Místo magistrály městská třída se stromořadím. Na proměně se bude podílet i Pleskot
Cena přestavby magistrály bude atakovat hranici miliardy korun, úprava Ječné vyjde na 300 milionů.
Pražská Technická správa komunikací (TSK) vysoutěžila architekty a projektanty na dlouho připravovaný projekt označovaný dříve jako „humanizace magistrály“. Mají za úkol připravit návrh celkové úpravy ulic Legerova a Sokolská, které od Nuselského mostu až po Národní muzeum tvoří mnohapruhovou městskou dálnici rozdělující metropoli.
Architekti připraví vytvoření nových uličních profilů včetně umístění a obnovy stromořadí a proměnu uvedených ulic na moderní městské třídy. Podle zadání mají ulice lépe odpovídat „současným i budoucím uživatelským potřebám“.
Součástí zakázky je i celková proměna Ječné ulice. Ta je taktéž velmi silně zatížena dopravou, kterou na severojižní magistrálu přivádí od Smíchova a Karlova náměstí. Na ní se má obnovit stromořadí a vyřešit překračování hlukových limitů.
Zakázku za 62,5 milionu korun si rozdělí Atelier Promika, Pragoprojekt a DINPRO. Ve vítězném týmu bude i známý architekt Josef Pleskot, který je autorem například oceňované proměny řady objektů v Litomyšli nebo letos otevřené lávky pro pěší v Radotíně.
Součástí přestavby všech zmíněných ulic mají být podle zadání i stavebně oddělené cyklostezky. Projektanti musí také vyřešit budoucnost dvou podchodů pod magistrálou, jednoho na Karlově a druhého u Fügnerova náměstí. Ideální by podle zadání bylo jejich zrušení a nahrazení povrchovým řešením.
Vše musí být ve standardu modro-zelené infrastruktury, tedy kombinace zeleně a efektivního hospodaření s dešťovou vodou.
Prioritou pro projektanty má být bezpečnost chodců a cyklistů. Samotná realizace pak musí představovat co nejmenší omezení dopravy. V Ječné musí projektanti počítat s rekonstrukcí tramvajové trati, která je naplánovanána na přelom let 2024 a 2025.
Cena přestavby magistrály bude atakovat hranici miliardy korun, úprava Ječné vyjde na 300 milionů.
Proměna se řeší už léta
Studii takzvané humanizace magistrály nechalo zpracovat už předminulé vedení magistrátu. Vypracovala ji kancelář dánského architekta Jana Gehla a je přiložena i v zadávací dokumentaci současného tendru.
Rušná silnice by se podle ní měla změnit v třídu doplněnou přechody a veřejnými prostranstvími tak, aby ve městě netvořila bariéru. Kolem studie se po jejím vzniku objevily spory, podle kritiků by navržené kroky komplikovaly automobilový provoz.
V přívětivější prostor se má časem proměnit i pokračování severojižní magistrály od hlavního nádraží k Vltavě. V květnu pražští radní schválili trojici studií, které by měly nastavit její směr pro budoucí rozvoj a zkvalitnění.
Proměna bude rozdělena do několika fází a potrvá dlouhá léta. V poslední etapě by mohla zmizet estakáda v oblasti Florence a Těšnova. Začne se ale například úpravou osvětlení, stavbou chodníků nebo pruhů pro cyklisty. Studie dále navrhují nová propojení formou schodišť a věnují se také využití prostranství pod magistrálou.
Se zklidněním magistrály počítá i vítězný projekt přestavby odbavovací haly hlavního nádraží nazvaný Šťastný Hlavák. Na zveřejněných vizualizacích po ní jezdí cyklisté a je osázena zelení. Magistrálu u nádraží totiž čeká zúžení na dva plus dva pruhy a vybudování přechodů.
Nové fotky i argumenty: Praha odpovídá na nejčastější kritiku Šťastného Hlaváku
Výstavba Severojižní magistrály byla schválena v roce 1967, do provozu byla uváděna po etapách. Je jednou z nejvytíženějších komunikací v metropoli, denní intenzita provozu činí až 100 000 vozidel.