provedli posouzení, vypracovali jsme zprávu a návrh rekonstrukce v hrubých rysech. Není to podrobný projekt, protože jsme nebyli pověřeni jeho vypracováním. My jsme ten návrh vypracovali, ale projekt může SŽ zadat někomu jinému.
Předcházet tomu však musí politické rozhodnutí. Někdo musí rozhodnout, jestli budeme mít nový most, nebo si necháme ten starý. Pokud bychom rekonstrukci nepřipravovali my, tak jen doufám, že to bude někdo, kdo má správné zkušenosti, aby to dokázal udělat efektivně a účinně. Protože tohle není každodenní inženýrství. Není to něco, čím se zabývá většina lidí, je to specializovaná práce.
Jak už jsme zmínili, ministr Kupka se už před rokem vyslovil, že sice podporuje nový most, ale musí být schválen od památkářů a UNESCO.
To je typická politika. Jen čekají, čekají a čekají. A mezitím se samozřejmě stav mostu nelepší. Já jsem ten most poprvé viděl před šesti nebo sedmi lety. A od té doby se tam neopravilo vůbec nic. My nechceme sedět se založenýma rukama, tu práci je potřeba prostě udělat.