Jak zaplatit 179 miliard korun za rychlovlaky na Moravě. Studie doporučila státu soukromý kapitál
Začátek stavby plánuje vládní materiál na rok 2028.
Výstavbu vysokorychlostních tratí na Moravě (VRT) může stát financovat metodou PPP se zapojením soukromého kapitálu. Vyplývá to ze studie proveditelnosti, kterou si nechala zpracovat Správa železnic na základě usnesení vlády z loňského srpna. Výsledky studie projedná vláda. Stát materiál tají před veřejností, dostal se pouze do neveřejného meziresortního připomínkového řízení. Kompletní materiál je k dispozici zde.
PPP má vyřešit státu problém, jak proměnit v realitu stavbu tratí, u kterých je podle dokumentu odhadovaná cena 179 miliard korun. Pro zasazení do kontextu o objemu této investice: jen na starobní důchody jde letos ze státního rozpočtu třikrát více. Studie řeší celkem čtyři úseky vysokorychlostních tratí na Moravě: z Jihlavy do Brna, z Brna do Přerova (jen na 200 km/h), z Brna do Břeclavi a z Přerova do Ostravy. „Metoda PPP u je u prověřovaných úseků RS Morava vhodnou metodou k realizaci a je zde potenciál k dosažení hodnoty za peníze,“ uvádí se v předkládací zprávě.
Správa železnic si studii nebyla schopna zpracovat sama, její zhotovení nechala vysoutěžit. Zakázku za 7,5 milionu korun získala společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika. Pro poradenské firmy je metoda PPP výhodná, mohou se pak ucházet o další zakázky například při soutěži o transakčního poradce.
Metodu PPP zatím stál použil pouze u dálnice D4, která se bude letos otevírat. Vybraný koncesionář by trať postavil a následně udržoval a stát by mu platil roční fixní částku. Materiál počítá se smlouvou na 20–35 let. „Pokud má mít Česko v roce 2033 dostavěnou páteřní síť dálnic včetně Pražského okruhu a rozestavěné první úseky vysokorychlostních tratí, musíme pro financování výstavby zajistit více zdrojů. Zapojení soukromého sektoru prostřednictvím takzvaných PPP projektů je proto nezbytným krokem. Soukromý sektor tratě doprojektuje, zafinancuje, postaví, po několik desetiletí je bude provozovat a udržovat a pak je předá do užívání státu v odpovídající kvalitě,“ řekl při uzavření smlouvy ministr dopravy Martin Kupka.
Riziko poptávky na straně státu
Materiál uvádí, že objem nákladů na vysokorychlostní tratě je tak vysoký, že část bude muset zaplatit na počátku výstavby stát. Autoři studie konstatovali, že financováním metodou PPP „bude dosaženo vyššího užitku v poměru k vynaloženým prostředkům, než kdyby stejný projekt realizoval veřejný sektor z vlastních prostředků a ve vlastní režii.“
Celkové investiční náklady v cenové hladině roku 2023 studie odhaduje na 179 miliard korun. Stát by měl na úvod zaplatit 36 miliard korun. Ročně by pak měl stát platit za dostupnost tratě přes 20 miliard korun.
Další studie na VRT. PwC Správě železnic poradí s rychlotratěmi na Moravě
Studie nedoporučila, aby riziko poptávky (poplatky za dopraví cestu) nenesl dodavatel stavby. „Vhodné je projekt založit na platbě za dostupnost, kdy koncesionář bude zodpovědný za dodávku, financování, údržbu a obnovu infrastruktury po definované dlouhé období (20-35 let), bude dostávat zaplaceno až v momentu, kdy je infrastruktura k dispozici pro užívání v požadované kvalitě. V opačném případě budou aplikovány srážky nebo nebudou platby hrazeny vůbec,“ uvádí se v dokumentu, který navrhuje rozdělit budoucí moravské vysokorychlostní tratě na tři samostatné projekty.
Studie je podkladovým materiálem pro rozhodování vlády, která má dál určit, jak se vysokorychlostní železnice bude v Česku financovat. Materiál počítá, že výstavba formou PPP by začala do poloviny roku 2028.