Kratina: Chceme vrátit Brno na leteckou mapu Evropy
Společnost Letiště Brno jako provozovatel a správce druhého největšího letiště v tuzemsku má nového majitele. Je jím skupina Accolade, která
Společnost Letiště Brno jako provozovatel a správce druhého největšího letiště v tuzemsku má nového majitele. Je jím skupina Accolade, která spolu s novou akvizicí získala i smlouvu s krajem na pronájem letiště do roku 2052. „Chceme, aby se vrátily tradiční destinace jako Egypt, Tunisko a Turecko na charterech. Pokud jde o pravidelné linky, intenzivně o nich jednáme,“ říká v rozhovoru pro deník Zdopravy.cz spolumajitel a generální ředitel investiční skupiny Accolade a nový předseda představenstva Letiště Brno Milan Kratina.
Proč jste se rozhodli pro akvizici Letiště Brno?
Chtěli jsme rozšířit záběr skupiny Accolade a vímáme letiště jako zajímavou investiční příležitost. Na straně tří bývalých vlastníků de facto docházelo ke generační výměně a oni se tu výměnu rozhodli řešit prodejem. A pro naší investiční skupinu je to zajímavý posun dál.
Tedy jste se rozhlíželi na trhu po nějaké příležitosti a Letiště Brno vám padlo do oka?
My jsme s Letištěm Brno pět let v kontaktu ve věci rozvoje ploch, které má letiště k dispozici. A v rámci té diskuse došlo na to, že možná bude pro všechny nejlepší, když si koupíme celé letiště.
Kolik jste za Letiště Brno zaplatili, alespoň řádově?
My nemůžeme ani naznačovat.
Jaké jsou tedy vaše rozvojové plány?
Chceme, aby se vrátily tradiční destinace jako Egypt, Tunisko a Turecko na charterech. U nich určitě nárůst přijde. Pokud jde o pravidelné linky, budeme o nich jednat a už dnes intenzivně jednáme. A zároveň bychom chtěli prohloubit spolupráci s Jihomoravským krajem na rozvoji nových linek.
Spočívá tedy ta cesta v dotování linek ze strany kraje?
Ta cesta je určitě ve vytvoření týmu letiště-kraj a vytvoření takových podmínek pro dopravce, které pro ně budou velmi zajímavé. Věříme, že se nám podaří dopravu tady zlepšit a vrátit Brno na leteckou mapu Evropy.
S kým konkrétně jednáte? A věříte, že by od jara mohly některé nové pravidelné linky létat?
Dokud nebude vše finálně dopečeno, tak to nebudeme komentovat. Letiště poskytuje pro nové dopravce incentivní programy, a pokud se kraj rozhodne pro spolupráci s některými dopravci, my jsme schopni tuto spolupráci podpořit.
Dnes má letiště 460 tisíc cestujících ročně. Kolik jich bude mít za pět let?
Musíme se podívat, jaká je naše konkurence. Za prvé jsou to velká letiště jako Vídeň a Praha a zároveň jsou to i regionální letiště, která začala významnějším způsobem dotovat provoz nízkonákladových dopravců, což v posledních deseti letech vedlo k odchodu některých z nich z Brna. My věříme, že se nám povede některé linky vrátit.
Vidíte tedy budoucnost v napojení na velké přestupní uzly nebo spíše ve spojení z bodu do bodu na jiné regionální letiště?
Já myslím, že obě cesty jsou možné. Samozřejmě co se týče byznysu, tak se musíme napojit na velké huby, zároveň je ale tady prostor pro to, aby druhá největší města ve státech významněji spolupracovala. Byznysové příležitosti na druhých největších letištích v různých zemích jsou a může to být jedna z cest.
Jsou potřeba nějaké investice z vaší strany?
Všude jsou potřeba investice a my jsme na to připraveni. Určitě v příštím roce některé investice přijdou.
Připouštíte, že byste s krajem dojednali nějakou změnu smlouvy a vylepšili třeba kraji podmínky?
Připouštíme, že se určitě pokusíme s krajem jednat a najít nějaký rozumný kompromis pro obě strany. My se snažíme tu diskusi dostat z jakési emoční roviny do roviny věcné. A věřím tomu, že se naše představy sblíží, což povede k rozvoji letiště i kraje.
S čím do těch jednání půjdete?
Musíme se nejprve seznámit s podklady, se kterými pracuje Jihomoravský kraj. Je to velmi jednoduché, v momentě kdy se bavíme o výši nájmu, tak jde o to, co my za ten nájem získáváme, jestli jsou to tržní podmínky, nebo nejsou.
Není v té odpovědi skryto, že budete chtít, aby to nájemné bylo nižší?
My potřebujeme pochopit všechna stanoviska kraje. Chceme dělat byznys společně, protože společně se vydělává nejlépe. Tou cestou je komunikace. Občas neodhadnete, co a proč je pro toho druhého důležité. Když si kupujete dům, tak třeba pro paní, která ho prodává, je důležité, aby měla i nadále přístup do sklepa. Protože v tom sklepě něco má a nechce to stěhovat pryč. Na první pohled vám to přijde jako nesmyslný požadavek, ale když s tou paní mluvíte, možná její požadavek pochopíte.