Autobusový podnikatel Martin Uher: Všechno jsem musel vybudovat od nuly
Autobus Škoda 706 RO z roku 1949. Pramen: archiv Martin Uher
Naše vozidla se objevila například ve filmech Lidice, Anthropoid, Nabarvené ptáče nebo v seriálu Vyprávěj, říká sběratel veteránů
Před panem Uherem klobouk dolů. Po všech stránkách. Dělat to co dělá on a přitom ustát tlak od různých zahraničních korporací pokládám za velký úspěch. Je vidět, že je to obrovský fanda, takových lidí jsem si vždy vážil. Dále dle finančních výkazů vyplácí svým zaměstnancům velice solidní mzdy. Jaký to rozdíl od firmy , kde pracuji já a kde na poradách vedení se permanentně řeší, jak vyplácet méně a méně a ty lidi dřít více a více.
A tady ještě vysvětlení, jak naviják funguje.Je to Herkules 2, aneb předválečný motor Praga z tanku Lt38 v plné síle v roce 2010. https://www.youtube.com/watch?v=qJ3BTrVMxDo
Nj, H2 to byl šílený stroj, obrovský zážehový motor, karburátor sající „nahoru“, takže z toho tekl benzin když to sání nestrhlo při startování a všude něco trčelo… 🙂
Dvojku jsem v životě neobsluhoval, na letišti jsme jí neměli a už od pohledu to vypadá strašlivě předpotopně a vyloženě životu nebezpečně. Ale trojka i čtyřka byly fajn, ty jsem uměl ovládat od šestnácti-sedmnácti let. Když nebyl navijákař dřevo, tak se s nimi dalo vlekat krásně citlivě (a to i se čtyřkou). Ve čtyřce byl kravál, ale zase netáhlo na krk a nemusela se zdechávat na přeřazení. Občas místo pojistky prasklo lano, pak se to muselo zaplést, pěkně – dvakrát přes jeden, pod dva, pak majzlíkem vyseknout každý druhý pramínek a ještě dvakrát přes jeden pod tři …
Ten „motor na tahání větroňů“ (osmiválcová verze vidlicové dvanáctiválcové Tatry 111) se dával do navijáku Herkules H3. Předchůdce Herkules H2 má motor z předválečného tanku Lt38 a Herkules čtyřka má motor z Tatry 148. S trojkou a čtyřkou jsem vlekal. Neskutečné dobrodružství, dokázal jsem na tom sedět dva dny v kuse. Ten motor se celou dobu dusí v minimálních otáčkách a příšerně hulí. Spojka se dá mačkat jen při stojícímm motoru. Tj nejprve zařadit, pak nastartovat a plynem regulovat rychlost navíjení. Rychlostí jsou pro každý buben jedna, dále pojezd dopředu a pojezd dozadu. První náprava je hnací, druhá je řiditelná.… Číst vice »
Tohle se nemělo vůbec stát, veřejné služby se neměly vůbec privatizovat. Takovíto podnikatelé přisátí na (státní, obecní) rozpočet by vůbec neměli existovat. Za peníze daňových poplatníků si pán postavil soukromé muzeum autobusů, neuvěřitelné! Jaksi mi v článku chybí zásadní informace, kolik si za celou dobu pan podnikatel vydělal peněz (na účet daňových poplatníků)?!
Co to? 😀
Ále, jenom komunista.
Tak ty máš chlapče opravdu v hlavě sklizeno 🤣přečti si to ještě jednou a pak si nafackuj🤣
Z Vás mluví buď závist nebo frustrace. Věřím, že máte krásný život 😂
Nebo debilita.
Kdo by podle vás tedy měl být dopravcem autobusových linek okolo Prahy?
ČSAD Střední Čechy, vlastněné Středočeským krajem (+ možná zčásti i Hl. m. Prahou), provozující úplně všechny linky od Mnichova Hradiště po Mezno, resp. od Kožlan po Žleby?
Před necelými 17 lety jsem panu Uherovi vyprávěl moje zkušenosti z občasného cestování s ČSAD Střední Čechy. Kroutil nad tím hlavou a prohlásil, že za cokoli z toho by přišli o licenci.
ČSAD SČ je soukromá společnost!
V rozsahu obsluhované oblasti si ji pletete i s Arrivou (SČ nebo VČ) – tu by šlo považovat za státní (byť německou, je v rukách DB).
Autobusová doprava
Taky jste se mohl zúčastnit výběrka a provozovat dopravu … starat se, riskovat, zodpovídat za vše … a rozvíjet se k tomu co pan Uher vybudoval … třeba 🙂
Co je špatného na soukromé autodopravě? Podle této logiky by nemohl ani soukromý instalatér nebo třeba elektrikář pracovat na zakázce pro stát, kraj, město či obec. Nebo by se měly všechny firmy znova zestátnit (znárodnit)?
Taky mě napadlo, že to mohl provozovat erár sám. Byly by tam krásné šolíchy pro nepoužitelná individua, v malém by se dala přikrádat nafta, ve velkém zadávat zakázky kamarádům, jezdily by nadčasové sedmičkové Karosy a hlavně – vůbec nikoho by to netankovalo. Jó, to by byl ráj.
Já považuji za docela dobrý nápad, aby stát vlastnil akciovky. Třeba DPP nese a má i výhody, je právě potřeba hlídat aby přikrádání nebylo moc a aby měl snahu účastnit se výběrek. Když výběrko vevyhraje, tak by měl řádný hospodář udělat dvě věci – z pozice zákazníka zakázku dát tomu výhodnějšímu a následně z pozice akcionáře nakopat management že to nevyhrál.
Chcípni závistí.
Jojo FEDOS- Fedorkova Dopravní Společnost, ukázkový příklad toho, co po revoluci bylo všechno možné. Tenkrát “nakoupil” nové Karosy meziměstské, modré. Pamatuji si i městský MAN co měl přes 3 mil km. Pro MHD Praha začal linkami 250 a 261 z Palmovky. Pak skončil coby MHD pro město Beroun.
Na jeho přítelkyňi byla napsaná zájezdová doprava, jinak by o ní přišel. Už asi nepodniká….
Také si zahrál v reality show Výměna manželek v první sérii.
Nějaký soukromý dopravce v železniční dopravě, se také jmenuje Uher. Podníká v okolí Kolína a provozuje hlavně nákladní dopravu ve spolupráci s ostatními dopravci. Jeho „teoterimum“ je hlavně nákladiště Červené Pečky. Je to souhra náhod, nebo to je nějakž příbuzný ?
Uher známý ze železnice ovšem není dopravce, jen vlastník lokomotiv, osobních vagónů a prodejen.
Uhrovi mají rodinou firmu Junior market, která je dopravcem.
K tomu, aby byl dopravce mu chybí vcelku zásadní podmínka – držení platné licence a osvědčení dopravce. Takže jezdí na licenci dopravců, kteří si jej najímají, připadně někoho, kdo mu ji za úplatu poskytne. Podobným způsobem se praktikuje doprava u většiny spolků.
Aktualizovaný seznam je k dispozici na webu Drážního úřadu a Juniormarket tam není.
Díky, to jsem nevěděl.
Teoterimum a ještě pěkně v uvozovkách mě celkem pobavilo 🙂
Díky za čtivý rozhovor. 👍👍👍
Martn Uher je bílou vránou mezi dopravci. Oproti Fedorkovi, pro něhož onehdá jezdil. Odpustím mu i ten švarcsystém, protože jeho busy jsou trvale ve skvělé kondici a řidiči v pohodě. Ty veterány jsou důkazem, že když má člověk k něčemu vztah, tak to nefláká a neutrácí marnotratně za svou osobní spotřebu. Pravý podnikatel je skromný a vytvořené zdroje plně věnuje kvalitě svého podnikatelského výstupu. Vše ostatní je pouze póvl hrající si na podnikatele a natahující pazoury po státu, když se nedaří.
Švarcsystém začátku 90. let měl svého předchůdce. Podobně koncem 80. let fungovala vnitropodniková a zájezdová doprava v JZD Slušovice. Muselo se tomu říkat, že si řidiči berou autobusy do socialistické péče. 🙂 Po revoluci z toho vzešla mimo jiné donedávna fungující firma Housacar.
Já si tak trochu rýpnu. Tyto podnikatelé mají vesměs všichni stejný koníček. Většinou sbírají auta všeobecně. Ano, samotná doprava stojí absolutně za kulové, vrak vedle vraku, výplaty žalostné a mnoho dalšího, ale prachy na tyto koníčky se najdou vždycky. Nevím, zda to tak bylo u tohoto podnikatele, to víte asi Vy zde diskutující z Prahy a okolí. Já chápu, že podnikatel musel nějak začít a nebyla to procházka r§žovou zahradou, ale vesměs pracé u takovýchto podnikatelů byla spíše z nostalgie, nikoliv proto, aby si člověk vydělal. Osobně mám za sebou tyto podnikatele taky a mohu říci, že to bylo všude… Číst vice »
https://zdopravy.cz/ropid-hodnoti-autobusy-nejlepsi-je-dpp-a-uher-nejhorsi-stepanek-a-oad-kolin-23835/
Úplně jsem si představil odboráře pana Středulu.
To slovo „pan“ tam máte jaksi navíc 🙂
Vozový park velmi solidní, kolegové řidiči (pokud vím) nefluktuují.
Pak jsou tu ale autobusoví podnikatelé, jejichž “koníčkem” je hazard, vily v Karibiku, luxusní vozidla a vydržování vlastních (mnohdy rozmachaných) dětí ze zisků firmy. Rozhodnutí co je pro koho menší zlo nechávám na každém.
O vilách v Karibiku slyším už po několikáté (ať zde na serveru, nebo naživo), ale ještě jsem neviděl takového dopravce a to dělám v oboru. Opravdu nevím ani o jednom, který by to tak měl. Mohl byste prosím uvést třeba jen jeden takový příklad? Samotného by mě totiž zajímalo, kde se to vzalo a zda se to aspoň zakládá na pravdě, dosud mi na to totiž nikdo nedokázal odpovědět.
Viděl jste někdy autobus Martina Uhra? To je to nejlepší a nejudržovanější na co lze v Praze (a okolí) natrefit. Pokud vím, tak je to spíše rodinná firma než anonymní korporace.
V jinejch oborech ty nenavidny zahranicni korporace mnohem lip platej – napriklad v Lidlu ma prodavacka o 20-50% vyssi mzdu, nez u ceskyho soukromnika. Je tu nakej znalec prosttedi, kterej by vedel, jak to vypada u ridicu autobusu?
A v německém Lidlu má prodavačka o 50% vyšší plat než česká…. To asi nebude tím zlým „českým soukromníkem“…
A on je nějaký důvod, a vůbec způsob jak to udělat, aby prodavačka v českém a německem Lidlu měla stejnou mzdu?
Dodám, že stejnou mzdu jako v NDR neměla ani v plánovaném hospodářství v ČSSR.
Pracoval jsem také pro českou dceru německého gmbh , můj plat byl na 1/3 toho to měli ve výplatě kolegové za stejnou práci u mateřské firmy.
A k čemu nám ta informace je?
Jenže ty peníze nejsou vše, lidská důstojnost obsahuje i odpovědnost za produkovanou kvalitu. Lidl je, pravda, na tom zdrojově výrazně lépe než třeba Coop, ale také projevuje větší invenci v podobě e-shopu a pestrého sortimentu pro domácnost.
K filmu Lidice mám dotaz – autobusem tam jel propuštěný kriminálník domů do Lidic (nebo aspoň si to myslel). Netušíte co to tehdy bylo za linku a na jaké zastávce vystoupil?
Už za první republiky jezdívaly různé linky z Prahy přes Buštěhrad do Kladna. Do Lidic mohl jít hypotetický cestující z Makotřas nebo Buštěhradu, ale nemyslím si, že autoři filmu to takhle řešili 🙂
Díky – právě mi přišla tahle část zápletky poměrně bizarní a řešili jsme to s kamarády kam vlastně mohl jet – do obce samotné už ne.
👍🏻
Pekne exponaty, fandim tiez takymto nadsencom.
Díky za rozhovor, M. Uhrovi fandím.
Jen noticka, firma z D. Bučic se jmenuje Dekstra, ne Dextra.
👍 za rychlou opravu.
Díky za upozornění:)
Rádo se stalo. Chápu, že to svádí.