Infrastruktura Stavebnictví Železnice Zprávy

Nad hladinou nádrže Hracholusky je první nový oblouk železničního mostu

Výměna mostu na lokálce Pňovany - Bezdružice. Pramen: Facebook SŽDC
Výměna mostu na lokálce Pňovany - Bezdružice. Pramen: Facebook SŽDC

Výměna železničního mostu přes Hracholuskou přehradu na Plzeňsku vstoupila do další fáze. Nad hladinou se po dlouhé přípravě ocitl první nový oblouk mostu. Správa železniční dopravní cesty to oznámila na svém facebookovém účtu.

Technici nový oblouk nasunuli na most, kde jej spojí s původním obloukem. Celou konstrukci následně přetočí kolem osy, usadí a starou část odvezou k likvidaci. Most se skládá ze tří oblouků, které technici postupně složí na plošině u mostu a následně je přesunou na most.

Výměna jednoho oblouku tímto způsobem trvá zhruba měsíc. Druhá konstrukce na plošině je ve fázi svařování (původní most se nýtoval) a ve výrobně ve Slaném jsou již vyrobené a natřené všechny dílce třetí konstrukce. Výluka na lokálce Pňovany – Bezdružice by měla skončit v prvních měsících příštího roku, původně byla plánována do 19. listopadu.

Z tendru na zhotovitele vyšly vítězně firmy SMP a MCE Slaný, smluvní cena činí 109 milionů korun. Původní mostní konstrukce z roku 1901 není památkově chráněna a podle SŽDC nebylo možné ji zachránit. Ze starého mostu tak zbudou jen kamenné pilíře, které rovněž procházejí rekonstrukcí. Nová konstrukce se má maximálně blížit vzhledu té původní, je doplněna o lávku pro pěší a cyklisty.

37 komentářů

Klikni pro vložení komentáře

Diskuse pod články deníku Zdopravy.cz slouží pouze ke slušné výměně názorů. Prosíme diskutující, aby se vyvarovali vulgarismů a urážek jakéhokoliv druhu. Za obsah diskusí je zodpovědný vydavatel, který si proto vyhrazuje právo urážlivé, vulgární a jinak nevhodné příspěvky smazat bez dalšího upozornění. Děkujeme, že nemusíme mazat. Vaše redakce.

  • Pro Soupravu, Pana X, Vrťáka a jim podobní.
    Vy šílenci. Uvědomte si, že legistativa v naší zemi neuvěřitelně pokročila.
    Dlouho, předlouho trvá každej krok směřující byť jen k modernizaci hlavních tratí. A u tzv. Rychlých spojení je to ještě horší.
    Zázraky kdy se dokázalo šmahem udělat v Praze na starym spojení cyklostezku, z Kyjova do Dubňan nebo z Nezamyslic do Morkovic, takové se opakovat nebudou a ani nemůžou. Protože jsme si za ta leta navolily vole do úřadůa ti vymyslely takové ptákoviny, že udělat z nefunkčni tratě cyklostezku je běh na desetiletí. A to nemluvím o ceně. Uvědomte si, že železniční svršek a zejména spodek zrušené tratě spadá pod zákon o odpadech a jako takový se musí ekologicky sanovat, tedy vytěžit. A to stojí majlant. S takovou by jeden kilometr cyklostezky na místě zrušené dráhy stál tak 50 – 70 milonů.
    A chtěl bych vidět toho šílence, kterej to byrokrativký martirium bude absolvovat.

    • Asi jste mě úplně nepochopil. Nejde o přestavbu každé lokálky na cyklostezku, v tom se s panem Soupravou rozcházím. Jde o to, provozovat efektivní veřejnou dopravu. Tečka. Pokud máte pocit, že rekonstrukcemi lokálek za stamiliony došlo k významnému zlepšení dopravní obslužnosti, v pořádku. Já říkám, že železnice má smysl jako dálková a příměstská doprava, případně marginálně jako „eko doprava do hor a lesů“. Za stamiliony investované do lokálek (kde se opravdu nezměnil počet lidí ve vlaku) bychom mohli v daném místě provozovat roky (desetiletí) kvalitní veřejné dopravy, která by navíc obsloužila daleko více zákazníků. Že to kraje raději zaříznou všechno (což vede i nešotouše k boji za lokálky), stejně jako fakt, že stát je neschopný postavit km nové tratě (radujme se ze 4. koridoru, ale to je pořád vlastně jen rekonstrukce), to je zcela jiná píseň.
      Právě neschopnost státu cokoliv nového postavit či opravit důležité tratě vede k tomu, že se peníze utápí v nesmyslech. Protože to je nejjednodušší. Jsem takto srozumitelný?

      • Vrt
        Ano jste srozumitelný.
        Také jsem zastánce efektivní dopravy.
        A jak říká můj bratr, tak jsou lokálky které mají šanci tedy perspektivu a jsou lokálky kterým nepomůže ani svecená voda.
        U těch lokálek se šancí, je třeba najít tu pespektivu. Například v okolí milionového nebo statitisícového města je každá trať perspektivní. Jen se musí najít správný koncept dopravy.
        Tím konceptem zcela jistě není myšleno zajíždění Šukafónu do Mochova.
        Ale při realizaci spojky (klidně neelektrifikované) z Mochova na trať do Prahy a vybudování záchytného parkoviště P+R, 15 -25 sociálních nebo develop bytovek o pěti patrech (např. pro zaměstnance které stát, město potřebuje ale Praha je pro ně drahá [ učitelé,policajti, hasiči, zdr. sestry apod.]), supermarketu, zdr. střediska, přestupního terminálu a provozování např. Hybridů (elektrika+baterie) a v relaci Mochov – Hlavní Barák – Rudná/Zličín, nebo na Masnu. To by snad za tu investici již stálo. ( mám za to, že ranec by to stát nemuselo, ale v podání našich radních na padne státní kasa).
        U milionového města klidně může být perimetr i 100km. Pokud je těch prvních 50 – 70km hodně rychlých a na konci nebo těsně před koncem je větší (několikatisícové) sídlo. Jinak se pohybujeme v perimetru 30 až max 50km od statisícového města. Pokud však projíždí vlak posledních 15km vesnice a na konci je taky díra, tak tam je to pasé.
        Jedinou záchranou pro takovou „dírovou“ lokálku je turistika a rekreace.
        Jako příklad bych uvedl např. Adršpach, Šumavu, Luhačovice, Lednice, Kouty n/D, Vrchlabí, z Lokte do Bečova nebo z Karlsbadu do Mariánek apod.
        Samozřejmě i Posázavský pacifik má potenciál. Naopak u návazných tratí do Kolína nebo Kutné Hory si tak jistý nejsem.
        Jenomže některé lokálky může zachránit ještě nákladní doprava. Pokud je tedy v adekvátním objemu nebo provozu nákladních aut brání ekologický, hlukový nebo infrastrukturní aspekt.
        Dle mého názoru by sždc měla na tratě, které nepotřebuje uplatnit Německý model. Pronajmout Šotoušům resp. nějakému klubu za symbolickou Kačku.
        Tito by trať užívaly, provozovaly šotovlaky a zároveň by trať udržovaly ve sjízdném stavu. Protože může přijít dřevní kalamita a jak se může hodit staré nákladiště. Tyto spolky by měly nárok na dotace, nezdaněné dary a zbytný materiál z oprav a modernizací sždc. Pokud by byly v zisku tak podstatnou část by musely investovat do tratí, opravy muzeální mašiny nebo kultůrních akcí.
        Pokud by trať byla opravdu K.O. tak přerod od tratě bez provozu, přes proces zrušení až po využití jako silnici, cyklostezku, chodník nebo biokoridor, bych nechal na bedrech sždc a sfdi. Tedy přes legislativní rámec až po zajištění financování. Tím by tyto instituce jen dokázaly že se chovají s péčí řádného hospodáře. Zůčastněné obce by se podílely na takovýchto projektech formou údržby.
        Bylo by třeba pěkné mít někde v republice žel. trať, která bude vypadat jako za Rakouska – Uherska nebo uvolněnýho socialismu šedesátých let, s Erťákem před nádražím, bufet na stojáka nebo Bruselskejma laminátovejma židličkama
        Nebo naopak turistický chodník či cyklostezku s krásně oprevenejma propuskama, mostkama, opěrný zdi, naučný tabule. Na starým Báhnhofu nějakej Ferienwohnung. Sice by to bylo ze zadnice do díry, ale co. Alespoň něco, než rozkradenej prales.
        Takže tak, aby jste mi rozuměl.

        • No vida, to bych +- podepsal.
          Nakonec nejsem šílenec, ale máme velmi podobné názory.

          Co ovšem stát (kraje) dnes dělá? Jezdíme šukafonem do Mochova, rveme peníze do lokálek kde nikdo nejezdí, co hůř: tam, kde by byla nějaká historická cena lokálky pro nostalgické jízdy a podporu turistiky v regionu narveme odporné eurobetonové nesmysly (Mšeno), kilometry modrého zábradlí. Vše za stovky milionů. V rámci zastávkového šílenství postavíme zastávku na 4. koridoru uprostřed polí (s podchodem!!!). 30 let by tam mohli lidi jezdit autobusem k nejbližšímu většímu nádraží. Řádově levnější údržba se neprovádí. Opravdu důležité stavby (i menšího rozsahu) nejsou ani na obzoru. Pokud se provede drahá modernizace, „ušetří“ se pár milionů na angličanovi, kapacita zůstává stejná (naopak se zhorší), místo nadjezdu, kde bychom museli řešit administrativu raději narveme miliony monopulu, co nám udělá přejezd. To jsou jen některé z palčivých míst naší železnice. Nikoliv marginální lokálky.

          • Já mohu nyní odpovědět jen stručně, ale je třeba upozornit, že i přes ty byrokratické překážky, co cyklostezkám šotouši a jiní lokálkoví aktivisté nakladli do cesty, je tu pár nadějí pro cyklostezky:

            1) cyklostezky přinášejí mnohem více politických bodů než lokálky
            2) cyklostezky lze někdy z až 90% dotovat z fondů EU, což jejich cenu snižuje k rozumné
            3) extrémně slabé a ty nejvíce nesmyslné lokálky (např. Svojšín-Bor, oprava Kozí dráhy, oprava trati Mladotice-Kralovice) z evropských fondů naštěstí dotovat nelze nijak a na těch středně slabých (např. Pacifik) lze často zadotovat jen přejezdy, které přináší zrychlení i silniční dopravy*

            *touhle fintou si pak lokálkaři prosadí investici do lokálky a pak můžou řvát, že když už se dalo 100-200 mega do přejezdů, tak ať se (už samozřejmě jen za národní, na to jim EU nic nedá) opraví i svršek na širé trati, což jim bohužel občas vyjde – viz. příklad Mšenky, kde EU do opravy nedala nic, ale šotoušci si vyřvali opravu za národní zdroje

            • ad1) To je sporný.
              ad2) Ne cenu to nesnižuje, spíš naopak zvyšuje. Peníze jdou akorát přes jinou kapsu a je víc možností si na ně šáhnout.

              EU zdroje neexistují, všechny prach jsou z daní vydolovaných z členských států.

  • Kolik cestujících denně jezdí po této trati? Z mého pozorování tak do 8 osob na vlak, z čehož v zastávkách jako Kokašice nebo Trpísty/Erpužice či Blahousty nástup naprosto minimální (1-2 lidi za den). Do těchto obcí musí stejně jezdit autobus (s výjimkou periférních Blahoust), protože vlak zde žádnou reálnou obsluhu nenabízí. Celá oblast jde mnohem lépe vyřešit autobusovou linkou, peníze vyhozené za most přes údolí budou akorát chybět u potřebnějších staveb. Tato trať by našla mnohem lepší využití jako cyklostezka.

    • Vy to koukám pozorujete taky všude – asi jako Sauron, co 😀 OK se mění po 118 letech, tak hlavně, že máte jasno.

    • Souprava, Pan X: Co máte pořád s tím hloupým nápadem rušit tratě kvůli cyklostezkám? Tato trať je jednou z nejvytíženějších lokálek v Plzeňském kraji (sám jsem si ji byl projet a z Plzně jel vlak skoro plný). Pokud by byla zrušena, máte zajištěno tisíce děkovných dopisů z Konstantinolázeňska a Bezdružicka, kde by nastal dost velký úpadek turistického ruchu. Prostě se smiřte s faktem, že tato trať využívaná je a bude.

      • Štěpáne, už máte odpověď na to, jak je to s tím intervalem? A proč lokálka nemůže konkurovat IAD, zatímco příměstská a dálková doprava ano?
        Jinak ta lokálka tady bude v provozu tak dlouho, dokud ji bude kraj platit.

        • Já jsem snad někdy psal, že je tato trať vůči IAD konkurenceschopná?
          Ano, lokálka v provozu bude, využití spojů hovoří za vše. Tato trať má pro Plzeňský kraj význam asi jako pro střední Čechy Posázavský Pacifik (který taky nikdo nechce rušit). Ono to totiž není jen o tom, že se potřebuji někam dostat za každou cenu rychle. Stále existují lidé, kteří dávají vlakům přednost a to i za cenu delší cesty (a fakt to není kvůli šotoušství, důvody bývají mnohdy zcela jiné). Jenže je marné vysvětlovat to takovým fanatikům, jako jste vy, Souprava, Pan X a podobným, kteří nevidí (protože nechtějí vidět) žádné jiné řešení, než likvidaci tratě.

          • Ono pánům totiž nestačí, že se od prosince ruší doprava nedaleko na trati 178, oni by nejraději zrušili všechno, všude byli, všude cestovali, všude znají místní dopravní poměry i kdo kam jede a proč. Naprosto souhlasím s p.Štěpánem, že Bezdružická lok. je naprosto unikátní díky okolní přírodě, vede přes Konst.lázně, je hojně využívaná, odlehčila vlakům z Plané na hl.trati, jsou na ní pořádány akce jako Bezdružické parní léto apod. O víkendu je vlak plný turistů, výletníků, cyklistů, navíc je stále ve hře projekt PLEKVAR, má přímé spojení s Plzní. A ty do nebe vychvalované autobusy, kde jsou o víkendu? Trať je v těchto končinách jedinou fungující dopravou, ať se Vám to líbí, nebo ne. A jestli se Vám to nezdá, přestěhujte se do Úterý.

  • Zbytečné rozhazování peněz. Ač je to možná hezká trať, do tohoto století nepatří. Proces optimalizace železniční sítě má v ČR zpoždění cca. 30 let.

    • Tady má ten proces optimalizace této tratě proběhnout tak, že se trať z Bezdružic prodlouží do Teplé a v sočasně ve stávajícím úseku se narovnají některé oblouky.
      Takže máte pravdu, je zpoždění.

      • Nikoli. Ve všech Evropských zemích už proběhla optimalizace sítě tím způsobem, že byly zbytečné a zastaralé lokálky zlikvidovány. Tato trať je příklad takové, která už skutečně není v roce 2018 potřebná (autobusy to odvezou levněji, rychleji a pohodlněji). Prodloužení do Teplé je šotoptákovina, raději postavit cyklostezku nebo silnici z Pňovan přes Bezdružice, Teplou až do Karlových Varů k dolnímu nádraží s odbočkou z Teplé do Mariánských Lázní (pochopitelně na stávajícím železničním tělese).

        • Nejenže je to šotoptákovina, ale hlavně je to také absolutně nereálné v příštích 234 letech. Ale vysvětlujte to šotouškovi. Oni dodnes věří, že se začnou stavět novostavby lokálek. 😉 Realita končí u toho, že se mooooožná, za hodně dobré ekonomické situace, postaví nějaké nové spojky dlouhé do 5 km. V podstatě nereálná je dostavba i Baťovy dráhy a to zde by počet lidí asi byl slušný, při spojení Zlína a Vsetína a celkově rychlejším spojení Vsetínska s Brnem a Zlínska se Slovenskem, ale i tak je to spíše nereálná stavba. Natož stavba nějaké nové lokálky.

          • Proč lokálek? Naopak se mají stavět/opravovat/rekonstruovat trati pořádně, aby se jezdilo rychle a efektivně.

              • Pan X: Silnici z Pňovan do Teplé? Děláte si srandu? Znáte charakter přírody na Bezdružicku, Tepelsku? Všude pastviny, chráněné území či území takřka nenarušené člověkem? A znáte problémy silnice I/20, zvláště v úseku z Bečova do KV v zimním období? Raději postavíte 50 km silnice (+ duplicitu z Bečova do KV), než 11 km tratě, která by spojila krajská města? A po tomhle tvrzení jsou všichni, kdo s Vámi nesouhlasí šotoušci či blázni? ČD jezdí do KV z Plzně přes Cheb, což je 161 km, přes Teplou je to 129 km (vlaky bývají plné, vy byste ji též zrušil) a propojením s Teplou by to bylo 92 km. Zkuste si jet v zimně těch 82 km z Plzně do KV autem nebo busem, jen si to zkuste!

                Pan X a Souprava: Možná byste si o projektu PLEKVAR měli něco zjistit, než tu začnete vypouštět moudra do světa. Nehledě k tomu, že si nejsem jistý, jestli kromě psaní dle mého názoru nesmyslných příspěvků sem na server vedete taky nějaký soukromý život. Protože není zde článek, kde bych na Vaše komentáře nenarazil.

                http://www.bezdruzickalokalka.cz/?p=plekvar.html&m=menu_plekvar.html

  • Doplním informaci, která v článku není uvedena: výluka trati přes tento most začala 23. 7. 2018 s předpokladem ukončení k 19. 11. 2018. Před několika týdny se na stránkách ČD objevilo info o prodloužení výluky až do 28. 2. 2019, tzn. posun o více než 3 měsíce oproti původnímu termínu.

  • Dobrý příklad toho, že kopii staré nýtované konstrukce dnes nikdo nevyrobí. Na Výtoni podobnou „nádheru“ vidět nechci.

  • Ač jsem přítel starých věcí, přál bych si, aby podobný most mohl co nejdřív sloužit i na pražské Výtoni!

Newsletter

Partneři


Výběr editora