Jiří Pohl: Je rozumné ukončit transfer uhlíku z podzemí na oblohu
Budoucnost má lidstvo ve svých rukou. Pramen: Siemens
Nejsme zde proto, abychom si hráli s autíčky či vláčky. Jsme zde proto, abychom vytvořili moderní dopravu, která umožní zapojit celé území státu do společného systému tvorby a spotřeby hodnot.
Obecně s článkem souhlasím, nicméně nesouhlasím s tezemi typu „každý musí začít u sebe“. Tohle nikdy nebude fungovat.
Ano, snažím se dle svých možností chovat ekologicky, ale že bych si kvůli tomu pořídil ve srovnání s klasickým vozem o milion dražší elektromobil, to mě ani nenapadne.
Jo, souhlasím se všemi emisnimi limity Euro X, to mi přijde smysluplné, ideálně ovšem pokud se jimi budou řídit všechny majoritní automobilky na světě.
Taky mi přijde ok nějak rozumně tlačit na zateplování budov, protože na jisté věci jsou zákony trhu nedostatečné.
Octavia TDi a PHEV stojí stejně. Pro toho, kdo má kde nabíjet a jezdí kratší trasy ideální volba.
K vysvětlení problematiky přidávám poměrně rozsáhlé srovnání nových technologie. Poměrně do detailu jsou zde vysvětleny výhody a nevýhody elektromobilů, vodíkových vozidel a spalovacích motorů.
https://www.zukunft-mobilitaet.net/169895/analyse/elektroauto-brennstoffzelle-synthetische-kraftstoffe-ptx-ptl-kosten-infrastruktur-rohstoffe-energiebedarf-wirkungsgrad/#umweltwirkung
Mam prelomovy navrh. Co to nechat na zakaznicich, volnem trhu? Ale to by lidi meli svobodu a verchuska a hlasatele lepsich zitrku nemeli koho ridit, presneji zotrocovat.
On snad v automotive nefunguje volný trh? Já jsem si nevšiml, že by pořízení elektromobilu, nebo vodíkového auta bylo povinné. Třeba u domácí Škodovky máte na výběr z celé palety pohonů, stačí si jen vybrat.
Ani já nikoho k ničemu nepřemlouvám, jenom jsem zde dal podložená fakta.
No zatím máte pravdu. Ale podivejme se kolem. Obrovske dotace na el.auta a vyhlasovani od kdy nebudete moci prodavat spalovaky tu svobodu ukoncuji
Stejně jako jsou dotace na pořízení nízkoemisních kotlů a platí zákaz spalování všemožných odpadů, zákaz používání azbestu, zákaz používání freonů atp. Přesto všechno má pro lepší životní prostředí smysl a je dobře, že jsou pravidla takto stanovena.
O jakých obrovských dotacích mluvíte? Já jsem si žádných v ČR nevšiml. Je pravda, že už se objevují země, které plánují ukončení prodeje (ne provozu) spalovacích motorů. Např. v roce 2030 Indie. U nás žádný termín není. K elektromobilům vývoj jednoznačně směřuje a jakmile klesnou ceny baterií, tak opravdu nebude žádný důvod nadále kupovat spalovací motory a lidi budou přirozeně elektromobily kupovat.
https://www.chargedfuture.com/countries-and-states-with-gas-car-bans/
Krásný článek. ❤️
Jo, zeleny socialismus. Krasa jako u kazdeho jineho socialismu. Jen ty stovky milionu zbidacenych a destitky milionu mrtvych.
Jasně, možnost (ne povinnost) koupit si místo TDi plug in hybrid, možnost jezdit po městě na kole, zaizolovat barák a na střechu hodit solární panely je příkoří srovnatelné s dráty na hranicích. 🙂
A kdy konečně dojde ke zpoplatnění produkce oxidu uhličitého, který vznikne při těžbě surovin na výrobu akumulátorů, neustále potřebnou obnovu větrníků apod., abychom neupřednostňovali něco ještě nevýhodnějšího?
Na výrobu elektřiny se vztahují emisní povolenky, takže je produkce zpoplatněna už nyní.
Ale tu elektřinu napřed musíte v něčem vyrábět. A emise vzniklé při zhotovování nových zdojů do toho započítány nejsou. Ani emise likvidace zdojů současných.
Zde můžete najít přesně spočítané emise pro jednotlivé zdroje podle zemí. https://www.electricitymap.org/map. Pokud se třeba vyrábí ocel na větrnou elektrárnu, tak ocelárna zaplatí v rámci výrobního procesu za vypuštěné emisní povolenky. Emise jsou tak započteny v ceně oceli, které se tím pádem promítnou i do ceny turbíny.
Jasně. Za čínskou ocel bez povolenek…
Dobře, záleží na původu, ale i pro fosilní zdroje je potřeba stroje, které je potřeba nějak vyrobit. Povrchová těžba uhlí je energeticky taky hodně náročná.
Energeticky hodně náročná je i přeprava zemního plynu ze Sibiře. A kolik ho při těžbě unikne. Jako skleníkový plyn je řádově škodlivější než CO2.
Outsourcovat ekonomiku honem za její zeleností povede k nekonkurenceschopnosti, když to jiný nedělá…
Nechápu, co tím chcete říct. Pokud jsou v Německu, Polsku, nebo Dánsku podmínky pro větrníky, tak proč bychom je neměli stavět a dovážel plyn/ropu z ne úplně stabilních regionů? To samé platí třeba pro soláry na střechách budov. Pokud dokážou pokrýt spotřebu budovy zhruba v půlce roku, tak proč složitě pálit uhlí pro výrobu elektřiny?
Neb větrníky v Německu, Polsku, nebo Dánsku nebudou nikdy dostatečné ani pro uspokojení vlastních potřeb těchto států. Dánska asi ano, ale v Německu, Polsku dále od pobřeží budou nedostatečné, stejně jako u nás. Větrníky jsem dal ale jen jako příklad apod. EU musí brzy dojít, že elektromobily bez spotřební daně z paliv a maziv jsou při ceně akumulátorů nevýhodné. Při i bez nich stoupající spotřebě elektřiny ale nevím, zda uzavírat doly s nevytěženým uhlím jen proto, že je dnes nevýhodné kvůli emisenkám. Takhle se průmyslová produkce požene za nižšími náklady do říše středu i kvůli emisenkám. Že se vytvoří více… Číst vice »
Německo má při zimní spotřebě zhruba 60GW instalovaný výkon solárů a větrníků na úrovni 110GW. Tento výkon se navyšuje zhruba o 5% ročně. Energie je relativní dostatek, ale problém je s ukládáním v době přebytků a s výrobou v zimním období, kdy je vyšší spotřeba a méně svítí. To se v budoucnu vyřeší budováním dalších přečerpávacích elektráren pro krátkodobé ukládání a rozvojem technologie PtG – tj výroba vodíku, případně syntetického metanu, který se dá ukládat ve stávajících podzemních zásobnících. Výroba elektřiny z uhlí je zastaralá a neúčinná. Uhlí se tak dá zbavit poměrně rychle. V přechodném období se částečně nahradí… Číst vice »
Vždyť říkám, že je nedostatečný, a to ještě Němci neodstavili jaderné elektrárny….
Výroba elektřiny z uhlí na moderních fluidních ložích není zastaralá, ale účinnější než výroba několikasetmetrových vrtulí a nosných sloupů, jejich hluboké základy a nutné nákladné časté obměny vrtulí.
Smutné právě je, že tahle sranda něco stojí a škody způsobené změnou klimatu nastanou i tak, když emise nemusí snižovat Čína, Indie, Jižní Amerika aj.
V článku se píše, že na obyvatele vypouštíme více, než v Číně. Tyto země emise snižují taky. Největší odběratel větrníků a solárů je Čína.
V současné době jsou největší pevninské farmy v Číně, Indii a USA. Vůbec největší je čínská farma Gansu se současným výkonem 6800 MW, celkově by měl mít výkon 20000 MW v roce 2020. Další v pořadí jsou také čínské. Větrná farma Zhang Jiakou má výkon 3000 MW, Urat Zhongqi (Bayannur City) má 2100 MW, Hami výkon 2000 MW a Damao Qi (Baotou City) pak 1600 MW. Výkon 1000 MW a více má ještě dalších pět větrných farem. Z nich jedna je v USA, další v Indii a zbývající tři v Číně. I z tohoto přehledu je vidět, že Čína v… Číst vice »
Však taky nikdo netvrdí, že je možné fosilní zdroje odstavit ze dne na den. Výstavba OZE nadále probíhá a časem jich bude dost. Účinnost uhelné elektrárny se pohybuje někde mezi 30%-40%. K tomu je potřeba připočíst vysokou energetickou náročnost těžby uhlí, jeho transport a vysoké náklady na rekultivaci území. O „zkrášlování“ krajiny v podkrušnohoří se asi nemá smysl moc rozepisovat. Větrníky sice také nejsou úplná okrasa, ale pořád lepší, než rozkopat půlku ústeckého kraje a na desítky let zdevastovat prostředí v okolí. O propadech krajiny okolo Karviné kvůli nešetrné těžbě jste jistě taky slyšel.
Čistý přírůstek výkonu uhelných elektráren v Číně loni činil 29,8 GW. https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-uhelne-elektrarny.A210203_130108_eko-zahranicni_rie
Je od Číny sympatické, že pár desetitisíci MW OZE přispěje k boji za záchranu klimatu. Takhle jej vyhrajeme…
Instalace OZE v oblasti bez jiných energetických zdrojů může být ale CO2 optimálnější.
Účinnost moderních uhelných elektráren se pohybuje na úrovni cca 45 %.
https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/na-navsteve-v-elektrarne-kde-elektrinu-vyrabeji-s-cistym-vyuzitim-uhli_11688.html
„zkrášlování“ krajiny je v ceně, která je započítána až po rekultivace
V ceně rekultivace je tak maximálně zahrnutí díry hlínou. Pokles cen nemovitosti, snížení životní úrovně místních, nebo zvýšený výskyt nemocí nikde v ceně kWh není. Kromě toho nějak opomíjíte vliv emisí na globální klima. Prostě spalovat uhlí je z dlouhodobého pohledu neefektivní a už dneska existují modernější a efektivnější zdroje. Stávající zdroje prostě doslouží a nahradís e něčím jiným. Nevím, proč bychom měli uměle držet výrobu z uhlí, která není efektivní, má vliv na klima a totálně devastuje krajinu v postižených regionech. Daleko raději budu mít v krajině větrníky a na střechách FVE, než hnědouhelný důl s čoudícími komíny.
Právěže uměle bude držena OZE, než EU dojde, že emisenky jsou umělý nástroj deformující trh v neprospěch jejích aktivních občanů.
Dobře, máte tedy lepší nápad, jak globální klima vyřešit? Popírat fakta a upozorňovat na nedostatky OZE vám jde, ale nějaké řešení jsem od vás pořád neslyšel.
řešení neexistuje, řešit problémy planety člověk nemůže
Aha, pokud chcete tvrdit po vzoru známého klimatologa kleptomana, že globální oteplování neexistuje, tak to je pak složité cokoliv vysvětlovat. Doporučuji k shlédnutí, snad to pomůže k pochopení změn, které se okolo nás dějí. https://www.csfd.cz/film/812944-david-attenborough-zivot-na-nasi-planete/prehled/
Netvrdím, že se Země neotepluje. Člověk to ale nemůže zastavit.
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/alpy-mely-pred-6000-lety-mene-ledovcu-nez-dnes-tvrdi-nova-studie-40346870
https://www.osel.cz/11527-neantropogeni-pricina-oteplovani-arktidy.html
https://www.osel.cz/6695-nezastavitelne-globalni-oteplovani-kazdych-1500-let.html
Vliv vypouštění emisí na klima byl jasně prokázán a panuje na něm všeobecná shoda. Je opravdu zarážející, kolik lidí tyhle fakta dokáže ignorovat. Ano, planeta pracuje v nějakých přírodních cyklech. Ta to jako celek přežije. Problém je v tom, že klima má zásadní vliv na oblasti, kde jsme za doby rovnováhy postavili svá sídla. Problém nastane tehdy, když už v těchto sídlech nepůjde dál žít. Třeba když stoupající hladina moře zalije pobřežní oblasti, kde žijí stovky milionů lidí. Náklady na řešení dopadů by byly násobně vyšší, než náklady na omezení CO2. Řešení tak v zásadě nenabízíte žádné. Jenom čekat, až… Číst vice »
Řešení nenabízím žádné. Žádné totiž neexistuje, jak jsem už psal.
Omezení emisí ve vyspělém světě bez omezení stále více narůstajících emisí „rozvojového“ světa opravdu není řešením. Mezinárodní obchod k nim jen přesune výrobu emisí, abychom se my pochlubili, že zachraňujeme planetu. Stoupající hladina moře ale stejně zalije pobřežní oblasti, kde žijí stovky milionů lidí i s náklady na řešení dopadů.
Omezit celosvětově narůstající CO2 nelze.
Vědci a vlády většiny zemí, včetně rozvojových, se shodli, že to lze, což je pěkně popsáno i v článku. Je trošku škoda, že tolik lidí jako vy není ochotna přijmout fakta, která jsou vědecky prokázaná. Místo toho, abychom hledali v bezemisní ekonomice další příležitosti, tak hledáme důvody, proč to a ono nejde.
Vědci a vlády většiny zemí, včetně rozvojových, se shodli, že to lze. Tak poručí větru, dešti… Politici budou mít voliče a vědci od nich granty na výzkum. Jednoduchá ekonomie. Stejně jako hon za nižšími náklady. Aby rozvíjející se státy nesouhlasily „že to lze“, když to pro ně je konkurenční výhoda. V otevřeném mezinárodním obchodě pro ně bude zrdažení výroby v rozvinutých státech prospěšné. Že jejich výroba a doprava na rozvinutý kontinent vyprodukuje nakonec více emisí? To lze…. Všeobecná shoda…. Nepřu se, že vliv vypouštění emisí na klima byl jasně prokázán a panuje na něm všeobecná shoda. Jen, že se nedá… Číst vice »
Ale to snižování emisí jde napříč obory. Při kvalitní izolaci domku spadne spotřeba na topení někam ke 20% původních hodnot. Pokud se navíc hodí na střechu pár panelů, tak je po většinu roku domek v sumě emisně neutrální. Tímhle se emise nikam nepřesunou, takhle se ty emise prostě nevypustí. To samé platí v dopravě. Pokud má elektromobil třetinovou spotřebu energie oproti spalováku, tak se opět jedná o úsporu, ne přesun. Pokud se energie vyrobí z vody, větru, slunce, nebo odpadního bioplynu, tak se nespálí uhlí a opět se emise prostě nevypustí.
V Číně si začali taky zateplovat baráky, ale při výrobě používají levné technologie produkující freony….
Je chályhodné, že my budeme emisně neutrální. Ale naco, když stoupající hladina moře stejně zalije pobřežní oblasti, kde žijí stovky milionů lidí….
Jsem rád, že žiji v ČR. Mějte se.
Cit: „Vliv vypouštění emisí na klima byl jasně prokázán a panuje na něm všeobecná shoda“ – vznášíte-li argumenty v diskusi v tomto duchu, stavíte se do role na ideologii závislého. Chci věřit, že takový nejste.
nemáme ho řešit, jsme povinni se přizpůsobit a umožnit plnohodnotný život dalších generací.
Planetě jsme šumák, starat se musíme o sebe. BTW — dokážete říci, v jaké fázi aktuálního interglaciálu se vlastně nacházíme?
to ovšem EU ví a z Vámi uvedeného důvodu je takto používá
cit.:“ Energie je relativní dostatek, “ – takhle je/byl vždy bagatelizován skutečný nedostatek.
U nás je velice málo míst vhodných pro stavbu větrných elektráren. Co takhle to vzít konečně v úvahu?!?
A já snad někde trvdím, že máme přejít výhradně na větrnou energii? Netvrdím. V ČR podmínky pro vítr opravdu nejsou úplně vhodné, ale i tak se potenciál pohybuje v řádech jednotek GW instalovaného výkonu, který může teoreticky pokrýt zhruba 10% spotřeby. Ale i u nás poměrně velký potenciál k solární energii. Ceny panelů jsou výrazně dolů a ve spojení s malou baterií dokáže pokrýt malá FVE elektrárna na střeše spotřebu domku zhruba na půl roku. A to vůbec nemluvím o pokrytí střech různých průmyslových hal, nákupních center, nebo parkovišť před nimi. Zde je výhodou zejména to, že se energie využívá… Číst vice »
Ono se nakonec ukáže které produkty mají jaký dopad na životní prostředí. A možná zdejší fanatici přestanou opakovat nesmysly jako že solární panel nikdy nevyrobí tolik energie kolik spotřebuje při výrobě. Realita je, že ten panel je za dva roky výroby elektřiny uhlíkově neutrální a může sloužit ještě desetkrát déle bez jakýchkoliv emisí. Dále recyklace materiálu je násobně efektivnější než těžba nových surovin a exktrakce těch pár procent či promile zajímavých nerostů z horniny.
Asi tak nějak. Uhlíková stopa solární energie je známá a pohybuje se okolo 45g/kWh, což sice není nula, ale je to výrazně méně, než u spalování čehokoliv. https://www.electricitymap.org/zone/CZ
Solární panely jsou poměrně lehké, váží zhruba 60kg/kWp, většinu z toho tvoří recyklovatelný hliník. Instalovaná kWh vyrobí za rok zhruba 1000kWh
https://www.suntech-power.com/wp-content/uploads/download/product-specification/EN_Ultra_V_Plus_STP590S_C78_Pmh+.pdf
Na výrobu kWh z uhlí se spotřebují řádově stovky kg uhlí. Jenom pro představu tak srovnáváme pár desítek kg vážící panel s řádově tunami spáleného uhlí. Panel navíc vyrábí elektřinu přímo v místě spotřeby a na rozdíl od uhlí je recyklovatelný.
Oprava, na MWh samozřejmě. Za pouhý rok tak panel ušetří několikanásobek hmotnosti uhlí, které by se jinak muselo spálit.
Klimata vsech zemi, spojte se!
Co to je za kecy? Rovnováha s přírodou? Kdy proboha? Procitnutí, samé líbivé kecy, hraní na city, bláboly o nějaké fantastické budoucnosti. Tohle nemá v seriózním článku co dělat.
A ano, jsme zde proto, abychom si hráli s vláčky, autíčky, letadélky, někdo má možná ještě lodičky.
Nejsme tady od toho, abychom nějak po budovatelsku vymysleli lepší společnost a do ní se snažili lidí natlačit, protože my jsme ti lepší, chytřejší, co zaujali pozice na morálních výšinách.
se začni zajímat a přemýšlej o tom
O co? O to jak žijí ostatní. Mám říkat, že to všichni dělají špatně a mají žít podle mě?
Hlavně říkat proč to dělají špatně a proč by měli změnit svoje způsoby. Ne jen protože si něco myslíte.
Co je špatného na tom elektrifikovat tratě, přesunout kamiony na železnici, letecké spoje na krátké vzdálenosti na VRT železnici, nebo nahradit těžké soupravy s lokomotivou lehkou jednotkou?
Ni, ono když se to tak podá tak nic. Jenomže existuje problém zvaný realita. A není to jenom o tom, že vybájené řešení nemusí být prakticky lepší. On totiž to řešení musí někdo vymyslet, někdo to musí realizovat a hlavně to musí někdo zaplatit.
Přesunout kamiony na železnici, to je takové pěkné heslo šotoušů. Opravdu je to lepší? Celkově? Pokud ano, proč to tak není? Nebo jsme schopní dosáhnout toho, aby to bylo lepší? A jsme schopní to realizovat a zaplatit? A vyplatí se to potom vůbec?
Ale ty řešení existují, ale my je jenom často neumíme používat. Pokud jde o kamiony na železnici, tak to samozřejmě nejde vzít paušálně na všechno. Ale snad uznáte, že jezdit s jedním kontejnerem přes celou Evropu asi to pravé ořechové není. A proč se nepřeváží více? Těch důvodů je mnoho, jenom namátkou nedostatečná kapacita tratí, takže přejezd z Břeclavi do Děčína trvá celý den, chybějící kapacitní napojení na Bavorsko, nedostatek moderních překládacích terminálů. Už jenom pitomý přesmyk v Libni by nákladům velice pomohl. Dále pak chybějící elektrifikované úseky atd.
Kamióny po železnici mezi Lovosicemi a Německem už přepravovány byly, takže v kapacitě tratě problém není. Po dobudování dálnice zájem o jejich přepravu po železnici opadl, zřejmě dopravci rychle zjistili jaký způsob přepravy je efektivnější. Šance na ekologizaci přepravy je nyní spíš v elektrifikaci hlavních dálničních směrů, resp. elektrifikaci vozidel, než ve dvojí překládce kamión-železnice-kamión.
Tak samozřejmě záleží na typu přepravy, zboží atd. Elektrifikovat dálnice, vozidla, to jsou další cesty. V článku se mluví zejména o vytvoření podmínek proto, aby se primárně využívaly šetrnější způsoby dopravy. V současné době jsou jde hlavně o to přestat házet nákladním dopravcům na železnici klacky pod nohy, čímž se jejich konkurenceschopnost oproti silnici snižuje.
Stát za železnici platí OZE poplatky, už se počítá i se státem placenou postrkovou službu, za dopravní cestu platí dopravci jen symbolicky v porovnání se skutečnou cenou údržby a provozu infrastruktury – to není „házení klacků pod nohy“, ale naopak podpora o které se jiným dopravcům ani nezdá. https://zdopravy.cz/stat-podpori-zeleznicni-nakladni-dopravce-zlevni-jim-elektrinu-68166/
Postrková služba je jenom na jedné trati z důvodu údržby koridoru. Mnohem větší problém je chybějící kapacita tratí, takže přejezd republiky trvá skoro celý den. Dále třeba neelektrifikované spojení do Bavorska apod. Za dopravní cestu platí nákladní dopravci poměrně velké sumy, u osobní dopravy máte ale pravdu, tak jsou poplatky relativně nízké.
Jj, klasickej Čecháček – nic mne nezajimá, po mně potopa. Nikde jsem nebyl, nic kromě svého zaprděného smradlavého světa neznám.
A morálka? Nezájem! Komu bych co pomáhal! Normální je krást a ničit všechno okolo sebe.
Přeju vám, aby se všichni okolo vás k vám chovali naprosto stejně.
Ano, tohle je přesně ono. Proč mě teda zaměstnavatel platí, abych vymýšlel, jak energie uspořit? Proč je to skoro dva roky moje práce? A proč to nejsou líbivé kecy na papíře, ale máme reálné výsledky?
A co jsem kde ukradl a zničil? Jsem přesvědčený, že jsem toho udělal víc, než vy všichni tady dohromady.
No takhle koupali okolo všichni co se stavěli do role, že půjdou přeci proti proudu. Řeči má tak půlka lidí, většina z nich se trendům prostě podvolí.
Ne, to je klasický útok na státní cecíky – pod nějakým „aktuálním tématem“ se natlačí vlastní hrnce, které tento problém nijak nevyřeší, ale někdo si přijde na své…
Oni to totiž mají někteří levičáci mají spíše jako náboženství. Když se ale podíváme hlouběji, tak jim to moc nefunguje. Jeden příklad. Ve firmě třídíme odpad, potřebujeme další kontejner na sklo, tak volám do svozové firmy ať nám ho přístaví. Paní mi říká, že jich více standardně nedávají a ať to dáváme ke smíšenému odpadu, že to stejně všechno dají na skládku, protože nemaj třídící kapacity…tož tak k ekologii…
Tak loni možná, od Ketosis skladování poskocilo dost nahoru. Takže netridit = za rok 2x větší ceny a bude hůř, podstatně hůř
Takových článků už jsem četl nespočet, ale proč proboha řešíme automobily? je to zlomek toho, co chrlí do ovzduší domácnosti, elektrárny nebo teplárny. Elektrická auta jsou omyl 21.století. Ta energie nespadne z nebe, ta se bude muset vyrobit. A už vůbec nemluvím o zemědělství a zničené půdě, kácení lesů (plic) země.
Za prvé, automobily je třeba „řešit“ protože se většinově podílejí na škodlivinách ve městech, resp. místech, kde žijí milióny lidí. Elektrická auta jsou přínosem nejen proto, že nemají lokální emise, ale při pomalém nočním nabíjení, v době přebytku energie tyto přebytky jsou schopny efektivně využít, což navíc přispívá ke stabilitě energetické soustavy.
Nevím kde jste četl o těchto nesmyslech, ekologická stopa elektrických aut je až 7 vyšší než těch „fosilních“. Vyjádřením „life cycle“ je to cesta do pekel.(výroba, užívání, likvidace). Dnešní elektrárny nemají ani poloviční výkon, který je potřeba pro všechny vozidla. Další problém je se skladováním a stabilitou elektrické soustavy. Současné spalovací motory už jsou na takové úrovni, že jsou mnohem ekologičtější. Cesta je ve vodíku.
A cesta k vodíku vede kudy?
Škodlivost automobilové dopravy pro ovzduší ve městech je zcela jednoznačně prokázaná, stejně tak jako že elektromobily z principu lokální emise nemají. „Stav ovzduší v Praze je nepříznivě ovlivňován zejména automobilovou dopravou, zatímco podíl stacionárních zdrojů na znečišťování ovzduší naopak dlouhodobě klesá.“ zdroj: https://portalzp.praha.eu/jnp/cz/ovzdusi/souhrnne_informace_statistika/ovzdusi_v_praze_strucne_a_rychle.xhtml
Všechna vozidla v ČR potřebují zhruba 25TWh elektřiny, což je zhruba množství, které vyvážíme. Do budoucna se bude mix měnit, doprava bude navíc něco potřebovat, ale není to zas něco, co by se nedalo postavit.
„ekologická stopa elektrických aut je až 7 vyšší než těch „fosilních“.“
Bude důkaz, nebo tuto cílenou lež odvoláte?
On uz termit „ekologicka stopa“ je perfektni.
„Dopad činnosti na ekosystém“ je vám milejší?
Urcite presnejsi. Ale i tak rozplizly a velmi obtizne kvantifikovatelny, muzete s trochou snahy pod nej zahrnout cokoliv a jednotlivym polozkam pridat ruznou vahu dle potreby. Ja bych asi volil pro srovnani mene obecna kriteria, treba porovnani mnozstvi materialu a energie spotrebovanych na vyrobu a provoz elektromobilu vs. vozu se spalovacim motorem a pak se soustredil na to, co nas dnes nejvice pali: produkci sklenikovych plynu. V podstate jakasi skleniko-plynova stopa, tj. porovnani vyroby baterii + el. energie pro zivotni cyklus elektromobilu vs. vyroba spalovaciho motoru + pohonnych latek pro stejne vyuziti klasickeho vozu.
Detailní srovnání naleznete zde. https://www.zukunft-mobilitaet.net/169895/analyse/elektroauto-brennstoffzelle-synthetische-kraftstoffe-ptx-ptl-kosten-infrastruktur-rohstoffe-energiebedarf-wirkungsgrad/#umweltwirkung
Myslet si že spalovací motor je ekologičtější než elektromobil je fakt nesmysl. To bychom měli pouze motorové lokomotivy a autobusy místo tramvají a elektrických vlaků. Faktem zůstává, že elektromobil je ekologičtejší i kdyby odebíral 100% energie z uhelných elektráren.
https://www.bbc.com/news/science-environment-51977625
https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/comparative-life-cycle-greenhouse-gas-emissions-over-ten-year-lifetime-of-an-average-mid-size-car-by-powertrain-2018
Ta předchozí studie počítá s desetiletým provozem vozidla po 15000 km ročně. Jakýkoliv vyšší nájezd je čistě ve prospěch elektroaut a Tesla již nyní vyrábí pohonné jednotky s životností milion mil a navrhuje stejně odolné baterie. Potom bude ekologická stopa elektromobilů 10x menší než těch spalovacích a ty už se nemají jak zlepšovat.
Jestli to nebude tím, že elektroauto má zhruba třetinovou spotřebu energie oproti spalovacímu a neprodukuje žádné lokální emise jedovatých plynů, které tvoří zhruba 80-90% znečištění ve městech. Jasně, že v ČR má elektromobil jenom o něco nižší emise CO2 oproti spalovacímu ekvivalentu, ale v mnoha zemích je ten rozdíl výrazně větší a nemusí to být jenom skandinávské země. Už takové Slovensko se svým mixem 250g CO2/kWh vychází rozdíl poměrně podstatný. https://www.electricitymap.org/map
DOmácnosti, průmysl a další řeší emise taky. To se s elektromobilitou nijak nebije.
a v cem je problem se sodovkovym plynem?
Myslím, že je to poměrně detailně popsáno v článku. Četl jste ho vůbec?
Třetinovou spotřebu má jen motor. Započítejte do toho účinnost procesu akumulace energie a jste přibližně na polovině. Započítejte do toho mrtvou váhu těch akumulátorů a energii, kterou potřebujete k jejich rozpohybování a udržení v pohybu a zase jste kus jinde. A tak můžeme pokračovat.
Ok, počítám. Litr benzínu má výhřevnost 32MJ, tj zhruba 8,9kWh. Při spotřebě 6,5l/100km to dělá zhruba 0,58kWh/km. Elektromobil má spotřebu 0,15-0,18kWh/km. Při započtení účinnosti nabíjení jste někde okolo 0,2kWh/km, což odpovídá té třetině. Pokud jde o emise, tak ty se liší hodně podle země. Ve skandinávských zemích se pohybuje řádově v desítkách g/kWh, u nás je to okolo 400g/kWh. Na km to dělá zhruba 80g, což je ale pořád o dost méně, než průměrný spalovák, který vytvoří zhruba 125g/km. Připomínám ale, že EV netvoří žádné lokální emise jedovatých plynů a prachu, (NOx a CO). Ty tvoří ve městech většinu znečištění,… Číst vice »
Hlavně taky nezapomínejte započítat emise na extrakci ropy, její rafinaci, což je energeticky náročný proces sám o sobě, pak její dopravu (tankery jsou obecně považování za jedny z nejhorších znečišťovačů ovzduší), skladování, další přečerpávání. To už nejsme na třetině efektivity, ale na desetině!
Asi tak nějak. Odpůrci elektromobility se snaží EV započítat do provozu všechno možné, ale u spalovacích motorů se to nějak nepočítá. Ono vytěžit ropu, pak ji přepravit tisíce km daleko, pak ji energeticky náročně zrafinovat a zavézt na pumpy je poměrně náročný proces. Pro zjednodušení výpočtu je proto potřeba brát v úvahu konečnou spotřebu vozidla a ta je zejména díky rekuperaci a vyšší účinnosti pohonu zhruba třetinová. Pokud se pak EV nabíjí třeba ze solárních panelů umístěných na střeše domku, nebo střeše parkoviště, tak jede elektromobil opravdu za pár g CO2/km.
V článku je odpověď-zatimco sektor elektroenergetiky využívá uhlíková fosilní paliva jen z 51pct, doprava z celých 93pct. A v rámci dopravy vlaky lze dekarbonizovat snadno, ale kamiony a letadla ne. Proto je třeba řešit auta.
Kamiony lze taky snadno. Jediné co je dnes ještě nedořešené je letecká doprava na delší vzdálenosti než 1000km. Všechno rozvážení zboží se dá pěkně elektrifikovat, nabíjení při nakládce i vykládce a povinných pauzách pokryje spotřebu na další jízdu. Navíc životnost projektovaných motorů a baterií přesahuje milion kilometrů, tedy pokryje celou životnost vozidla. Viz Tesla Semi.
Ano, nejvíce emisí produkují tepelné elektrárny, energetika si ukousne celých 40% z celkového koláče, viz https://faktaoklimatu.cz/infografiky/emise-cr-detail. Jenže doprava je hned za tím s 15%. Uhlí má již konec v dohlednu, jen se nemůžeme rozhodnout jaký rok je ten správný. Ale spalovací motory vyrobené dnes tu s námi budou klidně dalších 20 let a nějaké omezení výroby se zatím nechystá. Dále domácnosti, instituce a zemědělství mají na svědomí 10%, těžko říct kolik z toho domácnosti samotné, ale bude to jistě pod 10%. Ty už se taky řeší, výměna kotlů běží již několikátým rokem. Z toho mi vychází, že je opravdu potřeba… Číst vice »
Koncentrace CO2 je v atmosféře stále nízká. Například ve sklenících na rajčata a okurky je 3x vyšší – 1200 ppm. Vyšší CO2 je prospěšné, protože vyroste větší objem potravin. Nějaký vliv na oteplování CO2 má, ale větší vliv má snižování odrazivosti planety. Asfaltové cesty a města mají nízkou odrazivost energie zpět do vesmíru a akumulují teplo. V noci v létě je ve městech o několik stupňů tepleji než na venkově. Ochladit planetu lze jednodušeji než snižováním životně důležitého CO2 a to tak, že více sluneční energie odrazíme zpět do vesmíru. Stačilo by mít bílé střechy, nějaké hory třeba na poušti… Číst vice »
Kolik % zemského povrchu by šlo takto upravit? Naprosto marginální záležitost.
Dost na to, aby se zastavilo oteplování. Na pouštích by to nikomu nevadilo, tam skoro nikdo nebydlí. I kdyby jsme byli nyní CO2 neutrální, tak se stejně planeta bude ohřívat právě z důvodu nižší odrazivosti.
Takže kolik?
To se nedá takto jednoduše spočítat. Záleželo by to na tom, jak by k tomu lidé na celém světě přistupovali. Pokud by si všichni natírali střechy na bílo, silnice by byly z betonu a ne asfaltu. Dopravní prostředky by měly bílou střechu, atd… tak by to možná stačilo na zastavní globálního oteplování.
Nesmysly, pane.
Rozhodně menší nesmysl než nesmyslně bojovat proti CO2.
Prosimvás, vy jste biolog a klimatolog? Že píšete nesmysly..
Beton a asfalt samozřejmě mají větši odrazivost (albedo) než zelená vegetace. Ta se ale na rozdíl od betonu umí ochlazovat evapotranspirací, víme? Energii ze slunce transformuje do živé hmoty. 😉
Krom toho beton a asfalt mají mnohem vyšší tepelnou radiaci – vyzáří do vesmíru mnohem více tepelného záření…
Mezi betonem a asfaltem je dost podstatný rozdíl. Asfalt má albedo jen 10%.
https://gccassociation.org/albedo/
což je méně než zelená vegetace.
Beton a asfalt neumí energii využít na růst biomasy jak správně píšete, ale dobře akumulují teplo, které potom zpětně vyzařují ale jako tepelné záření. Na tepelné záření má narozdíl od záření ze Slunce vliv skleníkový efekt.
Tady máte obrázek:
https://www.researchgate.net/figure/Principal-energy-fluxes-in-yellow-the-ones-corresponding-SRM-geoengineering-schemes-and_fig4_278826192
Jde o to zvýšit těch 9%, které se odráží od povrchu a tím pádem snížet těch 49%, které absorbuje země a oceány.
You are funny.
Takže abyste toho dosáhl, výsledkem musí být něco jako velké teplotní extrémy + 100°C přes den a -100°C přes noc. Gratuluju.
Jste mimo, s teplotními extrémy to nemá nic společného. Stačí zvýšit odrazivost země. Například tam kde byla tráva se postavila asfaltová dálnice. Tráva měla odrazivost 20% + část energie se spotřebovala na produkci biomasy, asfalt má odrazivost 10%, takže plocha dálnice absorbuje teplo, planeta se ohřívá. Pokud by jste instaloval zrcadla nebo bílé plochy odrážející energii zpět do vesmíru, tak plochu dálnice můžete teplotně kompenzovat a tím vyrovnat nerovnávu, kterou člověk snížením odrazivosti způsobil. Zvýšené CO2 zvyšuje skleníkový efekt, což je další věc, proč se planeta ohřívá. Takže stačí tuto teplotu kompenzovat dalšími odrazovými plochami a planeta se přestane ohřívat.… Číst vice »
Achich ouvej. Tak znova: Místa s vysokou odrazivostí, které vy navrhujete, jako třeba beton, mají vysoký rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci. A víte proč? Protože v noci mnohem lépe emitují tepelné záření a ve dne jej mnohem lépe absorbují. Na rozdíl od zeleně, která jej TRANSFORMUJE podle potřeby. Jaksi i to zrcadlo se působením slunečních paprsků zahřívá. Spočítal jste si, jakou plochu by musela i 100% účinná zrcadla NA POVRCHU mít, aby zvýšila celkové albedo Země o 1 %? Nespočítal, a proto plácáte nesmysly. To už je lepší na Saharu vysázet soláry, baterky, natáhnout obří vedení a… Číst vice »
Pokud by jste pokryl část Sahary solárními panely, tak způsobíte lokální zvýšení teploty o 1,5 stupně, globální oteplení zvýšíte o 0,16 stupně. viz článek idnes.cz/technet/veda/solarni-elektrarna-sahara.A210218_113732_veda_mla Solární panel sice přemění 20% energie na elektřinu, ale je černý, takže zbývajících 80% energie přemění na teplo. V porovnání pouštní písek má albedo asi 40%, takže na teplo přemění jen 60% energie ze slunce. Zeleň ve dne absorbuje teplo. Toto naakumulované teplo naopak v noci vydává. Stromy tak snižují ve dne teplotu, samotná tráva minimálně. Jakmile se strom spálí nebo zetleje, tak vypustí všechno CO2 zpět do atmosféry, biomasa není dlouhodobé řešení. Pokud by… Číst vice »
Přiznám se, že mě tento článek svým pojetím připomněl budovatelské nadšení let 50. u nás, případně Velký skok Mao Ce-Tunga. Základem je stanovení nějakého dogmatického cíle, který je nediskutovatelný (Alternativlos), v 50.letech to byla urychlený rozvoj těžebního a těžkého průmyslu v ČSR, v Číně zase měli skočit ze „středověku“ rovnou do 20.století. A tomu cíli se obětovalo vše, československý spotřební průmysl, „lidské zdroje“, měna, životní prostředí. Jak to dopadlo víme, u nás krachem 3.pětiletky a dlouhodobým zaostáváním až k roku 1989, v Číně hladomorem a miliony mrtvých. Dnes máme nediskutovatelný postulát, že musíme za pár let mít bezuhlíkovou ekonomiku, jinak… Číst vice »
To, že globální oteplování existuje je snad jasný fakt, na kterém se shodla naprostá většina zemí na světě. K oteplování jednoznačně přispívá vypouštění CO2 do atmosféry, který pak působí na další uvolňování CO2 z ledovců a permafrostu. účinky rozhození rovnováhy je poměrně do detailu popsáno v tomto dokumentu. https://www.csfd.cz/film/812944-david-attenborough-zivot-na-nasi-planete/videa/
Bezuhlíkové ekonomice nemusíme v zásadě nic obětovat, jenom se musíme chovat chytře – izolovat budovy, efektivně topit a efektivně se přepravovat. Srovnávat přirozený odklon od fosilních paliv s budováním socialismu je fakt hodně mimo.
Klima je tak nesmírně komplexní systém (v podstatě supersystém, protože ovlivňuje a je ovlivňován, všemi systémy ekosféry). Klima prodělalo a jistě ještě prodělá mnoho razantních změn, navíc jej nelze podrobit ani dílčím pokusům, takže činit takto rezolutní závěry mi přijde velmi mírně řečeno odvážné až nevědecké. Ale zásadní je, že se při rozhodování podřizujeme ideologii, která se právě o tento zjednodušující závěr opírá (něco jako v marx-leninské ideologii byla lékem sociálních problémů změna vlastnictví výrobních prostředků). Nejsem proti přirozenému přechodu k jiným technologiím, naopak je velice vítám, ale přirozený přechod zde právě neprobíhá, důkazem je i tento článek, jde o… Číst vice »
Klima je složitý systém a k dohledání je nespočet studií, které dokládají, že spalování fosilních paliv klima ovlivňuje. Shodla se na tom většina států světa, tak nevím, proč to zpochybňujete. Přechod k novým technologiím přirozeně probíhá, akorát se legislativou urychluje. Nikdo vám nezakazuje koupit spalovací auto, jenom se nastavil systém, který umožňuje nasazení úspornějších spalovacích motorů a později elektromobilů. Kdybychom tenhle systém neměli, tak pořád jezdíme v x litrových motorech a spalovali bychom benzín úplně zbytečně. Proto nechápu, o jakých obětech mluvíte. Při přechodu z páry na diesly a elektřinu taky nějaké pozice zanikly, ale vedle toho vznikly nové. V… Číst vice »
Co se týká těch studií, tak tam je ta ideologie vidět nejvíc, oponentura je potlačena a „vítězí“ jediný správný názor, to velice připomíná slavné genetické bádání Mičurina a Lysenka. Jsem taky pro nahrazování fosilních paliv jinými a technologického rozvoje jako takového, ale musí to probíhat na udržitelném ekonomickém základě, ne dle zelených hesel, jinak to zkrachuje a škody budou nedozírné. (Navíc postraní dopady „zelené“ energetiky a dopravy jsou značné.) Nejvíc mě však znepokojuje boj proti jaderným elektrárnám, protože pokud má něco potenciál alespoň udržet stabilní energetickou bilanci, pak mix jádra a záložních fosilních zdrojů. Doposud se technologie vyvíjely do značné… Číst vice »
Fakt se nezlobte, ale stačí se podívat na tání ledovců, slábnutí golfského proudu a mnoho dalších fakt. Vždycky se najde více studií, ale jestli věříte těm od světoznámého odborníka na všechno a sběratele protokolárních per, tak vás asi nemá smysl o čemkoliv přesvědčovat.
Tak jste mě onálepkoval (mimochodem blbě) a co? Já se klidně přesvědčit nechám, člověk musí zůstat otevřený a připustit, že se může mýlit. Každopádně já politikům a jejich ideologiím a priori nevěřím a jsem velmi opatrný, když se mi zjevuje svatá pravda a lidé jsou strašeni armagedonem pokud nepůjdou po té jediné správné cestě. To mi vadí, že se opustila vědecká cesta a ekonomická perspektiva. Proti elektroautům a solárům etc.v podstatě nic nemám, naopak.
Ale tu ideologii v tom hledáte tak akorát vy. To, že zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře způsobuje globální změnu klimatu je všeobecně známá a prokázaná věc. Na tom se mimochodem shodla většina světa, která se přihlásila k pařížské dohodě. Jakým způsobem emise CO2 snižovat je věc druhá, ale nechat to všechno být rozhodně není řešení. Zrovna EU nastavila podmínky pro snižování emisí poměrně rozumně. Pokud jde o dopravu, tak se vytvořily podmínky pro výrobu úsporných motorů a elektromobilitu. Nikdo vám nezakazuje dále jezdit ve spalovacím autě, nikdo vás nenutí kupovat si elektromobil. Nikdo vás ani nenutí jezdit vlakem, nebo na… Číst vice »
Já ale taky nejsem proti nahrazování „uhlíkových“ zdrojů, myslím, že na věcné úrovni bychom se shodli, ale mě vadí ten způsob jakým se to hrne „na sílu“, pod tlakem emocí a mediální masáže. Již před mnoha lety jsem měl možnost nahlédnout (jako laik, neúčastnil jsem se toho přímo) do problematiky vývoje vstřikování dieselových motorů. Byla tam spousta opravdových odborníků a oni opravdu chtěli udělat vstřiky tak, aby ještě více snížili spotřebu, emise a zvýšili/udrželi výkon, aby zároveň náklady nepřevyšovaly benefity, vždyť málokdo chce dělat svoji přáci špatně. No a větší problém než technické byly různé „stachanovské“ závazky politického rázu, kdy… Číst vice »
No já si opravdu nemyslím, že jsou požadavky na automotive nějak „na sílu“. Ve městech automobily způsobují naprostou většinu znečištění a státy musí definovat požadavky na nová vozidla. Proto se zpřísňují emisní normy. Nebýt norem EURO, tak se při současné hustotě provozu ve městech udusíme. Analogicky to je s emisemi CO2. Kdyby to bylo jak říkáte „na sílu“, tak stát zakáže ze dne na den spalováky a od nějakého roku zakáže se stávajícími auty jezdit. Tak to ale nikde není. Jenom jsou záměrně nastavené limity na hranici techniky, aby byly automobilky opravdu motivované emise snižovat. To bylo keců, že to… Číst vice »
Musím také připomenout, že dnešní elektromobily v EU jsou osvobozeny od daní z paliv a maziv, ze kterých není hrazena jen údržba, opravy a výstavba silnic, ale hlavně evropský sociální stát. Až snižování emisí přesune cestující k VHD, která díky efektivitě tolik daní neodvede, to ho chcete zrušit? Nereálné.
Ze spotřebních daní se žádný sociální stát nefinancuje. Z těchto daní se financuje dopravní infrastruktura pro auta, která po ní jezdí. Tyto peníze na celkové pokrytí ani nestačí. Samozřejmě jde o úlevy na to, aby se nová, šetrnější technologie „chytla“. Cena baterií neustále klesá, klesá jejich hmotnost a zlepšuje se jejich battery management, zvyšuje se účinnost tepelných čerpadel v autech. Zároveň se zahušťuje sít nabíječek. Pokud bude třeba v roce 2030 dostatek veřejných nabíječek pro pomalé i rychlé nabíjení, tak budou stačit mnohem menší baterie, takže poměrně významný podíl budou tvořit lehké elektromobily s dojezdem kolem 150km. Většinu elektrifikovaných aut… Číst vice »
Ze spotřebních daní se financuje jen dopravní infrastruktura pro auta, která po ní jezdí? Potom by Evropa ve srovnání se světem musela být ve financování dopravní infrastruktury krajně nehospodárná, když zatěžuje PHM násobnými částkami oproti např. USA. A to nepočítám silniční daň a dálniční poplatky 🙂
Pokud jde o ČR, tak příjmy z pohonných hmot byly vloni okolo 76mld. https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/statu-klesaji-danove-prijmy-z-paliv-vybral-nejmene-za-pet-let_294126.html
Rozpočet SFDI je okolo 110mld. Spotřební daně tak pokryjí zhruba 2/3 rozpočtu SFDI. Do rozpočtu ale nejsou zahr
Spotřební daně jsou sice v USA nižší, ale to neznamená, že se z nich zaplatí celá infrastruktura. Jak přesně financování funguje netuším, zřejmě ho financují z jiných daní.
Rozpočet SFDI je nafouklý, protože za KSČ se do něj moc neinvestovalo. Stejně tak během transformace. A čerpá fondy EU.
Německo je vzorem sociálního státu. Srovnání je lepší aplikovat na ně.
Ale k ukončení transferu uhlíku z podzemí na oblohu stejně nedojde, když za nás budou v transferu v mnohem větší míře pokračovat rozvíjející se státy, takže je to passé.
Když už mluvíte o USA, tak tam mají sice nízké spotřební daně na objem, ale také mají dost neúsporná vozidla. Cena benzínu se hodně liší podle státu a v některých státech můžete ve výsledku díky vysoké spotřebě zaplatit více, než u nás.
Apropo, neúspornost vozidel v USA je dána jejich velikostí (v obou významech). Rozlehlá země, na delší cesty potřebují pohodlnější, větší vozidla. Ta spotřebují víc, ale také více váží a opotřebovávají vozovku. Takže to je 1×1. Ve výsledku díky vysoké spotřebě sice můžou zaplatit více, než u nás. Ale zas více komunikaci opotřebují.
Cena benzínu se hodně liší podle státu, ale nikde nedosahuje hodnot EU. Nehledě na to, že už od 50. let a dob VW Brouka stoupá dovoz malých úsporných vozidel evropské, resp. asijské, velikosti….
Dle vás je tedy spravna cesta udělat ten astronomický dluh a zadluzit celou Evropu na 100 tak jak to prosazuje EU?
VUbec netusite, jak funguje publikovani vedeckych vysledku. Ale klidne verte dal svym konspiracnim teoriim. Obavam se, ze za jednu dve generace budou podobne nazory ve stejne skatulce jako vira v carodejnice, astrologii, placatou Zemi, etc.
Ale my už nyní pozorujeme dopady klimatické změny třeba na zemědělství. Na jedné straně jsou léta vědeckých studií a shoda napříc celým vědním oborem, na druhé straně vaše ideologické plácání o marxismu-leninismu. Myslím, že obrázek si udělá každý sám.
Ono z principu „shoda napříč celým vědním oborem“ ohledně změn klimatu a jejich predikce je z podstaty věci nonsens. V případě studia klimatu existuje je obrovské množství vstupních dat a je zde velká komplexita systému, který jak jsem psal výše nelze simulovat a podrobit experimentu. To, že se prezentuje ta úplná shoda, je právě značně podezřelé a indikuje to stav, že nějaká skutečná vědecká diskuze již neprobíhá.
Víte, ono je to asi jako s placatostí země. Už dříve se vědci shodli, že je země kulatá. Nemohla být tak široká shoda podezřelá? Vždyť tehdy zemi nikdo neviděl a i dnes se objevuje množství lidí, kteří placatosti věří. Skleníkový jev je opět roky prokázané téma. To není žádná ideologie, to jsou fakta.
Není to jako s tvarem Země. Tvar Země je objektivní skutečnost a lidé se pomocí předvědeckého poznání, zpočátku pozorováním pak, dobrali jejího tvaru (už ve starověku), to co popisujete je spíš už de facto vědecký spor (ale i filosofický a teologický) o „nebeskou sféru“, tedy spor o Koperníka a heliocentrismus. Skleníkový jev je rovněž poměrně dobře prozkoumaný jev. Otázka je v tom, nakolik koncentrace CO2 ovlivňuje klima jako celek (a klima je velmi komplexní – jak z hlediska prostorového tak i časového) a v tomto ohledu prostě nedostanete odpověď typu – placka vs. koule (geoid). Problém je v tom, že… Číst vice »
Souhlasím s tím, že nejde úplně přesně určit konkrétní dopady pro jednotlivé země. Co se ale dá s velkou určitostí tvrdit, že vyšší koncentrace znamená vyšší celkovou teplotu. Tání ledovců a rozmrzání permafrostu spouští dominový efekt, címž se uvolňuje další a další uvolňování CO2 do atmosféry, což dále zvyšuje teplotu atd. Tahle kladná zpětná vazba může způsobit vzestup hladiny moří, což my v ČR moc nezaznamenáme, ale přímořská města v deltách už ano. Vybudovat tahle města znovu by stále násobně více, než se začít chovat zodpovědně a s ukládáním CO2 do atmosféry přestat. Pro energetiku je přechod na OZE výzva,… Číst vice »
Ty dopady pro konkrétní země určit jde, a to na úrovni pravděpodobnosti. Že někde budou řeky vysychat, zatímco jinde budou povodně, protože nárůstem energie v systému dojde k zesílení monzunových větrů, tj. rozšíření subekvatoriálních pásů, je věc naprosto zřejmá každému, kdo má základní povědomí o tom, jak funguje atmosféra na Zemi. Například. To opravdu není neprobádaná půda, to je čistá matematická fyzika, čistá mechanika a teorie kapalin a plynů. Snadno víme, co se děje, když se plyn zahřeje. Víme i to, jak na něj působí gravitace a jak otáčení elipsoidu pod ním. Teorie pohybů vzduchových mas je naprosto zřejmá a… Číst vice »
Pěkně napsáno. Co ale opravdu nechápu je to množství lidí, které dokáže bez širší znalosti problematiky jasná fakta neustále zpochybňovat.
Jaká komponenta je „vybrána“? Když máte model rovnovážného systému a jedna konkrétní věc vám ho furt OBJEKTIVNĚ vychyluje, ať se na to díváte zleva nebo zprava, tak je to furt ideologie? Nebo je to prostě jenom to, že NEVĚŘÍTE?
Muzu se zeptat, jaka je vase kvalifikace k vynaseni techto soudu, resp. nejaka fakta, o ktera vase teze opirate? To, ze si neco neumite predstavit, jeste neznamena, ze to neni mozne.
Mohl bych se ptát stejně. Stejně jako na přemýšlení o světě nemusí být člověk hned filosof tak i uvažovat o změnách klimatu a ideologii s tím spojené by měl opravdu každý, protože to brzo taky každý pocítí, je to dnes těžká politika (polis techné). Konečně i skladník ve šroubárně může číst Vergilia v originále. Ale abych odpověděl, mám naštěstí vzdělání v přírodních vědách, částečně i klimatologii a meteorologii, i když vědcem v těchto oborech nejsem. A myslím, že na takto povrchní úrovni tu s námi může diskutovat i ten skladník.
Přemýšlet může samozřejmě každý, ale musíte to zakládat na faktech, datech, studiích, nikoliv na vašich pocitech a doměnkách, bránění se změnám nebo aktuálnímu světonázoru. V celé diskuzi jsem od vás neviděl ani jeden zdroj nebo citaci, kterou byste podložil svoje tvrzení. A doufám, že nezakládáte všechno na svém vzdělání, které může být desítky let staré a neaktuální.
Tak povídejte, jaké přesně vzdělání máte. 🙂
Zatím jsou vaše argumenty na úrovni „předměty těžší než vzduch prostě létat nemůžou“.
Fajn, to je vyborne, ze mate vzdelani v klimatologii a meteorologii. Tak se bavme konkretne. Poslete mi linky na par nejvyznamnejsich praci za posledni roky dokumentujici zmeny klimatu a vasi oponenturu, z jakeho duvodu nesouhlasite s metodikou nebo interpretaci namerenych dat. Neomezujte se na otevrene zdroje, klidne i placene casopisy, ja bych mel k nim mit pristup. Podsouvate mi neco, co jsem nenapsal. Podstatou moji kritiky neni, ze o necem diskutujete nebo uvazujete, ale vadi mi, ze svoje zavery nepodkladate fakty. Tvrzeni (prafrazuji) „klima je prilis slozite na to, aby ho nekdo pochopil“, neni faktem. Kdyz uz jste zminil ne… Číst vice »
Ano, vám to „nepřijde vědecké“. Vy jste měřítko světa. Vy vůbec netušíte, jak se klima modeluje a jak se ty modely ověřují, ale „názor máte“.
A jakmile máte „názor“, hnedle utíkáte do svého ideologického bezpeči a nazýváte vědecké závěry „marx-leninismem“.
Jenom proto, že nemáte ZNALOST, tak vám prostě nezbývá, než faulovat veškeré okolí ideologií. Prosím, obor meteorologie a klimatologie na MATFYZU je vám k dispozici. Tam je to taky samý ideolog, že?
A to David nemluví o tom, jak je lidstvo přemnožené. A my se tu ještě víc izolujeme a traumatizujeme kvůli nějakému koronaviru, největšímu podvodu na lidi v 21.století.
Víte pane, ten cíl není stanovenej od zelenýho stolu jako ty pětiletky, víme? Ten cíl je stanovenej proto, že je vědecky dokázáno, že při jeho překročení vzniknou nezvratné změny klimatu, jejichž dopady budou o tři řády dražší, než jeho dodrženi. Ale to je jako s virem. Ideologií nasáklej blbec bude prostě bez ustání tvrdit, že je to jenom hloupá ideologie. Bude svým „selským rozumem“ vhodným tak leda na pěstování brambor po přečtení dvou jemu konvenujících článků v motoristickém časopise zarytě tvrdit, že je chytřejší než stovky a tisíce védců, kteří na daném problému strávili miliony hodin. Čecháčkovi je to jedno.… Číst vice »
Dodal bych – nejen energií pro někoho, ale hlavně chudobou.
Jak by asi komentoval dopravní vizionář Jiří Pohl situaci, když by viděl dnes (2.3.2021) jak Siemensovo Desiro na lince S49 do Hostivaře přivezlo od Libně tři cestující?;)
Na každý dopravní výkon se hodí jiný dopravní prostředek. Pokud jezdí dlouhodobě vlak prázdný, tak je asi rozumné nahradit jej třeba autobusem. https://zdopravy.cz/budoucnost-dopravy-bude-takova-jakou-spolecne-vytvorime-rika-generalni-reditel-siemens-mobility-72141/
Ne za Pohla, ale za sebe: základním předpokladem k výrazně hojnějšímu používání železnice po Praze je interval 10, nejvýš až 20 minut …. naprosto většinově převažuje cestování stylem „dojdu na zastávku a čekám“, a než riskovat čekat příliš dlouho, to se raději dá přednost jiným spojům s kratšími intervaly. Druhá věc je ta, že objevování a zvykání si na možnost použití vlakových spojů je postupné.
Už jste někdy slyšel o jízdním řádu v mobilním telefonu?
Hledat si po Praze spojení podle jízdních řádů, ať papírových, nebo přes počítač jakkoli velký a jakkoli vzdálený je naprosto menšinový přístup, a aspoň v dobách silnějšího a/nebo méně pravidelného provozu takto nalezené spojení nemusí vyjít …. člověk nikdy neví, co kde ujede, vynechá, nedojede apod., nebo se naopak namane nečekaně, nemusí ani být takto nalezeno nejlepší spojení, a vůbec nestojí to za to hledání. Normálně se prostě jezdí po paměti po dostatečně frequentovaných trasách stylem, že se vždy počká, až něco pojede. Takoví, kteří se kouknou při cestě z Hostivaře a okolních čtvrtí do Libně, Holešovic, Dejvic nebo Roztok… Číst vice »
Tyto dny nejsou úplně vhodné pro nějaké hodnocení VHD.
Linka S49 jezdí v úseku Libeň-Hostivař už asi dva roky, od doby, kdy linku převzala Arriva a nasadila zde dieselové ojetiny, dosud si ji cestující nenašli.
Pro většinu Pražáků skutečně není rozhodující, že dopravu převzala Arriva a nasadila značně modernější a větší soupravy oproti menším motoráčkům Českých drah se sprostou přezdívkou.
Název dopravce není podstatou informace výše. Podstatný je fakt, že i po dvou letech je poptávka ze strany cestujících po železnici v tomto 7km úseku stále mizivá.
Zastávky!!
Řekl by, S49 zrušit 🙂
Má-li linka S49 sloužit jako městská linka, měla by mít mezi Hostivaří a Libní minimálně zastávku u depa Hostivař a pak cca ještě dvě nebo tři zastávky, aby pokryla území. A tomu musí samozřejmě odpovídat infrastruktura = dvě koleje, přesmyk v Libni, a samozřejmě ty zastávky.
Již existující plány na adaptaci a využití nádraží Praha-Malešice i na ten přesmyk jsou samozřejmě zcela namístě, myšlenka cpát mermomocí do mezilehlé víceméně přírody další zastávky nebo druhou kolej již ne. Železnice bude nejlepším doplněním pražské MHD právě tehdy, pokud zůstane/bude rychlejší a s méně zastávkami než tramvaje, autobusy i metro. A konkrétně mezi Libní a Hostivaří: pokud tam pojede každým směrem každých 10 minut osobní vlak, často minutu před nebo za nákladním, jednokolejka stačí a akorát bude optimálně využitá.
Ta myšlenka kysličníku uhličitého navěky zůstávajícího v atmosféře je myšlena vážně?? Prozraďte někdo autorovi, že o to více ho rostliny mohou používat a používají k fotosyntéze!
No ty byste v prvé řadě musel mít. Nějaké výrazné zalesňování ale moc neprobíhá. Zatím je to spíše naopak.
Běžte se podívat do muzea na Kvildě, kolik bylo v okolí lesů před WW2 a před rokem 1989. Skolila to až kůrovcová kalamita a „bezzásahovost“ Alternativně mohu poskytnout fotky z Krušnohorské Moldavy nebo okolí přehrady Souš před rokem 1989, současný stav si jistě prohlédnete sám, nebo ze Souše Vám jistě rád poskytne současný stav vydavatel tohoto serveru.
Jistě, s výjimkou posledních pár let kůrovcové kalamity u nás od dob Marie Terezie a jejího lesního zákona dřevní hmoty stále přibývá. Což je ovšem z hlediska celoplanetární bilance CO2, do níž vstupují fosilní paliva, zcela marginální faktor.
Osobně nejsem žádný nadšený green-dealista, třeba si myslím, že na železnici nafta ještě neříká svá poslední slova, nicméně – bylo by dobré držet debatu v přiměřených měřítcích, např. nesrovnávat nesrovnatelné .
Jenomže i ta kůrovcová kalamita je částečně výsledkem globální změny klimatu. Jednak jde o výrazné monokultury s převahou smrku, ale jde také o dlouhá období sucha, ve kterých se kůrovci extrémně daří.
Na co se zapomíná, že kůrovcová kalamita je nejen částečně důsledkem globální změny klimatu jak popisujete, ale kalamita samotná další změnu klimatu v mnohém jen dál urychlí. Malé sazeničky stromů zcela jistě v příštích letech na sebe naváží směšně málo uhlíku než kolik by vázal zdravý 70-100 letý strom, který však díky kůrovci uschl a bude muset být odtěžen. Dále faktory jako méně stínu = větší ohřev krajiny, méně zadržené vody = větší sucho a teplo…
Fajn, tak proč tedy koncentrace CO2 soustavně roste?
Nahrazuje kyslík, který jak známo, přispívá k myšlení. Vytrhají li se všechny regionální tratě (na které je pana autora luxus instalace ETCS) a namísto nich se vypěstuje les, jistě přispějeme nějakým procentem ke snížení toho alarmujícího a dnes již nezpochybňovaného nárůstu CO2.
Les na zanedbaných tratích roste i bez trhání kolejí a bez pěstování.
Díky SŽDC nemáme zanedbané tratě. O všechny totiž pečuje a investuje do nich nebo je udržuje, jak jsme se nedávno dozvěděli. Nesmíte věřit všemu, co vidíte, oni to mají jinak…
Jenže z vytrhané tratě se nestane les. Stane se z ní asfaltová cyklostezka nebo silnice.
Samozřejmě, že k určitému nárůstu došlo, že ty rostliny ho nespotřebují ani hned ani všechen, že zatímco pro nás může být určité oteplení poměrně příjemné, přínosné a bezproblémové, na jiná místa dopadá i dramatickým způsobem. Ale zveličovat už tak dost dramatický problém naprosto nepravdivou argumentací nepomáhá nikomu a ničemu, naopak to v důsledku problém zlehčuje a svádí k nedobrým „řešením“, ať už se jedná o oteplování, o COVID nebo o cokoli jiného.
To víte, na přírodu „tržní a prověřená řešení“ neplatí. Problém zlehčují sami zastánci neoliberálních receptů vždy a všude, podobně jako když jejich ideoví odpůrci poroučeli větru, dešti. Máte pravdu, je to vidět jak na oteplování (viz. „Země je modrá, nikoli zelená planeta“), tak i na současné pandemii, kdy její šíření již zpochybňují pouze majitelé montoven s jejich pohůnky „nezastavíme práci, kvůli zviditelnění pár levičáků“ (Michl). Více přemýšlejme (i když koncentrace O2 klesá) a méně věřme skvěle oháklým paňácům s geekovsky střiženými a barvenými plnovousy.
Když už se tou knihou oháníte, ráčila jste si ji alespoň přečíst?
Vyslovení popírači problémů jsou bizarní okrajovou skupinou. Horší je to s velkými skupinami, které fakticky bezohledně odmítají brát vážně zřetel buď na rizika a škody spojené s COVIDem, globálním oteplováním apod., nebo fakticky bezohledně odmítají brát vážně zřetel na rizika a škody spojené s těmi či oněmi vehementními opatřeními proti COVIDu, globálnímu oteplování apod. Potřeba a odpovědné a také mnohem těžší je zcela vážně zvažovat oboje, a není divu, pokud při tom zvažování se i v takovém případě dospěje k více či méně různým stanoviskům.
„k určitému nárůstu došlo“ – to jako implikuje, že dál už neporoste?
„pro nás může být určité oteplení poměrně příjemné“ – tak bude, nebo nebude? Co třeba katastrofální sucho, které tu máme poslední léta?
Jak to bude dál, to prostě nevím, záleží hodně na tom, kolik budou lidé přidávat, nemám spočítané ani odhad, kdy se to ohne a příroda začne zvládat více, než lidé přidávat
Sušší roky a období i sušší oblasti bývaly i v minulosti, několikaleté sušší období hned jednoznačně vysvětlovat globálním oteplováním a jednu nebo několik povedenějších zim hned začátkem nové doby ledové je zkratkovité.
Ano, nějaké problémy s nedostatkem vody jsou a ještě budou i u nás, ale nám nehrozí z důvodu globálního oteplování např. zaplavení mořem jako některým oblastem.
Ale vždyť my víme, jak roste průměrná teplota, a že nezažíváme jen pár suchých let jako bývalo vždycky, ale že dlouhodobý průměr opravdu někam cestuje. Počtěte si o tom třeba tady: https://skepticalscience.com/
Je tam vyvráceno spousta nesmyslů, které se ohledně změny klimatu pořád různě objevují.
Je do nějaké míry znám vývoj v minulosti, ale nikoli v budoucnosti. Tedy předpověď na nejbližší tři dny má ještě značnou pravděpodobnost, ale i ta minulost, nakolik je známá, ukazuje tolik různých větších i menších kratších i delších zvratů … k aktuálnímu problému kysličníku uhličitého a s ním spojeného oteplování je zejména velkou neznámou, jak lidé různým způsobem budou klima ovlivňovat, dál je to otázkou kombinace výpočtu a odhadu následků, a pak otázkou všech dalších předvídatelnějších i nepředvídatelnějších okolností. Kdyby platilo mnou napadené tvrzení, že kysličník uhličitý zůstává navždy v atmosféře, tak by ani nemělo moc smysl se snažit, to… Číst vice »
Promiňte, ale to jsou neskutečné kecy. Z toho, co známe o minulosti, se nikdy klima neměnilo tak rychle, jako nyní. Ale hlavně: vždy ta změna měla nějaké vysvětlení. Sluneční aktivitu, sopečnou aktivitu a různé jiné události na Zemi. Současná probíhající změna nemá žádné jiné vysvětlení, než zvyšující se koncentrace CO2 v atmosféře, a vězte, že si s tím lámalo hlavu spousta lidí chytřejších než vy.
Rostliny plus minus spotřebují ten CO2, co za stejný čas živočichové vydýchají (protože ve svém metabolismu oxidují snědené rostliny). CO2 z fosilních paliv je v atmosféře „navíc“, resp. byl tam naposledy před mnoha miliony let, když přesličky spadly do bahna.
Názor pana Jůzy je zcela vkořeněn do populace. Toto nepochopí, respektive nehodlají chápat, jistě proto, že je to útok na jejich pohodlí – tuší, že spotřeba aut, klimatizací a jiných zbytných výdobytků by vzala za své, pokud by uvedený narativ byl jurisdikován, sledován a nedejbože zpoplatněn. Proto přišli s protiútoky – nejčastěji zmiňovanými ohroženými svobodami všelijakého druhu.
Má to ještě podškatulku, jeden již mnoha způsoby zpoplatněný druh (odvětví dopravy) řve, ať se zásadně zpoplatní i ty další apod. To je ta světová nespravedlnost, jedni si musí utáhnout opasky (výfuky) dřív a jiní proudové motory kdo ví kdy….
Věcná ekologická diskuse je věc jiná, já se ohradil jen proti argumentaci nepravdou …. víc jsem ani dost dobře nemohl, ježto se autor zřejmě nedostal k tomu, co vlastně chtěl říci, jinak jen stačil naznačit všeobecně známou situaci …. možná jádrem sdělení mělo být, že Siemens není hračkářství, ale seriózní podnik, o čemž snad beztak nikdo nepochybuje i přes ten dnešní článek.
Patřím mezi ty pomalejší, chápat jurisdikování (netuším jaké) narativu (jakého? – že kysličník uhličitý se nehromadí nenávratně v atmosféře jako některá jiná svinstva?) mi dělá problémy …
Limitem pro ty rostliny je množství kysličníku uhličitého, který mají k disposici, jehož pořád nechávají ve vzduchu množství blízké nule (čtyři desetitisíciny).
Kdyby koncentrace CO2 byla pro rostliny limitem, tak by nerostla, ale držela by se na stálé hodnotě, bez ohledu na vzrůstající „fosilní dodávky“ CO2 do atmosféry.
K té číselné hodnotě obsahu CO2 v atmosféře: 0,04 %. Je to málo? Je to hodně? Proti obsahu kyslíku a dusíku jistě málo. Ale např. kyslíku ve vodě „pouhých 0,0008 %“, a přesto že je to „strašně málo“, je to množství dostatečné pro bohatý vodní život. Zkrátka, jsou to čísla na pohled malá, ale ve skutečnosti mají velký význam, velký dopad.
Ano, je limitem, víc kysličníku uhličitého, než tam je, rostliny ze vzduchu nevyčerpají. A jistěže při větším přísunu ho ve vzduchu zůstává více, podobně jako při větším přísunu vody v řece zůstává více vody, i když tam žádná nezůstává, ale mizí někam dál. Atmosféra je pro ten kysličník typický průtokáč, na rozdíl od skleníkových plynů lehčích a přírodně hůře odbourávaných.
Kdyby to byla pravda, tak by koncentrace CO2 nerostla a byla by pořád stejná, jen by stromy rostly rychleji. Ale to se zjevně neděje, protože koncentrace pořád prudce narůstá.
……..až to pochopií i ten nejpomalejší. To řekl přesně.
Nepravdivý argument samotné tvrzení nanejvýš jenom zpochybňuje.
Cože? Z nepravdy lze implikovat cokoli.
A taky se ho část absorbuje do oceánů, čímž se krásně okyselí, k radosti korálových útesů. On tam navěky jistě nezůstane, ale rychle (tj. během nějakých statisíců nebo miliónů let) se nějakým jiným způsobem vstřebá, dost možná opět do biosféry.
A nebo taky ne. Těch možných stavů rovnováhy je celá řada. Prostě tu klidně může být vyšší koncentrace až do výbuchu Slunce.