umbrellamobility
umbrellamobility
umbrellamobility
Informační technologie Infrastruktura Železnice

Hra o osud lokálek. Základní otázka: Potřebují podchody a výtahy?

Trať 087 Česká Lípa - Lovosice, stanice Stvolínky. Foto: Karel Sůra
Trať 087 Česká Lípa - Lovosice, stanice Stvolínky. Foto: Karel Sůra

Musí mít lokálka kdesi v českém pohraničí podobné vybavení jako trať na evropské páteřní síti? Na odpovědi, kterou se nyní snaží nalézt Správa železniční dopravní cesty a ministerstvo dopravy, do značné míry závisí osud české regionální železnice. Jinými slovy jde o to, zda se na tuzemské lokálky budou vztahovat technické specifikace pro interoperabilitu (TSI), které jsou do budoucna povinné v celé Evropské unii.

Podle stávající právní úpravy jsou regionální dráhy z působnosti interoperability vyloučeny, ale nedávno přijatý 4. železniční balíček možnosti vyloučení citelně zpřísňuje. „Pokud budou regionální tratě do interoperability zahrnuty, bude to znamenat v případě jejich modernizace i vybudování například podchodů, výtahů či jiných bezbariérových přístupů například centrálních přechodů a naplnění kompletních požadavků TSI,“ říká ředitel strategie SŽDC Radek Čech.

Modernizace takové tratě by pak v mnoha případech nemohla vyjít jako ekonomická, řada tratí by tak zřejmě spěla k neodvratnému konci. Řešení by mohlo spočívat ve vyloučení tratí, kam nezajíždějí vlaky z páteřní sítě TEN-T, z povinnosti splňovat podmínky interoperability. Toho se dá podle Čecha docílit přeřazením alespoň některých lokálek z kategorie regionální dráha do kategorie místní dráha. Ta v zákoně již existuje, zatím do ní ale spadají jen tratě bez pravidelné dopravy. „Bude třeba předefinovat pojem místní dráha a tratě v této kategorii následně z interoperability vyloučit,“ doplnil manažer. Zda to bude stačit, ale není jasné, konečné slovo by měl odbor na úřadu vlády, který posuzuje slučitelnost českého práva s právem Evropské unie. A následně Evropská komise.

Podobně žhavým tématem ve vztahu k dalšímu osudu lokálek je zavádění evropského zabezpečovacího systému ETCS na regionální tratě. Tato povinnost společně se všemi ostatními požadavky TSI, vyplývající ze 4. železničního balíčku, by většinu rekonstrukci tratí odkázala mimo finanční možnosti státu. Zároveň by krajům prodražila provoz, neboť vozidla splňující TSI jsou výrazně dražší.

U ETCS ale není podle Čecha brambor zdaleka tak horký, neboť pro tratě do rychlosti 100 kilometrů v hodině není třeba žádný vlakový zabezpečovač. Roli hraje i zdroj peněz. Pokud se bude modernizace dít za evropské peníze, bude ETCS povinné, za národní peníze si může investor (do rychlosti do sto kilometrů v hodině) pořídit i jiné zabezpečovací zařízení. ETCS nicméně bude třeba v delším časovém horizontu osadit na tratě, které – byť lokální – jsou zaústěny do uzlových stanic vybavených v budoucnu tímto systémem.

Krátkodobě se bude SŽDC snažit najít řešení, které umožní zajíždění nevybavených vozidel do těchto stanic i nadále.

52 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
MartinM

To jsou zase pseudo problémy. Tak třeba vlastně ani u nás tratě lokální (místní) prakticky nejsou a všechny jsou mezi regionálními tratěmi. Pak jsem si nevšiml, že by se na nějaké „lokálce“ plánovala taková investice (a to ani v budoucnu), spíš se to bude flikovat jako dosud. Jediná budoucnost všech lokálních tratí je stejjně jen ta, že tou lokálkou přestanou být a bude na nich provozoána i dálková doprava, která je schopná je uživit, jinak dříve nebo později zanikne. Jinak nechápu jak někdo může být v roce 2018 překvapený, že na evropsky významné dvoukolejce se budují ostovní nástupiště s podchodem… Číst vice »

Alex

Až budeš mít zdravotní problémy a 15 schodů TI bude dělat problém vylézt, tak snad konečně pochopíš, proč ty podchody lidi od cestování odrazují a jedou raději autobusem. Dodnes nechápu na co jsou podchody v tak malé stanici jako je třeba Bystřice nad Olší (trať Ostrava – Žilina). Žádný vlak tam nekončí, je to čistě průjezdní stanice. Sice díky LE rychlíková, ale to na tom nic nemění. V době kdy na této trati byl 3-4x, možná 5x silnější provoz než je dnes, tak tam nic takového třeba nebylo a nikdy se nic nestalo. A sebevrahy ty podchody neodradí…. Jen ztrpčují… Číst vice »

železničář v důchodu

Alex: To je přesné – ale mladí „nabušení“ jedinci to nepochopí, dokud se do té situace sami nedostanou. Ony ty mimoúrovňové přístupy na mnohdy zcela zbytečná ostrovní nástupiště mají ještě jeden výrazně negativní finanční („nákladový“) efekt: nutnost bezbariérového mimoúrovňového přístupu znamená budování investičně i provozně nákladných výtahů – a o to je pak provoz železnice zbytečně dražší. A že to jde i bez ostrovních nástupišť, je zřejmé třeba z Uherska či z některých stanic mezi Bratislavou a Trnavou, kde také stačí jednostranné perony u krajních kolejí, takže minimálně v jednom směru není podchod vůbec potřeba a stačí přístup v úrovni… Číst vice »

xyz

Kam se ztratily komentáře (můj + série na něj navazujících) z rána 24. 4. o tom, že podchody/výtahy nejsou jediným řešením požadavku „již bez úrovňových přechodů“ (že řešení existuje více – např. využití blízkého železničního přejezdu – např. Lanšperk; vysunutí zastavovacího místa na záhlaví – např. Luštěnice; kolejiště tvaru „Y“ – např. Praha-Zličín)???

xyz

Hm, tradičně tendenční nadpis („hra o osud lokálek“) zabral – část komentářů se namísto diskuse k jádru článku (které je rovněž tendenční; vyhovět normám lze i jinak než s podchody/výtahy, viz můj první komentář) se téma stočilo k „(ne)smysluplnosti lokálek. Přičemž u těch opravdu slabých lokálek by modernizace (spolufinancovaná z EU = taková, která by mohla projít ekonomickým hodnocením) neprošla ekonomickým hodnocením ani v situaci, kdy by neplatilo, že „úrovňové přechody ani na tzv. regionálních drahách již ne-e“. 🙂

ondřej

Někteří v této diskusi jsou mino a bez auta se nikdy nehli. Lokálky patří k železniční síti a je třeba je zmodernizovat hlavně tratové rychlosti zvýšit.Příkladem je i společnost AŽD jež modernizuje trať Čížkovice – Obrnice dobrý příklad.K motorákum na tratích:810 modernizovaná do 15 Km ano, na delší trať použit něco nového.

jančurobijci

Ano, nebýt AŽD, která potřebovala nějakou trať, tak se dnes o ni asi nikdo moc nebavil.
Všechny tratě prostě smysl pro každodenní a celoroční provoz nemají.
A vrážet někam miliardy nebo stovky mega musí mír smysl, ne že to přitáhne pár cestujících navíc….

železničář v důchodu

jančurobijci:
A jak tedy vysvětlíte, že přes existenci toho úžasného autobusového spojení formálně nahrazujícího (Šulcovým poskokem Jeřábkem před časem zrušené) osobní vlaky mezi Lovosicemi a Mostem ty nakonec zachované víkendové sezónní vlaky vždy vozily a i nyní vozí (platící) cestující, a to nikoli „pouhé“ výletníky a turisty, ale i místní obyvatele, kteří musejí na zastávku vlaku dojít dál než na autobusovou zastávku na návsi?

Jančurobujci

Důchodce: To vůbec nevadí, je to lepší, než kdyby nejezdil nikdo.
Nedávno byl jinde názor , jak tam jezdí plný busy a prázdný tur. vlaky, ale nemůžu posoudit, dlouho jsem tam nebyl.

Všeobecně ovšem tak nějak platí, že některý lokálky se hodí pro každodenní provoz, některé třeba na sezonu pro turisty a jiné je lepší nechat jen souk. osobám, které si jsou ochotny zaplatit plný rozsah za provoz, takže defakto v reálu nejspíš bez provozu.

VRT

Myslím, že by se měla opravdu začíst vést debata, které lokálky zrušit, případně převést na spolky/obce. Dopravní obslužnost na řadě míst zajistí lépe (zastávka v centru obce), levněji a časem i ekologičtěji autobus. Technologie minibus na zavolání a další věci by zvýšili efektivitu.
Chápu, že šotouši se budou moci zbláznit, ale ať si tu trať koupí a jezdí si tam nostalgické jízdy s 810. A klidně ať na to pobírají dotace. Můžeme to brát jako dopravní skanzen.

Martin V.

Předně by si měli autor článku a hlavně ředitel strategie SŽDC ujasnit české pojmy MÍSTNÍ a LOKÁLNÍ. Podle slovníku, i podle toho jak to vnímám v obecné češtině, jsou to synonyma. Takže pokud budou postupovat podle citátu z článku: „Toho se dá podle Čecha docílit přeřazením alespoň některých lokálek z kategorie regionální dráha do kategorie místní dráha.“, tak se odborné termíny přiblíží obecnému chápání pojmů a lokálka bude totéž co místní dráha. A teď k věci. Třeba nástupiště v zastávkách jsou snad bez problému, ne? Přeci slušně vydlážděný pruh o rozměrech 2 m * 50 m ve výšce 550 mm… Číst vice »

Jen tak

Kdyby slo jen o ta nastupiste, bylo by vsem hej.

Nastupiste jsou to nejmensi.

Alexandr

„Hliněné valy“ nejsou žádný problém, stačí je vydláždit. Funguje to tak řadu let na některých malých nádražích na Vysočině (Ledeč nad Sázavou, Luka nad Jihlavou, Bransouze). Stačí rozšířit provoz nízkopodlažních vozidel a s úzkými nástupištěmi nebudou mít problém ani důchodci a vozíčkáři. Není třeba cpát x-desítek milionů do peronizace Letovic apod.

Martin V.

Jen tak: A o co tedy jde? O nutnost ETCS na lokálkách? Nebo jsou ještě nějaké nadnesené požadavky?

Člověk

Pro mě je zakladní otázka jiná: Potřebujeme všichni ze svých daní platit absurdní lokálky, které dohromady obsluhují míň lidí než jedna stanice metra v Praze?

coudy

Potřebujeme. Říká se tomu dopravní obslužnost.

Daniel Mach

Máte na mysli třeba stanici Kolbenova? Tím by se řada lokálek dala docela solidně odůvodnit.

Jack Ketch

Jistě že ne. Lokálky potřebuje jen omezená skupina lidí, co má na železnici nějaký vlastní zájem. Za peníze zbytečně utracené za prázdné tratě se dají opravit silnice, které může každý svobodně využívat podle vlasního uvážení a ještě se na nich dá zařídit ta oslavovaná dopravní obslužnost

Jančurobujci

Přijde na to kterou.
třeba VK – Vsetín je lokálka poměrně užitečná.
Zato taková Čistá – Rakovník spíš blokuje pořádné autobusové řešení v relaci Rakovník – Kožlany – Kralovice – Plzeň.

JT

Vaše otázky ve mě vyvolávají jen a jen další otázky… Co si představujete pod takovým pojmem absurdní? Kolik služeb našeho státu platíme ze svých daní, aniž bychom je pravidelně používali? Kolik cestujících využívá všechny regionální tratě na české železniční síti? Co je to svobodné využívání? Jaký druh dopravy, kromě vlastních nohou, je nejvýhodnější? Kdo to jednou objektivně zhodnotí a za toto rozhodnutí se pevně postaví? Kdo si vezme tu zodpovědnost? Myslím si, že dokud nebude existovat jednoznačná, dlouhodobá strategie, jak efektivně zajistit udržitelnou dopravní obslužnost území (utopie?), když už ji potřebujeme, tak polemika nad účelností investic našeho státu, bude jen… Číst vice »

JT

Když už pro Člověka je důležitá jeho otázka, tak já si rozhodně nemyslím, že moje zodpovědnost začíná tím, že na daních předám peníze našemu státu. A rovněž silniční doprava mi dnes nepřijde o nic svobodnější, než jiné druhy dopravy. Vlastní nohy rozhodně vítězí. Buďme rádi, že máme tak diverzifikovanou dopravní síť, která nám nabízí mnoho možností, jak s ní dnes i do budoucna vhodně naložit. Stačí se jen zodpovědně rozhodnout, ale to je kumšt.

Člověk

Našel jsem pěkný příklad. Trať 161, 88 km, 161 minut cesty, cca 28000 obyvatel ve všech městech a vesnicích na trase.. Doprava není turistická. Pravda, je to víc lidí, než nastoupí každý den na Kolbence, ale o většině stanic pražského metra se to říct nedá. Abych nebyl pragocentrický, existuje někde v ČR město pod 30k, co má vlastní kolejovou dopravu? Existuje někde v Evropě dotovaná regulerní linka s podobnými vlastnostmi (kromě turistických)? Chci-li lidem na trati nabídnout dotovanou dopravu, nebude lepší zavést (mini)busy, které by je třeba i odvezly tam kam potřebují, a ne tam, kam vede trať? Tratí jako… Číst vice »

jančurobijci

Trať 161 má dvě rozdílné části. Rakovník – Blatno, kde je vlak výrazně používán vč. víkendů, zejména z Rakáče po Jesenici a to i přes ty odporné šukafony. Druhá část z Blatna do Bečova je na zavření ještě dnes do večera. Většinově je stejně už nahrazená busem, stačilo by doupravit místní linky včetně návazností. Tam je to učiněná zoufalost a lidi stejně jezdí autem a busem i přes nekvalitně udělané JŘ autobusů. Z Toužimi do Bečova je to v pohodě již dnes. Ty desítky milionů, co to ročně stojí, by se hodilo dát téměř kdekoliv jinde. Např. do jiných železnic,… Číst vice »

liposh

Koukám na to a musím se smát, co všechno vymyslí EU. Ale hlavně, když se tomu rozumí, tak musí jít vyjednat nějaké vyjímky a nikomu z EU to nebude vadit. Tím spíš, že rozhodně nejsme nejzaostalejší v EU. Musí tu existovat i státy, kde jsou s železnicí 100 let za opicama a železnice i do zapadlých obcí těchto zaostalých zemí funguje, protože znají ty administrativní výjimky.

Daniel Mach

Musím se smát, když se naše problémy svádí na vzdálený Brusel. Když na lokálky nebudeme chtít tahat prachy z Bruselu a upravíme si je za své, tak není nutné budovat ETCS ani podchody nebo nadchody. Řada lokálek v Německu, Dánsku nebo Švédsku funguje bez toho a nikoho to netrápí. Možná to chtělo v článku lépe popsat.

jančurobijci

V Německu a Dánsku bylo zrušeno tolik lokálek, že by to místní šotouši neměli šanci přežít ….

železničář v důchodu

„V Německu a Dánsku bylo zrušeno tolik lokálek, že by to místní šotouši neměli šanci přežít ….“
A některé byly naopak po letech obnoveny (a třeba přebudovány na „vlakotramvaje“) – což po drahé přestavbě na cyklostezky u nás ovšem už možné není a ani nikdy nebude (kdyby pro nic jiného, tak minimálně kvůli legislativě a „novým normám“) …

Jančurobujci

Železničář důchodce: ANO,NĚKTERÉ LOKÁLKY SE VRÁTILY DO PROVOZU, drtivé většiny se to rozhodně netýká.
Takže oproti ČR je to úplně jiný stav a platí výše uvedené o nepřežití šotoušků….

asdf

To je naprosto přirozený a logický vývoj železniční sítě, který platí obecně. Učí se to i v geografii dopravy. V Rakousku byla taky zrušena hromada lokálek a pokud vím, tak se žádná neobnovila. A jestli, tak je to jen zlomek z původního rozsahu.

pavel klicpera

Já věděl, že pro poslední ránu do vazu lokálkám se najde nějaké správné a neoddiskutovatelné řešení z Bruselu. Byla to krásná doba, kdy byl svět ještě realtivně v pořádku. Je třeba jít dál a „to dál“ musí stát rance peněz a záviset na tom musí hodně projektů a pracovat na tom musí hodně lidí… Ops.. 🙁

VRT

Jako by nestačily ty hrůzy, co se zjevují už teď. Takový Jeseník má na jednu stanici až příliš mnoho metrů zábradlí.
Jinak asi hlavním problémem je, že pokud by to nebylo TSI, tak na to EU nedá ani euro. A bez nich se ty lokálky rozpadnou. Což by zase nebylo úplně od věci…

To

Tak jak vypadá nádraží v Jeseníku, tak už měly dávno vypadat všechny stanice. Přeci jen je rok 2018 a nastupovat do vlaku z uplácané hlíny je trochu nedůstojné. Co se týče nadměrných zábradlí, PHS atd., to je věc jiná… Např. PHS jsme si vymysleli národním předpisem, resp. přísnými hygienickými normami, které jinde nemají. Obdobné to bude asi u zábradlí – držíme se norem jako ho… košile, přitom normy jsou sice platné, nejsou ale závazné! Holt za chvíli bude zábradlí i tam, kde se nastupuje do vlaku… co kdyby někdo spadl do kolejiště. Děláme ze sebe blbce – před lety jsme… Číst vice »

železničář v důchodu

To: „Tak jak vypadá nádraží v Jeseníku, tak už měly dávno vypadat všechny stanice.“
Tak tohle bych netvrdil „ani náhodou“ – když jdu na vlak nebo od vlaku, tak rozhodně nechci chodit na turistický pochod „okolo ČR“ (což je, samozřejmě mimo mnoha jiných „modernizovaných“ stanic – podívejte se třeba na Prahu-Braník) právě i případ Jeseníku!

ApolloXI.

To: Zrušení ČSN k 1.1.1993 bylo logickým vyústěním se zrušením ČSFR, leč nepřevzetí legislativy nástupnickým státem v podobě ČR bylo fatální chybou, jejíž následky si neseme dodnes (a patří do typických znaků devadesátek „My teď zhasneme, dělejte si co chcete a pak teprve budeme řešit právní náležitosti … neviditelná ruka trhu vyřeší vše apod.“). Současné normy (převážně již kategorie EU) samozřejmě musí být dodržovány, zejména ty, co jsou zakotveny v zákonné legislativě (zůstaneme-li na dráze, např.zab. zař.). Jinak ano, valná část norem je platná a není závazná, to ale neplatí o vládních nařízeních, jako je např.otázka hluku (snahy o jeho… Číst vice »

Jan

A prostě, když si Polsko může vymoct vyjímky na smrad, uhelné elektrárny a spol. Proč by si ČR nemohla vyjednat vyjimku na lokálky. To postrádá logiku.

železničář v důchodu

Tak to běžte vyjednat – budete mít naši plnou důvěru!

Jan

A tak v čem je problém. Koridory by byli interoperabilní – o to šlo. A jestli by byly nebo nebyly stavebně oddělené lokálky, to něvěřím, že by Brusel začal penalizovat.

Jan

Já si myslím, že by tady prostě EU nedohlédla, a když stát by sebe nesankcionoval, kdo to vymůže.. Přece Poláci nebo nějaké státy kašlali na některé věci z EU a co. Nic. Ale pokud se nepoužije podchod a výtah tak nízkopodlažností není problém. Ale kdyby se místo peronizací daly peníze do kolejí mezi stanicema, dáha by byla konkurenceschopná. ETCS – Švýcarsku a Rakousku to nedělá problém a dělají to rádi – jezdí se rychleji. Ale prostě jezdit v 21. století bez zabezpečovače a že se jezdí jen 100 a chtít ještě liberalizaci je postavené na hlavu, Německo má jen 99%.… Číst vice »

Chachar Budvar

Lidi od Čecha se už třesou na novou „pracovní náplň“ – rušení lokálek. Nově tomu vymysleli název „zklidnění tratí“. Nevím ale, zda dostatečně zlidoví.. Holt za státní peníze se dá zaměstnat i nýmand, který nemusí nic umět. Viz. kraviny vypouštěné okolo 097čky, když se zachtělo, aby to nešlo. Rušení je snadné a tak mají žemličkovi žáci volnou ruku v oblasti argumentů typu „lokálka je 10x, 20x, 40x dražší, nežli bus“. V novinových titulcích to vypadá přesvědčivě, čím více proužků, tím víc Adidas…

Jan Táborský

Naprostý souhlas, jen si počkáme na léto na Šumavě, to bude mazec

železničář v důchodu

Jan Táborský:
Hm, to já si musím počkat až na září, když účinnost svého dárku penzistům Babiš „předpos*aně“ odsunul – 75 % plného jízdného za vyzkoušení Bosáčkova „kolotoče“ platit Krygarovi nehodlám. Ale nevadí – jakás-takás sezóna tam ještě i v září bude a aspoň mi z toho oprávněně očekávatelného „mazce“ nebude tak smutno, když jej neuvidím v plné síle …

železničář v důchodu

Vidím, že jsem hloupě „překřtil“ Krigara – takže se mu za to omlouvám …

xyz

Článek předpokládá, jako by jediným řešením přístupu „bez úrovňového přechodu“ měly být podchody a výtahy. Není to pravda. Existuje více možností:
– Je-li na zhlaví/záhlaví dopravny železniční přejezd, zřídit vnější nástupiště s přístupem přes přejezd (v ČR u nedávno modernizovaných tratí např. Praha-Řeporyje, Lanšperk).

– Vymístit zastavovací místo pro vlaky do prostoru mimo stanici – na některé záhlaví (např. Luštěnice).

– Upravit konfiguraci dopravny tak, aby dvě koleje nadále byly vybaveny nástupištní hranou, přesto bez úrovňového přechodu (Aš, Praha-Zličín, od roku 2018 též Mikulov; též mnoho nádraží v Německu, např. Treuenbrietzen, Bad Doberan, Wittstock).

železničář v důchodu

Je obdivuhodné, jak Češi dokáží vymýšlet a vyrábět problémy tam, kde by jinak nevznikly nebo aspoň vůbec vznikat nemusely …
A pokud jde o rekonstrukce a „modernizace“, právě například žst. Praha-Zličín je klasickým příkladem „nenázvuhodné prasečiny“, jak jedině by se to, co tam projektant pro investora vytvořil, dalo nazvat slovy „Záviše“!

železničář v důchodu

xyz: „Je-li na zhlaví/záhlaví dopravny železniční přejezd, zřídit vnější nástupiště s přístupem přes přejezd …… Vymístit zastavovací místo pro vlaky do prostoru mimo stanici – na některé záhlaví (např. Luštěnice).“
Jistě – a proto bude například v Kostomlatech nad Labem ostrovní peron s podchodem místo přesunutí peronů k přejezdu dvoukolejky na lyském zhlaví (Hronětická ulice = 50.1868550N, 14.9557600E), kam by to bylo pro většinu místních obyvatel na vlak stejně daleko či dokonce blíž než do stanice …

Apollo 17

železničář v důchodu:Tak spolu s xyz doufám,že bude přibývat stanic jako Mikulov,Zličín,Aš a odpůrci,kteří si myslí,že jsou to“nenázvuhodné prasečiny“ budou v menšině.Tyto stanice jsou hlavně pro cestující,kteří nemusí do vlaku nastupovat z úzkých nízkých nástupišť,šlapat do podchodu,nebo lézt do kolejiště.
Taktéž posunutí nástupiště mimo rozvětvené kolejiště mnohdy přiblíží zastávku k lidem a zjednoduší výstavbu(v budoucnu takto budou řešeny i stanice Bohosudov-Krupka,Oldřichov u Duchcova…).

železničář v důchodu

Apollo 17:
Bohužel ovšem právě žst. Praha-Zličín je (resp. po dokončení bude) pravým opakem toho, co tu velebíte: sice bez podchodu, ale se zbytečnými „100 jarními km“.

JT

ž.v.d.: Osobně si myslím, že žst. Kostomlaty nad Labem není zcela vhodným příkladem zapadlé lokálkové stanice/dopravny. Je patrné, že SŽDC tápe (zamýšlí se, chcete-li) jak se se 4. železničním balíčkem a TSI (zejména TSI PRM) vypořádat, tak aby byl v našich podmínkách a koncepcích uplatnitelný. Jsem rád, že pan ředitel neopomenul právě „centrální přechod“, který je v tomto hledisku dle mého velmi schůdným, uživatelsky přívětivým a levným řešením. Problematika kolem něj by se měla zabývat především vyřešením otázky zabezpečení (to už částečně umíme), pohybu OOSPO a uváznutí člověka na přechodu (zabezpečném i nezabezpečeném). pro inspiraci: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/poloostrovni-nastupiste-a-jejich-prinos-pro-osobni-zeleznicni-dopravu/ Zajímalo by mě, jak… Číst vice »

železničář v důchodu

JT: „Osobně si myslím, že žst. Kostomlaty nad Labem není zcela vhodným příkladem zapadlé lokálkové stanice/dopravny.“ Já jsem ten případ neuváděl jako „příklad zapadlé lokálkové stanice/dopravny“, ale jako příklad nesmyslného budování ostrovního nástupiště s podchodem ve stanici, kde lze perony klidně vysunout na „záhlaví“ (fuj, to je termín …) k úrovňovému silničnímu přejezdu umožňujícímu úrovňový přístup na jednostranná nástupiště u obou vlastně už „traťových“ kolejí. Ten článek, na který odkazujete, je velmi smysluplný a pěkný (i když ke chvále některých konkrétních řešení tam uvedených stanic bych menší výhrady měl) – tesat do kamene a zlatým písmem vyvést by se měly… Číst vice »

JT

ž.v.d.: Souhlasím, jen jsem chtěl upozornit na to, že v Kostomlatech budou s ohledem na tamní současný, potažmo výhledový železniční provoz panovat jiné podmínky pro přístup cestujících než třeba ve Lhotce u Mělníka.

železničář v důchodu

JT:
Jistě, rozumím – ale stejně jsem přesvědčen, že ostrovní nástupiště s podchodem je v Kostomlatech věc zbytečně drahá a pro cestující nepohodlná: když už podchod pro pěší, tak (s ohledem na možné další zvyšování NTR a intenzity dopravy) právě u toho (asi dost „vytíženého“) přejezdu, a i s tam přesunutými jednostrannými perony.

ApolloXI.

Zličín? To je ta budova v esmeraldím hávu, ne? Typická barva drážní architektury 😀 Jeseník taky domrvili – místo toho, aby budově vrátili lázeňský šmrnc, obalili ji plastovými okny a polystyrenem a navrch betonovou třešničku s nesmyslnně masívními konstrukcemi zábradlí aneb Oběhněte si vlastní nádraží. A v původní podobě bez zastřešení, dokonce i bez přístřešku 🙁