Auto jezdící na piliny či štěpku. Unipetrol testuje nové biopalivo
Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) provedla první testovací jízdy s vozidlem, které je poháněno nezvyklým palivem: je vyrobené z
Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) provedla první testovací jízdy s vozidlem, které je poháněno nezvyklým palivem: je vyrobené z dřevní štěpky.
Jde o takzvané biopalivo druhé generace. Kromě štěpky lze na jeho výrobu použít také například piliny, slámu nebo řasy. Podle Unipetrolu by přimíchání tohoto paliva do pohonných hmot mělo pomoci plnit přísnější emisní normy. Pokrok oznámila firma v tiskové zprávě.
Nové palivo je výsledkem zapojení do inovačního projektu COMSYN financovaného v rámci mezinárodního unijního programu pro výzkum a inovace – HORIZON 2020. Projekt se zaměřuje na výrobu biopaliv druhé generace z odpadní biomasy, jako je dřevní štěpka, sláma a další odpadní materiály.
Podle Unipetrolu se nové palivo chemicky i možnostmi použití zásadně liší od nynějších biosložek první generace. Především tím, že se snižuje obsah kyslíku a především nenasycených uhlovodíků způsobujících možný vznik polymerních úsad v palivovém sytému osobních vozidel.
„Vyrobené biopalivo z dřevní štěpky nemusí sloužit jen k přimíchávání, ale vozidlo se vznětovým motorem může jezdit čistě na toto nové biopalivo. Na rozdíl od současného metylesteru řepkového oleje navíc nehrozí poškozování motoru vozidla,“ tvrdí Unipetrol.
Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol
„Zjednodušeně řečeno jde o přimíchání frakcí s odlišnými body varu k podobným rafinérským proudům a jejich následná úprava na produkty vhodné pro výrobu kvalitních motorových paliv,“ vysvětluje Jiří Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol výzkumně vzdělávacího centra.
Koncept je založen na technologii zplyňování různých druhů odpadní biomasy na syntézní plyny (oxid uhelnatý a vodík). Ke konverzi má docházet v malých výrobních jednotkách blízko zdrojů biomasy. Zkoumanou technologií bude zpracováván dřevní odpad, sláma a další zemědělské zbytky i různé odpadní materiály. Technologie bude v rámci tohoto konceptu začleněna do lokálních výroben elektřiny a tepla, kde bude biomasa zužitkována s 80% energetickou účinností. Odpad nebo biomasa se chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý). Následně chemickou reakcí oxidu uhelnatého a vodíku na heterogenních katalyzátorech vznikají žádané uhlovodíky a vodní pára. Kapalné meziprodukty poté budou transportovány do stávajících ropných rafinérií a zde budou využity pro mísení vysoce kvalitních motorových paliv s požadovaným efektem emisních úspor. V rámci konceptu poroste počet zařízení na primární konverzi biomasy a ropné rafinérie budou postupně přeměňovány na výrobny biopaliv.
„Dnes již v rafinerii Litvínov probíhá obdobný provozní test, kdy ke standartní fosilní surovině je přimíchán upotřebený rostlinný olej. Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je pak zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě. Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“ uzavírá Jiří Hájek.