Desítky miliard do lepšího zabezpečení železnice míří do vlády. Nehodám zabránit nemusí
Technologie ETCS. Pramen: ČD - Telematika
Náklady na zavádění evropského zabezpečovače na českou železnici odhaduje stát na 60 miliard korun.
https://ct24.ceskatelevize.cz/plzenskykraj/3355830-po-srazce-vlaku-u-domazlic-starostove-pozaduji-vystavbu-dvoukolejne-trati
A už si toho všimly i hyeny…
https://youtu.be/f53-8hfnYlQ
Ten titulek se povedl: „Desítky miliard do lepšího zabezpečení železnice míří do vlády.“ Neměly by ty prachy mířit spíš do železnice?
„JEDINĚ v případě zavedení .. ETCS lze splnit požadovaný cíl zásadního zvýšení bezpečnosti“
Němci mají třetinový počet nehod proti nám, ale ETCS (skoro) nemají. Takže to slůvko „jedině“ je zřejmá marketingová lež.
Němci mají už dost dlouho PZB.
Máme taky zavádět PZB (+ LZB)?
Kdyby uměl LZV hlídat brzdné křivky + zastavení před stůj, tak věřím, že by mohl být osazován na více kritických místech. Jenže kdyby…
Podle norem EU nelze na tratě osazovat jiné zab. zařízení, na které byste dostal dotace. Takže asi tak.
Lze, jen na to nebudou dotace.
Vrátím se ještě k nehodě u Milavče:
– kdyby byl na trati autoblok, tak se výstraha na vjezdu do vyhybny přenáší do lokomotivy, a jakmile by se expres ocitnul ve vyhybně – kde již bylo na odjezdu stůj .. tak by strojvedoucí musel mačkat tlačítko bdělosti
– osobně pochybuji, že by k nehodě došlo = strojvedoucí na loko-zabezpečovači prakticky stále vidí co má před sebou na semaforu
– takže bych dovybavil trať autoblokem – asi by to bylo 10x levnější než řešení etcs-L1 Min. dopravy
Autoblok na jednokolejku, jak často nastává situace pro kterou by se hodilo nechat jet vlaky ve sledu?
Nestačilo by tam kódování ls?
Vozidla do 100 km/h nemusejí být v současnosti vybavena zařízením pro přenos kódu. Tato lokomotiva byla v Čechách omezena na 100 km/h právě proto.
Dík za upřesnění, ale osobně považuji současné předpisy jako dosti zastaralé … německý Herkules na české trati …. a jedno přehlédnutí žluté .. = velká nehoda …
Ještě se doplním – ten autoblok je tam zbytečný .. údajně je na trati soustava autom. hradel, což je zhruba totéž. Chybka je jen v tom že trať není kodovaná, aby se návěsti přenášely do lokomotivy /bez záruky, nejsem znalec na drážní zabezp. systemy/
Mam levnejsi variantu. Zamestnavatele ! Nepretezujte strojvedouci ! Hlidejte prestavky , odpocinky! A v neposledne rade praci strojvedoucich adekvatne financne ohodnotte at nemusi jezdit pro tri dopravce ! 😉
Úplně zdarma to nebude, protože to by musel být elektronický systém závislý pouze na zdroji elektrické energie.
Každý strojvedoucí by musel mít čipovou kartu a každé vozidlo (lokomotivy, motorové vozy, řídící vozy…) čtečku.
A pak také nastavit, aby ta čtečka blokovala řízení.
stačí čtečka na průkaz pro vstup do kolejiště nebo jestli existuje karta k licenci tak na tu
A kde se budete přihlašovat … každé HV, které se dostane na výsostné území ČR by muselo být vybaveno čtečkou …
Pokud má někdo důvodné podezření, že strojvedoucí nedodržuje odpočinek, má tuto skutečnost oznámit DÚ a na základě papírových podkladů o evidenci pracovní doby sloužících pro výpočet mezd se dá snadno zjistit, jak to s prací pro více dopravců je a jak je dodržován odpočinek …
Porovnat dva šichťáky dovede průměrně vzdělaný jedinec ….
Odpočinek mezi 1. a 2. směnou je jedna věc. Nicméně čerpání přestávek / PDOJ je druhá rovněž důležitá věc.
Tedy jestli skutečně měl nějakou přestávku…
Jestli nemusel dělat něco navíc…
Neposlouchejte tolik toho Havlíčka. Většina strojvedoucích jezdí jen pro jednoho, většina přebíhajících je z tzv. půjčoven strojvedoucích a ti to mají „v popisu práce“ (podobně, jako si najmete např. paní na úklid, která mimo vašeho domu ještě uklízí x dalších).
Strojvedoucího, když udělá chybu, nic v současné chvíli nehlídá. Stejně jako vás vaše auto nehlídá, abyste neprojel červenou na křižovatce. Poměr hmotností je ale zásadně odlišný a je tak potřeba u vlaků zabezpečit, aby k tomu dojít nemohlo.
Máte konkrétní příklad neodpočatého strojvedoucího ? Nebo taky kalíte vodu ? Už jste poslal písemné oznámení na Drážní úřad ? Týdenní norma pracovní doby je u ČD 36 hodin, před 40 lety to bylo 40. Před 40 lety roční limit přesčasové práce 960 / 900 hodin. Byla řada jedinců, kteří „pomocí“ gumy tuhle hodnotu překračovali. Z hlediska pracovního zatížení byli ti zaměstnanci daleko více zatížení …. Někteří z nich ještě stíhali být 3 měsíce na „jiné práci za průměr“ měsíc dovolené (po 15 letech zaměstnání) a za zbylých 8 měsíců oněch 960 / 900 hodin přesčasové práce …. tj. 290… Číst vice »
Tohle se asi snadno řekne, ale hůř zajistí. Řízení, ať už v autodopravě, tak na železnici, je relativně jednoduchá práce, často bez potřeby nějakého speciálního vzdělání, takže na řidiče a strojvedoucí je nejjednodušší udělat tlak na nižší finanční ohodnocení. A v takovém připadě třeba má primární zaměstnavatel problém zajistit, aby řidiči a strojvedoucí měli odpovídající odpočinek mimo směny. A i kdyby se podařilo zajistit, aby přestávky byly v pohodě, aby byly pořádné odpočinky a adekvátní ohodnocení, tak se nedá zajistit, že nedojde k lidské chybě. Takže to zabezpečení je potřeba tak jako tak. Samozřejmě, v odpovídající kvalitě, aby dokázalo včas… Číst vice »
Podle mě se cpe interoperabilita, kde zatím být nemá. A to je celý problém. EU na to nemá produkt. Nevěřím, že neexistuje levný funkční zabezpečovač na světě. Je zbytečné, aby se nevyužívala mapa. Odo. GPS. A datové připojení. Které má dnes. Alarm. Chytrá domácnost. Lednička a nevím co..
Bylo by takové LZB hodně drahé?
Kolik by stálo na kilometr dvoukolejné trati?
Pokud Mirel stojí prý cca do vozidla milion. Tak nevěřím, že pzb bude dražší jak 3 mil. do vozidla
Vymýšlet pro vedlejší tratě cokoliv jiného než „normální“ L1 mi přijde jako blbost a z té snahy o schválení zbytečně vysoko cítím nějaký ten alibismus plus hlavně snahu, aby se to později už hůře měnilo…
něco jiného pro vedlejší tratě již existuje a to radioblok
Takže si velká část vozidel pořídí krabice dvě?
L1 LS Stop je v podstatě neúplná L1. A logika je taková, že zbytek se zase prostě dovybaví postupně.
Tuší někdo, v jakém režimu pod ETCS budou fungovat vjezdy na obsazenou kolej? Když už konečně je k tomu v D1 zřízena odpovídající návěst a návěstidla se začla postupně zřizovat i ve stanicích.
SR – jízda podle rozhledu.
Ale prd !!! OS je podle rozhledu, SR je Na odpovědnost strojvedoucího.
No jo, prostě Vyvalená bulva 🙂
Vlak normálně jede v úplném dohledu (FS) na brzdnou křivku, která končí na zádech vjezdu z druhé strany, v tom místě fírovi mobilka nabídne možnost přechodu do OS – Podle rozhledu tj. na obsazenou kolej – když to potvrdí, může jet dál na obsazenou.
Teda odjezdu:-)))) Nebo i cesťáku:-))
Pánové, děkuju. Takže mi z toho vyplývá, že se zřejmě ani nemusí zastavit jako na PN, když fíra včas při zpomalování přepne do „méně bezpečného módu“. A chápu to tak, že toto přepnutí do módu OS je možné při skutečně postaveně „vl. cestě na obsazenou“.
Můžete jet na přivolávací návěst nebo na návěst posun dovolen na vjezdu / cestovém návěstidle … dělají to tak na HLN při spojování vlak 887 + 125. Viděl jsem oba způsoby … zřejmě záleží na tom, kdo slouží …
Ovšem tady je spíše řeč o návěsti: Jízda podle rozhledových poměru (případně 40/50 a jízda podle rozhledových poměrů).
Oprava, ne 40/50 ale 30/40
Tohle už dávno neplatí.
Naopak tohle platí!
D1 831 a 832
Dobře a kolik je takových případů …. pokud to někdo eviduje …
Celkem toho přibývá. Videl jsem to posledne v Olomouci.
LS = limited supervision = omezený dohled
Když máte pomocníka, který vám zatáhne záchrannou brzdu, ale svážete mu ruce…
LS neznamená, že nepůjde brzdit automaticky podle brzdné křivky, ale že se nesledují všechny parametry.
Pokud si dobře pamatuji, tak L1 LS Stop plánuje i na tratích s nejvyšší traťovou rychlostí 100 km/h v celkové délce 897 km, tedy nejen na lokálky s dvouhodinovým taktem.
L1 LS Stop nemá s bezpečnostním principem ETCS nic společného, společná může být tak technická stránka, nic víc. V takovém případě úplně stačí SRD s generálním stopem navázaným na VNPN, techická podstata je sice jiná, efekt stejný (brzdím až po porušení pravidla).
To je pěkně shrnuté.
Jenže VNPN ať už se sirénou nebo se zásahem do brzdy přes TRS-ku není žádný zabezpečovač…siréna může mít technickou poruchu a nemusí houkat, vozidlo na TRS-ce může být – jak už ukázala nějaká nehoda – naladěné na jiné stuze (kanále), takže i kdyby se STOP vyslalo 3x za sebou jak se myslím dneska standardně děje, tak není jistota, že to vozidlo zastaví. Kdežto myšlenka SŽ ohledně L1 LS Stop je taková, že balíza bude přes nějaké primitivní LEU propojená s tím VNPN a vozidlo bude vybaveno buď nějakou primitivní „light-balízo-čtečkou“ – což dneska zatím neexistuje, jak SŽ sama přiznává –… Číst vice »
Ano. SŽ zavede rovnák na ohejbák, protože jí písmenková firma slíbí, že „to“ pro dopravce vyřeší bleskurychle a lacino… A protože z toho nic nebude, tak si dopravce koupí plnohodnotné ETCS, aby s ním řešil to, co umí asi 50x levnější radiostanice…
Ach jo, ach jo, ach jo…
Já ušetřím korunu i kdyby to ostatní stálo miliardy…
jo, jo, neni nad úsporná řešení…aneb nechci slevu zadarmo…
Jak je to se zastavením na GSM-R? Není to tak, že vlak začne brzdit vteřinu po tom co chytne signál?
Pokud vím, tak ETCS L2 / L3 (GSM-R) pro zrušení povolení k jízdě používá dva parametry:
– Nejvyšší povolená doba od ztráty signálu (povolení se nemusí furt obnovovat).
– Vypršení předem stanovené doby (tj. další pokyn k povolení jízdy do stanoveného časového limitu nedorazil).
L1 GSM-R pro vedení a řízení vlaku v základu nepoužívá, pro přenos informací z RBC se využívají proměnné balízy. Takže pokud pokud mobilka signál má nebo získá – na povel zastaví. Pokud ne, logicky nezastaví.
Otázku jsem myslel „získá“ mobilka signál sama, třeba když před půl minutou někdo chtěl zastavit a vlak teď vyjel z tunelu?
Funguje jako GSM – váš mobil taky signál hledá, a až najde, tak se snaží připojit.
Pokud se připojí, tak mobilka automaticky vytáčí předzvolené číslo.
V té vyloženě marketingové (= technických věcí je tam minimum) prezentaci, jsou mraky neznámých – třeba úrovně L1 a L2 jdou dneska detailně nadefinované včetně svého funkčního chování, ale úroveň L1 LS si každý členský stát definuje dle svého stávajícího národního zabezpečovače tak, aby to funkční chování tento původní zabezpečovač plně implementovalo. Jenže SŽ chce na síti ČR zavést systém L1 LS s funkčním chováním švýcarského národního zabezpečovače SIGNUM nebo německého PZB – jenže náš národní systém je VZ LS a žádný členský stát EU nezavádí L1 LS s funkčním chováním odlišným od svého národního VZ – tady zase hledáme… Číst vice »
Předpokládám, že i u L1 LS Stop bude k dispozici balízová skupina v poloze dnešní předvěsti – pokud vlak nepojede po určité časové době oněch předvěstěných 40: nouzové brždění.
Článek je nepřesný. Vlak po projetí stop nezastaví jen úroveň L1 LS Stop, úrovně L1 a L1 LS ano. L1 LS Stop se plánuje jen na lokálky s nejmenším provozem, srovnávat to s tratí Plz-Do je tedy úplně mimo mísu.
Článek pouze říká, že podobné nehodě jako u Domažlic by systém L1 LS nezabránil. Nic víc. U těch Domažlic jel ten vlak kolik? 70 nebo 80. Druhý by jel do odbočky 40 … to se příliš neliší běžné lokálky.
Ex 351 traťová 80, 7406 se rozjížděl ze zastávky Milavče v obvodu výhybny Radonice (vjezd do Radonic je před zastávkou Milavče).
K tomu, aby žraločí ocas nezasahoval do herkulova průjezdného průřezu chybělo cca 20 vteřin – spočítáno u lokomotivářů na „nábřeží“ … osudové vteřiny …
Stačilo trochu zkušenosti a postavit Ex 351 vjezd „do odbočky“
Jakože poslat vlak do lidí vystupujících z osobáku?
Chytrolíne, Radonice jsou dlouhá výhybna, kde nikdo samozřejmě nevystupuje a kde takové dva krátké vlaky vykřižuješ letmo
Tak by rychlík buď řízl nebo přeskákal výhybku a pokračoval nerušeně dál, nebo (pravděpodobněji) by se na té výhybce vysypal v 80 do boku a bylo by dvakrát tak veselo. Rozpárané vagóny v harmonice mohou být pro cestující zrovna tak nebezpečné. Vyprošťování cestujících a odklízení následků dvakrát tak náročné…
Předpokládám, že rychlík měl postaveno rovně z provozních důvodů – horší akcelerace důležitějšího vlaku, tak aby měl rozjezd co nejplynulejší.
Prosím, nemudruj o něčem čemu vůbec nerozumíš. K říznutí vyhýbky dojde jen vždy při nedovolené jízdě PO HROTU, což zde při postavené vlakové cestě pro vjezd odbočkou (proti hrotu) nepřichází do úvahy. Rychlík by snížil rychlost už od předvěsti (Očekávej 40), minul vjezdové návěstidlo (40 a výstraha) a vjel 40 km/h do odbočky, čímž by vznikla dostatečná časová mezera pro dokončení současného vjezdu na 1. kolej pro MOs. Po uvolnění izolovaných úseků a rozpadu vjezdových vlakových cest, je možno ihned stavět vlakové cesty pro odjezd obou vlaků, což je při tak krátkých vlacích zcela bezproblémové. Oba vlaky se v dlouhé… Číst vice »
Kdo jen trochu drážnímu, konkrétně železničnímu, provozu trochu rozumí, tak je mu jasné, že ŽÁDNÉ zařízení není schopno zajistit 100% bezpečnost. A to ani kombinace více systému.
Jde o to, zajistit „přijatelnou míru nehodovosti“.
Aby potom ještě byla přijatelná ta cena a nevrhli se už úplně všichni se raději pozabíjet na silnicích – levněji a spolehlivěji…
Ročně umírá při dopravnách nehodách 700 lidí. Celkem umírá v ČR 70.000 tisíc lidí ročně.
VŠICHNI ZEMŘOU NA SILNICIÍCH!!!!!!!!!!!!!!
možná jsem nepochopil jak to myslite, ale ročně v CR umírá cca 100tis lidí. pokud teda bureš neřeší pandemii, pak to je cca 125tis
Bureš je kdo ?
Jeden takový, co se soudí se Slovenským UPN, že ty archívy StB kde se píše o agentovi Burešovi, jsou fake.
Občanským jménem Ing. Andrej Babiš
Naprosto přesně popsáno. Ano žádné, ani to nejlepší zařízení není stoprocentní a nemůže zabránit všemu, ( posun, porucha, úmyslné vypnutí a pod. ). Přitom, i jedno velice jednoduché, řešení je. Občas se zde o tom i píše, je z podivem, že na to nikdo nereaguje. Asi to je tím, že to by bylo zadarmo a nikdo by se na tom nemohl “ napakovat “ . Stačí změna předpisů a nenechat vše jen na jedné chybě člověka “ strojvedoucího “ . Je křižování ve výhybně a vlak, který zde pravidelně projíždí zde má být mimořádně zastaven? Pak je to mimořádná situace… Číst vice »
Cit: „Hodně předražená a v porovnání s tím co je již u nás v provozu nedokonalá záležitost. AVV spolu se stávajícím zabezpečovačem umí to samé a ještě navíc má jednu obrovskou výhodu.“ Obávám se, že nemáte nejmenší páru o tom o čem píšete. Bohužel to tak na naší železnici je, léta divného vrstvení systémů se odráží na tom, že lidi kolem dráhy nechápou ani tak běžnou a obyčejnou věc jakou vlakový zabezpečovač je. Různé flikování, pokusy zastavit vlak, který už se řítí v místech kde nemá co dělat (generální stop, VNPN) a nakonec to nemusí fungovat, bo fíra zrovna nemá… Číst vice »
Vy si vážně myslíte, že po více jak čtyřiceti letech služby na mašině a z toho pár posledních let s pomocí právě toho AVV nemám ani nejmenší páru o tom o čem píšu. Mohu se zeptat jaké zkušenosti s AVV máte vy? Co o něm víte? Přál bych vám vidět o co méně unavený a proto i méně náchylný udělat chybu jsem po směně kde využívám AVV než když toto zařízení ještě nebylo. To je další bonus ještě k tomu co jsem již napsal. Jestliže jste tedy odborník můžete mi dát příklad toho co AVV oproti ETCS neumí?
Ano. I nový příspěvek naprosto přesně ukazuje, že nechápete podstatu ATC. Všimněte si, že jsem nikde nenapsal, že nerozumíte AVV. AVV neumí noc z toho co umí ETCS a naopak. Ty systémy nemají vůbec nic společného a nemají stejnou úlohu. jako strojvedoucímu bych vám ETCS přál, protože když jste unavený, tak to je ta věc co vám může zachránit kejhák. Ne AVV, to vám ulehčuje život, ale selhání nezabrání. Neměla to být žádná urážka, ale ukázka tunelového vidění. Podívat se jak je zabezpečené metro v Praze, jak vlaky v Německu, Švýcarsku nebo Japonsku? Kolik mají MU? Přečíst si nějakou teorii… Číst vice »
Ale na moji otázku jste mi neodpověděl. Když vezmete vozidlo na kterém je Mirel doplněny AVV a druhé na kterém je jen ETCS, které z těchto dvou má větší zabezpečení? Umí snad ETCS automaticky zastavovat ve stanicích a na zastávkách? Umí optimalizovat rychlost a tím šetřit stále se zdražujíci elektrickou energii? Ale co je hlavní kolik musí investovat dopravce do stávajícího vozidla již vybaveného Mirelem a AVV a kolik do stejného vozidla na montáž ETCS? To je propastný rozdíl při tom ke zvýšení zabezpečení nedojde.
Nic z toho není úkolem zabezpečovačky.
To sice není, ale také je pravdou, že kdyby všechna vozidla byla vybavena něčím jako AVV tak by se neřešil tolik zabezpečovač. Nehod by bylo méně a nebylo by třeba řešit“neexistující“problém.
Bezpečněji pojedete pod ETCS, pohodlněji pod AVV. Naprosto ideální bude, až bude ETCS propojitelné s naším vzorem AVV, nějaké zkoušky se už dělaly za kanálem a ve Švýcarsku, takže to už nebude dlouho trvat a budeme to mít.
Pak bude AoE nejen automatizační pomůckou, ale stane se „bezpečnou automatizační pomůckou“.
Zabezpečení má lepší ETCS naprosto bez diskuse. Zastavování ve stanicích není zabezpečovací funkce, ale automatizační. Což je zásadní rozdíl v principech funkce. Pod „automat“ se všude na světě staví zabezpečovač, který mu dodá informace a hlídá strojvedoucího. ATO (AVV) nad ETCS je ideál. ETCS zabezpečuje dodává naprosto detailní informace, AVV se stará o cílové brždění a jiné rutinnosti.
Metro není zrovna ideální příklad. Dvě jednokolejné trati bez křižování na trati … krátké prostorové oddíly, při Vmax 80 umožňuje ZZ provozní interval na „C“ 90 vteřin = 40 vlaků za hodinu. Zkuste něco podobného aplikovat na českou železnici …
Hned první věta je špatně. Když takovou větu od někoho slyším tak je to obvykle někdo u koho se čeká až konečně vypadne pryč a přestane to dělat jako před čtyřiceti lety.
Ano to je samozřejmé. Nicméně to má i další rozměry. Otazníky kolem zabezpečení lokálek a vedlejších tratí pomocí lehkého ETCS, které se ukazuje nemít s ETCS nic společného, kromě nějaké balízy v koleji, začíná být značně diskutabilní ve chvíli, kdy stojí spoustu peněz a nabízí (značně) méně než by mohlo, zejména pokud dopravce nakonec bude potřebovat plnotučnou ETCS OBU. Jinými slovy, pokud to je levné a výsledek je dostatečné zlepšení OK. Pokud je to drahé a zlepšení je se spoustou děr, nabízí se otázka, zda-li je to dobrá cesta a nebude to výhledově stát mnohem více (až se s časem… Číst vice »
Ona se do toho trochu míchá EU – na zabezpečení „nenárodním zabezpečovačem“ nedostanete dotace.
Přitom právě PZB by bylo levným řešením. Je to velmi spolehlivé, jednoduché, a patenty dávno vypršely.
Nebo holt ERA nadefinuje i omezené vozidlovky pro ETCS tak, aby vývoj a implementace nestála 10 M / kus.
CZTCS, které nebude kompatibilní, a nehodám bude bránit jako mirel, to se vyplatí. 🙂
Ono LZB je taky úžasné, ale nehody taky byly pro softwarové chyby.
To je jistě pravda, ale je velký rozdíl je když děláte systém co nejlépe v daných možnostech návrhu a neuhlídáte každou skulinu a systém, který je hodně děravý v základu a doufáte, že tohle se zrovna nestane.
nejsem kamarád ETCS vždy a všude…ale ta light verze brzdící až po projetí stůj…to je jako co za český zlepšovák???? každý sukafon s ETCS prakticky všude…ale stejně to nepomůže….
fakt nezapřeme naší národní tupost…jsme pionyri slepých uliček…jako nejvetsi Čech…
Pomůže to leda možnosti dojezdu po hlavní trati až do cíle cesty – ovšem zase neumíme automatická spřáhla, tak nevím. 🙂
jasne, sukafon z mejta bude smět dojet do třebové do depa 😉
Populisticky vyhozené peníze z okna. Aneb prosadíme to všude, i kdyby to mělo polovinu železnice potopit. Pak se můžou plácat po zádech, až většinu lokálek a vedlejších tratí nahradí autobus a valná část nákladní dopravy se přesune na silnice. Když to tak chcou, tak ať to dopravcům hezky zaplatí do poslední koruny.
Nicméně jde vidět, že je tady v tom státě ještě dost peněz na nesmyslné rozhazování…
Většinu lokálek autobus nahradí i kdyby ETCS nebylo.
Valná část nákladní dopravy na silnicích je a významná část té na kolejích už jezdí s mašinami, které ETCS mají.
Zbytečně to dramatizujete.
Jo. Skoro 85 % všech přeprav na silnicích, tak tam přesuneme ještě nějaké další, koleje vytrháme a budeme všichni šťastně žít v krajině plné silnic s popojíždějícími auty a lány solárních panelů na jejich pohon a naše klimatizace, abychom v té místy téměř poušti přežili. Nač dopravou šetřit a snažit se její část vrátit opět na koleje, že. 🙂
Výborně, tak na každou tu lokálku, navrhněte nové trasování, ideálně bez přejezdu, každá zastávka ve středu vesnice, ve větších vesnic samozřejmě více zastávek, průměrnou rychlost 100-140 km/h a kvalitní moderním vozidlem, které je dostatečně kapacitní, má klimatizací, nízkopodlažnost, wi-fi a vakuové WC. 😃 A ještě jako poslední požadavek, stavba celé tratě musí vyjít ideálně na nějakých +-10 milionů 😃. Ajo, ono to je nereálné a nerentabilní a proto tady jezdí jedna sorka co všechno z toho splní 😃😃😃
Neříkejte dvakrát… 😀
Já Vám závidím tu Vaši jednu sorku u Vás, co jezdí bez přejezdu/křižovatky, každá zastávka ve středu vesnice, ve větších vesnic samozřejmě více zastávek, průměrnou rychlost 100-140 km/h a je dostatečně kapacitní, má klimatizací, nízkopodlažnost, wi-fi a vakuové WC a stavba celé tratě musí vychází na nějakých +-10 milionů. Ale většinou zajištění dopravy autobusem na venkově tak ideální není, leda že leckde se jedná skutečně o jednu sorku denně.
Jenže to že jezdí jednou denně není problém SORky, ale objednatele. proč jsou kraje, kde i o víkendu jezděj busy klidně co 2 hodiny ? Když někdo objedná a zaplatí, tak jakákoliv doprava bude jezdit klidně co 10 minut. Ale pak je druhá věc, zda se to vyplatí a je tam potřeba tolik spojů.
kolik stojí silnice? když už jsme u těch nesmyslů, co tu píšete.
pak mám pocit, že po silnici mimo obec je max 90. ne 100-140. tak proč by to mělo být pro železnici?
a tak podobně…
A bez té SORky ta silnice nebude najednou potřeba? Ona tam jezdí jen ta SORka, že se do provozu autobusu budou počítat všechny náklady, vč. traktoru na pole pro krmení do kravína?
Nehct krávy týden hlady, aby to po železnici jet muselo?
Ten autobus má nějaký vliv na opotřebení silnice.
A jaký vliv to je v porovbání s běžným provozem ostatních motorových vozidel ?
třeba bez té sorky se nebudou řešit tak často utrhnute krajnice, koleje v asfaltu na návsi aj.
žijete na marsu nebo jste taky i vy potkal bus na nějaké trojce v protisměru…
někde je vláček opravdu už hlavně nostalgie…někde ale fakt pomůže. neexistuje jediný možný dopravní prostředek….
Jinak co se týká údržby: Proč potřebuje údržbu švestkový dráha, když po ní deset roků neprojel jediný vlak. Přece se za tu dobu nic neopotřebovalo.
silnice obvykle nemá příliš elektrických verglu pro zabezpečení, nejsou na ni vyhybky, nerostou z ní trávy a keře…a magneti ji neodnaseji do sběru.
na druhou stranu…mnohdy železnice při základní údržbě vydrží desítky let. coz se osilnici mnohdy říct nedá…
a mimochodem, kolik stoji pluhovani a paní cest vs. totéž železnice…kdyz uz chcete porovnávat…
Pán si klade absurdně nesmyslné požadavky a naprosto ignoruje měnící se svět okolo. Typické pro Čecháčka. Vesnické autobusy jezdí průměrně 100 – 140 km/h, nebo proč jako je tam zrovna tahle podmínka, hm?
Ještě budete za lokálku s maximálkou 70 km/h a docházkovou vzdáleností ze středu vesnice 700 m rád. Protože bude na elektřinu a nebude vyžadovat stavební práce každých 5 let.
Na lokálky nic nevrátíte i kdybyste se postavil na hlavu a podepřel ušima.
Současný podíl lokálek na osobokilometrech v daném území je v řádu nízkých jednotek procent a náhrada za autobus není nijak environmentálně škodlivější (spíše naopak), uživatelsky přívětivější a pro objednatele výrazně levnější.
Autobus vs 810 vychází ekologicky jasně pro 810. Ta totiž nemá oděr z pneumatik, a konstantně nejede stylem plyn-brzda. Uživatelsky přívětivější je jak kde, a vzhledem ke stálému opotřebování silnic pravidelným provozem autobusu ve finále stojí víc, nebo stejně, jako vlak.
„vzhledem ke stálému opotřebování silnic pravidelným provozem autobusu “
Ten nesmysl myslíte vážně, nebo aspirujete na „Fór měsíce“??
Jen ušatá asi změnil přezdívku..
Nikdo z nás nemůže ani za to, že jste si doteď nevšiml ani toho, že silnice tam, kde jezdí autobusy, jsou mnohem více rekonstruované a vyspravované.
Ty kraje to opravdu nedělají proto, aby se tam autobusákům líp jezdilo a lidi v buse míň drncali.
Ale škoda slov na právníky jako vy.
Jasně! 40 litrů nafty na 100 km/m v EURO 0 motoru je ekologičtějších než EURO 6 se spotřebou 25 litrů.
Kam na tyhle nesmysly chodíte?
ekologictejsi v jakém smyslu? třeba ohledně NOx může být vergl s nižší kompresi…lepší. CO2 to má zase jinak…
dtto jemné saze
Můžete to prosím upřesnit – jaká že je spotřeba M 810 o hmotnosti 25 tun na ujetí 100 km ?
Tedom td152 má euro 0? Já jen, že liazek je v současnosti v provozu fakt málo.
A kromě šotofantazie by nějaký reálný čísla byly ?
„A nevrátíe, a nevrátíte a nevrátíte!“
Ještě si nezapomeňte dupnout nožičkou, ať je váš obraz dětského kazisvěta kompletní.
Opačně…opačně…
Ajé, už to zase jede. Autobusová úderka Jarek, Kocurek, Ivan mají pocit, že rozumí všem dopadům silniční a železniční dopravy a dopodrobna znají veškeré ukazatele a budoucí vývoj.
Ani jeden se sice síťovými analýzami nezabývá, ale všechno zcela jistě znají mnohem lépe než ti, co se jimi zabývají.
Škoda na ně reagovat. Jejich percepce světa jim stačí – vidí zemi placatou, tak prostě je. Nějaký důkaz kulatosti stínu země na Měsíci naprosto ignorují, je mimo jejich chápání. Pro své sedlácké potřeby ho mohou ignorovat.
V tom s vámi souhlasím, já mám na mušce jiný rezort do něhož se lejí peníze v rámci hry na virtuálního nepřítele ohrožujícího bezpečnost státu ….
A jaký?
Jezdím na ETCS 4 roky. Může mi někdo vysvětlit, jak by ETCS nezabránilo nehodě u Domažlic?
Neplete si to někdo s PZB?
Tak jestli pod ním jezdíte, tak nechápete jeho princip.
Express z nemecka by neprojel navest stůj.
Nikoliv, jste to vy, kdo nechápe – a to naprosto jednoduchý a naprosto srozumitelný text „Já, kdo jiný“.
A jezdite pod L1 nebo L2?
nejezdíte na plánované úrovni LS1 stop, kde by vás jako strojvedoucího expresu zastavil až ve chvíli, kdy proti vám jela 844.
Tak trať Plzeň-Domažlice nedává smysl vybavovat tím L1 LS Stop, ale plnohodnotnou L2 (jestli si tu mapku SŽ pamatuju), tam by to ten express zastavilo.
Ale na tom nezáleží přece. U Domažlic by by bylo L2 a zastavilo by to vlak a jinde bude L1 LS a tam by to vlak nestihlo zastavit.
Na těch Domažlicích je přece reálně ukázáno, kdy to nebude fungovat bez ohledu na trati.
Já také nikde nepíšu, že to bude na trati u Domažlic. Pouze popisuji, že kdyby tam bylo toto, tak to nezabrání.
Já jsem laik, ale z článku jsem to pochopil.
Právě jste se naprosto hmatatelně usvědčil, že s ETCS vůbec nejezdíte 😀
Proč má pravdu, jen nepobral, to o čem nám to SŽ hovoří, že to jaksi není ETCS – ani lehké
„Proč má pravdu“
Zkuste si zopakovat pravidla pro používání interpunkce, pak bude jasnější, co vlastně chcete říci.
Máte pravdu. Holt v rychlosti, kdy na surfování po diskusi není celý den, jeden nabuší překlepy nebo takovýto renons, způsobený zjednodušeným kompilátorem převádějícím zmatek z kebule do psané formy. Náš ústav se vám tímto co nejsrdečněji…. 😉
:). Já jsem prostě hned u té první věty měl problém (bylo to přesně ve stylu „popravit nelze omilostnit“).
Protože Správa železnic o tom hovoří jako o light ECTS, ale začíná se ukazovat, že to s ETCS nemá nic společného, infra bude mít něco jako „very light autostop“ založený na jedné balíze od ETCS, zatímco vozidlo bude mít heavy ETCS. To se vyplatí. Sice píší o bájné možností navržení light mobilní části, trochu vada ale je, že ji nikdo nevyrábí a spousta vozidel stejně ETCS OBU mít bude a pak ji na těchto L1 LS tratích využijí jen trapně málo (to co uměly už mechanické systémy někdy na konci 19. století – prásknout brzdu vlaku co projel stůj).
A posun to stejně ve stanici neohlídá, takže zázračné řešení to opravdu není.
A jaký zabezpečovač umí ohlídat posun ve stanici?
PZB
Samozřejmě ne. Ale prostě z vyjádření politiků vypadá, že ETCS záchrana bezpečnosti na železnici, aby obhájili výdaje v miliardách.
Kecy prdy beďary!
Při posunu ve stanici jezdíte 40 km/h a více? Po kolejích, kam je postavena vlaková cesta rychlíku na průjezd 100 km/h?
Budete se divit, ale není nic složitého se dostat při posunu za návěstidlo. Kolej už vás spolehlivě navede třeba právě do průjezdné koleje, kde právě pojede vlak třeba stokilometrovou rychlostí.
A jak to asi dopadne???
To byste se divil, co všechno se občas při tak zdánlivě nudné činnosti jako posun děje.😀
A posunové dily
Posunovat se nebude, na železnici je zájem nechat leda tak ještě nějaký ten tranzit… Aspoň to tak tedy vypadá.
Holt 5G networking je pro železnici stále ještě neskutečné sci-fi. GSM-R a balízy jsou fajn, ale stále víc začínám mít pocit, že celá současná implementace ETCS patří na smetiště. V době, kdy mají armády na jednom stovky autonomně kooperujících a vzájemně se zastupujících a instruujících dronů, bude dráha zavádět těžkopádný a předražený ETCS z minulého století? Tady by měla být dávno k dispozici jasná a otevřená implementace včetně rozhraní stroj – lokomotiva (připojení na brzdovej ventil a hlavní jistič opravdu není položka za 10 M) a celá škála dodavatelů těchto komponent tak, aby si je v dílně mohl zavést a… Číst vice »