Centrální komise ministerstva dopravy, jejíž souhlas je nutný pro každý velký dopravní projekt, se dnes na ostře sledovaném jednání přiklonila k velkému stěhování brněnského hlavního nádraží. Stěhovací varianta, pro kterou se vžilo označení Řeka, si tak po schválení jihomoravským i brněnským zastupitelstvem připsala další bod. Konečné slovo bude mít vláda.

Komise měla na výběr ze dvou základních možností: velké stěhování k řece Svratce nebo zachování nádraží v centru s mírným posunem pod Petrov. Komise zvolila stěhování k řece, jinak též variantu A s její podvariantou Ab (viz níže). Informaci potvrdili deníku Zdopravy.cz dva členové centrální komise. Později odpoledne to oficiálně sdělilo i ministerstvo v tiskovém prohlášení. „O řešení železničního uzlu v Brně se už mluví po tři generace a jsem rád, že se konečně domluvil jak kraj s městem, tak členové centrální komise ministerstva, že nejvhodnější je varianta u řeky. Přesun prospěje především městu Brnu a dělá to prostor pro organický rozvoj jeho centra,“ uvedl ministr Dan Ťok.

Podmínkou pro realizaci je ještě zpracování technicko-ekonomické studie pro variantu Ab. Není ale jasné, co vše bude v zadání studie, zda i zapracování  připomínek sdružení nákladních železničních dopravců ŽESNAD.cz. To upozorňuje, že schválená varianta znamená nedostatečnou kapacitu pro průjezd brněnským železničním uzlem.

O budoucnost nádraží se vede v posledních měsících urputný souboj. Vedle městského i krajského zastupitelstva podpořil stěhování například i městský architekt Michal Sedláček, podle kterého přestěhování umožní rozvoj širšího jižního centra a vznik nové čtvrti.

Naopak proti stěhování se postavili právě nákladní železniční dopravci, kteří mají obavy z omezení kapacity pro průjezd nákladních vlaků. Vadí jim mimo jiné promíchání osobní a nákladní dopravy, která je dnes vedena Brnem odděleně.

Náklady na obě varianty se pohybují v rozmezí 40 až 50 miliard, mírně dráž by podle studie Správy železniční dopravní cesty vyšlo zachování nádraží v centru.

Ministerstvo dopravy nyní zpracuje podrobnou zprávu pro vládu, kde popíše výhody vybrané varianty. Náklady na celou přestavbu železničního uzlu jsou dle vybrané varianty Ab zatím odhadovány na 43,1 miliard korun (40,8 mld. železniční část, 2,3 mld. pak tvoří náklady na související městskou infrastrukturu).

Varianta A

Počítá se vznikem nového osobního nádraží v místech dnešního dolního nádraží v Rosické ulici. Obě stopy průjezdu prvního tranzitního železničního koridoru – osobní i nákladní – jsou sjednoceny do jedné stopy. Trať přes stávající hlavní nádraží je zrušena. Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Slatina pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Tuřany se zastávkou k obsluze letiště. V rámci technického návrhu jsou také definovány plochy pro výstavbu odstavných kolejišť a zařízení pro opravy a údržbu kolejových vozidel. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél stávající trati od Střelic.

Podvarianta Ab

Je uvažováno zapojení trati od Chrlic stopou stávající Komárovské spojky a následně přimknutím k průtahu I. koridoru a zapojením do severního zhlaví hlavního nádraží, tedy stejně jako ve variantě A. Zapojení trati od Břeclavi a od Střelic je řešeno ve směrovém uspořádání v oblasti obvodu osobního nádraží. Technicky je toto řešení umožněno realizací bezkolizního mimoúrovňového styku obou uvedených tratí v jižní části železničního uzlu Brno. V oblasti hlavního nádraží a v následném úseku ve směru Brno-Židenice jsou navrženy odpovídající úpravy kolejiště.

Pramen Studie SŽDC

Tagy Ministerstvo dopravy nádraží stěhování uzel Brno

41 komentářů