Šéf Správy železnic Jiří Svoboda naznačil minulý týden na železniční konferenci v Pardubicích, jak bude vypadat provoz na českých vysokorychlostních tratích (VRT). Rychlostní maximum bude 320 km/h, na trať pak nebudou vpuštěna vozidla, která nedosáhnou alespoň 200 km/h.

Plánovaná rychlá spojení

Provozní koncept (prezentace zde) počítá se čtyřmi vrstvami obsluhy:
– komerční expresní vlaky pro dálkovou dopravu (SPRINTER) (320 km/h)
– expresní vlaky pro dálkovou dopravu (320 km/h)
– rychlíkové spoje obsluhující mezilehlé regiony (230 až 250 km/h)
– meziregionální rychlé spoje využívající zbytkovou kapacitu VRT (200 km/h)

Podle Svobody se pro české VRT počítá s osmi vlaky za hodinu, přičemž například cesta mezi Prahou a Brnem by měla trvat 60 minut (stejně tak Brno – Ostrava). „Časy jsou takto naplánované, co je do hodiny, je komfortní,“ uvedl Svoboda.

Jízdní doby

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka budou VRT v příštích desetiletích největší tuzemskou investicí, která předčí i případný nový jaderný blok. Ve 20. a 30. letech má jít zhruba o 650 miliard korun, na což podle Havlíčka státní rozpočet mít nebude. „Většina půjde z evropských zdrojů, je také otázkou, zda nezapojit privátní zdroje,“ uvedl ministr a připomněl, že se zapojením soukromých peněz (formou PPP projektu) se aktuálně staví dálnice D4.

Do diskuse se zapojil i šéf Českých drah Ivan Bednárik, podle kterého si dopravce nebude moci dovolit koupit vlastní vozidla bez pomoci veřejných zdrojů. „Bez dosypu není možné, že splníme cíle,“ uvedl. Vysokorychlostní jednotka bude mít 500 až 600 míst, přičemž jedno sedadlo vychází podle Bednárika až na dva miliony korun. Bednárik dodal, že zatím nebylo vyjasněno, do jaké míry bude stát provoz na VRT dotovat, případně zda koncese komerčnímu dopravci zajistí exkluzivitu.

První VRT z Prahy na sever by se měla začít stavět v roce 2025, přičemž hotové úseky by se měly postupně otevírat, aniž by se čekalo na dokončení celé větve mezi velkými městy.

Tagy Správa železnic VRT

400 komentářů