Dopravci Železnice

Nadšenci křísící frýdlantskou úzkorozchodnou dráhu získali kolejnice od AŽD Praha

Přeprava kolejí do Frýdlantu. Foto: Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah
Přeprava kolejí do Frýdlantu. Foto: Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah
Získané koleje mají usnadnit obnovu trati, kde přestaly jezdit vlaky před více než 40 lety.

Spolek Frýdlantské okresní dráhy, který se snaží ve Frýdlantě oživit někdejší úzkokolejnou železnici do Heřmanic, získal cenný materiál pro své další snahy.

Od společnosti AŽD Praha koupil kolejnice, které společnost vyřadila při rekonstrukci své Švestkové dráhy mezi Čížkovicemi a Obrnicemi. V sobotu je do Frýdlantu přivezl speciální vlak tažený lokomotivou 749.039. „Kolejnice jsme koupili v podstatě za cenu šrotu, od AŽD jde o velkou pomoc v našich aktivitách a velký posun dopředu,“ řekl Ladislav Crha, předseda spolku. Na pořízení přispěl i Liberecký kraj. „Oběma organizacím za to patří náš velký dík,“ dodal Crha.

Podle Crhy postačí koleje na vybudování zhruba 400 metrů dráhy ve stopě někdejší úzkokolejky do Heřmanic. „Začneme s pokládkou nejspíše na jaře,“ dodal Crha.

Na trati se nejezdí od roku 1976, v roce 1984 byla úředně zrušena, v roce 1996 zlikvidovány koleje. „Když člověk vidí provoz na jiných turistických tratích, je jasné, že to byla věčná škoda,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Nadšenci kromě muzea opravují původní nádraží ve Frýdlantu a postupně obnovují koleje od nádraží k depu a k mostu, který vede přes hlavní trať na Černousy a Jindřichovice.

Frýdlantská úzkokolejka je v Česku ojedinělá: pro Česko má totiž neobvyklý úzkorozchodný rozchod: 750 mm. Může za to blízkost německého regionu, kde stejné dráhy měly „saský rozchod“. Dříve pokračovala až do Žitavy. Spolek by zatím chtěl trať obnovit nejméně k někdejší zastávce Frýdlant zastávka.

O frýdlantském muzeu jsme psali v létě v seriálu Letem Českem.

Odebírat
Upozornit na
guest
62 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Véna

Podle toho, kolikrát AŽD na Švestkové dráze hrála s kolejnicema škatulata, měnila, prohazovala je několikrát po sobě, tak by té úzkokolejce mohli věnovat ne 400 m, ale nejmíň 20km kolejí.

Miroslav Heyduk

Po sametovém puči 1989 ekonomičtí vrazi, kteří jsou dnes stále ve státních funkcích, tak zlikvidovali největší Evropský vlakový TERMINÁL vlakové nákladové nádraží Praha Žižkov. Terminál se rozprostíral od ulice Želivského až po Jarov a skládal se nejen z překladiště a skladu zboží, kde se z vagonů zboží překládalo do aut a rozváželo se po Praze a okolí, ale skládalo se i z administrativní části, kde kromě úředníků pracovali i KVALITÁŘI, kteří měli za úkol zjišťovat kvalitu nově dovezeného zejména zahraničního zboží…a to kvalitáři všech profesí dovážených komodit z ČSSR a ze zahraničí. A veškeré dovezené zboží se dnes dopravuje do… Číst vice »

Véna

Tak soudruh Heyduk si zase ulevil a hned je mu lépe! A my děkujeme za další lekci politického školení.

Tonik

Moc spolku fandím. Škoda, že nezačali před snesením trati v roce 97 a následnému převodu majetku. Za zázrak bych považoval obnovu úzkokolejky do stanice Fr.zastávka. I tady to může být problém, pokud na to nekývne Strojírna Rasl, jako vlastník části dotčených pozemků. Obnova Heřmaničky v celé délce (Fr-Dět-Heřm.) je zcela nereálná. Pozemky pod tratí vlastní několik subjektů. Největší část má od loňského roku sdružení obcí Mikroregion Frýdlantsko. Kromě drtivé většiny původního „náspu“ vlastní i prostor nádraží v Heřmanicích. Prioritou je zřízení cyklostezky v úseku Heřmanice – Frýdlant zastávka. Jdoucí přitom mimo soukromý prostor býv. nádraží Dětřichov. Cyklostezka, ale na rozdíl… Číst vice »

Gejza

Mám velký respekt vůči každému, kdo ve svém volném čase a za své peníze dělá něco, co může pozvednout jeho okolí. Akorát mám jako člověk, který vidí do veřejných rozpočtů a potřeb území obavy z okamžiku, kdy tento a jemu podobné neziskové projekty začnou natahovat ruku po veřejné podpoře. Na jednu stranu je dobře, že bude projektových záměrů více a v soutěži o veřejné zdroje tak potenciálně uspějí ty lepší. Na druhou stranu to povede k tomu, že se disponibilní prostředky budou ještě více rozmělňovat až se z podpory nikde nedosáhne nic zásadního. Je to podobné jako u památek, kde… Číst vice »

Vlk

Já bych šel z fleku pomoci, jenže dělám na směny a doto dělám další hodiny navíc a to je ten kámen úrazu, kdy tam mám jít ?
Prostě ten čas je zásadní věc !!!
Ta celá trať už se asi neotevře v celé její kráse, ale každopádně tomu fandím.

Gejza

A já bych zase třeba přispěl menším obnosem. Ale teď vlastně přemýšlím, jestli do Zubrnic, nebo do Dětřichova. I to je problém. Zdroje jsou omezené a záměrů mnoho. Nakonec se nejspíše nikde nedosáhne optimálního výsledku. Bohužel.

jirka

to zase já času mám dost !, práce od další koronarestrikce skoro žádná, ve firmě dělám je 3 dny v týdnu a zbytek neplacené volno ale zase to mám asi 250 km, takže to asi težko, prostě ta dálka je zásadní věc!

ušatá

Moc fandím, už jsem skoro nedoufal, že se něco podaří.

Marcel Štancl

Bohatyně má 20 000 obyvatel a od Frýdlantu je jen 6 km. Pokud by AŽD zprovoznilo celý úsek Frýdlant v Čechách – Bogatynia vynutilo by si tím přípoje z Frýdlantu přes Zawidów do Polska a tím investice do štreky.

Démon

… ale ta trať vede do Dědřichova. Bogatyňa má dnes 15 tisíc, tedy celý ten apendix. tam nechce nikdo žít.

Marcel Štancl

Prefa Frýdlant by mohla úzkou vozit panely do Bogatynie. Bogatynie je dnes bez vlakové osobní dopravy.

Jiří Kocurek

Jasně a tu překládku navíc zaplatí kdo? Teda kdyby měla stavba vlečku, žeáno. Takže to budou překládky dvě. A navíc se musí všecky ty stavby přesunout do Polska, aby se to z Prefy na stavbu nevozilo opačným směrem.

Georg

a co ma azd spolecneho s fod?

Filemon44

Klídek,on Marcel je takový polonofil….což nemusí být vždy na škodu, ovšem občas trpí utkvělou představou, že celá oblast mezi Prahou a Harrachovem nemá jinou touhu, než jezdit vlakem do Polsky….

MarSei

Držím moc palce! Kéž by s vám podařilo obnovit celou úzkokolejku včetně napojení na Zittauer Schmalspurbáhn… Představa příjezdu lokomotivy VII Kči IV K do Frýdlantu je nádherná!

Jakub P

Přes ten povrchovej důl to bude levitovat?

Frantisek

Tam bohužel jedině okolo, pokud ne impozantním mostem.

Zdeněk

Impozantním mostem zcela jistě ne, ten povrchový velkodůl prý plánují Poláci po ukončení těžby zatopit a okolí zrekultivovat, podobně jako to dělají Němci na druhé straně hranice. Takže jedině okolo. Nejlevněji by to patrně vyšlo položením třetí koleje do stávajících kolejí normálního rozchodu podobně jako u nás v Jindřichově Hradci, ale i na to by musely být ČR a Polsko bohaté přinejmenším jako Dubaj. Takže z toho bude jen hezký sen. Ale co kdyby přece jen?? To, jak Poláci křísí nevídaným tempem staré úzkokolejky, např. v Pomořanech, zasluhuje velký obdiv!

Martin

Bohužel Bogatynia není Rewal, projedťe se vlakem z Hrádku do Žitavy, ani ty pitomé tři kilometry tratě nejsou schopni opravit, když už si za průjezd vlaku nechávájí platit. V tomhle kousku země totiž Poláci řádí jako černá ruka s heslem po nás potopa: bezohledné rozšíření dolu, světelný smog od skleníků.

Zdeněk

Bogatynia opravdu není Rewal, dnes je to ošuntělé industriální hnízdo, ale až za x let ukončí Poláci těžbu uhlí a důl zatopí, mohlo by se z ní stát jednou letovisko jako třeba ten Rewal. Stačí se podívat na druhou stranu hranice do Němec- z bývalé obludné elektrárny Hagenwerder nezbylo nic, a z dobývacího prostoru je nádherné, téměř tisícihektarové jezero Berzdorfer See s nádhernými plážemi jak u moře a stejně tak i čistou vodou jako v moři, krajina kolem je krásně zrekultivovaná….Ukončení těžby uhlí v Bogatyni je v nedohlednu, ale v Žitavě už teď protestují proti záměru budoucího zatopení polského velkodolu.… Číst vice »

Pe.tr

Vlhký sen

ABC

A co jim v Žitavě na budoucím zatopení polského velkodolu vadí? Není to jedna z těch lepších možností rekultivace?

Zdeněk

Němci se údajně bojí vzestupu hladiny podzemních vod a podmáčení půdních horizontů, obrovský tlak vody v tak rozlehlé a hluboké nádrži prý může způsobit i nežádoucí lokální pohyby a posuvy půdy a vrstev hornin v podloží, což by mohlo mít vliv na stabilitu staveb a komunikací včetně železnic. Budoucí umělé jezero by bylo několikanásobně větší, než největší německá jezera tohoto druhu, takže lze očekávat i změnu klimatu (velká vodní plocha paradoxně nemusí znamenat vlhčí klima v okolí, ale právě naopak větší sucho, zato častější prudké bouřky. Údajně hrozí i nebezpečí přelití vod z jezera do Nisy, což by mělo za… Číst vice »

2084

A co podvodní tunel

55p

To by tam mohly jezdil nautilusy JHMD!

Vlk

Ne, vezmeme si ty původní lokálky, které šli z Frýdlantu právě k Vám do Jindřichova Hradce.

Jakub P

No oni tam, pokud dobře vidím, nemaj ani používanou trať s normálním rozchodem, tedy do města, používaný koleje končej u dolu. Takže v podstatě celá polská část by byla novostavba v nový trase, tedy i historická hodnota zanedbatelná. To už není ani sen, to už je čirý blouznění. Pro někoho asi hezký, to jo, ale šance nulová.

Vlk

Pro poláky je ten důl zásadní, ten než někdo uzavře, tak mi všichni tady na diskusi už tady nebudeme.

Jindra

Obnovit trať v celé délce, tedy do Heřmanic, asi nepůjde. Starosta Heřmanic, přestože má velké zásluhy na rozvoji zmíněné obce, je zásadně proti obnově tratě a lobuje za přeměnu bývalého tělesa na cyklostezku. Ale fandím všem lidem okolo pana inženýra Crhy. Jsou to, kak se říká , srdcaři.

Jakub P

Což je přiznejme si velmi pravděpodobně pro jeho obec o hodně rozumnější nápad. Třeba jen na kraj Frýdlantu, s tím, že ten kus po městě by spolek mohl obnovit jako atrakci. (stezka by se tam mohla dát udělat vedle silnice a pak vést menšími ulicemi). Šance, že spolek obnoví tu trať až do Heřmanic je prakticky nulová, a i kdyby se mu to podařilo, velkej přínos to pro Heřmanice těžko bude. Případné přínosy z převážné části zůstanou ve Frýdlantu.

Zdeněk

Myslíte maglev?? 🙂

Filemon44

Hezké by na tom bylo hlavně to, že by se podařilo něco,co se nepovedlo ani v době,kdy to spojení fyzicky existovalo….přímé vlaky nejezdily ani v době,kdy byly Žitava i Frýdlant v jednom státě.

J.H.

Měl bych k článku jednu připomínku. Formulace „úzkorozchodný rozměr“ mi připadá dosti kostrbatá a slovo rozměr se v tomhle kontextu prakticky nepoužívá. Mnohem lepší by bylo to přepsat na „úzký rozchod“.

Dolfi

Ahoj kamarádi železné dráhy. Tahle úzká mně vždycky zajímala držím moc palce ať se vám daří. Kde na vás seženu kontakt.👍

Jan Soukup
Pe.tr

Škoda jen , že tolik energie a prostředků zúčastnění nevkládají do něčeho , co má smysl . Takových zbytných kousků tratí je v republice spousta , stačí si vybrat a realizovat se tam . Liberec a Jablonec s okolím je 300 tisíc lidí a standartní , elektrifikovanou trať na stošedesát nemají ani metr . Třeba se zaměřit tímto směrem ,co ? Drážní skanzen je v půlce republiky .

Alibaba

Jako že se muzejní spolek zaměří na postavení elektrifikované tratě na 160?
A nejste tak trochu mimo?

xyz

To je úkol pro český stát, aby finančně/investorsky pokryl projekt na tu trať na aspoň 160 km/h.

Není to úkol pro jakékoliv dobrovolnické spolky.

MarSei

Tak aby členové muzejního spolku začali schánět např. stožáry, trolejový drát apod., co? 😀
To si máknou…

Marty

Evidentně má tu tečku i na čele

Vilém Šlupkožrout

Jestli si z toho budete dělat srandu, tak se „za trest“ dožijete toho, že tahle úzkorozchodná dráha bude první elektrifikovaná trať na území Libereckého kraje.

robert

Tolik mínusů pohromadě jsem ještě neviděl.

Martin

Držím palce, ať se to podaří. V létě jsem si trať prošel, hned za nádražím je sesuv a před přejezdem postavili při rekonstrukci návěstidlo tak, za bude vadit. Snad se to povede.

Kubík

Ano, nechápu, když Správa železnice o aktivitách Spolku věděla, navíc byl nedávno rekonstruován přejezd bez vložení kolejí či mezery na úzkokolejku.

malý bobeš

Správa železnic měla vložit koleje pro ZRUŠENOU trať? Na základě čeho? Kdo by to platil? Kdo by přejezd udržoval? Kdo by ten stejný přejezd po skončení jeho životnosti (= v tomto místě cca za 10 let) rekonstruoval? Děkuji za odpověď.

malý bobeš

Dělám někde logickou chybu? Prosím namísto mínusů odpovědi na položené otázky…. Děkuji.

Lektor

To neřešte minule sem byl taky vymínusován, za to že jsem napsal, že SŽ si za veřejný peníze nemůže dělat co chce.

Frantisek

Mohli se domluvit. Když se chce, jde leccos, v opačném případě leccos zbytečně skřípe. Ovšem, správa železnic státu, který považuje železnice zpravidla za zbytečné, a navíc to byli právě její předchůdci, kdo ještě obnovitelnou trať po létech rozebral (aby někoho nenapadlo jezdit třeba až do Bogatyni, když dále do Zittau už je krajina původní trasy zlikvidována), těžko přizná chybu, kterou si nejspíše ještě ani neuvědomuje.

BND30

Přijde na to, v jaké chvíli spolek zjistil, že se bude přejezd rekonstruovat. Od určité chvíle už je téměř nemožné do projektu zasahovat, A také nemuseli mít zrovna volné finance, které by po nich logicky požadovali. Ale nepovažoval bych to za něco nezměnitelného. Věřím jim, že to dají !

malý bobeš

Pane kolego, domluvit se mohl (měl) kdo a s kým? I kdyby SŽDC našla způsob, jak zdůvodnit položení kolejnic do silnice 1. třídy v místě zrušeného přejezdu a projektant souhlasil, že změní kabelové trasy mimo trať úzkorozchodné dráhy: 1) S kým se měla SŽDC domluvit? S majitelem sousedních pozemků (= pozemků, na kterých se před 40 lety nacházela zrušená úzkorozchodná dráha)? Prostým nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistíte, že oním majitelem jsou České dráhy a.s. Proč by měl dopravce řešit obnovení přejezdu mi asi nepovíte? 2)Jaké trase v budoucnu možná obnovené úzkorozchodky by se bylo potřeba vyhnout? On existuje projekt/studie, který… Číst vice »

Alibaba

Ad 1) Domluva by měla proběhnout se všemi zúčastněnými. SŽ+ČD+muzejníci+silničáři+obec+… Minimálně obec a kraj můžou mít nějaký zájem na turistické atrakci a trochu muzejníkům pomáhat.
Ad 2) Jestli potřebujete na jednu kolej v původní stopě studii, tak nevím, co si o tom mám myslet? A jestli se tam trasování změnilo, tak stejně osa koleje úzkorozchodky bude nejblíž 5 m vedle normální koleje. Co na tom chcete vymýšlet?
Ad 3) Já si myslím, že na případnou obnovu koleje v přejezdu je brzo, nebo už maj obnovený úzkorozchodný nádraží a kus tratě na Dětřichov? Ale dohoda ad1+ad2 může klidně být.

malý bobeš

Nejsem projektant – nicméně pokud bych byl, vyžadoval bych před zapracováním úzké koleje v místě přejezdu minimálně: -poloměr oblouku -převýšení -osovou vzdálenost -požadovanou konstrukci přejezdu -požadovaný průjezdný průřez (s podvalníky/bez podvalníků) – způsob budoucího zabezpečení jízd vlaků (izolované obvody, umístění „úzkých“ návěstidel ?) – způsob řízení provozu (dispečer SŽ?) – prostorové uspořádání v oblasti přejezdu = například bude-li do depa zachovaná cesta (přes kterou je dnes závora) Tím tedy míním alespoň studii, bez toho bych neuměl zpracovat projekt na rekonstrukci přejezdu a jeho zapojení do zabezpečovacího zařízení… Pojem „v původní stopě“ nechápu – on je někde k dispozici dochovaný původní… Číst vice »

Alibaba

Původní stopou myslím to, že ú-kolej bude/byla vpravo koleje ve směru jízdy směrem na Jindřichov. o osové vzdálenosti minimálně 5 m (ekvidistanta). Možná osovka taky byla jen 4 m. Situaci nádraží podle mě mít někde budou. Je pravda, že v současné době to tam mrší odjezdové návěstidlo od zmíněné koleje, které zasahuje do průjezdného průřezu, ať už bude jakýkoliv. Na JHMD se používá GČD zvednutej o podvalníky. Ostatní bych řekl, že v současné době není důležité. Jestli bude PZZ zavázané, kdo to bude řídit je z hlediska obnovení přejezdu jedno. Konstrukce bude asi kolejnice v asfaltu, nevím, jestli se nějaké… Číst vice »

malý bobeš

Máte v tom trochu zmatek… kolej v projektu nejde nakreslit s osovou vzdáleností 4 metry NEBO 5 metrů…
To ostatní je právě teď důležité – ze šířky přejezdu vyplývá například poloha výstražníků a délka přibližovacích úseků pro vlaky na trati do Černous a Jindřichovic…

Bram

To opravdu nejde. Až budou muzejníci tak daleko, že bude přejezd potřeba řešit, nějak se to jistě vyřeší. Nebude to zadarmo, ale to se nedá nic dělat.

tratovak

Vedela na základe toho, že vrabce niekde niečo čvirikali?
Ako držím im palce, ale prebrali sa, keď už bolo neskoro…

Bram

Tohle jsem také kdysi slyšel a pak i četl na k-reportu. Asi na zprávě z agentury JPP něco bude, ale to už opravdu nemá cenu řešit…

malý bobeš

Řešit je potřeba věci základní, například odkoupení pozemků… Ono je prima položit kus koleje (a je to docela dřina) – ale pokládat kolej na pozemek, který mám jen v pronájmu??? To jako že si ji jednou zase rozeberu a odvezu?

Bram

Láďovi Crhovi a jeho kolegům přeji, ať z těch čtyř set metrů kolejí jsou brzy alespoň čtyři tisíce metrů kolejí.

Marcel Štancl

Otázka je zda by nebylo smysluplnější udělat z Frýdlantu do Bogatynie normálně rozchodnou trať? Jenže to by nesměla být polská mentalita která je známá na peáži z Porajowa. Inteligenti by vozili vše kratší cestou z Bogatynie na koridor přes nás. Ale takhle to Polákům nemyslí.