Místo 30 km/h třikrát rychleji. Drážní inspekce dokončila vyšetřování vykolejení na koridoru

Vyprošťování nákladního vlaku po nehodě u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského krajeVyprošťování nákladního vlaku po nehodě u Mariánských Lázní. Foto: HZS Karlovarského kraje

Drážní inspekce uzavřela vyšetřování jedné z nejdiskutovanějších nehod na české železnici v loňském roce. Hlavním příčinou vykolejení nákladního vlaku na

Drážní inspekce uzavřela vyšetřování jedné z nejdiskutovanějších nehod na české železnici v loňském roce. Hlavním příčinou vykolejení nákladního vlaku na koridorové trati u Chodové Plané byla chyba strojvedoucího ČD Cargo. Vyplývá to z dnes zveřejněné závěrečné zprávy.

K nehodě došlo 28. července 2019 v 16:32, vykolejila při ní lokomotiva a třináct cisteren na vápno. K události došlo v místě, kde byla kvůli stavbě podjezdu snížena rychlost. Strojvedoucí jel v době těsně před vykolejením rychlostí 91 kilometrů za hodinu, i když zde byla trvale snížena rychlost na 30 km/h. Celková škoda byla nakonec vypočítána na 28 milionů korun, největší byla na poškozených vozidlech.

Strojvedoucí vypověděl, že po tomto úseku jezdí jen jednou za 70 dnů, proto si před odjezdem vlaku z Berouna ještě jednou přečetl všeobecný rozkaz. Naposledy tudy jel v prosinci 2018. Po průjezdu stanicí Chodová Planá podle svého vyjádření neočekával žádnou mimořádnost, na trati zaregistroval rychlostník na 95 km/h, což ho utvrdilo v tom, že daný úsek trati je bez jakýchkoliv změn. Předvěst, která upozorňovala na návěst snížení rychlosti na 30 km/h, podle svých slov nezaregistroval, protože jel proti slunci (tuto informaci následně Drážní inspekce vyvrátila, slunce v místě předvěsti svítilo z boku) a před ním byl rovný úsek. „Toto snížení nečekal, takže se v tu dobu díval do sešitového jízdního řádu, jakou bude mít vlak rychlost v následujícím úseku trati,“ uvádí zpráva. Až po vyjetí z oblouku uviděl rychlostník 30 km/h a začal rychle brzdit.

K vykolejení došlo při rychlosti 82 km/h. Podle zprávy byli v té době na místě stavební dělníci, kteří zde pracovali pracovali na bednění opěry mostu, mezi náspem trati a bedněním a pod náspem trati. „Slyšeli, že přijíždí vlak, nejdříve byl tento zvuk normální, po chvíli zvuk zesílil a změnil se ve zvuk typický pro dření kovu o kov. Všechno se seběhlo hrozně rychle, slyšeli rány, obrovský dým a viděli, jak se vykolejené vagony sunou směrem k nim,“ popisuje závěrečná zpráva. K žádnému zranění ale nedošlo.

Podle strojvedoucího taková změna rychlosti neměla být uvedena v trvalých změnách, ale pouze do změn dočasných. Pokud by nedošlo k zavedení trvalé změny, byl by strojvedoucí v rozkaze na snížení rychlosti upozorněn. Trvalé omezení rychlosti v tomto úseku nastalo 15. 7. 2019, tedy necelé dva týdny před nehodou.

Neochota Správy železnic řešit možné problémy

Drážní inspekce ve svém závěru uvedla, že dva dny před nehodou České dráhy (ve zprávě uveden jako jeden z dopravců) žádaly návrat pomalé jízdy. O této žádosti informoval deník Zdopravy.cz loni krátce po nehodě. Správa železnic požadavek odmítla. „Z pohledu provozovatele dráhy tedy není úplně možné vyhovět každému jednotlivému požadavku na zajištění vícestupňové kontroly, podle provozovatele dráhy je to obdobné, jako když budete chtít řidiči auta tvrdit, že změnu v řízení křižovatky přehlédl, přestože je řádně označena, a vzhledem k obavám o možnost přehlédnutí přistoupíme raději k tomu, že budeme duplicitně a opakovaně zpravovat všechny vlaky o omezení, které lze vyřešit jiným způsobem,“ uvádí zpráva odpověď Správy železnic. V odpovědi se dokonce objevila informace o tom, že Správa železnic ví o tom, že některé vlaky úsekem projely rychleji než měly, což Drážní inspekce považuje za alarmující. „Z výše uvedené reakce provozovatele dráhy i jeho odpovědi na vyžádání DI je v tomto konkrétním případě patrná jeho neochota řešit možné problémy, nebezpečí nebo rizika identifikované někým jiným, jinak než v rámci jím stanoveného kodexu správné praxe,“ uvedla Drážní inspekce.

V tiskové zprávě Drážní inspekce uvedla, že za slabinu celého řešení snížení rychlosti považuje skutečnost, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí seznámil s důležitými změnami, přičemž zásadní snížení rychlosti o dvě třetiny bylo na trati návěštěno pouze jedním návěstidlem.

Drážní inspekce vydala v rámci zprávy i celkem devět bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu, jak by měl změnit některé normy a požadavky vůči dopravcům a provozovatelům dráhy. Z textu vyplývá, že Správa železnic by měla zvážit zapracování povinnosti umístění opakovacího předvěstníku v úrovni rychlostníku, který je instalován mezi předvěstníkem umístěným na určenou vzdálenost od kmenového pro něj platného rychlostníku, zejména pak u zásadního snížení rychlosti. Součástí je i návrh na větší přehlednost takzvané Tabulky traťových poměrů (TTP), ze kterých by strojvedoucí lépe poznali, že někde došlo k trvalejším změnám. Správa železnic už dříve uvedla, že data poskytne i digitálně, aby mohlo dojít ke vzniku takzvané navigace pro strojvedoucí. K vytvoření ale zatím ještě nedošlo. Mezi bezpečnostními doporučeními je například i zkrácení doby, kterou platí seznání s traťovými poměry.

Strojvedoucí je obviněn z trestného činu obecného ohrožení.

Tagy ČD Cargo drážní inspekce nehoda nákladního vlaku u Mariánských Lázní Správa železnic Top vykolejení vlaku
272 komentářů