Další náklady na moravskoslezský bateriový železniční experiment. Dobíječky vyjdou až na 80 milionů korun
Bateriová jednotka na platformě RegioPanter, vizualizace. Pramen: Škoda Group
Dobíjecí stanice mají vzniknout v Krnově a Budišově.
By mě zajímalo, účtuje SŽ různé ceny za km? dle stavu a charakteru tratí?
Ano
https://provoz.spravazeleznic.cz/kalkulacka/
Ale v celkových útratách státního podniku SŽDC jsou tržby od dopravců za použití kolejí vcelku zanedbatelné.
V souvislosti s tím, že státu došly peníze na dotace nádražákům (došly už před lety) a protože státu za malý úrok už nikdo nepůjčí, zvláště na nesmysly jako jsou některé vedlejší tratě SŽDC, tak s.o. SŽDC jako podnikající firma svůj ceník, předpokládám brzy, velmi citelně zaktualizuje směrem vzhůru.
Nechapu, proc se to nezadratuje, baterie sice mohou byt, treba na prejezd nejakeho useku bez troleji, ale stavet nabijecky pro vlaky?
Nebylo by lepší baterkáče napřed testovat na linkách, které jsou velkou část cesty pod trolejí a dneska to jezdí nafťák „zbytečně,“ přitom nehrozí elektrifikace poslední míle?
Až když se osvedčí, tak teprve elektrifikovat stanice bez tratě a jinak utrácet za infrastrukturu?
Je to v plánu.
S3 Ostrava centrum až Suchdol a Nový Jičín a zpět třeba…
A máte v té ceně elektrifikace zahrnuta veškerá povolení EIA, děti z Tetčic atd? Možná pak ta nabijecka nebude až tak blbej nápad.
Kdysi bych Vás nechápal.
Teď máte palec nahoru…
Dobrá poznámka. Náklady NIMBYzmu sú nevyčísliteľné.
A nebylo by levnější do Krnova a Budišova dotáhnout dráty?
taky si myslím.
Nebylo by levnější do Lužce dotáhnout dráty (zajímavé by bylo řešení zvedacího mostu) než tam zastavit provoz?
Řešení existuje a denně se používá.
Kattwykbrücke na přístavní dráze (HPA) v Hamburku.
Pokud by se drát při zvednutí vypínal (dva izoláky před a za mostem), tak by se ani žádné finty s TV dělat nemusely, prostě by byl drát v prostoru zvednutého mostu.
V Lužci ale nebyl zastaven provoz, protože tam chyběly dráty. Byl tam zastaven provoz, protože tam chyběli cestující.
Kteří by možná nechyběli, kdyby tam byly přímé Sp spoje do Prahy, ne dokonce dvojí přestup.
Což by šlo vyzkoušet samozřejmě i bez drátů a baterek.
Sorry, ale na nalákání pasažérů měli nádražáci desítky let. Výsledek je ten, že nádražáci jsou z cca 6/7 živi z dotací…. z dotací na které si vesměs půjčujeme za značný úrok
Není divu.
Když např. v Nizozemí je 5x až 6x řidší železniční síť než v ČR. A zdůrazňuji, že v Nizozemí mají to co v ČR nemáme:
– rychlotratě pro rychlovlaky do Paříže, Bruselu, Londýna, Mnichova a Berlína.
– kapacitní nákladní dopravu do obrovských hubů (viz přístavy holandský Rotterdam či belgické Antverpy)
– kapacitní rychlou železniní dopravu do pasažerských hubů (viz letiště Schiphol)
A čím je měli lákat?
Dvojím přestupem, viz J.K. asi nee.
Jízda dieselem pod dráty je celkově neefektivní a neekologická.
Takže bateriové vozidlo by nějak lákat mohlo (bez přestupu do Prahy), mohly by střídat konečné (Lužec/H. Beřkovice) v nějakém jednohodinovém taktu.
Už se zase opakujete s tou „hustotou železniční sítě“ počítanou ne na plochu, ale ne obyvatele.
Mimochodem kromě směru do Belgie, není v Nizozemsku žádná rychlotrať. A napětí tam (vyjma těch rychlotratí) mají velmi archaické – 1,5 kV ss.
No tak přímé vlaky Lužec-Praha by byly slušný úlet. ALE. Množství přestupů by šlo snadno ustálit na počtu JEDEN ve Vraňanech. A to kdyby se v Kralupech pásmovalo. Tedy Os od Roudnice by od Kralup do Prahy Sp ěchal. Jenže objednatel to takto nechtěl. A nechce. ALE. Autobus, který vymete ostatní vesničky na ostrově klidně pobere i lužecké cestující, takže ten vlak reálně nikomu nechybí…
V tom případě už si dávno vybrali, protože jezdí autobusy do Kralup.
Prostě zapomeňte na to, že obec o 1500 obyvatelích vygeneruje dost cestujících a. to, aby tam extra jednotky velké jednotky z Prahy.
No právě.
Proč tedy drátovat Budišov nB, když tam také nejsou davy cestujících?
Právě proto, že na takové lokálce je to nesmysl (a co někdo nepochopil), jsem napsal absurdní podobný příklad.
Nejsou tam davy neboť tam třeba nejede přímý vlak například. Důvodů proč na současný stav plivnou je mnoho…
Už jen samotná 810 byť v inovovaném provedení která je jen urážkou každého slušného člověka…
Když tam pojede něco bez přestupu i dvou přestupů a ještě to něčím lidským osloví nemyslíte že by se to mohlo změnit…?
Komunistické myšlení alá 810 by se mělo stát minulostí a nejlépe trestným činem…
Aspoň za mě…
Copak tam někdo nechce objednat výkony.?
Jako že tam nikdo nejezdí…?
Do Budišova ne, do Krnova ano. Chcete vědět i proč, nebo na to přijdete sám?
Rozdíl samozřejmě vidím, je ve vytíženosti. Trať do Budišova je lokálka, i když nevím jak moc vytížená. Trať do Krnova využívají rychlíky na Bruntál a Olomouc, tu by možná mělo smysl zadrátovat celou. I když v Krnově by možná měla nabíječka smysl kvůli ramenu na Jeseník
Já si myslím, že nabíjení v Krnově pro jízdu do Jeseníku by nebylo dostatečné. Buď to tam bude dlouho čekat nebo budou tyhle vlaky jezdit až do Ostravy. Takže bude lepší rovnou elektrizace Opava – Krnov.
To jako nejde ta jednotka nabít přes sběrač ? Warum ?
No jde, ta cena bude za napaječku a vše kolem asi…. (Docela nízká, mimochodem.)
Když stojí, tak ne. Nebo alespoň ne dostatečně rychle. Dráty by se pod stojícím vozidlem mohly přehřát a přepálit.
kolik by stála elektrifikace té trati? Pro porovnání elektrifikace trati vs shanění nabíječek a vlaků na baterky.
Určitě. To se jen napíchají sloupy, natáhne drát a může se jezdit.
Takové baterky ve vlaky jsou děsně drahé. Však koukněte do obchodu, kolik stojí nabíjecí.
Kdo bude udržovat dobíjecí stanice ? Zas to hodí na stát (SŽ) ? Proč ne dopravce, ať ukáže, že není jen savec proplácených slev .
České dráhy a Škoda = černá díra na peníze. stejně to nakonec celé skončí u soudu…
Dovolím si požádat o doporučení od pana ředitele, jaké další muzea k tématu dopravy navštívit. Neboť NTM upřednostňuje železnici. Připomínám, že v dnešní době (dle počtu sedaček) v ČR je kapacita automobilů asi 100x vyšší než kapacita pasažérských vlaků… Ale v NTM tento poměr není zohledněn.
A proč nejsou v NTM vystavovány předchůdci železnice, tj. formanské vozy a koňské poštovní dostavníky? Převezme NTM od České pošty pobočku Poštovního muzea s poštovní technikou? https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-vyssi-brod
pardon, patří k https://zdopravy.cz/co-ceka-sbirky-narodniho-technickeho-muzea-ptejte-se-reditele-karla-ksandra-153985
No jo zase mimo.
V případě Krnova by se asi 90 % odborníků snadno shodlo, že přijatelnou formou té „nabíjecí stanice“ je předstihová realizace TNS Krnov a nějaký zárodek elektrizace stanice. To by bylo dražší než oněch 80 mega vytažených z… hrubého odhadu, ale zato užitečné i v budoucnu.
Naopak ušetřit by se dalo na Budišově elektrizací úseku Suchdol – Odry, i kdyby „provizorně 3 kV“ (ač ideálně asi v rámci konverze té části koridoru), čímž by nejspíš „hrozba potřeby“ nabíjecí stanice na konci lokálky mohla pominout + mělo by to nějaký efekt i pro ND.
A bral Jste v potaz u Krnova otázku vodíkových vlaků co avizuje msk…? A jeho čerstvé vize a sdělení…?
Dočasně totiž vidím třeba v tom BEMU tu R61 Krnov Těšín. OK.
To je asi jasné a avizují to…
Druhá fáze je ta Vodíkovizace či jak to nazvat … ???
A rozdělení ramene R61 na R61 a R60.
R61 Krnov Ostrava centrum ve vodíku.
Případné prodloužení k ZOO či do DOV…???
R60 Ova Hlavní a centrum dále Těšín a Třinec Jablunkovsko.
Přemýšlel Jste o tom ?
V tom případě by se nemuselo o elektrizaci úseku uvažovat.
Ještě dopovím myšlenku asi jiných lidí i v podstatě.?
Co když ten vodík se stane aktuální nejen v Msk kraji a jeho infrastruktuře…?
Ale bude pobídnut či navržen v řešení dále někde na Jesenicku…???
Místo drátů které bychom tam i všichni očekávali…
Chápu že se to jeví jako scifi.
No člověk neví co kdy kde a jak v podstatě…
Pokud to co jste popsal jsou skutečně myšlenky někoho z kraje, tak to je spíš na Chocholouška, než na braní v potaz.
No napsal jsem to proto že je to plán kraje. Jestli to bude realitou jak chtějí uvidíme. Jinak krajského Chochouška máme v Opavě. Není to tedy daleko….👍😀👍😀
O „vizích – kravinách“ nepřemýšlím. Místa se silnějším provozem zadrátovat (v celé délce příslušných ramen), slabší větve nechat normálně v dieselu, obvykle tam stejně jezdí sem tam motorák. Žádné baterky, žádný vodík a podobné blbosti.
A je k tomu důvod, kromě paragrafu jedna? Co silný provoz v nějaké společné části a následné dělení na linky, které by samy o sobě nebyly důvodem k elektrifikaci?
Já bych byl raději, kdyby se občas vedly debaty nad možnostmi pohonu. Třeba baterka nevyjde finančně, ale třeba taky jo.
No debaty se vedou v každe diskuzi pod člankem o BEMU, HMU apod. Navíc k tomu bylo udělano tolik diskuzi, diplomových práci a pod…
Všechny ty „moderní“ nápady jsou ryze jednoúčelové pro lehkou osobku, ND vůbec neřeší, vedou ke zdražení a diverzifikaci (!) vozového parku a přitom stojí řádově podobně, jako „konečné řešení“ jménem elektrizace, kterou tak akorát zbytečně oddalují.
Diesel bude postupne diky green dealu out… Na jedne strane je dobre, ze se s tymhle resenim nekde vubec zacne. Na druhe strane vadi mi zpusob tak trochu “ na sprostaka“ vuci vsem pravidlum.
Tak když si blbě necháme nakecat, že diesel je out, tak se pak nedivme. To říkají jen zelení mimoni, takže bych si jich nevšímal, a do parlamentu je nevolil.
Pantheři jsou dvojsystémoví. Proč tak nedát rovnou ostrovní usek 25 kV u tratě na budišov.
Protože se to tak nikdy nedělalo. 🙂
První je Kadaň, kde je „střídavý ostrov“ 6 km. Nikomu to nevadí, tak se o tom nemluví.
Jo, ale tam byla napáječka, co už původně měla střídavou část, ne?
A je to! Tak tu máme bateriový nesmysl nejen od Evropské unie, ale i od vlastního kraje!!! Kromě toho, že je otázka, jestli by elektrifikace těchto místních tratí nevyšla levněji, navíc ještě otázka, jestli by pořízení dieselových nízkopodlažních jednotek pro tyto účely nebylo levnější než elektrifikace. Navíc, na spojí do Štramberka jezdí už dva roky motorový vůz 842 Allison, a připadá někomu jeho provoz příliš drahý? Snad v tom smyslu, že s ním jezdí jen pár cestujích.
No, myslím že u této „garnitury“ jsou ČD a.s. na dalším místě po České poště…..a soukromý dopravce jistě bude umět počítat….i kdzž tohle je asi otázka kraje a tam se to nezlepší nikdy…. Dobře se hospodaří s penězi vybranými na daních a penězi y EU (jeřž mají původ stejný). Vše nakonec zaplatí daňový poplatník….
Omlouvám se za překlep…
Mám rád České dráhy. Je to super společnost.
nemám rád české dráhy, je to nespolehlivá společnost, mám rád alternativní dopravce. 😉
Děkujeme za názor.
No aspoň jeden člověk se našel. Hurá!
Takže ostatní si to spočítají a řeší jinak, tady se to tluče penězma. Hurá
Vypadá to, že baterkové vlaky si zopakují „špatnou pověst“, kterou ze začátku získala fotovoltaika a biopaliva, přestože jde o dobrý nápad, který se vyplácí při správně nastavených podmínkách (panely na střeše; pokročilé biopaliva 2. generace viz Liberec;lokální výrobny bionafty/biobenzínu 1. generace, namísto jedné centralizované v Lovosicích)
Namísto toho, aby se baterkové vlaky testovaly v řídce zabydleném Jihočeském/Vysočinském kraji, kde je dostatek elektřiny a nebude probíhat konverze napájení z 3kV, tak IMHO bylo zvolena nevhodná lokalita pro testování baterkových vlaků. Např. proto že na severní Moravě není dostatek elektřiny a musí se tahat z jiných regionů.
Jihočeském/Vysočinském kraji žádné 3KV není .Na severu je dost elektriky to by tam asi nejezdily elektrické vlaky .. jsou opět vaše lži.
Vždyť píšu, že v JČK/Vysočinském kraji nebude probíhat konverze napájení z 3kV = přesně jak píšete = už jezdí na 25 kV.
Pokud jde o nedostatek elektřiny v MSK viz např. podmínka pro novou elektrickou pec v ostravské Liberty Steel = aby bylo napojení na rozvodnu elektriky Nošovice, která umožní navýšit dodávky elektriky ze Slovenska.
Také viz zájem brzy nahradit černouhelnou elektrárnu na Karvinsku (Dětmarovice) malou jadernou elektrárnou
https://www.mesto-bohumin.cz/cz/zpravodajstvi/aktuality/28158-v-arealu-elektrarny-detmarovice-by-mohl-vzniknout-maly-modularni-reaktor.html
Odpověď je nasnadě:
Jihočeský kraj, ani Kraj Vysočina na svém území nemají továrny firmy Škoda Group a pokud se rozhodnou pro zavedení nových vozidel na baterky, bude to zřejmě po zralé úvaze a v době, kdy už bude jasné, zda a jak se tato vozidla osvědčila za běžného provozu.
Motiv je také nasnadě:
– vyhnout se nizozemskému modelu, kdy euforii vystřídal pragmatismus, protože v dnešní době nemá nikdo, snad kromě MSK, peníze na vyhazování.
https://zdopravy.cz/nizozemsko-couva-od-bateriovych-vlaku-naklady-jsou-vyssi-nez-se-cekalo-131769/
AcelorMital střelí emisní povolenky a prachy budou….
„nedostatek elektřiny v MSK viz např. podmínka pro novou elektrickou pec v ostravské Liberty Steel “ není nedostatek, jinak by musela běžet elna Dětmarovice bez přestávky. Většinu roku stojí a pokrývá jen občasnou vyšší spotřebu.
Huť měla svou elektrárnu, tu prodali a byl donedávna problém.
https://libertysteelgroup.com/cz/news/spolecnosti-tameh-czech-a-liberty-ostrava-uzavrely-dohodu-o-urovnani-sporu/
Ale „Její výkon už na plánovanou modernizaci ocelárny nestačí“ , proto nové vedení.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/liberty-elektrina-nosovice-hut-ocelarna-hybridni-pece.A220129_648451_ostrava-zpravy_jog
Tak vidíte. Potvrdil jste deficit elektriky v MSK = že elektrika do MSK se musí tahat odjinud.
Elektrárna Dětmarovice stojí proto že nemá zdroj kvalitního uhlí za rozumné ceny a vzhledem k jejímu stáří se nevyplatí předělávat technologii na spalování uhelného prachu.
Uvidíme, pokud se povede aktuální záměr, že kvalitní uhlí vytěžené na polském území, půjde na povrch výtahem na českém území do úpravny Darkov = možná se Dětmarovice znovu rozjedou naplno s ohledem na spalování toho co zbyde z úpravny uhlí
Elektrika se tahá odjinud téměř ve všech krajích, není to žádný deficit. Ten by byl jen v Liberty po spuštění nové pece.
Odkud by tím výtahem mělo přijet?
Odkud by ten uhelný prach měla dostávat? Ty zásoby s kalištích nejsou nekonečné. |To by měla za chvíli pryč.
Uhlí se vozí i z Austrálie. Výtah odtamtud skrz Zemi? : – )
Nezlobte se. Píšete o Liberty a všeho kolem nesmysly. Vytahuje z kontextu aniž by jste něčemu rozuměl. To jsem ještě nezažil….
Ze své dřívější praxe vím zhruba o 3 případech, kdy v MSK došlo ke zrušení plánované investice na výrobu něčeho energeticky náročnějšího, protože nebylo dost elektriky vyráběné poblíž a ani nestačilo dálkové vedení elektřiny provozované ČEPSem.
To bylo v éře, kdy ještě Dětmarovice měly relativně za levno dost „odpadního“ = energetického uhlí.
Jaká je aktuální situace s (ne)dostatekem elektřiny v MSK?
Dělalo se nedávno z Nošovice do Albrechtice nové vedení VVN.
Další výstavba vedení VVN je v plánu do roku 2025.
To má souvislost se spuštěním elektrických pecí v Liberty Ostrava.
A dalšími projekty. Víc nevím….
Pro strojvůdce přibyde další stres.,,Dojedu na ty baterky, nebo nedojedu“?
Už to má i jméno, „dojezdová úzkost“.
U benzínu se to dalo řešit pomocí kanystru. Ale v případě linkové dopravy? Má tam být dostatečná rezerva a vyjíždět s plnou baterií.
U techto vlaku se to bude resit dlouhou prodluzkou (ironie) v povinne vybave
Ne, ne.Přijede diesel a ve svém motoru spalováním fuj fuj ošklivé nafty čistou elektriku vyrobí. A to je prostě fajn bio.
Vše je otázka konektoru. Vážení cestující, máte-li zájem o dojezd do další stanice, připojte prosím svá mobilní zařízení a powerbanky USBkonektorem do přípojek ve voze, děkujeme…. To by byl výcuc….
Strojvedoucí co jezdí ve stresu a pořád mají pocit že oni tak nějak jsou zodpovědní za technický stav vozidel a za to jestli kvůli závadě nebo zde nedostatečné kapacitě baterie, nedojedou, by měli jezdit někde na nějaké zapadlé lokálce kde jezdí pár lidí, nebo ideálně by neměli jezdit vůbec.
Mně je proti srsti hlavně využití tohoto velmi drahého vozidla na poměrně nedůležitou lokálku do Budišova nad Budišovkou. Nyní zde jezdí pouhé čtyři páry vlaků, za pár let může kraj zastavit i tento zbytek provozu a nabíjecí stanice za x desítek mega příjde vniveč. Již teď to lze ze strany SŽ označit jako zmařenou investici. To už větší smysl dává Nový Jičín, kde jezdí více cestujících, dobíjecí stanice by ani nebyla potřeba, pouze úprava kolejiště v Suchdole.
Však to má jezdít i do Nového Jičína….
Já pamatuju a není to tak dávno,kdy tam jezdilo 6 vagónů a narvanych…
Jenže co bylo včera, není dnes. Ty “ staré dobré časy“ jsou ty tam.
Dovolil bych si nesouhlasit.
Byť vozidlo je určitě drahé.
Dráty tam nikdo asi jen tak tahat nebude.
Ale ušetří se přece. A ne málo.
Třeba i 2 přestupy z/do centra Ovy.
V Suchdole i na Hlavním. Za mě super.
Dále souprava/soupravy v dieslu.
Nový Jičín to stejné….za mě ok….
Vybudování zastávky Budišov centrum.
Dale větší četnost spojů než je tomu dnes.
Přinese mnoho atraktivních pozitiv……
To je fakt úžasný tohle myšlení. Takže „dráty nereálný“ si prostě postulujeme jako fakt, a pak budeme vymýšlet hovadiny v ceně 2/3 těch drátů…
Proboha co mi to přisuzuje?
Osobně bych proti dratum nic neměl přece. Je to však reálné v nejbližších letech? Na tyto úseky když dráty přednostně by si zasloužily být jinde….?
Vytahuje jen z kontextu a jiné posíláte na vedlejší kolej aniž by tam chtěli sami jako já jet….
Neuvěřitelné pane Zárubo…
Kdyby se stejná energie (a popř. krajské peníze) vrhly do urychlení té elektrizace, tak už byla.
Zrovna od vás bych nečekal že neumíte číst mezi řádky. Opravdu ne…..
Mě prostě prosazování těchto různých „alternativních pohonů“ strašně štve, protože jediný dlouhodobý výsledek bude další klacek pod nohy elektrizacím = skutečnému řešení. Pardon.
Atraktivní přímé vozy Budišov-Ostrava.
Atraktivní přímé vozy Nový Jičín-Ostrava, Mošnov-Ostrava, Štramberk-Ostrava, Rýmařov-Ostrava. Ze Studénky tudíž každých pár minut, z Polomi nic. Ó to bude vize.
Nevím tě tedy detailně.
Ale Hranice Polom Ostrava může/bude jezdit spojená z/do Suchdolu s relací Budišov Ostrava.
Se spojování a rozhodováním souprav se počítá. No jsem na to opravdu velmi zvědavý….
Ještě chybí Ostrava – Brno, Ostrava-Praha, Ostrava-Olomouc, Ostrava-Wien atd…..
Některé vozy počitate dvakrát.
Jak to vlastně vypada s tou soutěží na 15 BEMU?
Aneb pohádka o tom, jak Schadewerku (opět) zaplatit vývoj z cizích peněz..
Bohužel, tímhle to opravdu zavání. Jinak je to vcelku dobrá myšlenka. Stačí napájecí stanice, samotná trolej jen nad jednou dvěma kolejemi a krátká. V mezistaničním úseku netřeba trakční vedení ani sloupy pro něj. Relizovatelné jednodušeji a bez výluk na trati. Výhody to má i v případě padajících větví, nestrhne se trolej…
Jenže ta politika okolo toho se mi fakt nelíbí.
Bože, proč Vy nejste dávno ředitelem organizace SŽDC, když jste tak chytrý a vše je pro Vás tak jednoduché?
Protože žádná SŽDC neexistuje…
To, že se to teď jmenuje Správa železnic, na podstatě věci nic nemění.
Ano, to máte pravdu.
Stejný lidi, stejné my nic…
Ale ono by u dobře zkonstruovaného BEMU opravdu stačilo „kousek prostého vedení“ a nějaké napájení do něj pro nabíjení….je to samozřejmě zjednodušený pohled, ale je to tak….stejně tak jsou nabíjeny trolejbusy v Praze….není to na urážení „ředitelem SŽDC (SŽ).
Jestli vy nejste vyhledávácí pes na energošmejdy….
Vlakům na baterie fandím. Ať to stojí co to stojí. Je potřeba jít dopředu …..
Tak to by se měl obnovit pohon spalovací turbínou. Podle téhož hesla, navíc je to modernější pohon. Baterie používal už Křižík.
Baterie byly poprvé použity u automobilu v r. 1835, tedy skoro před 190 lety.
Něco bližšího o tom automobilu? V roce 1835 ještě nebyl znám elektromotor, ten se začal objevovat až 1874.
A rokem 1874 myslím použitelný elektromotor, s výkonem a účinností vhodnou pro průmyslové nasazení.
Tohle má k použitelnému parnímu vozu taky hodně daleko: https://www.youtube.com/watch?v=C3p55J-VA5k až pan Trevithic přišel s něčím použitelným – puffing devil. Postupně se z toho vyvinuly lokomobily.
Jaký vliv má elmotor s tím správným výkonem a účinností na ten holý fakt, že už cca 190 let je ten hlavní problém s bateriemi a jejich (ne)výkonností, resp. malou kapacitou?
El motor s vyšší účinností (a stejně tak regulace) tu baterku nevycucne tak rychle a tím pádem se dojede dál. Na pojíždění po hale už bateriové VZV vyhrály dávno.
Ano, ten problém s kapacitou baterií je tady pořád.
I přes elmotory se špičkovou účinností.
akorát pojíždění po hale a vlak na trati je docela rozdílná věc… spalovací motor by v té hale smrděl, dráty překážely a omezovaly manévrovatelnost..elektromobily ok, ale vlak na baterky je hovadina..ten vlak má jasně danou dráhu, nikde jinde jet nemůže, protože je mnohem lepší zadrátovat..pokud to stojí moc peněz je otázkou, jestli takovou trať vůbec provozovat, ono BEMU a nabíjecí stanice také nejsou zadarmo..krom toho, že si vozí zátěž zbytečně i tam, kde ty baterie nepotřebují a zvyšují tím spotřebu
Za historicky první elektromobil je považován vůz sestavený holandským profesorem Sibrandusem Stratinghem a jeho asistentem Christopherem Beckerem roku 1835,[10] tedy přibližně 50 let před prvním automobilem se spalovacím motorem. Viz wikipedie.
Nebuďte skromnej 😀 už 1828 to měli v modelu Maďaři. Musíte na anglickou.
In 1828, the Hungarian priest and physicist Ányos Jedlik invented an early type of electric motor, and created a small model car powered by his new motor. Between 1832 and 1839, Scottish inventor Robert Anderson also invented a crude electric carriage. In 1835, Professor Sibrandus Stratingh of Groningen, the Netherlands and his assistant Christopher Becker from Germany also created a small-scale electric car, powered by non-rechargeable primary cells.
Jedlík z Gyoru a dnes se o něm ví jen to že vymyslel sodovku….
https://www.rug.nl/museum/collections/collection-stories/wagentje-van-stratingh
To je právě ono, že před více, než 120 lety se již na tehdy nových vynálezech jako byl automobil na spalovací motor, zkoušely i jiné a ještě starší verze s bateriemi a elektromotory, a nebo i parní stroje, což byl vynález Richarda Trevithicka už z roku 1801!!! Dokonče existovalo na přelomu 19. a 20.stoleti několik typů automobilů nabízených ve všech třech verzích! A taktéž několik typů zeleznicnich motorových vozidel pro cestující též v těchto třech verzích pohonů. A spalovací motor měl jednoznačně nejlepší vlastností, zejména díky velké energetické kapacitě nafty a nepotřebě velkého množství vody. A teď se nějací neznalkove… Číst vice »
P.S. Vzhledem k tomu, že jsem spalovací turbíny měl před lety jak součást maturity, považuji Váš návrh za pitomost. Proč, to si najděte v odborné literatuře. Každopádně svými vlastnostmi pro železniční trakci naprosto nevhodný pohon.
TL659.0, Škoda Plzeň, 1958, 1960
https://prototypy.cz/?rada=TL659.0
Táta ji pamatoval v Berouně, když přijela na ranžír. Žrala tolik, že si vozila cisternu s palivem za sebou.
Váš táta mohl pamatovat proudový motor z MiGu 15, přidělaný na plošinovém voze, který sloužil k ofukování a rozmrazování výhybek proudem teplého vzduchu. Ale jako trakční motor na na dráze nesloužilo nikdy.
Tak někdo ty slepé uličky tady musel prozkoumat…
Zkuste v tom hledat ironii.
Ironie by měla vypafat jako ironie.
vypadat
S Vaším „… Ať to stojí, co to stojí“ budu suhlasit jedině, když se to bude týkat Vás. Tedy, že všechen Váš majetek bude věnován na elektrizaci a BEM vlaky. Že Vám nezbudou peníze ani na mobil, ani na bydlení, počítač, prostě na nic Že všechny své prostředky věnujete pro elektrizaci. A příště laskavě mluvte pouze za sebe a své peníze. I když pochybuji, že nějaké vůbec vyděláváte. Evidentně jste ještě dítě bez odpovědnosti.
To jste mě pobavil :-). Můj příspěvek vás musel hodně nasrat 😁😁😁
Ale vůbec ne. Já jsem naopak velký příznivec elektrizace železnic (ne baterií). A moc mě mrzí, že ještě před cca 2 lety byla na mapě projektů SŽDC elektrizace trati Studénka – Štramberk (Veřovice s otazníkem), ale díky neschopnému vedení kraje je fuč, asi navždy. OVA – FM také o pár let posunuto.
A proč ne bateriím? Tam kde není drát může vlak jet na baterii, ne?
Když můžeme mít auta na baterie tak proč bysme nemohli mít vlaky na baterie?
Jaká má kraj vliv na EIA a projekty nějaké organizace?
Váš neomezený finanční dar pro SŽ můžete poslat na jeden z jejich 41 bankovních účtů.
https://www.detail.cz/subjekt/70994234-sprava-zeleznic-statni-organizace-dlazdena-1003-7-praha/
Doporučuji předchozí konzultaci, abyste mohl od obdarovaného obdržet variabilní symbol platby pro Váš jednorázový, nebo trvalý příkaz.
Zástupy lidí jdou pozpátku vpřed
– tak, jako raci…
Tak teď fandění ukončíme a začneme platit. Má pán čím? A hodně?
To jsou teprve ty pravé extra náklady navíc.
Samotné domontování baterek do elektrických vlaků je proti tomu levná rychle sfouknutelná brnkačka.
a to rekl kdo?
Vlastník několika patentů a uznávaný konstruktér vozidel mající vlastní várobní firmu … škoda že není.
Tuto hloupost myslíte opravdu vážně??? Co takhle si nastudovat něco o řídících systémech?
Jak bude ta dobíječka vypadat? Bude fíra tahat vysokonapěťový kabel od stojanu? Nebo se prostě stanice zadrátuje, ale nebude se tomu říkat elektrifikace?
Představil bych si krakorec či dva s trakční „kolejnicí“, kam se přilípne sběrač. Silnější protil proto, jelikož trolejový drát se snadno přepálí při velkém odběru během stání.
No při stání bude ten odběr v řádu jednotek A.
I při dobíjení baterie? To by to tam stálo sakra dlouho.
No na 80 km dojezd bude mít baterie kapacitu okolo 800 kWh. Při dobíjení z prázdné na plnou kapacitu za 1 hodinu je potřeba výkon 800 kW. To je při napětí 22 000 V je proud 36 A.
Jednoduchá nabíječka by byla trolej nad částí koleje ve stanici napojená na distribuční VN 22 000 V přes vypínač a připojené ochrany- Ale to by asi nestálo 80 milionů.
Vzhledem k tomu, že firma SŽDC je státní podnik, tak v čem je problém? Moravskoslezský kraj zaplatí za použití kolejí velmi výrazně vyšší cenu a to zvýšenou o rozpočítaných 80 milionů Kč na investici. Pokud Moravskoslezský kraj věří, že prodá pasažérům službu za výrazně vyšší jízdné. Myslím to tak, že cílem každé normální firmy, tak jakou je i SŽDC, je, aby 100% svých nákladů pokryla z tržeb o svých zákazníků. Plus nějaký ten zisk. Otázkou je, ale až se zdraží jízdné do Veřovic v baterkovém Panteru třebas na 6ti násobek, kolik pasažérů bude ochotno platit tak vysoké jízdné = řekněme… Číst vice »
Mám takový pocit, že celá tato akce s nasazením BEMU v Moravskoslezském kraji se nakonec změní v dlouhou bitvu právníků, kterou zaplatí daňový poplatník.
Brzdění je správně, děkuji.
Hmmm, to je spekulací, teorii.
A přítom by fachmani řekli, že nabiječka v Krnově se zvažuje protože je tam depo vozidel pro jesenicko a nemusí se honit BEMU na noc do Bohumina….a další drobnosti pro zlepšení dopravní obslužnosti.
Proč do Bohumína, SÚ je v Opavě. Ostatně v Krnově už ČD nevlastní ani žádnou halu, kde by údržba dala provádět, museli by ji postavit, nebo pořídit/pronajmout něco od KOSu.
Elektrizace do Krnova dává smysl, stejně tak do Kopřivnice. Smysl nedává do Do Budišova a do Veřovic. Nabíjecí stanice by měly být finanční záležitostí dopravce a objednavatele, správce infastruktury jim poskytne pouze součinnost.
Proč by to měl platit dopravce, když za několik roků tam může být jiný dopravce.
Aneb proč by zařízení pro provozování dráhy měla platit dráha. Vždyť i ty výhybky by si mohl házet dopravce sám, jestli chce jezdit. No ne? 😛
Vždy existují nějaká pro i proti. Tak třeba, proč by SŽDC měla elektrifikovat trať, pro kterou pak kraj coby objednavatel provozu bude chtít pouze čisté bateriovky nebo o elektrifikaci nebude vůbec stát? A přesně tohle proběhlo v posledních dnech tiskem. Šlo o nějakou trať v Čechách ( už si nepamatuji jakou), která byla elektrifikována a kraj se brání: „My jsme to po nich nechtěli“. Zkuste si to dohledat.
Naprostý souhlas.
Já vím, že se budu opakovat, ale…
Celé dlouhé roky měli na to, aby na ty které tratě pořídili moderní motorové jednotky.
Šlo by to zjevně i teď – viz Regiofoxy pro kraje Královéhradecký, Vysočinu…
Ale ne, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě. 🙁
Navíc v případě Budišova by šlo o nabíječku jen pro víkendové spoje, prapodivně vedené o víkendu přímo z Ostravy jiným směrem než v pracovní dny (tedy do Nového Jičína).
EU chce do roku 2050 naftu zakázat, do 2035 extrémně omezit.
A u autobusů či vlaků to bude vždy levnější než u aut a letadel, takže je rozhodně efektivnější to první tlačit i dotačně tam.
Hm, tak to Vysočina s HK-krajem budou mít problém. 🙂
Ne, vážně – i MSK mohl tohle řešit před 10+ lety (však proto se v r. 2009 bagrovalo na 10 let, resp. aspoň se to zdůvodňovalo „dlouhodobou stabilitou umožňující mj. pořízení nových vozidel). A nikdo by neřešit, že „nafta = fuj“.
Jaké prapodivné vedení jiným směrem? O víkendu je požadavek turistů jezdit do Heřmánek, Vítkova, Svatoňovic a Budišova. Ne do NJ.
Nabíječka za miliony v Budišově, když už teď se tam jezdí hlavně jen o víkendech, je nesmysl.
Ekonomický nesmysl je jezdit až tam s BEMU, tj. obrovským vozidlem v porovnání s 811, které kapacitně stačí (o víkendu s vlekem), k tomu na trati s TR max 50.
Jezdit do Oder, ve špičce do Vítkova stačí a žádná nabíječka není potřeba. Zbytek nejlevnější co existuje, 811.
Myslím si že nemáte zcela a vůbec pravdu. Bohužel nevím jaký máte názor. Ale 811 patří na piedestal někde ve Studence či kdekoliv jinde. Prostě muzeum. 811 je největším omylem kraje v novodobé historii ČR…
Jen přímá spojení. Bez dvou přestupů.
Jen moderní vozidla. Bezbariérovost.
Jen kvalitní návaznosti a četnost JŘ.
K tomu třeba Budišov centrum zastávka.
To je to co může dnešní zoufalství zvrátit.
81X jsou minulost s tím je třeba se smířit.
Napsal bych víc no stačí si myslím. 😃
Dovolím si zkopírovat pár slov k zamyšlení z krepu z klávesnice PŠ: Sólo 810 = 25 litrů na 100 km, tedy 0,25 litru na km = 7,5 Kč / km Nějaká 120 tun těžká elektrická jednotka jede s rekuperací pod trakčním vedením (účinnost TV – Bat zanedbána) se spotřebou cca 35 kWh / 1000 hrtkm (započtena nízká lokálková rychlost, jinak by to bylo přes 40 kWh). 35 / 1000 * 120 = 4,2 kWh na km a to se rovná cca 15 – 20 Kč na km. A to cena elektrické energie podléhá výrazně více politickým vlivům než nafta… Na… Číst vice »
Chlapi uvaději u solo 810 spotřebu 0,5l na km.
Do Veřovice nejezdí solo 810.
A jestli u BEMU výchazí 1,7 kg na km, je někde chyba, u vodíku to je cca 1kg na km. U BEMU by to mělo být 0,5 kg……
Psal jsem Budišovu. I tam nejezdí vždy solo.
Obecně je nesmysl jezdit autobusem tam, kde je počet cestujících na taxi.
To platí všude u všeho.
Aha. A nejezdí o vikendu 811+010 (Bdtx)+810?
Ano, cyklovůz od 1.4 do září navíc. Takže s NJ to opravdu nemá nic společného.
Ovšem kvůli jednoho (dvou) ranního víkendového vlaku, jen za hezkého počasí slušně obsazeného, nemá smysl stavět v Budišově nabíječku.
Mas tam jednu drobnou chybu, která je zásadní. Na 1 litr nafty potřebuješ 1,5 kW/h elektrické energie. = o kolik se značně změnily výpočty emisi, spotřeby elektrické energie a teď už jen k tomu přidáme navýšení uživatelského komfortu. Reálné jediné co mě štve, té to nejezdi na tratích typu Praha -Příbram, kde je podstatně vyšší frekvence cestujících , ale někde se holt začít musí
Stejně tak o víkendu je, stejně jako v pracovní dny, požadavek občanů NJ jezdit do Ostravy.
Mmch. turistická poptávka obvykle bývá hodně jednosměrná a časově v rámci dne vymezená. Plus nijak v rozporu s ní není přestup v Suchdole či jinde.
Když je řeč o budoucích přímých vlacích do Budišova, nemá smysl se bavit o tom, jak je to na jiné trati.
Podle mne, pokud bude stále systém „přípoj z lokálek na R8“, nemá kromě špiček moc smysl, zvlášť ten dnes nejdůležitější – ekonomický, zároveň jezdit s pantery stejnou trasu. 3 soupravy BEMU pár minut za sebou* do všech lokálek – a za chvíli řev, proč se platí tolik peněz, když většina jezdí rychlíkem.
*případně spojených a rozpojovaných
Stav je takový že z Ovy jede Panther (nebo spíše 163 s 3-4 vágonky do Suchdola) a ze suchdola jedou 3x 811 do Fulneku, NJ a směr Budišov.
Nový stav má být takový že pojede BEMU do suchodla a od tama bude pokračovát přes prc dny do NJ, o vikendu do Budišova a zbylé dvě ramena zustanou 811.
Do NJ jezdí 814.
To jsou hezké pohledy do křišťálové koule, ale místo 163 do Hranic bude panter. Takže to máme panter do Hranic, BEMU do NJ, BEMU do Veřovic a k tomu přestupy na to samé od R8.
Kolik to bude stát a jak se tu potom bude nadávat na cenu za km v kraji? : – )
To nejsou pohledy do kříštalové koule. To jen vycuc z prezence budoucnosti S-linek.
Místo 163 – Panther. (V oběhu jsou 3x 163) – nektery bude zajiždět do hranic.
Panther S3 se protahné do NJ (o vikendu do budišovky.).
Bemu do veřovic je ted 842 a Panther na S4 + 811 na S8.
Suma sumarum se jen prostě ten aktuální zoo park nahradí Panthery (pokud nebudou jiné BEMU), ale zůstané par 811.
Když tím začne jezdit. 3x více lidi (značný nárůst kvality ) tak to třeba bude i ziskovejsi
Jasně, zvýšením kvality začnou jezdit i ti, co dosud nikam nejezdili.
Panteři už jezdí směr Suchdol a Mošnov i teď . To by měli být narvaní lidmi.
Ještě je možnost, že se vlak nabarví jinou barvou. To taky v obsazenosti hodně pomáhá.
Chce to nárůst kvality i u návaznosti spojů. Proč v dnešní IT době ve Studénce k vlakům od Kopřivnice nepasují přípoje na Prahu? Ale pokud by jezdil pravidelný přímý spoj na Svinov a tam pasovaly přestupy, pak by ta zajížďka Studénka-Svinov snad ani nevadila a ten přímák by měl své opodstatnění, protože rychlíky nechtějí ve Studénce zastavovat.
IC, SC mají přestup z Kopru ve Svinově. Expressy nevím. Z kopru ve Studénce je přestup pouze u rychlíku.
Ale tohle je věc, kterou moc lidi nevidi.
Jinak z kopru by měly jezdít busy směr hranice ne?
Na trať OVA – Praha se připojují desítky lokálních tratí různé délky s různou dobou jízdy lokálky, takže je nemožné, aby na každé z těchto lokálek pasoval přípoj na projíždějící rychlíky. A totéž tedy platí i pro vlaky od Kopřivnice. IT doba s tím nemá absolutně nic společného.
Chce to nárůst kvality i u návaznosti spojů. Proč v dnešní IT době ve Studénce k vlakům od Kopřivnice nepasují přípoje na Prahu? Ale pokud by jezdil pravidelný přímý spoj na Svinov a tam pasovaly přestupy, pak by ta zajížďka Studénka-Svinov snad ani nevadila a ten přímák by měl své opodstatnění, protože rychlíky nechtějí ve Studénce zastavovat.
V případě Nizozemí je třeba brát v potaz krajinný reliéf, v případě minima oblouků a sklonů lze pak tyto tratě využít také pro nákladní dopravu. Alespoň jako objízdné. V jednom z potcastů to tu samo zaznělo.
V případě toho Nizozemí se také dívejte, jak dlouhé byly úseky mimo trolej a jak dlouhé byly úsek pod trolejí. 40+10 km je prostě špatný poměr. Být to naopak (40 km trolej, 10 km bez ní) tak by se situace podstatně změnila. Má to větší vliv než to, že tam je rovina. Podél Opavy (řeky) je to rovina taky.
PS: Ostrava – Opava – Krnov je zhruba půl na půl, tedy 30 + 30, tedy jiný případ než v tom Nizozemí.
A taktéž napájecí soustavu 1,5 kV DC. Zde bude zejména pomalé statické (za stání) nabíjení zhoršovat oběhovou rychlost vozidla.
Někdo to zaplatí, předpokládám, že z daní těch co ještě do systému přispívají.
Představa kraje – ať dobíjecí místa vybuduje SŽ – připomíná pana Jančuru a jeho tvrzení, že když musí opustit Smíchov, SŽ má povinnost vybudovat zázemí pro dopravce.
To záleží, proč si stát Správu železnic zřídil, jaké jí dal zadání, co za vložené prostředky očekává. Jestli zadání zní „železniční infrastrukturu vyjezdit a zavřít“, nebo „rozvíjet infrastrukturu tak, aby umožňovala atraktivní a efektivní železniční dopravu“.
Nebo to řídit, aby to potřebovalo co nejmenší dotace při co největším využití, a soustředit se na ty trasy, na kterých nejvíc vybírám za dopravní cestu.
A ostatní ušit, takže nakonec zbyde jen tah z Drážďan na Vídeň?
Zaujala mně ještě jedna nepatrná odlišnost: 1. V článku zde se píše: „Škoda Group uvádí dojezd jednotek AŽ 80 km, z Opavy do Krnova je to přitom méně než 80 km, stejně tak ze Suchdola do Budišova.“ 2. Na stránkách MD se píše: „…aktuálně již probíhá veřejná zakázka na dalších 15 vlaků (BEMU) v bateriovém režimu s dojezdem NEJMÉNĚ 80 kilometrů určených právě pro sever Moravy.“ Znamená to tedy, že ti první 4 pokusní králící EMU pro MSK s dodatečně přidanými bateriemi „jsou slabší“ , než regulérní cestou poptávaných dalších 15 kusů BEMU? Pokud by tomu tak bylo, vyplatilo by… Číst vice »
V Krnově není trakce, takže jednotka dojede z Opavy do Krnova, tam bude čekat (topit, chladit) a pojede zpátky. A protože by na baterku zpět nedojel, tak se baterie bude muset dobit v Krnově.
Z Opavy do Krnova je to nějakých 30km, tedy tam i zpět by to měl vlak zvládnout napohodu i se stáním přes noc.
Jako že by BEMU pro trať Veřovice – Ostrava měl nabijecí stanici v Krnově. Není to trochu z ruky?
Je skvělé psát o drátech místo baterek, když se plánované na 323 stále odkládají na pozdější termíny.
Kromě toho ministerstvo plánuje ty lokálky, kam by měly BEMU zajíždět, zrušit.
Problém vyřešen, nebude ani jedno.
„Podobně jako uzavíráním poboček České pošty chce teď stát ušetřit i odstavením některých lokálních tratí. To by se mělo nejvíc dotknout Moravskoslezského kraje. Resort kvůli tomu už chystá novou legislativu, která by umožnila přerušení provozu. “
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/498760-vlada-setri-kde-se-da-po-poste-planuje-utlumit-i-ceske-drahy?campaignsrc=tn_clipboard
tohle je kachna z novy.
Proboha kde Jste to vzal…? BEMU S3 Ostrava Nový Jičín. BEMU S33 Ostrava Odry Vítkov Budišov BUS S32 Suchdol nad Odrou Fulnek BUS BEMU S8 OV Studénka Veřovice ( VM ? ) BEMU S7 Svinov BO KA ČT FM Svinov Tam kde není drát poslouží BEMU. Nepojede tam diesel. Ubude jeden nebo i dva přestupy. Ušetří se i počet nebo část personálu. A diesel jednotky a jejich potřebné dovybavení. Než budou dráty na 323 a 325 třeba. BEMU budou za zenitem. Tak to vypadá. Jinak ano. O rušení tratí se uvažuje/jedná. Některá jsou asi jistá. O jiných zatím spekulace. Suchdol… Číst vice »
Na lince S8 nebude plusem, že to bude bez přestupu. To je tuším u 4 párů již dnes při jízdě do OVA a zpět. Plusem bude hlavně to, že budou řídící jednotky na obou koncích soupravy, což je podmínkou, aby se konečně jezdilo přes Mošnov – letiště.
Jaký je přepravní proud Kopřivnice-Mošnov?
Aby to pro 100 – x % cestujících neznamenalo zbytečné zdržení, přičemž těch x % může zavážet bus linky 641
Já v té lokalitě bydlím. Chcete říci, že Mošnov, zaplněný fabrikami, obslouží bus linky 641? A co takhle myslet i na cestující, odlétající z Mošnova, to by nešlo? Nebuďte sobec. P. S. Měřeno vaší filozofií, je veřejné osvětlení v řadě vesnic zbytečné, protože svítí jen pro pár lidí a jen se na něj doplácí. Říkají Vám něco slova veřejný zájem? Tedy věc, na kterou se doplácí, ale proživot lidí je nutná?
To jste si vytáhl hodně blbý příklad. Veřejné osvětlení se totiž nedá nahradit jen tak nahradit, zatímco běžně potkávám NAD místo vlaku.
Ano, říkají. Proč bych se jinak ptal na přepravní proud? Z téhož důvodu je taky potřeba se podívat na letový řád, aby ten vlak měl vůbec nejakou návaznost na lety.
Sobec by se na to neptal vůbec.
Je to jako s vesnicemi v pohraničí, do kterých nevede vlak. 3 autobusové spoje denně a kdyby v tom spoji seděli jen 4 lidé, tak prostě jsou potřeba, protože jiná alternativa není. A to je ten veřejný zájem. A prosím, nezmiňujte osobní auta. To také není a v době EV už vůbec nebude alternativa pro všechny.
DO z z PZ Mošnov jezdí spousta autobusů „svozových“, třebas „klokani“, Komfort…
Myslíte ty fabriky, které (osobní) vlak míjí bez zastavení, aby zastavil o 2 km dál?
Spousta lidí v obcích, kde není MHD, to má do práce dál, než 2 km. I tak by to šlo.
Lide v obcích s tím problém nemají (myšleno ty 2km), ale u lidi ve městě byvá problém i zastávka HMD vzdálena 200m
Ve špičce jsou tři soukromé autobusy + linka 632. 641 jezdí do obce. Jinak přepravní proud z důvodu aktuální obslužnosti neni moc velký.
Zas Panther dynamikou oproti 811 by měl vykompenzovat to zdržení.
Se dívám na jízdní řád té 632. V sezóně od dubna do prosince je v jízdní řádu 3x denně, návoz na 6 ranní na směnu, pak na odpolední a noční.
Nic moc. Než zajíždět s vlakem, tak tu 632 posílit a přidat i busy do Frenštátu? Tam vidím bus 1x denně, ostatní spojení…
No to není sezoně. To se jen teď měnil jizdní řád. Do frenu se jezdí s přestupem v Lubině.
Až někdy budete mít čas zkuste si projít mezi 14:10-14:30 autobusové zastávky v zóně. Budete velmi překvapen kolik lidí stojí na zastávkách. Ty dvě koleje v Mošnově tam jsou proto, že Kolem půl druhé přijede vlak z Ostravy i od Veřovic, otočí směr a pojedou dál na Ostravu a Veřovice. Obdobně o hodinu později. Ušetří se tím zvláštní spoje, které by jinak musely být speciálně na tento účel vypravené.
Zatím se žádné otáčení směru nekoná. Podminkou jsou totiž motorové vozy na obou koncích soupravy, neboť soupravu nelze tlačit. To, co popisujete, teprve nastane, až budou BEMu soupravy.
V sezóně by bylo takové spojení, časté, dost využito i pro cestující z letadel o hodně víc než dnes.
Tak je asi rozdil, jestli primych vlaku bude 20 paru nebo 4 ne? Taky pokud to bude zajizdet az na Ov – stred, ze me super, podari-li se az do VM, tak to by bylo neco z rise snu a fandim tomu.
Naopak zavlek na letiste je sporny. Do ted do tech fabrik jezdi vsichni auty a ze by presedlali na vlak…. Takovy optimista bych nebyl.
No do těch fabrik jezdí přes 15 autobusu na směnu v oblastí obsluhovánou vlakem. Nevyhoda vlaku je že stojí až u haly, obsluhováné nadráží jsou taky bokem….
Dal jsem vám palec nahoru.
Za mě taky z říše snů. 👍
Otázka Mošnova je sporná ohledně četnosti. I tak bude li přímý spoj VM Mošnov Studénka OV centrum. Není co řešit. I s otočkou na Mošnově to bude i tak rychlejší jak dnes. 👍
Odpadnou přestupy. Stará vozidla v dieslu. Ušetří se tím hodně. 👍
Jednou to bude třeba celé pod dráty. Jak 323 tak 325. No to už i BEMU budou obrazně řečeno dosluhovat. Při tempu elektrizací tratí…
Máte nějakou podloženou statistiku, resp. výzkum, že „všichni jezdí auty“ nebo jste si to jen tak vycucal z prstu?
Hodnotim co vidim. Podivejte se na ty parkoviste u tech fabrik. Nebo vy snad mate nejakou statistiku, ze jezdi busem vetsina? Bohuzel neni to jedina zona, kde tomu tak je. Stejny obrazek najdete vsude…
Proč většina? Vy tvrdíte v přechozím příspěvku že všichní jezdí autama.
A když mám na každe směne ve fabrice cca 400 lidi a je tam 6 fabria a modální cargo (plus další) …. je dost cestujícich.
“Vsichni” byl zjednoduseny slovni obrat. Pokud chceme slovickarit opravim to tedy na pojem “vetsina”.
Stejne tak dalsi prumyslove zony v okoli. Tatra v Koprivnici – dokonce 2 x vlakova stanice vedle fabriky a podivejte se kolik lidi prijede na smenu vlakem a pak na parkoviste. To same Prumyslovy park Vlcovice jinak dobre dostupny busy…
Jasně, kraj tam objednává vlaky a Kupka nechá ty koleje vytrhat. Stějně jako je vytrhal na Orlík a v Doupově. Kraje tam určitě objednávaly dopravu.
Předpokládal jsem (asi naivně), že o tom, kde bude jaká trakce rozhoduje stát na základě zásad státní dopravní politiky a ne kraj, který pouze na státní infrastruktuře objednává dopravu. Pokud výrobce a dodavatel Škoda Group touží vyzkoušet, jak jejich výrobky skutečně fungují v reálném provozu, a dohodl se s jedním z dopravců ať si tuto infrastrukturu, po dohodě s MD a SŽ, vybuduje na „pokusné trati“ na vlastní náklady. Až příliš to připomíná „osvědčené schéma“ s lokomotivami Zátopek. Pasivita státu v rozvoji elektrizace/ elektrifikace tratí dohnala jej a potažmo Správu železnic do vleku krajů. Příště by se mohl třeba Kraj… Číst vice »
O dopravní politice kraje si rozhoduje kraj.
A i kraj se může domluvit se SŽ na nabíječce*.
* já bych radši viděl nějaký systém a JŘ, kdy by si vozidlo z baterkama zajelo na noc zpět pod dráty.
Samozřejmě, kraj může o trať projevit zájem a dohodnout se na převodu od státu do svého majetku a pak si tam může za své peníze budovat cokoliv, co uzná za vhodné.
Viz Švestková dráha, nebo Železnice Desná.
A co by s toho kraj měl?
„Za své“ je docela pofiderní, protože kraj dostává peníze taky z daní.
Švestková dráha nebo Železnice Desná nejsou zrovna vhodné příklady převodu tratí (nic není kraje).
Ty dvě dráhy jsou soukromé a tedy jejich vlastník si může podle vlastních kritérií libovolně rozhodovat, na jaký pohon tam budou vozidla jezdit.
V případě MSK to ovšem vypadá asi tak, že my (MSK) chceme EMU s baterií (které ŠG rád obratem dodá) a ty SŽ tam koukej dodělat napájení, ať si výrobce (který má v našem kraji tři filiálky) může ověřit, jak se to jeho vozidlo bude v reálném provozu chovat.
Chtělo by to nějaký frcek, který na konci nepotřebuje napaječku. Napadá mě Nový Jičín, tam napaječku netřeba.
Jenže kraj není soukromý.
Já doufám, že napájet někde na konečný se to bude dát s třífázového kabelu na 400 V (nějaké drobné nabíjení a aktivní odstavení) a vozidlo si to usměrní samo, jinak bych byl taky proti jiné šaškárně (měnírna na 3/25 kV s napájecím stojanem).
„O dopravní politice kraje si rozhoduje kraj“, v tom máte pravdu. Problém je ale v tom, že kraj požaduje na trati z důvodu změny vozidel z dieselu na baterky, od jiného subjektu dodatečné náklady na vybavení trati ve výši 50 -80 mil Kč. Pokud se někdo rozhodne pro vyšší úroveň řešení (baterky), než je stávající standard (diesel), měl by si to také komplet zaplatit. Navíc zde bylo v listopadu 2022 uvedeno, že od nového GVD mají do Budišova/B. zajíždět v pracovní dny pouze 4 páry vlaků denně. To se tam ta nová nabíjecí stanice vskutku vyplatí. https://zdopravy.cz/moravskoslezsky-kraj-chysta-velke-zmeny-na-lokalce-do-budisova-do-oder-bude-hodinovy-takt-131634/ Co kdyby takto… Číst vice »
Tak ono je jedno, kolik toho do Budišova bude zajíždět, předpokládám, že kritický nedostatek elektriky v baterkách nastane v nočním odstavení na konečné, viz i současné oběhy, kdy tam něco nocuje. A kdyby jste četl mé texty, tak by jste se nevlamoval do otevřených dveří. Já by poslední večerní a první ranní vlak nechal v motoru (beztak je panter moc velkej) a přenocovat tam může bez nutné elektriky.
Kik by stálo zatrolejovani te trati? Určitě méně než koupit baterovy vlak s nabíječkama.
ehm… no asi ne. 🙂
Ta nabíječka bude stát úplně stejně, protože tam budete potřebovat napájecí stanici. Což je až po připojení k troleji valstně totéž.
Přinejmenším v tom Krnově.
Strašně mne baví, když ideologické cíle naráží na realitu.
V MS kraji běžné. Chtějí se montovat do energetiky, ale jejich vize je někdy proti zákonům fyziky. Stačí se podívat na TV Polar.
A určitě tě to bude Katedra Enegertiky na VŠB-TU. Navíc Polar se poslední dobou snaží „přízpůsobvit“ zprávám na Nově.
Je třeba mít na paměti, že ona rada „Zkuste to bez drátů!“ nebyla určena české železnici…
Ví někdo, kolik by mohla stát drátizace takového např. Krnova?
Drátizace není jen o ceně,ale i dalších věcech(viz několik let připravovaná Ostrava-Frenštát, Praha- Kladno.Jinak se uvádí u střídavé soustavy asi 10 mil/km.
Plus transformační stanice, což je řeč o stovkách milionů, popř. miliarda
50 až 80 mil. Kč za měnírnu i s přípojkou k VN a napojením na trolej. Odhad.
Tak to je velmi nízký odhad. Měnírna Chomutov, nedávno znovu postavená 360 milionů, stejně Most, Oldřichov, Světec. Obnovené měnírny na 70 kilometrovém úseku Chomutov- -Ústí stály 1,5 miliardy. v uplynulých 10 letech.
Samozřejmě napáječka s mnohem menším výkonem bude levnější. Ale ty jednotky BEMU žádnou měnírnu nepotřebují,protože si ji každá vozí sebou. Ale „vždycky se to tak dělalo“- viz stejnosměrná Olomouc- Šumperk,po které jezdí jen dvojsystémová vozidla.
Měnírna, která v ideálním případě dokáže pohánět vozidlo na dráze, kratší než je potřeba, je na dvě věci.
Na nabíječky bych se vybodl a spíš tlačil SŽ k elektrizaci daného úseku.
Jenže třeba takový Zlín by o elektrizaci jediné tratě do krajského města mohl vyprávět. A není to jediný případ. Takže elektrizaci ano, ale nevím, jestli SŽ je ten pravý subjekt….
Tak třeba Krnov. Dejme tomu, že vlaky budou jezdit až do Těšína z Opavy jako Sp. Turnusová potřeba budr 3-4 jednotky a to neuvažuji nutnost spojení s další obyčejnou jednotkou v úseku Opava – Č. Těšín. Se zálohou (1 ks) jsme na 5×35 + 80 M Kč, což je krásná ¼ miliarda.
Shrnul bych to tak, že Nizozemci určitě uměli dobře počítat. V MSK by hned byla čtvrtmiliarda na elektrizaci Opava – Krnov pro všechny vlaky.
Dal jsem vám palec nahoru ale.
Jo teď asi může nějaký ten pátek jezdit R61 Krnov OP Svinov Hlavní Havířov ČT.
Ale reálně bych to časem viděl na rozdělení této transmoravskoslezské linky.
R61 Krnov Opava Svinov Hlavní Stodolni Střed a dále třeba Zárubek Hranečník ZOO. Nebo ze Středu do DOV….???
R60 Hlavní Stodolní Střed Havířov Těšín Třinec Návsí Mosty Čadca…???
Praktičtější. Cílené na nové možnosti v Ostravském uzlu a jeho okolí…
Pokud nebudou na kraji tak zabednění. Mohou se ubírat i dalšími směry/možnostmi…přece…😃
Pokud se budou bateriové vlaky nabíjet pouze z trakčního vedení, tak bude mít baterie na neelektrifikované trati smysl. Polud se budou budovat nabíječky, tak už elektrifikace trati může mít smysl. Ale je třeba také počítat s tím, že má dojít k přepínání trati na 25 kV AC, které umožní používat méně měníren, respektive stávající počet napájecích stanic umožní využití na dalších úsecích, takže mohou stačit osadit pouze sloupy s příslušenstvím.
Trať Krnov – Opava by klidně mohli zadrátovat na 25kV rovnou. Vzhledem k tomu, že pro ni stejně počítají s novými jednotkami by to neměl být žádný problém. A klidně pak v předstihu přepnout i úsek Svinov – Opava.
Oni by mohli …To je kdo ti ONI ?
Správce infrastruktury.
A správce infra počítá s nějakými jednotkami?!? Na to narážím😉
A ta napáječka pro 25 kV bude stát kolik, v porovnání s nabíjecí stanicí? Aby tam těch 25 kV bylo.
Reko napáječky v Nymburku 356 mil Kč. Ano, je to asi 10x větší kapacita než je potřeba v Opavě. Ale 10x levnější to nebude.