Infrastruktura Železnice

Velká modernizace křižovatky koridorů u Přerova pokračuje, cestující čekají velké výluky

Lokomotiva 151 a elektrická jednotka 471 v Přerově. Až dosud mohou jet po trati do Břeclavi až do Nedakonic, do tří lety už tam jako stejnosměrné stroje nedojedou. Foto: České dráhy
Lokomotiva 151 a elektrická jednotka 471 v Přerově. Až dosud mohou jet po trati do Břeclavi až do Nedakonic, do tří lety už tam jako stejnosměrné stroje nedojedou. Foto: České dráhy

Cestující na hlavních koridorových tratích Olomouc – Ostrava a Břeclav – Ostrava čekají v příštích dvou letech další omezení kvůli téměř čtyřmiliardové akci s oficiálním názvem Rekonstrukce Žst. Přerov, 2. stavba. Během ní dojde k modernizaci koridoru mezi Přerovem a Prosenicemi, Dluhonicemi a Prosenicemi a Přerovem a Dluhonicemi.

Správa železnic stavbu zahájila slavnostně minulý týden, přitom běží už loňského roku. Zakázku získalo sdružení vedení společností Eurovia CS, v kterém jsou ještě společnosti GJW Praha, Strabag Rail a Subterra. Investiční náklady jsou 3,8 miliardy korun.

„V průběhu všech etap budou rušeny a nahrazovány náhradní autobusovou dopravou vlaky osobní dopravy, a to v regionální, výjimečně i v dálkové dopravě,“ řekla mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Má jít například o expresy 524 a 525. Kvůli jednokolejnému provozu lze očekávat zpoždění.

Přesný harmonogram výluk Správa železnic dosud nezveřejnila. Po celou dobu výstavby budou různě zaváděny jednokolejné provozy v úsecích Brodek u Přerova – Dluhonice, Dluhonice – Přerov, Dluhonice – Prosenice a Prosenice – Přerov. „V rámci celé stavby se bude konat velké množství nočních zastavených provozů. Rozetapizováním celé stavby je snaha o co možná nejmenší dopad do výsledného omezení provozu,“ dodala Friebová. Podle informací deníku Zdopravy.cz má dojít k omezení na jednu kolej dojít v březnu v úseku Prosenice – Dluhonice a Přerov – Dluhonice.

Celá akce má umožnit zrychlení vlaků jedoucích jak ve směru z Prahy do Ostravy a na střední Moravu, tak na druhém koridoru spojujícím jižní a severní Moravu. Zruší se také všechny železniční přejezdy, které nahradí silniční nadjezd a lávky pro pěší. Jde o jeden z nejvytíženějších úseků na české železnici.

„Stavba navazuje na již provedenou modernizaci traťových úseků z Přerova do Hranic na Moravě a do Olomouce i na dokončenou první etapu přestavby přerovského uzlu. Nyní přijde na řadu takzvaný triangl, na kterém se nachází také výhybna Dluhonice. Kromě zlepšení jízdního komfortu dojde i ke zvýšení traťové rychlosti a tomu odpovídajícímu zkrácení jízdních dob. Zlepší se rovněž napojení Dluhonické spojky, které bude odpovídat současnému pravostrannému provozu,“ popsal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Až se dokončí, je naplánována i třetí etapa, která řeší bezkolizní propojení obou koridorů stavbou nové spojky v úseku Brodek u Přerova – Dluhonice.

Dojde také ke zrušení čtyřkolejného železničního přejezdu v Dluhonicích, místo něj vznikne silniční nadjezd, a vybudování lávky pro pěší. Jiný nadjezd v Dluhonicích půjde k zemi, nahradí ho nový posunutý o čtyřicet metrů dál. Pro přístup silničních vozidel k rozvodně ČEZ a k bytovým jednotkám bude vybudována nová komunikace souběžná s kolejištěm.

Trať z Břeclavi do Bohumína byla poslední na české železniční síti s levostranným provozem vlaků. Po přechodu na pravostranný provoz v závěru roku 2012 dochází ve výhybně Dluhonice ke vzájemnému rušení vlaků jedoucích v přímém směru z Přerova do České Třebové s těmi, které využívají Dluhonickou spojku, tedy odbočnou trať Dluhonice – Prosenice. Cílem stavby je proto vytvoření podmínek pro možnost mimoúrovňového křížení vlaků. Jeho vlastní technické řešení bude předmětem třetí etapy rekonstrukce přerovského uzlu.

Mezi Přerovem a Dluhonicemi jezdí dosud vlaky stokilometrovou rychlosti, po modernizaci se rychlost zvýší na 130 kilometrů v hodině.  Koncepce kolejiště ve výhybně Dluhonice vychází ze souběhu dvou dvoukolejných tratí, od Přerova a od Prosenic, při dodržení jejich přímého pokračování čtyřmi hlavními dopravními kolejemi. Zajištěny tak budou současné vjezdy i odjezdy na kolejovém rozvětvení na Přerov do všech směrů. V navrhovaném stavu bude mít výhybna celkem sedm dopravních kolejí, rychlost vlaků jedoucích v přímém směru se zvýší až na 130 km/h. Součástí projektu je rovněž rekonstrukce obou kolejí mezi Přerovem a Prosenicemi. Po dokončení prací dojde zde i na dalších mezistaničních úsecích ke zvýšení traťové rychlosti až na 160 km/h.

Plánované řešení křížení koridorů u Přerova. Foto: SŽDC
Plánované řešení křížení koridorů u Přerova. Foto: SŽDC

Postaví se rovněž protihlukové stěny, které významně sníží hladinu hluku na území Přerova včetně jeho místní části Dluhonice. Nové sdělovací a zabezpečovací zařízení bude umístěno v nové technologické budově v Dluhonicích, která se vybuduje na místě stávající provozní budovy. Nově bude výhybna ovládána dálkově z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.

Doplnění: Původně jsme mylně informovali, že k zahájení došlo minulý týden. Ve skutečnosti stavba několik měsíců běží, minulý týden proběhlo pouze slavnostní zahájení. Za chybu se omlouváme.

82 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vlastik

Zajímavé je že v tom plánku toho řešení už mají zakreslené křížení s D1 a přitom právě v Dluhonicích se stále ještě dohadují, kudy vést tu dálnici. Nebo že by SŽ, věděla více než ŘSD, nebo dokonce více než zastupitelstvo a obyvatelé Dluhonic?

nowas

Dluhonice a ŘSD jsou už dávno domluvení. Teď do toho házejí vidle akorát nějací „aktivisti“. To ale s dálnicí nepohne.

Jan Sova

V pátek odpoledne jsem tam viděl práce na trati u žel.přejezdu. Min. 20 minut tam hrkali s vagónkem a dělníkama (tam zpět). Dobrá doba v pátek v 16 hod. Dopravní špunt jak pro vlaky, tak pro auta.

pozorovatel

Proč by se to mělo objevit na „hlídači státu“?

Zirecek

V souběhu s těmito výlukami poběží také opravná práce v Prosenicích, která zajistí spolehlivější funkčnost systému. Ve stejných výlukách poběží v Prosenicích také investiční stavba, kde bude vložena nová kolejová spojka na 160 km/h do odbočky, první tohoto druhu v ČR. Pendolino bude jezdit 160 km/h do odbočky ve směru z Ostravy do Prahy.
Výluky jsou velmi náročné, nákladní dopravci často dávají vlaky do časové polohy, aby Dluhonicemi projížděli v noci. Bohužel zde jsou noční nickolejné provozy, kdy se nehne ani kolo.

Martin V.

Píše se tu o zvýšení rychlosti na trianglu. Zvýší se nějak znatelně i kapacita tratí po dokončení třetí etapy?

Alibaba

Zvýší se kapacita a spolehlivost, odpadne křížení cest na olomouckém zhlaví Dluhonic.

Jerry

Se divím že se ty Dluhonice nerozpadly ..ono by taky nebylo od věci tam přidat kolej z Přerova do Ostravy za týden by se zaplatila.

pozorovatel

Přes Dluhonice? A to, prosím, jak akudy?

BoH

Kdy že má být dokončené v těchto místech to slavné VRT?

GreenBitch

Vzhledem ke zpoždění vlaků, které stavba generuje nyní (nebo při prestavbe Brodeckeho zhlavi) si nedokážu představit, že to může být ještě horší. Dotaz – jsou tomu uzpůsobeny JR? Doteď mi přišlo, že se to řešilo stylem pokus-omyl, zkusíme to a ono to nějak dopadne.

Jiří 3

Z vlastních zkušeností můžu říct, že nejsou, ovšem to neznamená, že vámi zmiňované uzpůsobení nemusí vejít v platnost k datu slavnostního zahájení stavby.

dopravák

„si nedokážu představit, že to může být ještě horší“
Tak si zkuste představit, že k tomu má příští rok zahájit přestavba žst. Pardubice + „modernizace“ úseku Choceň – Ústí nad Orlicí, a aby byla vnitrostátní páteřní síť ochromena co nejvíc, tak ještě budou už i výluky v okolí Adamova. A bude „vymalováno“ úplně …

Dominik

Přestavba Pardubic začne již letos, oficiálně v červenci

dopravák

Možná, al výluky se potáhnou dlouho a příští rok tam prý nemá být možno vzájemně předjíždět zastavující vlaky.

Dominik

Tak celá rekonstrukce má trvat 3 roky asi.

Vít Jůza

Dluhoničtí musí výt nadšení … železniční koridor i dálnice za humny, zastavování vlaků ale pro jistotu už léta zrušené, autobusy v omezeném rozsahu, jak je na venkově zvykem, a k nádraží v Přerově kolem půl hodiny (pěšky ještě o trochu déle, a cesta nic moc), asi si nějak zvykli a přizpůsobili se, co jim také zbývá. Že ani v článku není zmínka o nástupištích, není zřejmě chyba autora … .

Andrej

K nádraží je to tak dlho kvôli zápacham, ktoré sú kvôli tomu, že zdržujú stavbu obchvatu.

Každopádne proti diaľnici nie väčšina Dluhonic, ale jedna rodina s podporou Patrika a Dvořáka.

Frantisek

Čemuž pomůžeme tak, že do těch kolon pošleme ještě dojížďku k nádraží, namísto abychom postavili zastávku na předměstí. Dálnice tak akorát odvede zátěž z vlaků na silnice, čímž zase aut ve městě přibude. Ale chcete to tak, máte to tak mít…

Lektor

Tak Dluhonice mají asi 300 obyvatel, železniční dopravu využívá asi 10% obyvatel tj. 30 a ikdyby jich bylo 100 tak se nevyplatí stavba za desítky milionů která ještě navíc bude blokovat dálkovou dopravu.

BoH

To ovšem nic nemění na faktu, že tito obyvatelé jsou docela ohledně dopravy chudáci, když se ještě navíc dívám, jaká dálniční zvěrstva se připravují mezi Olomoucí, Vyškovem, Hulínem a Lipníkem.

Eduard

Může prosím vysvětlit o jaká dálniční zvěrstva se jedná? Děkuji.

Jiří Kocurek

Jojo, dálniční obchvat vždycky vede k tomu, že v centru je víc aut, než tam bylo v době, kdy veškerý dálniční provoz tím centrem projížděl.

Hajnej

Co jsem tak měl možnost ty zácpy vidět, tak je to hlavně tranzit (kamionem se asi po Přerově moc nejezdí, že…) a u toho je očekávání, že dostavěním D1 z větší části zmizí, celkem oprávněné. A tomu, co tam zůstane, zase pomůže, pokud průtah Přerovem z Tovární na Velké Novosady pokročí z fáze platonické do fáze realizační. Pak už to půlhodina nebude ani náhodou… Perón v Dluhonicích by v každém případě musel být mimo oblouk. Na přerovské straně by to ovšem znamenalo posunout celé zhlaví o cca 100 metrů k Přerovu, a na olomoucké je to už pro Dluhoňáky daleko… Číst vice »

zesp

Co to je zase za logiku? Byl jste se někdy v tom Přerově podívat? Ty dálnice jsou potřeba jako sůl…

dopravák

Ale smysluplně a ne s prosazováním špatného řešení „na silu“ a za jakoukoli cenu!

Karel II

Protože těch pár lidí má přijít o baráky kvůli tomu, že Někdo, kdo vlastní Prechezu, nechce, aby dálnice šla hlouběji jejím areálem… a tak se vymlouvá na Patrika a pár jedinců z Dluhonic.

GreenBitch

Úsek D1 u Dluhonic je důkaz totální neschopnosti a ignorance ŘSD, které nikdy nechtělo slyšet o odsunu dálnice o 150 metrů směrem do Prechezy (i sám Babiš uznal, že takto vyprojektovaná varianta je zpackaná, ale na změnu je prý pozdě, tak se snaží Dluhonické uplatit). Roky neposlouchali místní a jak to tak vypadá, tak se tady do země ještě dlouho nekopne. Nutno podotknout, že zde místním i těm pseudoochráncům fandím. Rozhodně nejsem zastánce těchto spolků, často podávají odvolání v poslední možný den, což lze brát jako účelové, na druhou stranu dlouhé roky nastavují ŘSD zrcadlo a bohužel ŘSD ani za… Číst vice »

Jerry

Přerov autem -peklo na zemi ..neschopnost města tlačit na stavbu obchvatu.

GreenBitch

Paradoxně je to právě město Přerov, které kdysi nevyslyšelo připomínky občanů Dluhonic ohledně územního plánu, dlouho jakékoliv připomínky zametali pod koberec a nakonec je ignorovali s tím, že je na změnu pozdě a oddálilo by to výstavbu. A to se prosím bavíme o době více než 15 let zpátky.

Jan Sova

podotýkám tak 20letá neschopnost a jistý ministr dopravy Prachař (taky za Přerov) do toho před rokem 2016 hodil vidle, když se mu zdály být okružky na trase předražené a štrachal do řízení pěkně od Prahy. Pak se to nestihlo a už to tu máme na dalších 30 let vymalováno….

pozorovatel

GreenBitch: To přece ŘSD prokázalo i u Hradce Králové – a nakonec stejně muselo ustoupit.

Hajnej

Možná je lepší sundat pár baráků (podle zákresu do mapy to vypadá na tři) než netrefit se mezi kaliště (ona ta dálnice taky potřebuje nějaký poloměry) nebo stavět na ekologický zátěži v chemičce…

Martin V.

Mezi kaliště se mohli trefit pod lehce jiným úhlem a dálnice je ekologická zátěž sama o sobě, takže stavět ji na jiné zátěži považuju spíš za výhodu (dva v jednom). Ale pokud by měli stavět někde na bažině, tak by mohli dopadnout jako v Ostravě, to by bylo riziko.

Alibaba

Když mluvíte o zastavování vlaků v Dluhonicích, nevíte kdy se tam oficiálně zastavovalo a kdy se přestalo?
Já měl za to, že to byla vždycky výhybna?

dopravák

Výhybna to sice byla snad vždycky, ale asi do 70. let minulého století se zastávkou – přibližný termín jejího uzavření by se asi dal dohledat minimálně ve starých KJŘ.

Pepa z depa

Správa železnic zahájila stavbu minulý týden — Takže ty výluky a zpoždění od jara, to se mi jen zdálo??

zesp

Nezdálo, viz můj příspěvek níže…

Michal Štěpán

Jestli to dobře chápu, tak po modernizaci vlak jedoucí od Olomouce na Břeclav (např. InterPanter) zpomalí ze 160 před vjezdem do výhybny Dluhonice na 130 a z této rychlosti bude dobržďovat u perónu v Přerově? Vlak jedoucí od Olomouce na Ostravu zpomalí ze 160 o něco dříve, aby stihl projet 120 odbočnou výhybkou z 1. do 2. a následně z 2. do 6. koleje a pokračoval pak stále 120 po 1S do Prosenic? V opačném směru to bude pochoptilně opačně, jen se bude jednat o zrychlování z těch nižších rychlostí na cílových 160 na šíré trati směr Olomouc, takže to… Číst vice »

Pepa z depa

Nebude, přes Přerov víc jak 80 nikdy nebude…

Michal Štěpán

Že je v samotném Přerově 80, tak to vůbec nevadí, když tam všechny vlaky zastavují. Podstané je, že řekněme hned za mostem přes Bečvu (tj. za posledními výhybkami) směr Olomouc/Ostrava už bude těch 130 a ve směru na Ostravu možná i více.

Ve směru na Olomouc je dnes sice 100, ale v praktickém provozu mnohem méně, a to kvůli šíleném stavu výhybny Dluhonice, kdy se dost často aplikovaly PJ 40/60. Samozřejmě teď do toho nepleťme aktuální PJ související již s procesem rekonstrukce. Takže v tomto směru se bude po rekonstrukci jednat o významné zrychlení a hlavně zvýšení spolehlivosti provozu.

Jiří Kocurek

Nezastavují úplně všechny. Moskva − Nice projíždí a některé nákladní vlaky taky. Nicméně to jsou výjimky potvrzující pravidlo a kvůli nim nemá smysl přes Přerov protahovat koleje na 160 km/h.

dopravák

„Takže v tomto směru se bude po rekonstrukci jednat o významné zrychlení a hlavně zvýšení spolehlivosti provozu.“
No, ke zvýšení „spolehlivosti provozu“ asi dojde, ale že by zrychlení provozu bylo po rekonstrukci nějak významné, to si rozhodně nemyslím – půjde maximálně o malé desítky sekund.

zesp

Nyní je tam 110 v úseku PR – Prosenice, 100 v TK Prosenice – Dluhonice a 80 v TK Dluhonice – Prosenice. 130 je až na úseku za mostem u Lýsek směr Prosenice, tj na úseku, který byl rekonstruován v rámci koridorizace. A to jen na třech koljejích. Ta co jde přesmykem u Lýsek, má v tom předělaném úseku jen 100 km/h.

David Brzeźniak

Už se těším až bude hotovo. To bude fikot.

Oj Oj

Fikot rychlostí 130 km/h – no nic moc.

zesp

Jakto, že akce začáná až teď, když už se intenzivně staví více jak půl roku. Už je toho dost uděláno… Fotogalerie z přestavby brodeckého zhlaví stanice Dluhonice a výstavby nadjezdu níže: https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Rekonstruovana_cast_zhlavi_vyhybny_Dluhonice/ https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Stav_vystavby_nadjezdu_v_Dluhonicich/ https://dopravnizesp.rajce.idnes.cz/Rekonstrukce_II._koridoru_-_Dluhonice_stav_16.11.2019/ Jinak je už téměř hotovo nové TV v úsecích Dluhonice – Prosenice a Přerov – Prosenice a jsou i předělány dva úseky TK Přerov – Prosenice, kde se dělal odsun osy krajní koleje kvůli zvýšení rychlosti. V Dluhonicích je instalocváno rovizorní zab. zař., zbourala se staniční budova, dělají so obslužné komunikace. Neustále je vyloučena jedna z kolejí ve všech třech traťových úsecích a cosi se tam… Číst vice »

zesp

No ono to tak někdy je, že se stavba zahajuje, a ono už je půlka hotova. A někdy se stavby zahájí, a další tři roky se tam nic nedějee. Taky tomu moc nerozumím… Ale tady se fakt už maká (naštěstí). Budu to sledovat a když bude nějaký článek, přidám fotky. Škoda, že to nějde k tématu přidat nějak napřímo, i bez aktuálního článku…

Hajnej

Lepší tahat papaláše na „zahájení“ běžící stavby, než s tím zahájením čekat, až budou mít „okénko“…

pozorovatel

Tipuji ovšem, že leckteří papaláši mívají „okna“ i dost často – jen to jsou ta jiná, než máte na mysli vy, protože vznikají spíše až následkem účasti na těch „slavnostních zahájeních“.

Hezky česky

Kdyby jezdili tam tudy vlaky a neustálých zpoždění a stavební techniky, by si všimli. Virtuálně z kanceláře ten svět má jinou grafiku..

BND30

Měli by pořádně makat. já když jedu okolo vlakem, tak všichni dělňasové stojí a koukají…šlendrián je to !!! 🙂

Jiří Kocurek

Po několika nehodách mají nakázáno zastavit stroje, pokud okolo projíždí vlak. Řežete vlastního syna dřív, než se podíváte na jeho vysvědčení? Takže dostane výprask ikdyby tam měl jedničky?

Hezky česky

Tydle pindy mají většinou lidé co v životě nedělali rukama. Pak ještě bude pán chtít, aby jim šáhli na záda, jestli je mají permanentně zpocená.

Zlámalík

Předpokládám, že BND30 myslel právě tohle. Asi jako „Strašnej přejezd, kdykoli tudy jedu vlakem, jsou závory dole!“ Zkuste trochu odlehčit ty vaše kebule. To maso ještě furt nežerete, žejo? 😀

Petr

Je paradox, že zrovna ty máš nickname „hezky česky“

Andrej

Viete niekto dôvod, prečo sa začína až s ročným oneskorením od vybratia zhotoviteľa? Nejaké byrokratické problémy?

Hen ten oný

Já o tom taky nevěděl.

Lektor

Kdybyste jezdil vlakem tak víte že celý podzim všechny vlaky co se přiblíží Přerovu dostanou půlhodinovou nálož.

Rýpal

Já myslel že už se na tom dávno maká od loňska a ono hovno…

Hen ten oný
asdf

Zpomalení provozu na železnici u Dluhonic je už zhruba od listopadu 2019. Asi staví/nestaví D1, podle toho jak někteří podávají odvolání. A teď když kopnou i do kolejí to bude teprve radost dojíždět do Olomouce pro ty davy lidí z Přerova. Autem to bude zasekané, na želenici krokem a po 1 koleji, to abych si koupil kolo nebo vynalezl teleport.

Jiří Kocurek

Vytrhaná kolej Přerov Prosenice je záležitost z listopadu 2019, už někdy v létě se tam patkovalo pro nové sloupy trakčního vedení.

Hajnej

Zpomalení provozu je dáno i přechodem na provizorku…

Jan Sova

Jak přijde jaro, vytahujem kola. Přerov – OL asi 1h15min, což proti výlukám bude tak o 20 minut déle a člověk udělá něco pro své tělo 😀 Ale na cyklostezky mezi OL – PR zastupitelstva obou měst taky zvysoka…..

Vin

Hledal jsem na tomto webu i na netu něco o pravostranném provozu … překvapivě jsem skoro nic nenašel … navíc je pravostranný provoz nelogický, když mi návěstidla zakrývají sloupy trakčního vedení … :-((

Dominik

A co je na něm nelogického?
Samozřejmě návěstidla musí být tak aby na ně bylo vidět, ale to neznamená, že nemůže být na stejné straně jako trakční podpěra, navíc jej lze různě posunout, vytočit, apod…
A opravdu se mi na koridoru snad ještě nestalo, že bych kvůli podpěře neviděl na klacek.

Pepa z depa

Tak to jste nejspíš viděl ještě málo, já znám hned několik případů hloupého umístění návěstidla…

Dominik

Pravda, nemám poznání na celou republiku, i když už chvíli jezdím. Jediný případ, co mě napadá, je vjezd do Kolína.

Marty

No ty budeš určitě z oboru

Leinad

U dvoukolejky je hezčí návěstidlo na vnější straně, než uprostřed.
Když jsou uprostřed, dají se splést/přečíst návěst pro vedlejší kolej.

Vin

Jen připomínám že jsem dlouhá léta jezdil na trati Bohumín – Přerov – Břeclav a levostranný provoz jsem bral z pozice strojvedoucího jako samozřejmost.

Hajnej

Jojo, §1, vždycky se to tak dělalo… 😉

Dominik

Jak pravidlo 1? Umisťování návěstidel vychází z D1 a umístění návěstidel na dvoukolejných tratích je logické, že budou z vnější strany, aby nemátli a podpěry TV uprostřed jsou také blbost.

Hajnej

Tady přece vůbec nejde o vnější/vnitřní stranu koleje, ale o to, že na mašině se stanovištěm vpravo sedíš při levostranném provozu dál od „lesa“ trakčních podpěr, takže se to návěstidlo mezi nimi tolik neschovává.

Dominik

Nevím, sám jezdím, a problém mi to nedělá a že by se mi nějak hodně návěstidla schovávala za trakční podpěry se říct nedá (a to jsem donedávna jezdil pouze na strojích bez návěstního opakovače).

Leinad

Podle mě je na zvážení, zda vůbec na železnici řešit pravostranný/levostranný provoz. 😀
Moje představa by byla, nasypat do nějakého software jak který vlak chce jet, a odpověď by byla gvd. 😀
Když chtějí jet dva vlaky současně a nic naproti, tak pojedou vedle sebe. Kde jsou úrovňové přesmyky a další, tam by se to řešilo tak aby to každému vyšlo co nejlépe.

Dominik

Však tomu se říká operativní řízení provozu, kolikrát vlak jede protisrsti, protože tam je zrovna díra.

noerf

Investiční níklady budou spíše v miliardách Kč.

Partneři

Škoda transportation
RLP
CSCARGO