Železnice

Letem Českem: Ojedinělý železniční rozchod mezi ojedinělými tratěmi

Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah. Foto: Vlastimil Kučera
Železniční muzeum Frýdlantských okresních drah. Foto: Vlastimil Kučera
Nadšenci chtějí vrátit provoz na úzkokolejku z Frýdlantu do Heřmanic, pracují na její postupné obnově.

V dnešním díle našeho putovního seriálu vás Vlastimil Kučera zavede na sever České republiky. Tentokrát do muzea s železniční tematikou.

„Půl třetí a pět minut“. Ne, nejde o termín schůzky. „Je to taková mnemotechnická pomůcka pro zapamatování šířky normálního rozchodu kolejí, který je 1435 mm,“ říká Ladislav Crha, předseda spolku Frýdlantské okresní dráhy.

To ale není případ místní úzkokolejky. Frýdlantská úzkokolejka je zcela ojedinělá. I pro Česko má totiž neobvyklý úzkorozchodný rozměr – 750 mm. Může za to blízkost německého regionu, kde stejné dráhy měly „saský rozchod“.

Hlavní část muzea je v bývalé výtopně úzkokolejné dráhy, postavené roku 1902. Dominují ji vysoká vrata – pokud jsou otevřena, vstupte.

Návštěvníky uvítá sám Ladislav Crha nebo někdo z jeho kolegů. Vstupenka opravdu dýchá nostalgií. Malá obdélníková kartička z tvrdého kartonu. Přesně taková, jaké bývaly lístky na vlak. A průvodce – stejně jako dříve průvodčí – jízdenku a zároveň vstupenku orazí a procvakne. Zkrátka každá doba má své.

A zatímco si za výkladu průvodce budete prohlížet fotografie a písemnosti z celé historie místní úzkokolejné dráhy, děti si mohou hrát na výpravčí u velkého stolu se
„zahradní železnicí LGB“. A pak můžete společně nasednout do úzkokolejného vagonu, který byl v provozu až do roku 2016. Až se posadíte na dřevěná sedadla, diskutujte třeba o pohodlí.

Stejně jako tento vagon, tak i některé další, které dosud stojí před muzeem, jsou původem z Rakouska. A tady nastupuje železniční paradox, do Frýdlantského výběžku totiž vagony přijely na nákladním návěsu po silnici.

Všímavější návštěvníci se ale určitě zeptají: Co tady dělá ta lokomotiva, která patří na  „normální“ koleje? „Nechtěli jsme, aby šla do šrotu. Tak jsme ji koupili a nyní ji pomalu renovujeme,“ říká Ladislav Crha, který pracuje mimo jiné i jako strojvůdce.

V tomto muzeu se ale ptejte na všechno, co vás zajímá. Průvodci jsou fundovaní a v hlavě mají tisíce historických příběhů. Při tom všem budete obklopeni krásou
historických předmětů většinou z blízkého okolí. Někoho zaujmou lampy a svítidla, někoho návěstidla. Každého ale zcela určitě stavědlový přístroj. Nechte si ukázat i to, jak funguje.

A víte, proč se vůbec stavěly úzkokolejné dráhy? „Důvody jsou dva – nižší pořizovací náklady o třicet až padesát procent a hlavně možnost stavby v hůře dostupném terénu,“ vysvětluje s úsměvem Crha.

Až budete odcházet, nezapomeňte si koupit pohled, pexeso nebo kachličku s lokomotivou. Jste překvapeni? Já byl také, když jsem ji poprvé zahlédl. Já si
ji koupil, protože se může stát, že časem bude vyobrazená lokomotiva vozit návštěvníky muzea z frýdlantského nádraží.

Spolek místních nadšenců totiž dává kolejiště do původního stavu. Kdy se ale zprovozní, zatím nechtějí zástupci spolku prozradit. Úzkorozchodná trať vedla z Frýdlantu v Čechách do Heřmanic a s přestávkami sloužila od roku 1900 až do poloviny sedmdesátých let.

Info pro návštěvníky:
Bývalá lokomotivní výtopna ve Frýdlantu v Čechách
Nádražní 838
– přes léto každou sobotu od 9.00 do 16.00. Mimo tuto pravidelnou otevírací dobu lze dojednat návštěvu telefonicky +420 606 302 260

Stránky spolku a muzea

Facebookový profil spolku informující o pokrocích s obnovou trati

Vlastimil Kučera

Odebírat
Upozornit na
guest
33 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Dopravak

Mimo jiné, mohli mít 2 km kolejí z rušené vlečky + 3 výhybky, za zcela odpisovou cenu, jen si zajistit odvoz. Měli vše predjednane u ředitele, jen se ozvat.Myslíte že aspoň odepsali, že děkuji ale není zajem? Nula nic….bohužel….
A to jak dopadl přejezd ve Frýdlantě, který ještě do rekonstrukce s úzkou počítal, raději nekomentovat….

Ladislav Crha

Co je ti to do toho!?

Tomáš

No nemyslím si že se toho někdy dočkáme. Neb co jsem slyšel tak pár lidí ze spolku odešlo, protože vedení spolku nemělo vůli nějako se posunout dál. Pořád to byli v hospodě jen a jen plky. Pokud jsou moje informace dobré tak měli jednu dieslovou lokomotivu kterou někde koupily na východě Ukrajina nebo Rumunsko pak ji prodali tu lokomotivu koupila nakonec úzká v Žitave. Takže asi tak kdyby tam ten zápal byl. vypadalo by to trochu jinak. Dají se získat dotace a tak. Stačilo se už dávno dohodnou s městy a na jejich pozemních trať opravit nebo znovu vybudovat. Ale… Číst vice »

Od lesa

Lokomotivu koupili v říši a mají ji, neroznášejte plky. Chybí jim ale průraznost v jednáních.

Ladislav Crha

Starejte se raději o své projekty a nestarejte se o nás, obzvlášť když máte očividně špatné informace… A jentak mimochodem, s čím se nám můžete pochlubit Vy? 😃

Vlk

Je to obrovská škoda. Nicméně osobně pochybuji o tom, že to někdo zprovozní.
Nejde o to, že by se to nedalo opravit, lidi se určitě na opravu tratě přihlásí,
ale něco mě vrtá hlavou. Kdo a co by z toho zprovoznění měl, kdo by to financoval a z čeho a hlevně, kdo by vyřešil pozemky vedoucí pod touto tratí. To je víc neznámých najednou.
Tady by byl asi největší problém ty pozemky !
Jinak osobně bych se klidně na opravu trati angažoval, přiložím ruku k dílu
a určitě nebudu sám, ale je tady více ale…………

Jindra

S pozemky by problém být nemusel. Většinu jich vlastní spolek obcí – MAS Frýdlantsko, který loni získal po asi dvaceti letech marného snažení od vlastníka (tuším od Dobré správy) totálně zdevastované nádraží Heřmanice u Fr., kde na cz území trať končila. Pravda Dětřichov vlastní soukromé subjekty vč. pozemků býv. kolejiště. Něco málo z pozemků patří obci. U Kunratic je budova soukromá, prostor trati vlastní MAS nebo obec. V prostoru někdejší zastávky Frýdlant má dva pozemky strojírna Rasl. Okolo depa je to ČD, stejně jako prostor obnoveného kolejiště u nádraží Frýdlant. Obnova celé trati mi, ale moc smyslu nedává ať už… Číst vice »

Jindra

Pokud vím z různých medii, problém by byl zejména v katastru Heřmanic, neboť tam je tlak, aby těleso bývalé úzkokolejky bylo přeměněno na cyklostezku. Také je škoda, že při nedávné opravě přejezdu ve Frýdlantu nebyly zpět položeny úzké koleje vedle normálně rozchodných na Černousy a Nové Město pod Smrkem. Opakované uzavření přejezdu se silncí I. třídy bude složité. Ale za námahu to stoji. Ikdyž snahy a pokusy o obnovu Heřmaničky před časem byly, ale jsk skončily, víme…

Od lesa

Jenže ve svazku obcí tahá za provázky herr Stříbrný z Heřmanic a ten léta prosazuje cyklostezku. Přitom chudému Frýdlantdsku by pomohla úzkokolejka, zejména, kdyby se našlo řešení přetrasování kolem Turówa a spojilo se to opět s Žitavou. Jenže to už je hodně velký sen. Cyklostezek je všude mraky, navíc kousek vedle vede klidná silnice, takže téměř paralelní cykostezka s nevhodným trasováním je nesmysl, ale to některým těžko vysvětlovat. Stejně jako že by byl z heřmanického nádraží parádní penzion, kdyby tam jezdily vlaky nebo že by se lépe získaly eurodotace na úzkokolejku přes 3 státy EU než jen (promiňte) do zapadlých… Číst vice »

Jindra

Opravuji se a musím s Vámi souhlasit. Popídil jsem se a pochopil, že koleje do Heřmanic opravdu nebudou. MAS (resp. její čtyři dotčení členové) skutečně chce cyklostezku a jde poměrně mohutně za dotacemi na ní. Vzniknout by měla na tělese trati v katastrech Kunratice – Dětřichov – Heřmanice. Psáno slovy od továrny Rasl (nástup/výstup na cyko) až do Heřmanic, kde bude končit/začínat. Dokonce s charakterem, že může posloužit jako příjezd vozidlům IZS např. při povodni, kdy v obci odplavaly mosty. Koleje „budou strpěny“ max. na katastru Frýdlantu. Bohužel je málo pravděpodobné, že dojedou alespoň do bývalé první zastávky. Dva z… Číst vice »

Ladislav Crha

Vše děláme jen sobě pro radost….. Naše věc… 😄

libcha

Jednou jsem tam byl na výletě (mám to z ruky), ale už je to taky nějaký ten rok… Zatímco nádražní budova v Dětřichově slouží jako privátní obytný dům někoho zjevně kolejnicí praštěného (leží tam dokonce několik desítek metrů kolejí naznačujících někdejší úvrať), obří nádraží v Heřmanicích bylo komplet zarostlé hustou vegetací (převážně dřeviny), a holé kamenné obvodové zdi obří pohraniční výpravní budovy vyplněné zřícenými stropy hrozily úrazem každému, kdo mezi ně vstoupil. Zajímalo by mě, jaký je stav teď a jaké konkrétní plány mají ti, kdy usilují a částečnou obnovu dráhy.

Jindra

MAS Frýdlant získal budovu po dvaceti letech snažení s cílem zachránit a opravit. Výtopna půjde k zemi, ta se zachránit nedá. U nádraží je to otázka. Pršelo do něj moc dlouho. Snaha, ale je. Snad se najde vhodný dotační titul.

franzJosej

Friedland in Boehmen

Bobes

Ono dle literatury se dá dohledat, že Frydlantská lokálka už byla stavěna s výhledem napojení na žitavskou úzkokolejku, což jí mohlo zajistit rentabilitu. Jinak devíti kilometrová drážka a ještě úzká a s úvratí, neměla moc šancí na přežití, což se v podstatě ihned po válce projevilo.

Filip Peter

Bohužel špatně. Lokálka nebyla stavěna s výhledem na napojení. Byla napojena již od svého počátku na nejstarší z Žitavských úzkokolejných tratí.
Délka 9 km, rozhodně není určující faktor rentability. A kdyby Němce nenapadlo poslouchat rakouského malíře, mohlo se vesele s párou jezdit Frýdlant – Žitava dodnes.

Od lesa

Tak to jsi tu historii studoval špatně.

Od lesa

Jinak ten rozchod byl dán majiteli, abychom to upřesnili.

Olda

Nerozumím větě… Možná trochu rozšířit. Díky. O.

Od lesa

Každá dráha má nějaké parametry, které byly dány smyslem jejího budování a majitelé (investoři) rozhodovali jaké provedení zaplatí.

Od lesa

Má to jednu malou vadu na kráse. Pozemky pod heřmaničkou vlastní někdo, kdo s nimi má poněkud jiné plány. Je to smutné, ale je to tak. Muzeum pěkné, ale letitá absence průraznosti zástupců SFOD způsobila současný stav. I mne to mrzí, ale heřmanička nebude.

AlaskaRaillroad

Dalo se čekat že cyklostezkoví teroristé udělají vše proti…

ene bene

Tohle je opravdu mizerný text. Jsou na internetu různé stránky s tipy na výlet psanými tímto slohem, ale zde by mělo být něco lepšího. Je to takové plytké a třeba základní skutečnost, že se dalo dojet až do Žitavy ani není zmíněna.

Twix

Souhlas, jako by to psal někdo kdo jel náhodou kolem, navštívil muzeum, ale o vlacích toho zase moc neví, tak je to většinou citování výroků průvodce a nemá to hlavu a patu. Stojí tam normálněrozchodná lokomotiva? Jaká lokomotiva?
Do Žitavy se dalo dojet protože odtud sem byla ta trať dovedena a současné Žitavské úzkorozchodky vlastně využily zázemí a prvních 1,5 km této frýdlantské tratě.

Od lesa

Nevyužili. Do Čech se začalo jezdit později.

Twix

Ok, ale do Bogatynie (Reichenau) dříve a to byla tahle trať, co pak došla až do Frýdlantu.

Marťas

Mně to třeba nevadí. Od tohohle webu čekám zpravodajství, ne tip na výlet. Přijde mi podstatnější, že neinformovali o ukončení trolejbusového provozu v Moskvě nebo o změně ve výpravě vlaků ČD (www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/ceske-drahy-zrusily-pistalky-u-pruvodcich-kvuli-rouskam-regiojet-piska-dal-1372914).

Jan Sůra

Samé zásadní zprávy:))Nemůžeme mít vše, od toho je konkurence.

Martin V.

No zrovna konec trolejbusů v Moskvě mi docela zásadní připadá. Prý kdysi největší trolejbusový provoz na světě, teď je nahrazují elektrobusy. Tam bych spíš očekával nástup parciálních trolejbusů. Ale chtělo by to článek od někoho, kdo trochu zná pozadí a dokáže vysvětlit souvislosti, ne nějakou převzatou zprávu ČTK.

výprava

Snad jste to nemyslel vážně, že tady p. Sura má psát, že modrá armáda „změnila“ výpravu. :DDD Opravdu užitečné. Sednu do vlaku a nějak mě nezajímá jestli si tam někdo po sobě píská.. 😀

Martin V.

Takže saský rozchod nebyl jen kvůli geografické blízkosti, ale byla to navazující síť?

Kalanis

Ano. V roce 1945 ještě šlo projet z Frýdlantu až do Žitavy. Pak přišel posun hranic, Polák začal otravovat na peáži, rozšířil důl a trať na následky neúdržby a i kvůli úvrati zanikla.

Pepa z Depa

Super ! Konečně něco od nás !