Bezpečnější okolí tratí. Správa železnic začala výrazně více kácet stromy v okolí tratí

Popadané stromy na trati u Hlinska. Foto: Drážní inspekcePopadané stromy na trati u Hlinska. Foto: Drážní inspekce

Výrazný nárůst pokácených stromů umožnila hlavně novela zákona o drahách. Je už jasná definice, jaký strom je pro železnici rizikový.

Pravděpobnost pádu stromu na trať či vlak by měla být nižší než dosud. Správa železnic i díky novele zákona o dráhách výrazně navýšila počet pokácených stromů a keřů v ochranném pásmu dráhy a v obvodu dráhy. S čím dál častějšími vichřicemi komplikují popadané dřeviny často železniční provoz.

Velký skok v počtu kácených dřevin ukazují data Správy železnic. Jde vždy o počet pokácených dřevin za období vegetačního klidu. Ještě na přelomu let 2018 a 2019 to bylo 317 975 takzvaných přepočtených stromů. O rok později došlo k nárůstu i tři procenta, hlavní skok ale nastal na přelomu roku 2020/2021: bylo vykáceno 560 415 kusů přepočtených stromů. „Mezi lety 2019–2021 se také zvýšil počet odstraněných dřevin v ochranném pásmu dráhy na pozemcích cizích právních subjektů, a to z 3 015 kusů na 10 027 kusů,“ dodala mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Přepočteným stromem je každý s obvodem kmene nad 80 centimetrů, menší je za polovinu. Deset metrů čtverečních křovin (oficiálně „zapojený porost“) je jeden strom. Zhruba 70 % vykácených stromů připadá na údržbové práce, 30 % zmizí při modernizačních akcích.

Snadnější kácení i na cizích pozemcích

Podle Správy železnic došlo ke zlepšení především díky novele zákona o dráhách, která jasně definuje rizikové porosty a zamezuje rozdílnému výkladu v rámci jednotlivých institucí. „Podle novelizovaného znění jsou stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného profilu dráhy, stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy,“ vysvětlila Friebová.

Jde také o oprávnění Správy železnic vstupovat a následně odstraňovat a oklešťovat stromoví a porosty ohrožující bezpečnost, plynulost dopravy nebo provozuschopnost dráhy i na cizích pozemcích. Může k tomu dojít, ppokud tak po upozornění neučinil vlastník sám v přiměřené lhůtě a rozsahu. „Správa železnic tak získala možnost reagovat v případech, kdy vlastník pozemku dlouhodobě nereaguje a nekomunikuje, je dlouhodobě mimo republiku a podobně,“ dodala Friebová. Podle ní se navíc Správa železnic cíleně zaměřila na rizikové oblasti, které jsou z hlediska pádu stromů a vzniku mimořádných událostí problematické.

Tagy kácení stromů Správa železnic zákon o drahách
63 komentářů