Den D pro českou železnici. Pendolino směrem na Budějovice přepisuje rychlostní limit
Na IV. koridoru jsou vyšším rychlostem než 160 km/h uzpůsobeny dva zánovní úseky, které byly zprovozněny v roce 2022.
Poslední srpnová neděle se zapíše do dějin české železniční dopravy. Po čtvrt století se v pravidelné dopravě s cestujícími mění rychlostní limit, který byl dosud 160 km/h. Nově zavedené pendolino mezi Prahou a Českými Budějovicemi může jet na IV. koridoru až 200 km/h.
Nejrychlejší tuzemský spoj poprvé vyjel v neděli (po příjezdu z Bohumína) z Prahy na Budějovice dle grafikonu ve 20:27 (ve skutečnosti o dvě minuty později). Do Tábora dorazilo pendolino čtyři minuty před jízdním řádem, do Budějovic o dvě minuty později. Rychlosti 200 km/h dosáhlo mezi Voticemi a Sudoměřicemi a krátce i mezi Doubím a Soběslaví.
„Prolomení stávajícího rychlostního limitu je pro nás víc než jen provozní změna – je to symbolické otevření nové kapitoly české železnice. Efektivní zkracování jízdních dob představuje jednu z priorit Správy železnic,“ uvedl šéf Správy železnic Jiří Svoboda. „Já jsem hrdý železničář a dnes je ten milník opravdu obrovský,“ doplnil.
Pendolino bude podle Svobody jezdit povinně pod dohledem systému ETCS, ačkoliv na IV. koridoru se počítá s výhradním provozem ETCS až od prosince 2026. Se zrychlením běžných souprav bez naklápěcí technologie se bude čekat právě až na výhradní provoz ETCS a na případnou objednávku od ministerstva dopravy. Aktuální soupravy Českých drah na Jižních expresech překročení rychlosti 160 km/h nedovolují.
Správa železnic podle Svobody za rok představí i podrobné plány na zrychlení úseku České Budějovice – Linec, a to na rychlost 230 km/h.
O symbolickém prvním kroku ke zrychlení české železnice hovořil i ministr dopravy Martin Kupka. „Je přirozené a dokonce důležité ten potenciál IV. koridoru, do kterého se velmi investovalo, využít. Ale důležitá je i symbolická zpráva pro českou veřejnost, že se věci mění, že rychlejší propojení českých měst není vzdálenou chimérou,“ řekl Kupka. Podle ministra je zásadní, aby železnice dokázala konkurovat silnici, což se podle něj v případě relace Praha – České Budějovice daří.
Pendolino v roli Jižního expresu bude zajišťovat jeden spoj denně v každém směru. Poprvé jelo z Prahy dnes jako IC 591 Pendolino s odjezdem ve 20:27 a příjezdem do Českých Budějovic ve 22:02. Odjezd z Prahy se tak oproti dosavadnímu jízdnímu řádu posouvá o sedm minut, cesta do Českých Budějovic potrvá hodinu a 35 minut. Cesta s klasickou soupravou je o sedm minut delší.
Ještě rychlejší (neboť nestaví ve Veselí nad Lužnicí) bude ranní spoj z Českých Budějovic do Prahy (IC 590 Pendolino), který poprvé vyjede v pondělí 1. září. Odjezd z Českých Budějovic bude v 5:59 a cesta do Prahy potrvá hodinu a půl. To je o 11 minut rychleji než dosud stejný expres s klasickou soupravou.
Téměř celý náskok přitom pendolino získá mezi Táborem a Prahou.
Zajímavostí je, že v případě spoje směrem na jih Čech jde o faktické prodloužení vlaku SC 500 z Bohumína. Vzniká tak přímé spojení Ostrava – Olomouc – Pardubice – Praha – Tábor – České Budějovice. V opačném směru to neplatí a pendolino končí v Praze.
Na IV. koridoru jsou vyšším rychlostem než 160 km/h uzpůsobeny dva zánovní úseky, které byly zprovozněny v roce 2022. Na zhruba 17 kilometrech Sudoměřice – Votice mohou vlaky s naklápěcí skříní jezdit rychlostí až 200 km/h, běžné soupravy pak maximálně 170 km/h. Na 9 kilometrech Soběslav – Doubí je nejvyšší rychlost pro naklápěcí soupravy 200 km/h, pro běžné soupravy 185 km/h.
Podle náměstka ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiřího Ješety ušetří pendolino díky naklápěcí technologii výrazně i mezi Prahou a Benešovem, kde může jet o 20 až 30 km/h rychleji než běžné soupravy, které v úseku jezdí kolem 90 km/h.
Do 31. prosince jde o zkušební provoz, který se po vyhodnocení prodlouží či promění v běžný provoz.
Slavnostního ceremoniálu ve Fantově budově v Praze se dnes účastnil i šéf české odnože Alstomu Daniel Kurucz. Mimo jiné zmínil, že naklápěcí technologie není passé, řada zákazníků ji požaduje. Alstom vyrábí naklápěcí jednotky pro vysoké rychlosti. Podle Kurucze je technologie vhodná právě pro středoevropské tratě.
