Plzeňská Škoda slaví po 34 letech trolejbusový návrat na norský trh. Společnost Škoda Electric se bude podílet na dodávce deseti kloubových trolejbusů pro město Bergen. Trolejbusy Škoda 9Tr jezdily v Bergenu v letech 1972 až 1986.
Dodávky trolejbusů do Norska začnou v září 2020, ještě během podzimu by měla být všechna vozidla v provozu. Trolejbusy s výraznou českou stopou budou jezdit na jediné udržované trolejbusové trati v Bergenu o délce 7,5 kilometru.
Vozidla budou výsledkem spolupráce Škody a polského Solarisu, který dodá karosérie a je také pro Nory finálním dodavatelem. Škoda stroje osadí kompletní elektrickou výzbrojí a zajistí jejich finální montáž.
Půjde o takzvané parciální trolejbusy, které mohou jet část trasy na baterie bez připojení k trolejím.
„Díky bateriím pro plnohodnotný nezávislý pojezd vozidlo ujede až 11 kilometrů bez trolejového vedení. Baterie budou nabíjeny během jízdy na trakci v takzvaném módu in motion charging neboli dynamickým nabíjením za jízdy,“ uvedl obchodní manažer Škody Electric Pavel Kuch.
Součástí trolejbusů bude i výbava, která má zabránit unikání tepla v severských klimatických podmínkách. Zahrnuje například dodatečnou izolaci bočních stěn, stropu a podvozku v oblasti podběhů kol a dvojitá boční okna. Vozidla budou také přizpůsobena k použití sněhových řetězů.
Kloubové osmnáctimetrové trolejbusy budou také vybaveny kamerovým systémem složeným z kamer monitorujících interiér vozidla, kamer v prostoru dveří, kamer pro couvání a kamery na střeše pro sledování sběrače. Nad všemi dveřmi bude nainstalován automatický systém počítání cestujících.
Bergen je jedním z pouhých dvou měst ve Skandinávii, kde cestujícím v hromadné dopravě slouží trolejbusy. Druhý trolejbusový provoz je ve švédském městě Landskrona.
Není to jediná česká stopa v Bergenu. Materiál pro trakční vedení dodává firma Elektroline z Prahy.
A ta dodava primo? Pac tohle je psano jako navrat, ale zakazku vyhral Solaris a ten je dodavatelem, Skoda je jen dodavatel komponent pro polaky…
Spíše by se dalo říci, že je Škoda dodavatelem celého vozidla (Solaris dodá vykuchaný autobus, Škoda dodá veškerou elektrovýzbroj, vozidlo zkompletuje a otestuje). Solaris ho následně dodá Norům
Škoda takto spolupracuje se Solarisem (a nejen s ním) dost běžně, když dodávku dojedná Škoda, tak je jejím subdavatelem Solaris, když Solaris, je Škoda zase subdodavatelem Škoda.
Jenze dodavatel je polsky solaris, ten vyhral zakazku, …. to je stejne jako se skodovkou, je to teda nemecky vuz nebo cesky, kdyz do vykuchaneho auta prijde nemecky motor a nemecka prevodovka na nemeckym podvozku…?
A je Škoda TR 26 český, polský nebo španělský trolejbus? Řekl bych, že český, zrovna u trolejbusu je elektro výzbroj to hlavní.
A jinak ano, samozrejme v posledni vete mate pravdu…
Jinak samozrejme je vse pravdive, Skoda se podili na vyrobe trolejbusu pro Bergen, pac je subdodavatelem solarisu… a jsem rad, ze tam je ceska stopa a to vyrazna 🙂
V tomto případě není. Je to Solaris Trollino 18, tedy trolejbus Solarisu s výzbrojí v tomto případě Škoda (ale může mít i jiné). Je to tedy převrácený stav, kdy trolejbus Škoda má skříň Solaris.
Ano je to Trollino, které se však od 26 TR liší jen absencí loga Škoda na kapotě.
Respektive TR 27, ale technicky jde stále o totéž vozidlo.
Ono je to opačně, trolejbusy Škoda se od Trollina odlišují tím, že nemají loga Solaris. 🙂 V Plzni dostanou kastli a můžou si s ní dělat co se jim zamane.
Jinak technicky se překvapivě příliš neliší, rozdíl je v tom, kdo vyrobí finální produkt, kdo ho nacení a dodá, kdo bude poskytovat záruku a bude to mít jako pěknou referenci. A také kdo bude komu platit za subdodávky.
Pokud vím, tak ano. Elektroline dodává přímo.
Tak ta tepelná izolace, to se neztratí. Ale aby si to lidi nepředstavovali jak někde na Sibiři, byl jsem v Bergenu před pár lety na začátku prosince a ony tam nejsou nějaké ukrutné mrazy, spíš tam pořád prší. Asi tam bude mít velký vliv Golgský proud…
Ano, dostupné internetové články píší o velmi rozdílném podnebí západně vs. východně od norského hřebene hor (západní = u moře, mj. Bergen; východní = mj. Oslo), kdy na západě více prší, ale jsou tam mírnější zimy, zato na východě je srážek celoročně o poznání méně, zato zimy jsou tužší.
Přesto, na západě prý je výrazně nižší nadmořská hranice lesního porostu (což docela sedí – několik „hor“ v blízkosti Bergenu má cca 600 m n. m. a v jejich horních partiích již stromy nejsou).
Jasně, celé norské pobřeží je silně ovlivněno Golfským proudem, na Lofotech se dá pěstovat obilí a obecně – je to oceánská oblast, nikoliv kontinentální, takže i bez GP by tam nebyla taková zima jako na Sibiři. Bergen jako takový je extrémně deštivý, i na norské poměry.
Zaujala mě poznámka o řetězech. Já byl v Norsku v zimě jen jednou (a i to už je 20 let) a pamatuju si, že všechna osobní auta jezdila na pneumatikách s hřebíky (což do asfaltu vybrousí podélné „koleje“). Ale už si nevzpomínám na čem jezdily autobusy.
Zadej do Guglu Nobina Tromso a chvíli zkoumej výsledky. 🙂
Jasně, je to až na severu, zmínka o řetězech mi to připomněla.
P.S. (mimo jiné) https://www.dailymale.sk/articles/ako-uz–zase-vozim-norov-i-setup_3998
Jo, tuhle vtipnou story už jsme dříve četl, ale Bergen fakt není Tromsø. I když kopce v Bergenu jsou, to zase jo.
To uz je druhy polsky uspech…
myslim, behem kratke doby….
Je dobře, že k dodávce nových trolejbusů do Bergenu dojde. V současné době (viz i moje osobní zkušenost z léta t. r.) na té jediné tamní trolejbusové lince jezdí zčásti trolejbusy, zčásti autobusy, protože trolejbusů mají méně, než je počet vozidel potřebný k pokrytí vozby všech spojů té linky.
P. S. Zmiňovaný druhý skandinávský provoz v jihošvédské Landskroně je zajímavý svojí relativní novodobostí – byl uveden do provozu až v roce 2003, a to coby spojnice nového nádraží vybudovaného na okraji města (namísto úvraťového nádraží v centru, to vše v rámci modernizačních prací na trati Malmö – Göteborg) s centrem města.
Jen doplním, že i v té Landskroně jezdí trolejbusy Solaris a 2 z celkových 5 mají výzbroj Škoda.