Má železniční most pod Vyšehradem budoucnost? Dnes webinář prof. Brühwilera
Železniční most pod Vyšehradem. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
"Mosty s vysokou kulturní a estetickou hodnotou si zasluhují, abychom k nim přistupovali s respektem"
K likvidaci toho mostu stačí jedno razítko. Které nepřijde od Drážního úřadu. Razítko, které stvrzuje vyjímky umožňující provoz. Pokud Drážní úřad řekne „NE“, tak most poletí do řeky. Bez milosti. Ohrožení životů cestujících a obecně bezpečnosti provozu je dostatečně silná motivace.
Další věc je střídavina. Pokud jí páně profesůr nebral v úvahu, tak jednal v přímém rozporu s legislativním rámcem, v tomto případě už přeci jen starším vládním usnesením, které přechod stvrdilo a spustilo. Pokud jeho práce byla financovaná nějak ze státního, tak by měl být okamžitě souzen, jestli jeho jednání nebylo podvodné.
Z příspěvku Kubrta „Předmětem jeho zkoumání nebyla možnost realizace 25 kV/50 Hz.“.
A jak to tedy bude řešeno. To budou vlaky jezdit výběhem, protože se na most nevejde trolej?
Asi to bude stejnosměrný ostrůvek ve střídavé říši 😀
A proc ne trikolejna replika? Jo, jasne, musi se to udelat dobre. Nesmi to dopadnout jako chram Krista Spasitele v Moskve. Je replikou internacionalnimi socialisty zbouraneho, odlit z betonu a vevnitr si clovek pripadne jak v panelakovem byte.
Chrám v Moskvě je pietní rekonstrukce splňující všechny požadavky vkusu.jsou použity původnì materiàly mramory zlato. A původní umělecké postupy. Možnà nosnë prvky jsou modernějšì. To i mnoho katedrál mà ocelové ( i sv. Vìt ) nebo betonovë konstrukce střech. Ale novà střecha vypálené Notre Dame bude dubová . Zatìm jsem se nikde nedočet jestli použijì znova na pokrytì olovo…. 🙂 Podobně se stavì replika vypælenëho kostela v Gutech. A bude se stavět replika sv. Michala v Praze. Pokaždé když něco takového vyhořì nebo spadne. Okamžitě se zvedne vlna nadšenì ! I technické pamætky majì své nadšence kteří si poklædajì za… Číst vice »
Mám dotaz:
Pěší lávky jsou tam od roku 1901?
Názor: Škoda, že tu už nejsou přítomni původní stavitelé onoho mostu. Myslím, že by si klepali na čelo, co tu předvádíme za obstrukce. Oni původní most po 30 letech vyměnili. Proč? Protože prostě nesloužil dostatečně původnímu účelu a tím je doprava. Ještě, že v té době nebyli spolky a UNESCO. Asi bychom toho přes ten most dnes po jedné koleji moc nepřevezli. Všichni, kdo ten most tak mermomocí chcete, tak si ho odvezte a někde umístěte. Most zůstane zachován (historicky cenná konstrukce) a na jeho místě se postaví něco, co odpovídá dnešním standardům a potřebám (s výhledem dopravy na 100… Číst vice »
Tak on by si klepal na čelo třeba i pravěký modelář Věstonické Venuše, proč že ji máme uloženou v trezoru jako jeden z největších pokladů, když on ji dělal jen tak pro zábavu, když se nudil u ohně, když opékal mamuta.
Když to tedy připodobním:
Proč nenecháte převézt most, jako technický poklad, na nějaké místo, kde by se mu nic nestalo (nedegradoval) a mohli se na něj chodit koukat návštěvníci?
Jestli ten most můžu ještě 100 let sloužit.. tak ať se opraví , vymění opotřebene části .. pokud stávající kapacita nestačí postavit vedle toho ještě jeden .. třeba jednokolejný , pokud je tam místo samozřejmě.
Podle studie SUDOPu je na mostě k výměně cca 70 procent dílů. Po otryskání se zjistí, že bude třeba vyměnit další a dostaneme se třeba na hodnotu 80 až 90 procent dílů. Pořád má cenu se tvářit, že most jde opravou zachránit? Nedivil bych se, kdyby mezi těmi zbývajícími díly bylo zastoupení těch, co byly instalovány při výstavbě mostu v roce 1901, bylo naprosté minimum. Stále si ještě někteří nejste schopni připustit, že původní konstrukce z roku 1901 by po opravě nejspíš přestala existovat?!?
Vidíš, že se dokážeme 100% shodnout 🙂 Jussi z K
Před několika lety jsem si psal o památkové ochraně s „nějakým“ šéfem památkářů – tuším Šefců – a tázal, co je vlastně předmětem ochrany ? Vzhled, materiál, technické provedení – nýtovaná konstrukce ? Odpověď vše – včetně pilířů …. S tím, že kdyby se „nedlabalo“ na údržbu, tak by ten most nebyl v takovém stavu, v jakém se nachází … a prý, že za c.k. monarchie a patrně i první republiky existovala „mostní četa“ věnující se „prý jen tomuto mostu“. Mostní četu bych připustil, ale s tím, že se mohla věnovat většímu počtu železničních mostů v rámci Prahy … Čili… Číst vice »
Domníváte se, že lze provádět opravu za provozu …. Přes „most Inteligence“ se TOHO moc neproveze, i kdyby se položila druhá kolej, tak dvojkolejnění přes Krč do Vršovic – neříkám „absolutně nemožné“, ale technicky a finančně velice náročné – pomine-li se veškerá administrativa se „soutěžením na všechno možné“ ….
Naši prapředci nechali zhotovit novou = současnou konstrukci vedle té původní a podle dobových dokumentů se přesun (z dnešního pohledu v primitivních podmínkách) uskutečnil v řádu desítek hodin ….
Podle mého názoru může mít most po repasi druhý život někde jinde. Domnívám se, že by se našly tři místa, kde by se hodil pořádný most přes nějakou řeku. Praha ale potřebuje most jiný. Nosnější a kapacitnější.
Pokud vím, má se mezi Podbabou a Podhořím stavět nový tramvajový most. Pokud je ten most tak cenný, přímo se tak nabízí jeho další využití přímo v Praze. Tramvaje unese ještě hodně dlouho…
Ne že by to nebylo zajímavé jako návrh na využití konstrukce, ale zajímalo by mě, jak by jste to tam dostal? To by se muselo naporcovat, tak aby se to vešlo do lodí, a na druhé straně se to dalo znova snýtovat.
Buď tak, tedy rozebrat na menší celky a znovu snýtovat.
A nebo ho použít na ten plánovaný dvorecký most. To je podstatně blíž a cestou není žádná překážka. Staromilci by ho měli na dohled od Vyšehradu:o)
A rovnou řeknu, že by se mi líbil víc, než ten plánovaný betonový kubistický monolit…
Aby bylo na čem vůbec nýtovat, aby z těch plechů vůbec něco zbylo.
Od dvoreckého mostu bych očekával i nějakou větší únosnost, i když jak jsem pochopil, tak nebude určen primárně pro silniční dopravu.
Jestli po něm dneska jezdí vlaky, bude mít po repasi dostatečnou únosnost pro trámky či busy a tak bych auta asi vůbec neřešil. A hmotnost vozidel lze omezit značkou…
Tak s tramvají bych problém neviděl, je lehší, akorát pro auta potřebujete nějakou konstrukci vozovky na kterou ten most není dělaný, takže je to zvýšení trvalého zatížení.
já jsem pro čtyřkolejný most resp. 2 dvoukolejné vedle sebe umístěné konstrukce na pohled identické s původním mostem (a klidně si tam ty fejkový nýty navařte), na smíchovské straně čtyřkolejné napojení až do stanice, na výtoňském břehu čtyřkolejné vedené tratě až k vinohradským tunelům……….
a ty baráky v údolí Botiče zbouráte nebo jim to povedete pod okny….?
IMHO – nemožné, neprojednatelné.
máte recht, že nacpat ty čtyři koleje od řeky až k tunelům by asi pár činžíků neustálo ale minimálně tříkolekná varianta průchozí je – v podstatěby se musely ubourat jen dva objekty v trianglu před tunely pro třetí kolej
Mohl by to někdo shrnout? Má podle prof. Brühwilera železniční most pod Vyšehradem budoucnost? Dík 🙂
Shrnul jsem to níže, zkopíruju to i sem: únava tam prý není, most může sloužit dalších 100 let po repasi fatálně zkorodovaných míst a samozřejmě kompletním ošetření povrchu konstrukce. Stávající dřevěné mostnice navrhuje nahradit PJD na bázi desky z UHPFRC. Předmětem jeho zkoumání nebyla možnost realizace 25 kV/50 Hz.
Dík, no tak to je zajímavý. Dle dřívějších poznatků je most značně poškozen, teď zase není… teda není – zmiňoval kolik je zkorodovaných % konstrukce? Aby to pak nebylo, jak je v Čechách obvyklé – teprve po rozebrání bylo zjištěno výrazně větší poškození nosných částí, které zdražilo opravu o 40 % 😀 Ale on stejně bude problém s kapacitou, 2 koleje jsou prostě málo…
Taky jsem z toho jelen 🙂
Míru zkorodovanosti konstrukce neuvadel, pouze odmitl tu uvadenou nutnost výměny 2/3 prvků. Co se týká kapacity, zdá se ze je konsenzus na dostavbě druhého, jednokolejneho mostu, vizuálně citlivého.
Pro me osobně je to teď v rovině víry a přesvědčení, nedokážu posoudit, jak je v té konstrukci rozvinuté unavove poškození.
Hm, připomíná to kauzu libeňského mostu?
To není možné, vždyť únava materiálu kvůli dynamickému zatěžování bez ohledu na korozi je jednou z hlavních manter bouračů tohoto mostu ? Asi by to dopadlo jako s mostem v Petrově nad Desnou, měl spadnou při 20t, naložili na něj 450t a on pořád nic. Také to byla stará, unavená, dlouho nenabarvená, dynamicky zatěžovaná, nýtovaná konstrukce. Nýtované příhrady totiž mají rezervu v zatížení opravdu násobnou, než by kdo čekal.
„Asi by to dopadlo jako s mostem v Petrově nad Desnou, měl spadnou při 20t, naložili na něj 450t a on pořád nic“
jenže ten most před tím zesílili a pak zatěžováním zkoumali účinnost toho zesílení. Takže přirovnání úplně vedle…
Opravdu srovnání vedle ? Pokud most v Petrově zesílili těmi přidanými pruty SMA a on jen kvůli nim místo očekávaných 20t vydržel úžasný dvacetinásobek 450t (bez destrukce) pak je to naprosto skvělá zpráva a vlastně metoda, jak údajně schátralý železniční most uvést do kondice bez vizuální újmy (ty pruty jsou pod mostovkou, pokud se nepletu, a nejsou vidět) a v pohodě provozovat dalších sto a více let.
Každopádně děkuji za převážně anglicky vedenou diskuzi o českém mostě. Věřím, že to všem jeho zahraničním obdivovatelům udělalo radost.
Jen pro zajímavost, o ocel by mohli ít zájem vědci. Byla vyrobena dávno před jadernými testy a možná by tak nemusela být vnitřně kontaminována jako jsou ocele moderní. Možná by tak mohla most nalézt, za poměrně slušné sumy, nová život ve vědě. Problém ale na rozdíl od podmořských vraků může být v tom že byl celou dobu na vzduchu a vystaven působení různých spadů. Za prověření by to ale v případě demolice stát mohlo.
Promiňte,ale váš příspěvek opravdu nedává smysl. K dispozici je dostatek dost i výrazně starších konstrukcí. A ty jaderné pokusy …to má s mostem a materiálem co do činění,proboha. Nová život ve vědě…
K.S. to mohl trochu více rozvést. Jedná se o tzv. low background ocel viz https://en.wikipedia.org/wiki/Low-background_steel. Zjednodušeně jde o ocel, která byla vyrobena před začátkem jaderných testů a obsahuje tak velice málo radionuklidů, které se do moderních ocelí dostávajá ze vzduchu. Využití nacházejí v měřících přístrojích, kde je potřeba co nejnižší úroveň radiačního pozadí. Pro vědecké účely se získává např. vyzvedáváním vraků atd.
tak lidi věřej kde čemu, když se sousedi z jedný vesnice sou schopný i v 21. století vraždit, protože věří každej jinýmu výkladu toho co možná řek člověk co asi ani neexistoval a ten to měl ještě tichou poštou od někoho, kdo už určitě neexistoval, tak čemu se divíme.
zpět k tématu, některým asi uniklo, že se železná ruda stále těží a ty ložiska že sou i pod zemí, kde bude asi „kontaminována“ i o trochu míň než šrot na vzduchu nebo v moři.
K zihani oceli pri vyrobe potrebujete kyslik ze vzduchu a v nem nuklidy z testy jadernych zbrani stale jsou.
Ocel vyrobena pred atmosferickymi testy jadernych zbrani neobsahuje radionuklidy ze spadu vybuchu. Takova ocel se pouziva ke stineni v radiologickych laboratorich. Jednu takovou maji v SURO:
https://www.idnes.cz/technet/veda/cernobyl-zareni-spad-mereni-gama-7714-10-hammerhead-hh-nejdek-jachymov-zatez-znecisteni.A190626_220210_domaci_top
odstavec Ja zaric v kobce z Tigra
zaznam zde: https://www.facebook.com/753784236/videos/10159853522959237/
Kdyby tahle iniciativa existovala v 19. stoleti, tak ten most ani nevznikne – prece si nebudeme kazit vyhled na Vysehrad takovym ocelovym monstrem!
Srovnani s Karlovym mostem je pak uplne mimo – nevsim sem si, ze by se na smichovskej most jezdily divat davy lidi pres pul planety.
On tam nechodí skoro nikdo. Jen šotouši a výhledoví invalidi.
Naprosty souhlas a neco podobneho jsem psal i Libenskeho mostu. Most nikoho nezajimal az do doby nez se zacalo mluvit o jeho zbourani a nahrazeni novym. Ja svym nazorem tezko neco ovlivnim, ale u mostu obecne mi prijde ze se jedna o ucelove staby ktere proste musi slouzit svemu ucelu, architektonicka/kulturni hodnota musi byt az na druhem miste, ne naopak. A nechodte na me s Karlovym mostem, ten jiz ucelovou stavbou davno neni.
Je vidět že se o pamætky a architekturu nezajìmáte. Libeňský most bývá často obsivován. Žædnë město které mæ nějaký krásný most si na něj nenechá sáhnout. V Budapešti byly Němci všechny mosty odstřeleny a kromě jednoho byly všexhny obnoveny v původnìm slohu. Tak i Oberbaumbrücke. Zkuste řìct v Pařìži aby dali do šrotu most Alexandra III. Nebo v Kolìně Hohenzolernbrücke. Který našemu mostu jželezničnìmu jako by vypadl z oka.. ( spìše ovšem nàš most vypadl z oka tomu kolìnskëmu. Co ten slavný most v Portu ? Ten se jim neunavil ?? Prostě Libeňský most je přinejmenšìm středoevropská zvláštnost.Taky trvrdili že… Číst vice »
Zbytky mostu Márie Valérie ve Štúrovu byly také obnoveny v původním stylu, nikoli nějaká moderna …
No třeba tady budu dost dlouho na to, abych zažil že se někdo bude bít třeba za historickou hodnotu Nového spojení… Třeba už tou dobou bude existovat teleport, ale historická hodnota bude muset být zachována. No asi abych zlepšil životosprávu, za tu srandu by to snad i stálo.
Památkáři by byli štond mluvit o historické hodnotě i u komunistické přístavby hlavního nádraží…
Nebo u toho bordelu před zmíněnou halou…
funguje prosim přenos na fb bez technických potíží? Díky za informaci z publika
Funguje
Primy prenos je v sekci diskuse na eventu na fb, az druha karta. Dekujeme za ucast…
Pokud vím, tak pana profesora Brühwilera již před nějakou dobou magistrát pozval do Prahy, aby prověřil možnost zachování mostu.
Neviděl jsem přímo výstupní data z jeho analýzy, ale v médiích to bylo prezentováno tak, že i prof. Brühwiler nad mostem zlomil hůl.
Takže přednáška bude o tom, jak by most býval šel zrekonstruovat, kdyby se o něj dráhy v minulých desetiletích lépe? Nebo o tom, jak by mohla vypadat rekonstrukce, kdyby bylo v kase o pár miliard navíc? A nebo se pletu já a možnost rekonstrukce je stále ještě na stole? Som z toho voľaký zmätený.
*lépe staraly.
Je k dispozici nejaky odkaz na progesoruv verdikt se zlomenim hole nad mostem?
Omlouvám se za částečnou mystifikaci, hůl zlomil Kloknerův ústav v posudku, do kterého byla páně profesorova diagnostika zahrnuta společně s jinými materiály. Nicméně v rok a půl starém článku se píše:
Brühwiler vyjádřil názor, že oprava a ponechání stávajícího mostu má smysl pouze tehdy, pokud bude možné práce provést „bez rozebírání konstrukce, s minimálními výlukami, za náklady nižší než novostavba a současně v případě, že bude zaručena další minimálně osmdesátiletá životnost mostu“.
https://zdopravy.cz/posudek-most-pod-vysehradem-bude-nejlepe-zbourat-a-postavit-novy-37216/
A v čem je rozdíl?
Oprava by byla určitě mnohem dražší než nový tříkolejný most…
A trvala by mnohem déle … „pradědové“ dokázali mosty vyměnit v řádu desítek hodin …
Kloknerův üetav je spolek üplatných fachidiotů. Dovolìm si upozornit na jejich posudek Libeňského mostu. Zchátralé nenávratně poškozené. Předurčenë k nevyhnutelnému a brzkëmu zřìcenì. JENŽE mostnì stavitelství nenì jako klimatologie. Počìtačový model je ověřitelný organolepticky . A tak se uskutečnila zatěžkávacì zkouška. Průhyb mostu byl shledán zcela vyhovujìcí. Takže ačkoli na pohled je most v bìdnèm stavu jsou závady spìše kosmetické. Když uvidìte fotku cyklokrosaře po závodě obaleného bahnem. Opravdy vykazuje známky ůnavy . Ale on ještě třikrát vyhrale olympiádu. Podobně i Karel V. po bitvě u Mühlheimu vykazoval známky ünavy. I ten kůň toho měl plný kecky….. Ale oba se… Číst vice »
Nejvhodnejši cestou by byla výstavba tunelů pro 4 koleje převedení dopravy tam. Most by pak mohl sloužit jen pro kola a pěší. Ale to by musel nekdo plánovat a začít se stavbou tunelů před 20 lety. Ted se to zase bude pytlikovat za minutu dvanáct.
jo, penize proste jsou. K utrate netreba je vydelat.
Proč to neopravyt formou repliky a klidně i z třikolejnit ať to dobudou na nevadí dalším modernizacím celého Pražského uzlů. Patřím taky k šotoušum ale chápu že se nedá všechno zachránit. Stejně těm lidem co to válí vlakem tak je jedno jakej je tam most nebo tunel. Hlavně když jedou v pohodlný.
tak je dobré si říct co znamená slovo replika. V mém pojetí je to zachování dimenzí profilů, skladby konstrukce, spojování nýty a zachování rozměrů. Tedy zcela nová konstrukce k nerozeznání od té původní. Pak je tu možnost napodobeniny, svařované výpalky z oceli, mnohem mohutnější profily, s menším obloukem.
Tak tu napodobeninu. Konkrétně se 4 kolejemi.
Že bude muset být nějaký dům zbořen mě opravdu netrápí…
Já i vy si jistě přejeme rozvoj modernì a rychlè železnice v Praze a v Česku. Ale třetì kolej v tèhle stopě je přece nesmysl ! Přece ty nadzvukovè vlaky Mnichov- Vratislav a Norimberk – Varšava v tříčtvrtečnìm taktu nepojedou přez Výtoň !!!
Ten most bude sloužit jen předměstskë dopravě. Rychlìky VRTy a TGV povedou určité jinudy. Asi tunelem. A nebo se Praze vyhnou a Nádraží Václava Havla bude v Nehvizdech „U křìže „.
Pro Šneebány ten most üplně vyhovuje i dnes. Stačì potěmkinovký nátěr…. 🙂
Lidem, kteří jedou vlakem je to jedno, ale lidem, kteří chodí okolo to jedno není. Ideální je udělat repliku ve stejných rozměrech, kromě šířky. Most by byl nově tříkolejný a měl širší chodníky na stranách. Při pohledu od Palackého mostu by vypadal stejně. Při pohledu z Vyšehradu skoro stejně.
Pokud se to udělá dobře, tak 99% lidí nepozná svařovaný most od nýtovaného. nakonec jsou udělat i ty falešný nýty. Nakonec dělá se to i při stavbě nových kotlů parních lokomotiv. Kotel je svařenec a „nýty“ jsou dovařeny naoko.
99 % lidí nerozezená polystyren od mramoru.
Záleží, jestli jim spadne na hlavu xD Pak to poznaj všichni ti, na které spadl polystyren a (v závislosti na velikosti kusu mramoru) zcela určitě i přeživší část zasažených mramorem.
No on ten železničnì most opravdu nesplňuje požadavky na vysokorychlostnì trať.
Ale vy si myslìte že se po tom vysněném novèm mostě budou řítit rychlostì 350 uzlů /h vlaky mezi Varšavou a Mnichovem ? Mezi Pařìžì a Nehvizdami U Kříže ??
Mno, skutečně si nemyslíme, že by se po něm cokoliv mělo řítit skoro 650 km/h (viz vašich 350 uzlů) 🙂
Ale on psal uzlů za hodinu což je (trochu netradiční) jednotka zrychlení, po přepočtu je to asi 0,05 m/s^2 a to dá kdejaký most 😀
No jo, máte pravdu! Teda asi (rozhodně já jsem se seknul) protože buď myslel skutečně zrychlení jak píšete nebo prostě uzly jako kusy za hodinu (pak by to byla prostá rychlost), ale to zase nevíme vzdálenost mezi uzly, takže jak rychle je 350 uzlů /h vlastně nevíme. Pokud použijeme původní námořní hodnotu (14,4 m) tak máme 350*14,4=5040m a 5km/h je svižnější chůze, tedy most rovněž vydrží 🙂
Ten most má ale právě sloužit lidem, kteří jedou vlakem, ne těm, kteří chodí okolo. Také jsem pro repliku, která by při pohledu z Vyšehradu nijak výrazně panorama nezměnila. Lidé z okolí by měli být rádi, že mohou mít kapacitní a tišší most hromadné železniční dopravy, než aby jim pod okny smrdělo a parkovalo čím dál víc aut.
Potřebujete ho i trochu zvýšit, má-li vyhovět předělání napětí na 25 kV.
Na to nezapomenout! To je zásadní rozdíl…
Je to zásadní, protože by jste to nebyl vy, kdo by měl podepisovat případné výjimky na odchylná a nadstandardní řešení.
Tady to ale není o šotouších, ale o některých lidech z Prahy.
Vzhledem k tomu, že ten most je komplet zkorodovaný, bylo by nutné nahradit cca 75% dílů za nové. Zbytek by se dal použít ovšem za cenu extrémních nákladů a omezené životností.
Smysluplné řešení je replika, která bude tepelně ošetřena proto korozi. Bude vypadat prakticky stejně, vysoká estetická hodnota bude tedy zachována.
Co to znamená „tepelně ošetřena proti korozi“? Děkuji.
Třeba žárový zinek
Prostě žádnej tatarák ! Durch un durch propìct !!
Repliku nebrat, maximálně pohledově (ze vzdálenosti nad 50 m) stejný most.
Repliku brát, to si jen Ty z nějakého důvodu projektuješ své potřeby, které pro současný a budoucí provoz nejsou nutné.
A náročnost údržby různých nehezkých detailů současné konstrukce jsou mé potřeby?
Může mít replika průběžné kolejové lože?
Průběžné štěrkové lože není potřeba a ty nehezké detaily, čímž patrně míníš vrstvení snýtovaných plechů na sebe bez možnosti protikorozní ochrany a nedobře přístupné styčníky, přesto umožnily existenci mostu celých 120 let. Kolik mostů podobných rozměrů a obdobného provozního zatížení se toho dožilo? Replika by se díky lepšímu materiálu mohla dožít i déle, než 120 let a pokud by docházelo k patřičné údržbě, tak i nejspíš mnohem déle.
Průběžné štěrkové lože je potřeba kvůli hluku.
A nehezké detaily se musí udržovat lidmi (kontrola a čištění), což je obecně problém dneška, v minulosti byla lidská práce levná, je snaha dělat věci co potřebují minimální údržbu.
Už si konečně uvědom, že tu nejsou jen požadavky Správy železnic, ale i jiných subjektů, čili situace je taková, že pokud si Správa železnic bude stále mlít svou, tak dojde nejspíš ze začátku k tomu, že na mostě bude moci být jen jeden vlak, za nějakou dobu ke snížení přechodnosti a pak výluka obou kolejí na mostě. Mne by také nikterak neurážela vzhledově podobná svařovaná konstrukce s průběžným štěrkovým ložem, ale to je přesně to, co nejspíš nelze vybojovat. Se třemi kolejemi, ač by to bylo z půlmilionu důvodů žádoucí, sem vůbec radši nechoď, to nemáš šanci projednat. Stejně tak… Číst vice »
Nevím proč by „vzhledově podobná svařovaná konstrukce s průběžným štěrkovým ložem“ se neměla dát vybojovat. Právě hrozbou zavření bude Praha (prostřednictvím dopravního radního) se snažit dělat rozumný kompromis. 3 koleje (pokud bude NS2 tak asi být nemusí) a zastávka na Výtoni je jsou třešničky na dortu.
Prostou výměnu konstrukce za novou – modernější místní nezablokují, ostatní s mého hlediska ať vezme čert.
Nešlo by o bourání mostu, nýbrž o recyklaci a stavbu nového. Mohli jsme mít defacto totožný leč trikolejný, ale řekli jsme ne. Sentiment zvítězil. Doufám že zvládnou při rekonstrukci imitaci oloupané barvy a rzi a zachovají různé přerušené staré inženýrské sítě na mostě a další časem doplněné artefakty, taktéž na pilířích zanechají patinu rzi a řas. A ať ponechají i ty řinčící plechy. Ten randál k historickému mostu taky patří. Těším se až se o tom večer dozvím více. A ten most vedle ať je pěkně nablískaný po skončení ať turisté poznají, který pak je to ten světoznámý historický most.
Nablýskaný-viz vyjmenovaná slova po b..
Grétuš, kde je ve slově nablýskaný ypsilon po b?
Ypsilon po b je hned druhý písmeno 🙂
Já vím a také sedmé, co s tím teď 😮
Nova konstrukce mívá daleko k vyrazu totozny. Chapu ze rada ludi nema cit pro material a prakticky nedokaze pouzite technologie rozlisit.
A je právě tohle místo v síti SŽ to nejvhodnější k obdivovani starých materiálů a technologií? Je smyslem te trati sloužit přepravě, nebo jako technické muzeum?
No zatím oboje, vzhledem ke stavu a stáří infrastruktury tratě do Berouna.
I tam už se ledy hýbou.
Je to pohledově exponované místo v památce UNESCO. Pokud neumí most zachránit je stavba pseudonapodobeniny ten nejhorší nápad. Raději ať udělají mezinárodní soutěž a navrhnou most moderní, zcela jiný, ale hlavně kvalitní návrh bez ohledu na peníze. Ocelových celosvařovaných napodobenin původních nýtovaných mostů už tu celou řadu máme a nic pěkného to není, asi jako zabalit secesní dům do polystyrenu a napodobit zdobení fasády.
Osobně jsem pro nový most, pojatý jako dnešní a kvalitní architektura.
Přednášku pana profesora si rád vyslechnu, ale na základě toho, co vím teď před přednáškou, si myslím, že „unavenou“ ocel nelze udržovat v „železničním provozu“ donekonečna. Třeba se dozvím, že ano, uvidíme.
Tak jsem si vyslechl přednášku pana profesora; únava tam prý není, most může sloužit dalších 100 let po repasi fatálně zkorodovaných míst a samozřejmě kompletním ošetření povrchu konstrukce. Stávající dřevěné mostnice navrhuje nahradit PJD na bázi desky z UHPFRC. Předmětem jeho zkoumání nebyla možnost realizace 25 kV/50 Hz. Tak snad je to OK a opravený most vydrží ještě dlouhá léta.
no, nevím, zda by nějaka modernější stavba aka most SNP nebo most apollo v UNESCO prošel…spis by to mohlo skončit pěkným průšvihem…
ony moderní stavby vydávané za lepší než repliky jsou mnohdy dost peklo…
PS: tu secesi byste řešil jak…? bez zateplení nebo hladkou fasádou?
Co by se stalo, kdyby Praha byla vyškrtnuta z UNESCO?
No přece…vůbec nic…😎
Akorát by možná ubylo turistů…kterých je ale vždycky moc…
Rozhodně přepravě!
Pro technické muzeum bude fůra místa po Masaryčce…
pečlivé zanechání stávající rzi nebude nutné, během následujících let pod „dobrou správou“ se vytvoří nová.
Taky si myslím, že o tento most nedozírné hodnoty by se měly spolky handrkoval až do jeho sebedestrukce, páč jeho přestavbou utrpí samička Praha hroznou újmu. To by tak bylo,aby o zachování železničního mostu rozhodovalo to,zda po něm přejede vlak až na druhou stranu.
Docela by mě zajímalo,kolik ta iniciativa bere peněz z veřejných rozpočtů. Ten prof.Brücklermeister určitě jezdí takhle přednášet po Evropě zcela gratis.
Ano, buďmě barbary kteří si neváží práce vlastních předků, ano dejme si klapky na oči a ignorujme technická řešení zcela běžná v okolních (ikdyž, pravda, vyspělějších) státech. Pak není divu, že tomu národu barbarů vládnou ještě větší barbaři.
Takže v New Yorku jsou taky barbaři, když z původní osady nezbylo vůbec nic a skoro v jejím centru stojí Emire State Bilding?
V New Yorku jsou v pohodě, také nehodlají vyměnit Brooklynský most z roku 1870 pro „značné“ stáří za nějakou napodobeninu.
Jenže ten most není ve špatném stavu pro značné stáří, ale pro únavové opotřebení nadpolovoční části jeho komponentů pokud se dobře pamatuji, tak se jedná podle studie tohoto pana profesora o cca 2/3 částí mostu s tím, že životnost zbylých částí je max. 2O let. Takže teď můžeme vyměnit 2/3 dílů a do 20 let zbytek nebo čekat až most spadne. Únavové opotřebení totiž nesouvisí s natíráním nebo nenazíráním mostu, ale s jeho cyklickým zatěžováním při provozu. Každá konstrukce zvládne pouze omezený počet zatěžujících cyklů a potom dojde ke ztrátě její pevnosti a destrukci.
To by mě zajìmalo kdy se unavì ty řìmskë akvadukty. Ty stojì dvatisìce let a ne a ne se unavit !!
Pravda ovšem je že ve Vìdni se jim jednou večer jeden most unavil. A do rána a bylo po něm !!
Ty římské akvadukty jsou při provozu cyklicky zatěžovány? Myslím, že rozdíl mezi průjezdem vlaku po mostě a volně plynoucí vodou po akvaduktu je celkem dramatický, asi jako rozdíl mezi dynamickým a statickým zatížením.
Akvadukty jsou z ocele? Ocel má problém z únavovou životností (kór starší ocele, kde se to ještě moc nevědělo).
Kámen nemá problémy s únavovou životností, spáry (jako kritické místo takovýchto staveb) na kamenných mostech se opravují stále stejnou technologií.
O dynamickém namáhání viz MartinS.
Takže na místo vrátíme původní most, který tam byl před současným? Proč naši předci mohli most rekonstruovat a v současnosti je to zakázané?
Ten už neexistuje takže jej nevrátíme. Ale můžeme zachránit to, co existuje.
Práci na tom předci odvedli. To ano. Ale vytvořili dílo ve své době technicky ostudně zastaralé a arogantně bez architekta. Čeho si na tomto veledílu arogantního c. a k. úřednictva podle vás mám vážit?
tak tenhle kus vytvořený arogancí…v trvanlivosti předčí spoustu daleko modernejsich mostu…už to je obdivuhodné… nějaké to pole mostu by si zasloužilo zachovat pro lehčí provoz. třeba k propojení císařské louky? nebo vytvoření mola ve žlutých lázních?
Poslyšte, předci to navrhly na zhruba 100 let a úplně jiné zatížení a velikost vlaků.
Technické řešení je postavit novou ocelovou konstrukci novou technologií (svařování) na současné (s výhledové zatížení) s normálním průjezdným průřezem. Jestli si Praha přeje pohledově stejnou konstrukci, tak to by neměl být nemožný problém, ale nechávat tam jako táhla snýtovaná X (2 x L) je blbost. Tři koleje je samozřejmost.
Ty nezbytné tři koleje se před Hlavákem zase smrsknou na dvě. To se bude stavět sedmý a osmý vinohradský tunel ?? A asi bourat přežilá Fantova budova a Státnì opera aby bylo mìsto pro průjezd nákladnìch vlaků ??
Dvě koleje vedou na hlavní nádraží a třetí do Vršovic. Na obou předmostích (na Výtoni i na Smíchově) už teď 3 koleje jsou, ale na mostě jsou jen dvě.
Třetí kolejí ze Smíchova až do Nuselského údolí zkrátíte hrdlo. A je tam i odbočka do Vršovic.
Tunel tak 4.
Fantova budova a Státní opera nebrání žádné železniční dopravě, respektive ji neomezujou, nákladní vlaky na Prahlaváku nebrat.
Reálně by bylo možné upravit prostor za prostředním (druhým) tunelem a kolejově propojit kolej 105 s traťovou kolejí Vršovice – Vyšehrad (pokračuje jako kolej 503), čímž by se vyřešil problém HLN – na Smíchov lze nejdále za 20. koleje …. Část staveb v objektu „Závišova“ by vzala za své – vykoupení ve veřejném zájmu, modernizace železniční infrastruktury ….
Mne by se také líbily tři koleje na mostě a zapojení třetí koleje do prostředního Vinohradského tunelu. Jenže tři koleje na mostě a třetí kolej do prostředního tunelu je nejspíš neprojednatelná záležitost, takže bych se držel raději hodně při zemi a místní moc nedráždil. Jediné, co má nějak šanci projít, je téměř stoprocentní replika současného stavu (tedy i s funkčními nýty) s úpravou pro budoucí reelektrizaci trati na 25 kV střídavých. Replika by měla být z kvalitnějšího materiálu, aby vydržela současnou intenzitu provozu alespoň dalších 120 let. Jistě, lze namítnout, že nýtování je z dnešního pohledu zastaralé, že konstrukce má… Číst vice »
Dovedl bych si představit i 4. tunel vyústěný mezi 1. a 2. (na Vršovické straně), hned za portálem bych směřoval někam do podzemí Prahlaváku a tam buď ukončil, nebo napojil na budoucí NS2 nebo někam extra vyvedl (třeba Žižkov nákladní). Akorát jsem tu troubu hodně rozhicoval. 🙂 Funkční nýty nebrat, je to jen v současnosti zbytečné zeštíhlování materiálu a už vůbec nýtování z pásových profilů by byla hovadina. Ideální je se zbavovat skládaných profilů. Z kvalitnějšího materiálu by byla určitě, jen tu prosím vás nepište, že to má vydržet 120 let, když se to přece má navrhnout na hodně víc.… Číst vice »
Musíš si uvědomit, že tu nejsou jen požadavky SPrávy železnic, ale i jiných. Velice nerad bych se dočkal nickolejného provozu. A to, že si dokážeš představit čtyři koleje a pod., tak se pak nesmím divit, že se spěje akorát k nickolejnému provozu. Holt si musí Správa železnic vystrčit hlavu ze zadku a uvědomit si, že tu není sama a nemá volné pole působnosti.
O čtyřech kolejích jsem nepsal. 4 koleje se do nuselského údolí reálně nevejdou, a i na předmostí na Výtoni bude problém se třema.
Jaké požadavky by měl někdo (kdo?) klást na most? Nýty kvůli vzhledu jsou podle mě neadekvátní.
Myšlenka na napojení do prostředního tunelu na kolej 105 není nereálná. Za své by vzaly „historicky“ bezcenné objekty „Závišova /Bělehradská “ vedle traťové koleje číslo 1 z Vyšehradu na HLN …. Vykoupení pozemků a budov ve veřejném zájmů za účelem modernizace železniční infrastruktury ….tím nikoho nedráždíte nad obvyklou míru „nasranosti“.
A z HLN „na Smíchov“ to půjde i z kolejí dál než ze dvacáté … a když už bych to dělal, tak propojím i koleje 105 a 103 abych nemusel z Vyšehradu na HLN po koleji 105 „proti srsti“, ale vzal to po „správné“ 103.
Z verejnych rozpoctu bereme 0, jsme vsichni na plne uvazky zamestnani jinde. Bruehwiler to skutecne udela ve svem volnem case
A můžete mi sdělit,jakou máte představu,co s mostem dál? Kam by mělo železniční stavitelství směřovat, když i kolem náhrady brzy nepoužitelného mostu děláte obstrukce? Chápal bych,kdyby tam mělo být nějaké betonové monstrum,ale repliku takového mostu laik nepozná na první,ani druhý a troufni si říct ani na třetí pohled. Viděl jste někdy repliky nýtovaných konstrukcí? Pokud jste opravdu jen spolek fanoušků,tak se vám za ty veřejné rozpočty omlouvám,ale mám zkušenost, že do těchto akcí se spíš pouští profesionální aktivisté.
Platí je Soros, kdo jinej!
No to určitě,dej si obklad.
Většinou jsou za obstrukcemi stavební firmy,co zrovna nemají volné kapacity. Sponzoring pak zahrnou do nákladů stavby. V tomto případě tomu tak údajně není, není důvod tomu teda nevěřit,ale motivace je mi stejně záhadou. Most není plot u zahrádky.
To byla ironie.
Možnà jste si nevšiml . ale pan professor nevytáhl paty z vyhřátého pelìšku. Celë to bylo in vitro… Pardon….in articulo mortis !!
Ten hluk způsobuje jedna závadná kolejovà spojka kterou si tam železničáři nechævají mlátit pro lidi jako jste vy !!.
Opravdu? Tyyyjoo
Hluk způsobuje celková konstrukce mostu s prvkovou mostovkou. Samozřejmě další vadný styk tomu přidává další decibelly.
Asi hloupý dotaz, ale dá se to sledovat i bez facebookového účtu? Bude případně někde dostupný záznam?
ano dá, záznam budeme pořizovat, díky za dotaz,
Máte youtube účet, kde by pak šlo video shlédnout? A mimochodem, díky za vaši iniciativu.
Velice závadná iniciativa. Původní konstrukci nelze zachovat, už by se s tím chtělo smířit.
kolik jste už postavil mostu? když se tu jinde nadává nesouhlasicim do neznalku, protože ještě nevybudovali žádnou firmu?
souhlasím, že most nejspíš bude problém dále zachovat pro vlaky. dost možná kvůli trvanlivosti po opravě. i kvůli nákladům. ale může to odpovědět, jak velký je časový přes. a nastartovat diskuzi co nového postavit.
To, jak je velký časový pres, už se dávno ví. K tomu není třeba potřeba profesor Brühwiler.
ale vůbec nic se neděje. a osobně tomu, že české úřady tvrdí, že je časový pres může být stejně dobře pravda jako sprostá lež. kolikrát už měl ležet libeňák v korytě vltavy?
Dít se bude něco až tehdy, kdy se nikdo pod další provoz mostu nepodepíše. A k tomu je velice blízko, spíš se divím, že si provoz na mostě stále někdo má zájem vzít na triko.
Muzeme se pokusit to vytvorit, ale nic neslibuji