Deník Zdopravy.cz se v uplynulém týdnu zajímal o pražské cyklostezky, které sklízejí na sociálních sítích kritiku za jejich ne právě ideální napojení na frekventované silniční tepny. Nezkušený cyklista se může jednoduše náhle ocitnou přímo pod koly aut. Kromě úřadů, které měly projektování a schvalování těchto řešení na starosti jsme se na názor zeptali i nového magistrátního náměstka pro dopravu a bývalého primátora Zdeňka Hřiba (Piráti).

Původní text o cyklostezkách a cyklopruzích čtěte zde.

V čí kompetenci je schvalování řešení cyklostezek a cyklopruhů?

V první řadě se jedná o plnění usnesení ještě z dob Pavla Béma, mnohokrát stvrzené dalšími radami: z let 2010, 2016 a tak dále. V tomto volebním období tuto koncepci plánujeme revidovat.

Aby dostal stavební projekt či projekt dopravního značení razítko, musí splnit všechny legislativní požadavky. Každý projekt má primárně za cíle co nejlépe vyřešit všechny požadované vztahy a vazby jak pro cyklisty, tak pro ostatní druhy dopravy.

Musí se u toho zohlednit řada argumentů i z dalších oblastí, než je jen podoba opatření pro cyklisty. Častým, ale málo zmiňovaným omezením je například dostupnost pozemků nebo vedení podzemních inženýrských sítí, umístění stromořadí, parkování atd.

S těmito omezeními projektant navrhne řešení, které se posléze projednává, stejně jako každé jiné opatření v oblasti pozemních komunikací, se zástupci policie a státní správou, takzvaným silničním správním úřadem. Bez jejich souhlasu nelze vydat stavební povolení či stanovení dopravního značení. Často je pak u projednání přítomná i samospráva, která též hájí zájmy svých voličů.

Považujete tato zaústění cyklostezek do čtyřproudého městského průtahu za bezpečné řešení?

Obě na fotce zmiňovaná řešení jsou stará bezmála 15 let (projekčně, realizačně možná tak o 1-2 roky méně). Výsledek je v prvním případě – ul. Milady Horákové na Letné poplatný tomu, že se veškerá cykloopatření implementovala dodatečně již do hotového a rozestavěného projektu městského okruhu – tunelu Blanka a navazujících povrchových staveb.

To znemožnilo dotáhnout plnohodnotnou souvislou chodníkovou stezku a k tomu kontinuální integraci cyklodopravy ve vozovce. Jakékoliv plnohodnotné řešení by dále například v křižovatkách znamenalo ubírat jízdní pruhy pro auta, na což v té době nebyla politická vůle. Navíc je tam problém s vyklízením tunelů v případě mimořádných situací.

Stezka na Budějovické ulici na Praze 4 je opět limitována tehdejšími politicko-správními reáliemi, řešil se pouze dílčí nesouvislý kus, pokračování stezky na obě strany by si vynutilo opět kompletní přeřešení celé ulice a snížení počtu jízdních pruhů a počtu parkovacích míst pro místní, což je dodnes problém ze strany městské části Praha 4 vůči potenciálnímu prodloužení tramvaje z Pankráce dále na Budějovickou.

I když jsou řešení uvedená na fotkách nedokonalá, tak neodporují zákonu o provozu na pozemních komunikacích – cyklista vyjíždí ze samostatného pásu (stezky) a musí dát přednost autu jedoucímu ve vozovce, následně se zařadí a jede dále standardně dle pravidel silničního provozu.

Samozřejmě, že za více bezpečné považujeme setrvalé samostatné vedení cyklistů odděleně od vozovky. V tomto se shodujeme i se zástupci policie a dalšími. Bohužel narážíme na limity popsané výše.

A je cyklistika v Praze podle vás bezpečnější než před 15 lety?

Praha se v podpoře cyklistické dopravy výrazně posunula a dnes umíme již řešit věci lépe. Máme lepší legislativní, metodickou základnu, zkušenosti, co funguje, apod. Připravujeme zásadní investice do cyklostezek mimo provoz, a to i v širším centru města a tak, aby tvořily spojitou síť.

I tak je nutné ale vnímat realitu, že kvalitní cykloinfrastruktura v Praze nebude všude ze dne na den, vzhledem k vysoké náročnosti její implementace do veřejného prostoru města, dostupným finančním prostředkům a nutnosti politické dohody nad navrženými opatřeními.

Jaký je váš názor na cyklopruhy malované přímo do městských tepen či na křižovatky před semafory. Existují data magistrátu, jak jsou cyklisty tyto pruhy oproti klasickým plnohodnotným cyklostezkám využívány?

Praha si na bezpečnost cyklopruhů nechala udělat výzkum nehodovosti a dle něj, pokud je ve vozovce alespoň cyklopruh, je opatření bezpečnější než bez něj, a to podstatně, samozřejmě bezpečnost se zvyšuje se zvyšující se mírou komfortu navrženého opatření.

Cyklopruhy jsou standardní součástí české legislativy a jejich implementace je podrobně řešena v technických podmínkách. Česko není s cyklopruhy nijak ojedinělé, jde o opatření široce rozšířené po celém světě včetně cyklisticky velmi vyspělých zemí.

Cyklisté v případě existence cyklopruhů samozřejmě tyto využívají, neboť stejně jako ostatní uživatelé hledají nejlepší a nejkratší možné spojení mezi dvěma místy, a to často poskytují právě hlavní ulice, kde se v Praze často cyklopruhy vyskytují.

Pokud mají srovnatelně komfortní výběr, použijí logicky to více oddělené od provozu, avšak v mnoha lokalitách toto opatření v podobě stezky či chráněného cyklopásu realizovat nelze a cyklopruhy jsou opatření, které jim prokazatelně pomáhá.

Ano, samozřejmě nejbezpečnější jsou stezky či pásy zcela oddělené od provozu. Ale implementovat tyto prvky do již rozvinuté uliční sítě a urbanismu Prahy, který s nimi po většinu existence a rozvoje města nepočítal, je extrémně obtížné. Cyklopruhy jsou pak bez nutnosti kácet stromořadí či poslat auta na tramvajovou trať jediné opatření, které lze bez kompletní přestavby celé ulice navrhnout.

Cyklistiku nevnímáme jenom jako rekreační záležitost, ale především jako rozvíjející se způsob dopravy, pro kterou je třeba zajistit bezpečnou prostupnost celého města. Propojení několika málo turisticky zajímavých cílů by mělo význam pouze pro rekreační cykloturisty.

Tagy cyklistika cyklopruhy cyklostezky Magistrát hlavního města Prahy praha

71 komentářů