Metro, železnice i špatný signál. Ropid vysvětluje, proč nejde po Praze cestovat jako v Ostravě
Minulý týden zavedená možnost koupit jízdenku ve všech tramvajích v Praze bezkontaktní platební kartou vyvolala řadu otázek, proč pražský systém
Minulý týden zavedená možnost koupit jízdenku ve všech tramvajích v Praze bezkontaktní platební kartou vyvolala řadu otázek, proč pražský systém není pokročilejší a neumožňuje cestujícím podobné služby, jako v Ostravě či Londýně. V obou městech si stačí při každém vstupu do dopravního prostředku a následně výstupu „pípnout“, aniž byste si museli jízdenky tisknout. Podle Ropidu něco takového v Praze není možné hlavně kvůli zapojení železnice do systému Pražské integrované dopravy.
Na svých stránkách se Ropid rozhodl zveřejnit materiál, který cestujícím vysvětluje jednotlivé odbavovací systémy a zdůvodňuje, proč nelze ostravský či londýnský model jednoduše zavést v Praze. V Praze terminál v tramvaji jen vytiskne jízdenku, v Ostravě se jízda uloží v odbavovacím systému podle čísla karty a platba je stržena až po celém dni podle počtu jízd, kdy automaticky vypočítá, zda se zákazníkovi vyplatilo pořídit si jednotlivé jízdné nebo celodenní.
Podle Ropidu takový systém může v Ostravě fungovat díky „rozumně omezenému rozsahu sítě DP Ostrava a neexistenci přepravního prostoru s volným pohybem cestujících. Revizor má vždy data z vozidla. Podle Ropidu situaci komplikuje v Praze hlavně zapojení metra a železnice do systému integrované dopravy. „Jen zapojení metra a železnice poměrně zásadně zesložiťuje architekturu systému, protože je nutné řešit on-line přenos informací „na dálku“. Porovnání s Ostravou tedy není úplně férové,“ tvrdí Ropid. Problémem je i zapojení více dopravců. Pražskému modelu odpovídá více londýnský, tam si ale do metra musí každý odpípnout při vstupu. V Praze turnikety nejsou.
Proti zavedení londýnského systému hovoří podle Ropidu i jiný důvod. „Zejména v Praze je velmi vysoký podíl předplatitelů jízdného, mnohem vyšší, než v jiných městech, včetně Londýna, což je dáno poměrně levnými předplatními jízdenkami. Přitom hlavní cílovou skupinou elektronického odbavení jsou cestující využívající krátkodobé jízdenky. Pro předplatitele nemá check-in/check-out prakticky žádné přínosy, přitom zavedení systému by přineslo náklady v řádu stovek milionů až miliard korun,“ uvedl Ropid. Upozorňuje i na fakt, že u zahraničních turistů dosud nejsou bezkontaktní karty tak rozšířené. Problémem je i to, že v metru není na většině úseků 4G signál a proto se revizorovi nemusí načíst informace o zaplacené jízdence.
Další komplikací pro zavedení takového systému jsou podle Ropidu vlaky. Jízdenky PID dnes využívají cestující nejen v Praze, ale celém Středočeském kraji. „Rozsah vlakové sítě PID dalece předčí i síť londýnského DLR a povrchové železnice, a to zejména hlubokým záběrem daleko do regionu Středočeského kraje,“ tvrdí Ropid. Podle organizátorů dopravy je dnes už složitá i instalace označovače na některých zastávkách, protože na ní elektřina, takže se nemusí cestující vůbec odbavit, není ani možné určit trasu, kterou cestujících jel. Problém je i s přenosem dat, některé tratě mají špatný signál, terminály nemohou být ve všech vozidlech. „Do systému PID je integrováno velké množství vlaků, a to včetně rychlíků. Tyto vlaky jezdí prakticky po celé ČR, takže by bylo nutné terminály vybavit podstatnou část vagonů v celé republice, což pro samotný PID představuje obrovské a jen těžko opodstatnitelné náklady,“ vysvětluje Ropid. Jediným řešením by bylo použít odbavovací terminály jen tam, kde je dostatečný obrat cestujících. Ve zbytku stanic by elektronické jízdné nešlo použít.
Ropid považuje za dobrou alternativu nákup jízdenek přes aplikaci PID Lítačka, která umožňuje cestovat bez papírových lístků na všech linkách po Praze i Středočeském kraji. Není ani nutné znát komplikované tarifní podmínky, aplikace navrhuje jízdné podle vyhledaného spojení.