ŘSD otevírá dalších 3,5 kilometru D7. Obchvat Panenského Týnce dostal dva pruhy navíc
Z D7 je dnešním otevřením postaveno 46,5 kilometru, přes třicet ještě zbývá.
Dálnice D7 měří o dalších 3,5 kilometru více než dosud. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dnes zprovozňuje dálnici D7 u Panenského Týnce, která vznikla rozšířením dvoupruhové silnice I/7.
Stavba trvala od roku 2019. Navazuje na západě na už hotový krátký úsek D7 kolem Sulce, který byl zprovozněn před 12 lety. U Týnce vznikla mimo jiné nová mimoúrovňová křižovatka. Zakázku na stavbu získalo sdružení firem Vodohospodářské stavby, společnost s ručením omezeným a Doprastav s cenou 685 milionů korun.
Ve výstavbě je na D7 vedle obchvatu Panenského Týnce i více než šestikilometrový obchvat Loun, který se začal budovat loni v září. U navazujícího obchvatu Chlumčan probíhá tendr, ve kterém nabídla nejnižší cenu společnost Metrostav Infrastructure.
Z necelých 80 plánovaných kilometrů D7 je po dnešním otevření hotovo 46,5 kilometru, delší souvislé úseky jsou od Prahy ke Slanému a od Postoloprt k Chomutovu, doplňuje je krátký úsek u Sulce. Chybějících 17 kilometrů chce ŘSD zbudovat najednou do roku 2025, pak už bude chybět jen obchvat Postoloprt, který se má stavět v letech 2025 až 2027, a úpravy D7 na okraji Prahy, které si vyžádá výstavba velkého pražského okruhu.
Další dálnice s evropskou dotací
„Vzhledem k vysokému nárůstu zejména kamionové dopravy již stávající silnice I/7 kapacitně nedostačuje a nesplňuje požadavky na plynulost a bezpečnost provozu. Nevyhovující je zejména šířkové uspořádání a úrovňové křížení s ostatními komunikacemi. Všechny tyto nedostatky nová dálnice na úseku u Panenského Týnce odstranila,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
Důvodem výstavby dálnice D7 je také zajištění dopravní obslužnosti průmyslových zón u Mostu, Loun a Postoloprt a zejména strategické průmyslové zóny Triangle, která je jednou z největších v České republice.
Hlavní silniční tah Praha – Chomutov – hranice se Spolkovou republikou Německo umožní po přestavbě rychlé a hlavně kapacitní spojení Prahy a severozápadních Čech s oblastí Saské Kamenice a návazně se státy Evropské unie. Stavba byla spolufinancována z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Doprava.