Inspirace pro Česko? Slováci vybírají poprvé firmu na stavbu silnice nejen podle ceny
Více než šestimiliardová zakázka na další úsek rychlostní silnice R2 Kriváň – Mýtná je první soutěží na Slovensku, kde o
Více než šestimiliardová zakázka na další úsek rychlostní silnice R2 Kriváň – Mýtná je první soutěží na Slovensku, kde o vítězi nerozhodne jen nejnižší cena v kombinaci s nabízenou zárukou, ale i například kvalita týmu či provozní náklady.
Národná diaľničná spoločnosť (NDS), slovenská obdoba Ředitelství silnic a dálnic, v zakázce poprvé testuje metodu výběru hodnocení nabídek i podle jiných ukazatelů, než je jen cena. „V nové navrhované metodice se při soutěžích na stavební práce budou posuzovat čtyři kritéria: cena, kvalita týmu odborníků podle konkrétní stavby, náklady na provoz a enviromentální hledisko,“ uvedla NDS v tiskové zprávě k podání nabídek na stavbu v hodnotě zhruba 250 milionů eur.
Cílem změny je podle NDS dosáhnout vyšší hodnoty zvýšením kvality stavebních prací za přiměřenou cenu. „NDS si od nového systému hodnocení nabídek slibuje rychlejší a vysoce transparentní soutěžení a především efektivnější a kvalitnější výstavbu jednotlivých úseků,“ uvedla NDS v prohlášení. Cena má v hodnocení váhu jen 40 %. Půjde o technicky náročnou stavbu, součástí je pětikilometrová estakáda kolem údolí Krivánského potoka.
Ve hře o stavbu 9,1 kilometru dlouhého úseku R2 jsou i české firmy. Nejnižší cenu nabídlo v soutěži sdružení slovenského Váhostavu a italské skupiny ICM. V jednom ze sdružení jsou české společnosti Metrostav, SMP CZ a M-Silnice, v dalším Eurovia.
V Česku se o podobné metodice mluví také několik let, zatím ale ŘSD sklízí spíše plody soutěžení na nejnižší cenu, maximálně spojené s nabídkou délky záruky. Kam taková situace může vyústit, je nyní patrné na D1, kde skončilo česko-kazašsko-italské konsorcium. Nejde o první případ, kdy je Slovensko u infrastrukturních staveb dál: Slováci mnohem dříve začali se stavbou dálnice metodou PPP, tedy zapojením soukromého kapitálu.
Na druhou stranu se potýkají s velkým zpožděním stavby úseku D1 Lietavská Lúčka – Dubná Skala, jehož součástí je 7,5 kilometru dlouhý tunel Višňové. Stavbu svěřili italsko-slovenskému sdružení Salini Impregilo a Dúha; od počátku jí přitom provázejí spory se zhotovitelem o peníze a neplnění termínů, mluvilo se i o odchodu Italů ze stavby.
V Česku podobným způsobem poprvé zkouší SŽDC vybírat firmu, která zpracuje studii proveditelnosti na vysokorychlostní spojení Brno – Ostrava.