LOT 3a leaderboard

ANKETA: 1. třída v příměstských vlacích? Ať zůstane, říká většina odborníků

Jednotka CityElefant. Foto: Jan SůraJednotka CityElefant. Foto: Jan Sůra

Na půdě poslanecké sněmovny se minulý týden řešil nezvyklý problém: 1. třída v příměstských vlacích Českých drah. Poslankyně TOP09 Helena

Na půdě poslanecké sněmovny se minulý týden řešil nezvyklý problém: 1. třída v příměstských vlacích Českých drah. Poslankyně TOP09 Helena Langšádlová (bytem na berounské trati v Černošicích) se v interpelaci ministra dopravy Dana Ťoka dotazovala, zda by šlo dělat něco s tím, že u příměstských vlaků je v části soupravy 1. třída, která není podle poslankyně dostatečně vytížená a cestující s lístkem do 2. třídy musejí stát. Ťok souhlasí a chce 1. třídu v těchto vlacích zrušit. Zeptali jsme se proto odborníků, co si o 1. třídě v příměstských vlacích myslí. Většina argumentuje ve prospěch „jedničky“, která si podle nich našla svou klientelu.

[yop_poll id=“1″]

Zuzana Čechová, ředitelka odboru cenotvorby a produktové komunikace Českých drah.

Díky tarifním úpravám jízdného v první třídě došlo k nárůstu obsazenosti v této třídě ve vlacích ČD v průměru o  30 procent. Jde o meziroční nárůst mezi lety 2016 a 2017 (za 1. pololetí). Tento vývoj lze potvrdit také pro střední Čechy a Prahu, kde dosahujeme obdobných nárůstů. Lze proto konstatovat, že zlevnění první třídy vedlo k jejímu zpřístupnění více zákazníkům a celkově se odráží v pozitivnímu trendu nárůstu počtu cestujících v našich vlacích.

Radim Jančura, majitel společnosti RegioJet

V příměstských vlacích smysl první třídy nevidím. Zbytečně to cestující dělí, není možné jim nic extra nabídnout, ubírá to místa pro ostatní. Měli jsme ji v regionálních vlacích mezi Bratislavou a Komárnem a přeznačili jsme ji jako druhou třídu a všechny služby nabízíme cestujícím bez rozdílu tam.

Petr Tomčík, ředitel ROPID

ROPID určitě podporuje zachování první třídy i v regionálních vlacích. Jsme přesvědčeni, že za dobu, kdy je tento vyšší komfort ve vlacích nabízen, jsme do veřejné dopravy přilákali určitý druh klientely, o který bychom zrušením první třídy neradi přišli. Tito lidé, z velké míry dříve využívající individuální dopravu, oceňují možnost volnějšího prostoru ve vlacích a určitého vyššího standardu cestování. Evidujeme stále více vlaků, kde už i oddíly první třídy vykazují plnou obsazenost. Její zrušení by tak bylo neuváženým krokem zpět.

Miroslav Vyka, prezident Svazu cestujících ve veřejné dopravě

S vyjádřením pana ministra Ťoka, že je první třída v příměstských vlacích zbytečná, rozhodně nemohu souhlasit. Pokud nejsou v příměstských vlacích oddíly první třídy plně využívané, pak je potřeba si položit otázku – proč tomu tak je? Je kolem nádraží příměstské železnice málo parkovacích míst P+R pro náročné cestující? Je pro propagaci cestování první třídou nedostatečný marketing? Je špatně zvolený tarif pro cestování v první třídě – nebo taková nabídka v integrovaném systému dokonce vůbec neexistuje? Pokud ROPID nenabízí v tarifu možnost zakoupení dlouhodobé jízdenky pro cestování první třídou v největší aglomeraci kolem Prahy, pak je potřeba to změnit. Ministr dopravy by měl na místo návrhu laciného a populistického řešení o zrušení první třídy naopak vyzvat České dráhy a ROPID ke společnému jednání o vytvoření akční nabídky pro denně dojíždějící, kteří by byli ochotni si za 1. třídu připlatit. Kdyby pan ministr nechal auto i s řidičem doma a vyzkoušel cestování příměstskými vlaky. Pak by pochopil, k čemu v nich první třída je.

Emanuel Šíp, předseda dopravní sekce Hospodářské komory

První třídu bych v příměstské dopravě určitě nerušil. Její využití má praktický smysl, například je-li druhá třída přeplněná. Je to volba cestujícího. Ne každý si ovšem při cestách za prací může pravidelně 30% příplatek dovolit.

Alois Kašpar, ředitel Krajského centra osobní dopravy Praha, České dráhy

První třída byla po zavedení v příměstské dopravě využívána hned od počátku. Je to nadstandard pro cestující, kteří chtějí mít jistotu místa, komfort a relativně klidné cestování. Jinde je běžná nejen na železnici, ale i v městské dopravě. Rozdíl mezi 1.třídou a druhou, je pouze 9 míst (23 vers 31), přínos však velký. Podařilo se získat nové cestující, kteří by jinak jeli autem. Máme spíše problém s přeplňováním 1.třídy ve špičce. Malý rozdíl v jízdném a možnost uhrazení rozdílu v ceně ve vlaku bez přirážky jsou velkou motivací k využití. Stížnosti a připomínky máme v podstatě jen na malou kapacitu a přeplňování 1.třídy. Zcela ojedinělá interpelace poslankyně z Černošic v parlamentu je spíše produkt toho, že trať Praha – Beroun je v katastrofálním stavu, s permanentními závadami na trati. Dochází tak k nepravidelnostem, zpožďování spojů. Při intervalu ve špičce až 15 minut vede prakticky každá mimořádnost ke shluku spojů a přeplňování toho prvního.

Daniel Adamka, generální ředitel Arriva

Sedadla první třídy do příměstské železniční dopravy v okolí Prahy patří. Mohou přilákat náročnější cestující, kteří vyžadují větší pohodlí a v současné chvíli nemají srovnatelnou alternativu k osobnímu vozu.

Peter Köhler, CEO Leo Express. 

První třídu lze na krátkých příměstských trasách omezit ve prospěch druhé. Objednatel, kraj, má právo si určit, jak má jeho služba vypadat – a předpokládáme, že chce mít zejména optimálně využité vlaky. Zejména se ale celkový standard cestování na regionálních a příměstských spojích musí zvýšit. Což nezávisí jen na velikosti sedačky v první nebo druhé třídě, ale na dalších službách jako jsou připojení na internet, nápoje a občerstvení a door2door služby.

Jaroslav Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů

První třída v příměstských vlacích představuje mimo jiné dojezdovou možnost pro cestující, kteří jedou první třídou už dálkovým vlakem do nebo z Prahy. Takže až  pojede paní poslankyně třeba z Brna do Černošic a využije první třídu Railjetu, pak se jí může hodit i první třída v City Elefantu.

Igor Chovanec, dopravní odborník, ateliér Parabola. 

Větší komfort i ve vlacích nedálkové dopravy má odpůrce, argumentující nedostatečnou kapacitou zbytku vlaku, a zastánce, argumentující požadavky po kulturnější přepravě, než je v městské, příměstské a místní hromadné dopravě dosud v Česku běžné. Je ovšem s podivem, jak rychle zdomácní mezi aktéry první argument, aniž by se hodnotila i varianta přidání kapacity vlaku jiným způsobem, než likvidací salonu 1. třídy. (Připomíná to situaci s vytíženou kapacitou dráhy, kde obdobné názory volají po redukci nabídky spojů, nikoliv po navýšení kapacity dráhy…)

Ačkoliv není přitažlivé a ani správné vždy argumentovat situací u sousedů, je dobré se na ni podívat.
V Německu, Švýcarsku a v Rakousku se komfort 1. třídy ve vlacích nedálkové dopravy nabízí (ve Švýcarsku dokonce i ve vlacích nejnižší přepravní kategorie městských linek); případ německých vozidel je v Česku možné vidět u vozidel privátních dopravců, kteří tato ojetá vozidla neváhají nasadit ani na dálkové linky (Arriva vlaky, GW Train Regio). Švýcarský model je založen pro změnu na požadavku objednatele dopravní služby na 1. třídu ve všech vlacích (vyjma turistických atrakcí, kde vlak je cíl) a dopravce dostává za to i vyšší kompenzace, než za salony 2. třídy. Samozřejmostí je zaintegrování 1. třídy do systému veřejné hromadné dopravy (což v zemi, kde toto platí např. i pro říční přívozy, není nic překvapivého). Pro změnu železnice např. v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku či ve Francii komfort 1. třídy mimo dálkovou dopravu nenabízí.

Problém s 1. třídou u vlaků nedálkové dopravy v Česku má dva podproblémy. Tím prvním je ona zmíněná přetíženost salonů 2. třídy (řešení tohoto podproblému bylo výše naznačeno). Tím druhým je nezaintegrování 1. třídy do integrovaného dopravního systému, takže pro cestující např. se síťovým časovým jízdním dokladem IDS je tato nedostupná. Je sice pravda, že například České dráhy snížily rozdíl mezi třídami na 30 % (z původních 50 %), ale to je zajimavé pouze u vlaků dálkových, neintegrovaných. Ve zbylých vlacích si salony 1. třídy žijí svůj vlastní život, což vyvolává ona napětí a antagonistické pohledy na věc.

Tagy 1.třída anketa praha vlaky železnice
23 komentářů