Bezpečnější okolí tratí. Správa železnic začala výrazně více kácet stromy v okolí tratí
Popadané stromy na trati u Hlinska. Ilustrační foto: Drážní inspekce
Výrazný nárůst pokácených stromů umožnila hlavně novela zákona o drahách. Je už jasná definice, jaký strom je pro železnici rizikový.
A pak se bude betonovat a dělat gabiony, protože se zjistí, že kořeny těch stromů držely ty svahy… Pak by se mohly vykácet parky, protože každý rok alespoň jeden člověk zemře, a několik se jich zraní po pádu stromu, vlastně tedy i okolo silnic a chodníků. Auto sice rychleji zastaví, ale je daleko zranitelnější, chodci stačí padající větev. A pak se konečně lidé odstěhují na Mars, protože podmínky zde se budou Marsu blížit… Jako strojvůdce jsem měl strom několikrát, ale žádné trauma z toho nemám. Škody od divokých prasat na pluzích HV jsou taktéž značné, a dějí se i za… Číst vice »
Vystřílet prasata ano, i když jednodušší by bylo nechat to na matce přírodě a podporovat např. ochranu vlků a jiných přirozených predátorů. Od dob Marie Terezie až do r. 1945 se divoká prasata směla chovat jenom v oborách. Teprve zrušení obor, migrace ze v sousedních zemí, socialistické velkozemědělství (především nedohledné lány třímetrové kukuřice) a nabubřelost komunistických i současných papalášů, k jejichž životnímu stylu patří tzv. myslivost, tj. zvyk čas od času si v lese bouchnout a pak se ožrat v nějaké luxusní chatě státních lesů, způsobily současný tristní stav. Lobby bouchalů je v parlamentě jedna z nejvlivnějších, mj. i proto,… Číst vice »
nepodstatná informace až dráhy vysází to co pokáceli, to teprve bude zpráva
Padání stromů bude SŽ řešit až po smrtelném případu.
Rozbitá čelí okna a odřené soupravy nejsou v její režii.
Zastavení provozu při silném větru vyřeší foukacím rozkazem a zbytek nechá na dopravcích. A traťovka se i před vyhlášené kalamitě diví, že fouká. Hasičí SŽ si drží své obvody a nikomu nevadí,že cestující trpí ve vlaku i několik hodin!! Ať jim tam dopravce doveze tatranku a vodu. Místní hasiči( na neelektrifikovaných tratích jsou tam v řádu minut).
Pokud jde o soukromé pozemky v okolí dráhy, tak analogická situace je s dodržováním ochranného pásma VN a VVN na trasách vedoucích přes soukromé pozemky. Tam majitel vedení (VN: ČEZ Distribuce nebo e.on nebo PRE, VVN: ČEPS) upozorní soukromého majitele pozemku na jeho povinnost udržovat ochrannné pásmo v souladu s předpisy, tj. např. kácet nebo klestit zeleň, která do něj zasahuje. Když to majitel pozemku nemůže/neumí/nechce zajistit (což je normální stav, většina majitelů pozemků nemá prostředky ani odborné znalosti), provede to po dohodě s majitelem pozemku nebo po jeho předcházejícím upozornění (které má předpisem stanovenou formu) majitel vedení svými prostředky… Číst vice »
Protože energetika má jiné zákony než železnice.
To je jasné, že má. Hank spíše narážel na to, proč tato ustanovení neobsahuje i zákon o drahách.
Jistě. Není důvod, aby se například pravidla platná pro ochranné pásmo vedení VN 22 kV a pro ochranné pásmo elektrifikované trati 25 kV nějak zásadně lišila. Ale navíc po své zkušenosti mohu dosvědčit, že jednání s ČEZ Distribuce i následné provedení konkrétní akce proběhla v naprosté pohodě, bez zbytečných průtahů a s maximálně vstřícným přístupem pracovníků ČEZ Distribuce. Ono vposledku vždycky záleží a bude záležet na konkrétních lidech. V daném případě k pohodovému řešení konkrétní situace přispěl i postoj soukromého vlastníka pozemku.
Tak pokud si SŽ nechá zarůst koleje… Jinak ty pravidla pro vedení o napětí 22 kV budou na dráze dodržovány jaksi z podstaty věci.
Pokud se jedná o lesní porost, tak v lese platí ten samý Zákon o lesích pro všechny, vč. energetiků. A postup, který popisuje hank, je v souladu s tímto zákonem.
Je prosím někde ošetřen postup SŽ při kácení?
Beru, že SŽ si vypapíruje skácení stromu, najme si firmu.
Zajímá mne ale, co dál.
Jaké jsou parametry toho kácení. Jestli strom jen skácí na pozemek vlastníka (to vždy také nejde, např. je tam svah), nebo se strom zpracuje (ale jak, když ten strom patří vlastníku a ten třeba nespolupracuje). Měli by si po sobě uklidit, ale i ta štěpka patří vlastníku. Vlastníku lze podle mě naúčtovat jen účelně vynaložené náklady na odstranění.
Podle mě si SŽ nemůže úplně dělat, co chce, na druhou stranu zcela chápu potřebu stromy odstranit.
1) Něco kácí sami zaměstnanci sami (OTV, TO), něco drážní hasiči a na něco se najímá firma.
2) kácení na vlastním pozemku je jasné, pokácí, zpracuje. Pokud je to na cizím, tak záleží na domluvě, buďto vlastník řekne, já to pokácím sám, nebo jen pokácejte já si to zpracuju sám, nebo pokácejte a nějak nařežte, a v poslední variantě i řekne, ať dřevo zlikvidují úplně, že on ho nechce. Pokud domluva není, tak se jen pokácí, pořeže na rozumnou délku a nechá na místě.
Děkuji 👍
Vlastníkovi nelze vyúčtovat nic, pochopte to konečně.
Tak doufám, že při nejbližší revizi se zjistí, jak moc hradecká Kaštanka ohrožuje bezpečnost provozu…
Stačí nasadit klíněnku. 🙂
Před vynálezem sofistikovaných jedů se zemědělci bránili plevelům pravidelným sekáním porostů okolo polí. Budel-li správa železnic takto sekat okolo tratí, značně se sníží množství chemie nutné k hubení porostů ve svršku.
Kdo, kdy a za co se to provede ?
Za peníze, které SŽ inkasuje za ve skutečnosti neprovedené práce.
No ono to šlo i u kolejí, dokud jezdila pravidelně pára, nebyl problém. Ale zase se muselo řešit, aby se to nevyklučilo moc daleko. Takže traťovka dělala protipožární pásy a byly požární hlídky.
No hezky si dráha kope vlastní hrob.
SŽ: Dobrý den, chceme u vaší obce postavit/modernizovat trať.
samospráva a obyvatelstvo: Co nám to přinese?
SŽ: Nic
samospráva a obyvatelstvo: Jak se dostaneme na druhou stranu?
SŽ: Přejezdy nemáme rádi tak budete jezdit objížďkou přes vedlejší vesnici.
samospráva a obyvatelstvo: A co náš les?
SŽ: nic se mu nestane. Jenom v něm vykácíme 50m široký pruh.
samospráva a obyvatelstvo: No tak na to zapomeňte, dráhu tu nechceme.
nechcete jit delat neco uzitecneho?
Až takový to teda zdaleka není.
SŽ má ve svých předpisech nikoliv 50 m široký holý pruh, ale laicky řečeno dopadovou vzdálenost. Čili porost smí být tak vysoký, jak daleko je od obvodu dráhy.
A co 30 metrů ochrané pásmp dráhy?
Silně zjednodušeně řečeno – Ochranné pásmo dráhy je prostor, v němž své záměry (stavbu, nebo činnost) musíte projednat s příslušným provozovatel (vlastníkem) dráhy (drážní infrastruktury) a případně drážním správním úřadem. Ti Vám pak sdělí, za jakých podmínek je to či ono vůbec možné.
To je dost široký pojem. Protože když např. bude 20 metrů od řeky dráha a já tam budu chtít chytat ryby tak to musím nahlásit a drážní úřad? Tam to bude asi nějak konkrétně definované, protože to by se muselo nahlašovat mraky činností.
Jestli je tam trolej a chytáte na měděné lanko, tak raději ano.
A když bude pršet a on trefí 25 kV mokrým vlascem, tak mu taky nebude nejlíp.
Ne, musíte si zařídit rybářský lístek. K tomu je potřeba umět rozlišit rybu od lokomotivy, jinak zpřetrháte hodně vlasců.
Pokud byste tam ale chtěl provádět jeřábnické práce, tak je lepší získat kladné stanovisko správce dráhy než pak v případě průšvihu dostat rozsudek.
Taky je dobře, že ve velkém používají drtiče místo dřívějšího pálení klestí. Proč to pálit, když se rozdrcená dřevní hmota dá vrátit zpět do přírody.
Třeba v Praze nově používají nějaký drtič, či frézu, naštěstí to vše ale nedrtí i s zemí. To už by byla ekologicky dost prasečina.
😀
No…ale taky se ty drtiny budou lépe přepravovat a prodávat na topení 😀 😀 😀
Současně se změnou Zákona o dráhách významně pomohla i novela Zákona o ochraně přírody a krajiny – dle nového znění § 8 může orgán ochrany přírody zakázat oznámené kácení u dráhy jen na základě kladného stanoviska Drážního úřadu – který celkem logicky takováto kladná stanoviska nevydává.
Zkuste si to příslušné ustanovení přečíst ještě jednou a laskavě přestaňte šířit dezinformace. To slůvko „kladné“, jste si tam přidal sám.
Kdyby ty zarostlé lokálky zrušili, ušetří za údržbu.
To byste SŽ přece neudělal. Vzpomněl jsem si na tabulky zveřejněné přímo na tomhle webu. Z nich vyplývá, že SŽ vlastně nutně potřebuje tratě, kde se dá vykázat a vyfakturovat něco, co reálně vůbec neproběhlo. 😉
Kdyby přestali opravovat D1, ušetřili by dokonce víc než nakradou…
To myslíte vážně, kvůli stromům rušit tratě? Tady je to fakt poslední dobou jak nějaká soutěž o největšího antiželezničáře.
Koukal jsem no jak to za Olomoucí směr Třebová pěkně pročesávali.. Ale ještě jim kus chyběl… Ale tak snad vysadí pak pár nových stromů co nerostou tak do výšky..
Na třistadesítce mezi Krnovem a Olomoucí taky slušně vyčištěné, a toho dřeva co tahali za MUVkama. Ale v hlubokých zářezech není šance všechno pořešit, tam se budou opírat vyvrácené stromy o rostoucí ještě dlouho.
Buď, nebo spíš se chystá sázení křoví.
Křoví se nemusí sázet.To vyroste samo.
Spolu se stromy. Pionýrské dřeviny jsou především stromy, které do deseti les vytvoří les složený hlavně z bříz, akátů, topolů, osik, olší a jiných rychle rostoucích stromů. Takže jestli chceš mít porost o určité výšce, je lepší tam vhodné rostliny rovnou vysázet a tím si trvale zjednodušit údržbu. Nejjednodušší údržba je bohužel ale celoplošné drcení dvoucestným drtičem. To o sázení křoví bylo v interním materiálu SŽ. Jde o zpevnění svahů, bránění odnosu zeminy, částečnému bránění závějím a také o spojitost korun stromů na okrajích lesů. Pro les je dost nebezpečné, když krajní stromy mají koruny jen nahoře. Typicky okraje pasek… Číst vice »
Jaký to má vliv na počet najetí do stromu, foukací rozkazy a zastavení provozu?
Myslím, že na takové závěry je ještě brzy. 😉
Je toho méně (rozkazů). U nás se vydávají až když vítr dosahuje 24m/s (výstraha první úrovně se dává při 18,druhé od 24). Pořádně prosekané to je čtyři roky a žádné najetí a zastavení provozu kvůlivvětru od té doby nebylo.
Ta novela platí už čtyři roky? 🙂 Dobře že to funguje
Neplatí a pokud vlastníci stromů spolupracují se SŽ, jako u nás, tak není zapotřebí. Novela je tu právě pro ty problémové případy.
Strom, který u té trati nestojí, na ni jaksi nespadne…
A kácí se systematicky stromy u kterých hrozí pád(což jako havarijní kácení bylo možné i před novelou), nebo naschvál něco jiného?
Počkal bych na čísla 🙂 jestli letos SprŽel vydrží i tak silný vítr, jako předloni neuměla.
V uplynulých měsících párkrát docela foukalo, a na to, jak foukalo, třeba v našem okolí těch přerušení provozu bylo relativně minimum, až jsem se divil.
Tak to bydlíš na trati 162.
Ne. V mém okolí jsem sledoval trati 030, 035 a okolní.
Dobrá zpráva.
novela zákona je krok správným směrem
A co teprve ta novela, podle které se budou tratě projektovat nikoliv „co nejrovněji“ ale „co nejrychleji“ (s nejvyšší max. rychlostí). 😀
Málo, málo, málo a zrychlit, než se zase najde nějaké nebezpečná zelená organizace, která dá víc na eko než na bezpečnost!
„zase“? to znamena jaka „zelena organizace“ to byla predtim?
Jen historická, 2007-12 měla Strana zelených ve vládě ministry.
Docela málo zelenáčů řekne „zastav vlaky, jeď autem.“
Spíše říkají „nemusíš vykácet celé Mariánské Hradby, tam tramvaje nestojí při každém vánku“, taky říkají „nahnilý strom pravděpodobně spadne dříve než zdravý, kácení zdravého a ponechání nemocného bezpečnost sníží“ 😉
Tak Děti země a různé zelené paorganizace říkají „nevylepšuj vlaky, jeď autem“ docela často, byť ne takhle přímo.
Nic takového neříkají. To o nich tvrdí různí lháři akorát.