Železnice

Náš novej nádr jde do vlády. Brněnské nádraží čeká poslední politická zastávka

Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Brno, hlavní nádraží. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář

Železniční uzel Brno (ŽUB) čeká zítra s největší pravděpodobností poslední politická zastávka. Materiál, který řeší stěhování brněnského nádraží, doputoval do vlády. Ministři a ministryně ale o něm nebudou nejspíše ani hlasovat.

Dvanáctistránkový materiál je na pořadu úterního jednání vlády.  Pokud nebude přeřazen do bodů pro projednání s rozpravou, ministři o něm nemusí ani hlasovat.

Ministerstvo dopravy v materiálu shrnulo vývoj jednání o výběru vhodných variant. Centrální komise ministerstva dopravy nakonec vybrala variantu Ab, tedy přesun ze stávající polohy.

Ani průchod materiálu vládou neznamená, že se začne projektovat a stavět. Ministerstvo sice vyšlo částečně Brnu vstříc a podpořilo stěhování nádraží, které si odsouhlasili brněnští zastupitelé, jednu podmínku ale odmítlo. „Ministerstvo dopravy neakceptovalo podmínku města Brna na související výstavbu severojižního kolejového diametru, vybraná varianta však jeho výstavbu nevylučuje,“ uvádí zpráva. Zároveň Ministerstvo dopravy zadalo SŽDC provést technické a ekonomické prověření realizace tohoto diametru. Před komunálními volbami bude přesun nádraží v Brně opět velkým tématem.

Varianta Ab znamená podle materiálu náklady ve výši 40,8 miliardy korun bez zapojení tratí rychlých spojení, 63,7 miliardy korun s jejich zapojením.

Už zítra chce ale téma otevřít na Radě města také náměstek primátora Brna Matěj Hollan. „Žít Brno bude navrhovat na zítřejším jednání Rady města, aby Rada vyzvala vládu k odmítnutí tohoto postupu a přikázala ministru Ťokovi, aby diametr byl nedílnou součástí modernizace nádraží. Bez diametru je po dopravní stránce nutné odsun nádraží naprosto odmítnout a snahám o jeho stavbu zabránit,“ řekl Hollan.

I když by už vláda materiál řešit neměla, dá se kolem něj čekat stále živá debata. Stěhování totiž ještě není zcela jisté. Správa železniční dopravní cesty má ještě provést technicko-ekonomickou studii, která má ukázat, zda se vlaky do vybrané varianty skutečně vejdou. „SŽDC před zadáním dalšího stupně projektové dokumentace zpracuje technicko-ekonomické prověření úprav pro zvýšení prostupnosti a stability dopravního modelu nákladní dopravy varianty Ab, při respektování potřeb osobní dopravy v rozsahu schváleném ve studii proveditelnosti,“ uvádí materiál. Zejména nákladní dopravci totiž upozornili na skutečnost, že se průjezdnost vlaků Brnem může touto variantou výrazně snížit.

V Brně zatím už vedení města vymyslelo soutěž Náš novej nádr, v které mají lidé pro nové nádraží jméno.

38 komentářů

Klikni pro vložení komentáře
  • O.Sládek:
    Bezkolizní vedení nákl. dopravy od Židenic až za H.Heršpice by znamenalo MÚ-přesmyky a křížení (potřebné taky pro osobní dopravu) udělat i severně od hl.n. Řeka, tj. i mezi hl.n. a Černovickým trianglem resp. Svitavou. Na to tam ale zdaleka není dost místa, kdežto hl.n. Petrov má k tomu vzdálenost od Svitavy dostatečnou. I proto musí zůstat průtahy osobní a nákl. dopravy přes ŽUB oddělené a bezkolizní nákl. průtah ve var. A-Řeka vůbec není možné uvažovat. Ostatně ani SŽDC ve slíbené TES na váš požadavek nic takového nechystá a chce jen prověřit kolizní vedení nákladní dopravy.
    A s touto obezličkou Ťok teď předkládá zprávu o přestavbě ŽUB jen pro informaci bez projednání, aby prosadil variantu Řeka dle přání všelijakých lobystů, ale v rozporu s veřejnými zájmy, kterým naopak vyhovuje var. Petrov.

    • Ne, nepochopil jste to – jde o bezkolizní řešení už od začátku, tedy přesměrování Veškeré nákladní dopravy už od Třebové a Havlobrodu do Maloměřic. Plus výhybky na 80 km/h na severním vjezdu do Maloměřic. Z toho plyne potřeba jen jednoho přesmyku a to až na jihu, mezi Heršpicemi a Modřicemi. Jinak. Opakuji po milionte, z hladiska nákladní dopravy je nám jedno, co bude za variantu, my chceme jen samostatný průtahy. Tolik stručně.

      Omlouvám wse, píšu z dovolené a z mobilu.

      • O.Sládek:
        Já jsem reagoval na Vaše „celkové provozní oddělení“od os. dopravy = bezkolizní, tj. pro mě při nezbytném křížení = MÚ-přesmyk (je tam slatinská, popř. i chrlická trať zaústěné do hl.n. od severu, komárovskou spojku var. Řeka ruší).
        A na Vaše sdělení, že by i přesto měly/mohly nákl. koleje být prostředkem hl.n.Řeka, kde mezi jeho oběma stranami s osobní dopravou bude čilý provoz a přitom v ŽUB jsou na východní straně nákl. průtahu Maloměřice a na západní je od severu napojeno odstavné nádraží (tj. severně od H.Heršpic).
        Taky mi nejde pochopit, jak je slučitelný váš požadavek na bezkolizní vedení nákl. dopravy s prověřováním propustnosti jejích úrovňových křížení s budoucí intenzivní os. dopravou, jak vám to nabízí SŽDC.
        Velkokapacitní uzlové osobní nádraží, které má v Brně vzniknout, se neobejde na jihu i severu bez MÚ-rozpletů, protože je to stavba s dlouhodobou životností (a ta mnohonásobně převyšuje časový horizont prognózy počtu vlaků, které může SŽDC určit na úrovni SP). Já si takové řešení dovedu představit jenom u var. Petrov. Sorry.
        Ale na druhé straně chápu, že není vaší úkolem řešit ŽUB jako celek.

        • No šlo by to pokud v běžném provozu budete mít osobní nádraží rozdělené na dvě poloviny, takže levá bude obsluhovat Tišnov/Třebová/Břeclav/zastávka a pravá Přerov/ Chrlice/VRT/ Břeclav. V závislosti na terénních poměrech by se dal průtah protáhnout tunelem tak aby se napojil pohodlně na trať od Břeclavi.

          • K.S.:
            To by ale nemohla být požadovaná var. Ab se směrovým zaústěním nové přerovky. Ovšem v každém případě potřebujete mít pro výchozí/končící vlaky směr Přerov/Chrlice napojení na odstavné nádraží a pro to kvůli Svratce a krátké vzdálenosti neuděláte přijatelné MÚ-křížení s průtahem (byl by to obří viadukt nad osobním nádražím od Sokolovy v H.Heršpicích až k černovickému trianglu.

      • Člověče, z Vás musí mít manželka radost. Aspoň jednou za rok si dejte voraz a jděte se flákat 😀

  • Nejvtipnější je, že některé články o plánovaném přesunutém brněnském nádraží obsahují větu zhruba ve znění „podle optimistických předpokladů by se mohlo začít stavět po roce 2021“. Realita bude taková, že příštích padesát let se na to teprve budou hledat peníze.

    • … budou hledat a nenajdou. A jestli jo, tak příští tři generace Brňáků budou proklínat své předky za to, že na 100 let dopředu zablokovali veškeré městské investice v zájmu vejvaru tehdejších developerů a s nimi spřažených politiků.

  • Nakonec to vyjde tak, že nic nebude. Třeba o dvoukolejce na přerov se přestalo mluvit i v obcích, kde se má rušit přejezdy a tudíž připravovat pozemky na nadjezdy nebo podjezdy.

    • Případná slibovaná dvoukolejka s přesunem nádraží vůbec nesouvisí. Až po Blažovice už dvě koleje dávno jsou….

    • Jen doufám, že slibovaná dvoukolejka již od roku 1995 bude dříve než nesmyslný přesun nádraží. Ta druhá kolej je potřebná a nádraží v centru je výhodné hlavně pro lidi, co dojíždějí z venkova do Brna za prací, nákupy, na úřady, vše je odtama blízko a kdo chce jet dále, tak téměř všechny tramvajové linky jedou přímo od hlavního nádraží. Někde z nějakého zapadákova u Svratky by to trvalo ještě dalších 30 lid dobudovat síť MHD. Nevím, co by které město dalo za to, kdyby mělo tak výhodnou polohu jak nádraží v Brně. Z velkých měst snad trochu jen Plzeň….
      Takže doufám, že té druhé koleje do Přerova se ještě dožiji, že bude dřív než přesun nádraží.

      • Byl jste se na Dolním podívat? To prosím není zapadákov, ale místo na kterém je jenom dlouhodobě stavební uzávěra, které může být velmi rychle zdevelopováno (řečeno newspeakem).

        Ten bastl,který se nazývá nádražím má „výhodnou“ polohu jen a pouze z nouze kdy se k němu musela prostě MHD přivést, prostor kolem je nevyhovující a limituje jakýkoliv další rozvoj linek kolejové MHD s přestupem na vlak. Prostě se tam více kolejí nedá dát. Zatímco u přesunu existuje teoretická možnost, byť nezkoumaná zatím, přivést linky jak po ulicích, tak kolem náspu tratě od Židenic, tak přes Svratku tak zřídit jednu rychlou linku na viaduktu. Brno navíc radiální síť jaksi přerůstá.

        Nevím kdy jste byl naposledy v Brně, ale nějak si nepamatuji že by se v centru dalo na nákupech něco pořídit co neseženete jinde a Vaňkovka je stejně dostupná z obou.

        • V centru rozhodně nakoupíte víc věcí, než v hypermarketech pro blbečky, nevím například o žádném antikvariátu v nich a navíc se tam ne úplně pohodlně nakupuje bez auta. Jedinej bastl je váš směšný příspěvek, pane K.S.

          • Jen pro Vaši informaci mám to do inkriminovaného místa, tedy slavného „centra“ Brna nějakých 10 minut pěšky, mimo asi jednu či dvě boční ulice tam dnes už skoro není nic co by se nevyskytovalo v nějakém hyper-super obchoďáku, některé z těch obchodů jsou snad dokonce i zrcadlově k ose nádraží a mají pobočku jak ve Vaňkovce, tak na Masarykově, a s dovolením v tom centru toho také moc extra už není. Z paměti si vybavuji že na těch nějakých 500m na svoboďák je asi 5 hladových oken nevábného vzezření, jedna kniha, 2-3 obchody s oděvy mezinárodních značek minmálně jedne má obchod i ve Vaňkovce, asi 3 pochybné směnárny, jeden pochybný obchod s kýčovitým porcelánem sklem a nábytkem arabského designu 80. let, obchod s parfémy, který má zase pobočku ve Vaňkovce, dánský obchod Tiger, který má zase pobočku na druhé straně nádraží, na Svoboďáku něco je, ale také to není nic moc co by bylo samotným cílem pro nákup, co znám lidi tak pokud v centru nakupují, tak je to jenom doplněk toho že jim tam vede cesta, pokud ale jedou autobusem, nebo přímo šalinou na nádraží, tak častěji volí právě přechod do Vaňkovky, která je od obou poloh +- stejně daleko.

            A to nádraží JE bastl, nikdy neprošlo pořádným usměrněním, úpravou, dvojí zlomení je jenom tím že se místo šturců položily kleje mezi dvěma drahami jejichž nádraží byla u sebe, další tratě a koleje se napojovaly různě na to co bylo, do nádraží nevede čtyřkolejka, ale jedna dvojkolejka a dvě jednokolejky, v zásadě. Od 30. let nikdo nebyl schopný udělat dvojkolejku od Komárova na nádraží, kusá nástupiště jsou zapojena jednou výhybkou, komárovská spojka se napojila na jakousi výtažku (také to mohly být rezerva pro zdvojkolejnění chrlické tratě), po X desítkách let bude teprve po desítkách let vznikne trojkolejný výjezd z hlavního do Heršpic, přestože ty koleje fyzicky existují.

            Pole mne se v nákupních centrech typu Vaňkovka dá pohodlně nakupovat bez auta, stejně tak v mnoha „supermarketech“ jenom záleží na tom kde a jak jsou umístěny, to že vznikla velká nákupní centra mimo pěší dosah, to opravdu v případě nového nádraží a jižního centra hrozit nemůže pozemky jsou natolik drahé že takovou zhůvěřilost si nikdo nedovolí a existuje trend posledních let směrem k menším prodejnám.

  • Pořád tomu stěhování nerozumím. Napadlo někoho, že tramvajová doprava do všech směrů se orientuje na nádraží ve stávající podobě? Takže je sice hezké mít nové nádraží, ale jak se pak k němu rozumně dostat? Nakonec to dopadne jako v Praze na hlavním nádraží.

    • ještě trolejbusy jsou v dosahu i ten grand a autobusák je taky pěšky ok. Já jsem ze začátku tomu rozumněl, ale myslím časem se ztoho stala fraška s nejednotným názorem.

    • Každý ví, že stěhovat nádraží v Brně je úlet na entou. Ale zdaleka ne každý tam má své pozemky, které je třeba úslužně v zájmu stěhování nádraží dobře zpeněžit…

    • tramvajovou dopravu si strcte nekam, kdyz se u stavajiciho nadrazi neda zaparkovat a nalozit/vylozit dite s kocarkem, nebo starsi rodice.

      • K tomu bude u nádr Petrov místa habaděj a stěhovat nádr netřeba – jenom ho mírně posunout.

        • Variantu Petrov ale navrhoval nějakej ještě větší tro.tl, než variantu Řeka. Já ty plány viděl na vlastní oči a je to k pláči. Máte pravdu, kdyby Petrov naprojektoval někdo rozumný, bylo by to mnoohem lepší řešení. Ale nikdo rozumný to, bohužel, nedělal. 😀

    • Ano, správně jste objevil slabinu toho nového nádraží. Proto je nutný ten severojižní diametr (metro) a bez toho bude situace ještě horší. A jak Hollan normálně zaslouží okovanou latí přes tlamu, v tomhle má pravdu. Nemluvě o opravdu velice progresivním řešení nových dopravních uzlů (nový nádr v černovicích, kde teď nic není) na které bude velmi těžké si zvykat a které mají opravdu veelmi mnoho slabých míst.

  • Já bych to pojmenoval shopping mall – developerovo. Ať si staví co chtějí. Ale nechají původní nádraží a koleje.

  • Schválit si můžou co chtějí, ale až dojde na projednávání, správní řízení a na cálování, tak se zjistí, že stávající nádraží není zase až tak špatný)))

  • No a protože SŽDC stěhovat chce, tak studie určitě vyjde. A pak se to možná“postaví“ a dopadne to jako se starým nádražím, kde jsou dnes koleje ve špičkách využity cca na 160 % normového stavu. A protože se bude stavět dlouho a jsme v Česku,tak ani jeden odpovědný politik nebo manažer neponese žádnou odpovědnost….

      • O.Sládek:
        1) ŽESNAD.cz požaduje „celkové provozní oddělení kolejí pro osobní a nákladní dopravu od Židenic až za H.Heršpice …“ (od Č.Třebové už dneska je). Já si pod tím představuju bezkolizní vedení nákladní d. s osobní. Je to tak správně?
        2) A pak požadujete vjezdové výhybky na 80 km/h od Havl.Brodu do žst. „Brno-Modřice“. Nemá to být do žst. Brno-Maloměřice? (Modřice nejsou v Brně)

        • Na obě otázky samozřejmě ano, přičemž podstatou naší verze (Až) je převedení veškeré nákladní dopravy na Maloměřice a odtud samostatnou stopou prostředkem budoucího hl. n. na přesmyk do Modřic. Co z toho půjde uhádat netuším…

  • Jedna z posledních možností, jak zastavit vyhánění lidí z veřejné dopravy :/

  • No a pak už jen zbývá kdo to zaplatí. 😀 V dnešní politicky populistické době, slibem nezarmoutíš… Až se podmínky v ekonomice opět zhorší, zbyde snění dalších 50 let!

    • kéž by to tak dopadlo, raději chodit na technicky nevyhovující nádraží než strávit dalších 10 minut v MHD kvůli politikům co ignorují názor většiny obyvatel města a dojíždějících

      • Taky, že jo. Vždyť odsun nádraží je akorát korupční nesmysl, který je nutno strčit někam nenávratně do minulosti.

      • Máš plnou pravdu. A těší mne, že skoro všichni diskutující, na rozdíl od politické korupce….
        V Brně by se určitě daly peníze utratit smysluplněji na spoustě jiných akcích, které by byly občanům města i návštěvníkům mnohem užitečnější.

Newsletter

Partneři


Výběr editora