Auto jezdící na piliny či štěpku. Unipetrol testuje nové biopalivo

Biopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: UnipetrolBiopalivo vyrobené ze štěpky. Foto: Unipetrol

Společnost Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) provedla první testovací jízdy s vozidlem, které je poháněno nezvyklým palivem: je vyrobené z

Zpět na článek
24 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Přemek

Nic nového, chce to vodík. To je jediné palivo nenarušující zdrojovou stabilitu, pokud se zbytečně utrácené zdroje přesunou na vodíkovou ekonomiku.

Zdeněk

Dřevěné štěpky a drť se nyní ve velkém pálí v některých tepelných elektrárnách, např. v Trutnově-Poříčí. Připadá mi, že to je jako kdybyste doma v kotli topili zmuchlanými novinami. Využití této hmoty pro výrobu nového paliva pro diesely by bylo jistě smysluplnější, pokud jsou jeho vlastnosti skutečně takové, jak se píše v článku. I pro naši přírodu by bylo přínosnější, kdyby se u nás rozšířily plochy lesů, nebo chcete-li, smrkových, topolových a jiných plantáží na úkor řepky. A cena nového paliva by pak mohla klesnout. Jenže v řepkovém byznysu už je zaháčkovaná spousta vlivných lidí, a to nejen u nás.

noerf

Zdeněk: Původní České lesy byli buko-jedlové. Netuším proč posilujeme smrkovou monokulturu, která pozvolna ničí Šumavské lesy.

Zdeněk

Přeměna našich lesů na smrkové monokultury začala už za Rakouska-Uherska. Tehdy nastala velká poptávka po stavebním dříví, a nejrychleji rostoucí dřevinou je právě smrk. Ekonomicky je výhodný, pro přírodu v tak velkém množství je to ovšem průšvih.

Jiří Kocurek

Zrovna Šumava je dostatečně vysoko nad mořem na to, aby tam byl smrk původní a převažující dřevinou. Smrk roste v ČR přirozeně od nadmořské výšky 600 metrů, od 900 metrů převažuje.
http://obnova-lesa.euweb.cz/VLS.pdf

PS: LesY bylY

Jiří Kocurek

Topolvá plantáž? To nebude zrona nejlepší nápad. Jednak se nezbavíte monokultury, druhak bude průchodnost pro velká zvířata dost špatná.
Nehledě na to, že taková topolová plantáž vyčerpává půdu a potřebuje umělá hnojiva. A herbicidy proti plevelu.
To fakt radši dostavět Temelín, nové dva bloky v Dukovanech a vypnout uhelné elektrárny po většinu roku. A místo dotací pro biopaliva postavit do Němekca druhou dvojkolejnou eletrifikovanou železnici atd.

Carlos

nám se po plantáži prohání takové množství srnek zajíců atd. že to není vůbec hezké, dokonce si tam staví „pelíšky“ což v řepce a obilí nejde
že vyčerpávají půdu jste četl kde ? topoly mají kořeny tak hluboko jako nic jiného co by tam rostlo obvykle, navíc mají takový spád listí, které pod nimi tleje, že jsou naopak pro povrchovou půdu pozitivní !!! neznám nikoho kdo by tyto plantáže hnojil nebo stříkal herbicidy
a co se týče vaší poslední věty…tady se řeší náhrada PHM pro IAD a možná pro autobusy, co s tím má společného železnice do Nemecja, prosím ?

Alibaba

Pro uřesnění: Plyn (směs vodík + oxid uhelnatý) se jmenuje systézní ne syntetický.

Jiří Kocurek

Má to jednu vadu na kráse: Už teď je v celé evropě nedostatek dřevního odpadu i dřevní štěpky. A to tak velký nedostek, že do Dánských elektráren se dováží dřevní štěpka přes oceán. Ne, nedělám si srandu, tohle je vážná věc.
A v článku není uvedena jedna podstatná informace: Energetická ziskovost. Aby se opravdu ušetřila fosilní paliva, tak je nezbytně nutné, aby na získání 1 litru biopaliva padlo méně než 1 litr nafty/benzínu. Případně ekvivalent téhož z uhlí apod.

Jiří Kocurek

Totiž jeden metr krychlový dřevní hmoty je cca 600 (měké dřevo) až 800 kg (tvrdé dřevo). Výhřevnost dřeva je 10 resp. 15 MJ na kilogram. Vlevo máme 6 GJ (měkké dřevo) resp. 12 GJ (tvrdé dřevo).
Vpravo máme 40 litrů biopaliva, tj. asi 32 kg. Výhřevnost nafty je 42 MJ/kg, což dělá 1,3 GJ.

Účinnost 80 % se mi nezdá, a to ani trochu.

Carlos

1m3 dřevní štěpky má 150-300 kg podle vlhkosti

Jiří Kocurek

Pak to teda vychází líp. Vlevo 2 až 4 GJ proti 1,3 GJ vpravo. Ale 80 %?

Přemek

Když se chce, tak se pro to událá vše, včetně manipulace a podvodů. Komu se chce nejvíce? Korporacím a mafiím.

Milan

Je vidět, že jste to nečetl celé, v tomto případě jde o technologii zplyňující právě odpadní materiál na bázi lignocelulozy na oxid uhelnatý a ten je následně pomocí vhodného katalyzátoru a přeměněn na kapalné uhlovodíky, obdobným v motorové naftě. Obdobným proto, protože mají vyšší cetanove číslo a menší obsah síry. Stačí googlit ve vědeckých časopisech.

Jiří Kocurek

Výrok A: „Je vidět, že jste to nečetl celé“
Výrok B: „Stačí googlit ve vědeckých časopisech.“
Čili napřed mi vyčítáte, že jsem nečetl ščlánek celý a pak mě odkazujete na obsah, který v článku není. Nepřijde Vám, že si sám sobě odporujete?

Carlos

v ČR je teď takového dřeva a dř.odpadu že to není vůbec hezký a už to není ani kam dávat a nikdo to nechce

Jiří Kocurek

Opravdu? Dánové vozí do elektrárny zpoza oceánu. Přestavěli uhelku na dřevní štěpku. Otázkou je, za takového dřeva a dřevního odpadu bude nad halvu ještě za 5 až 10 let. Odhaduji, že nejméně 4 roky by trvalo zavedení takové technologie ve velkém. Stavba takové fabriky znamená proces EIA, DÚR, DSP a teprve pak se může začít stavět.

Carlos

já nevím jak je na tom Dánsko s lesy a dřevem, takže to nemohu vůbec posoudit
co však je tutovka, je kůrovec a české lesy … do lesa chodíme pravidelně a tolik vytěženého dřeva jsem za několik desetiletí neviděl…je však jasné že za 10 let může být situace úplně obrácená

ale i tak by se dali vysadit plantáže RRD na mnoha místech v ČR a bylo by to lepší než řepka, hlavně co se týče sucha

Vojtaur

Jezisi! To az Babis zjisti, tak nam vykaci vsechny lesy… :-/

Fedexak

lesy se musí vykácet, protože kůrovec – protože ne lesy ale jen a pouze smrkové plantáže na dřevo, protože důraz na efektivitu a maximální výnosnost dřeva z hektaru – prostě prostě průser velebnsti..

Jiří Kocurek

Ty smrkové „plantáže“ v mýtném věku jsou cca 60 až 80 let staré. Což znamená, že byly sázeny mezi roky 1940 až 1960. I kdybyste mě zastřelili, tak se to nezmění.
Takže ten „prostě průser velebnosti“ není pouhých 10 let starý a už vůbec ne „novodobě kapitalistický“, jak si mnozí myslí.

železničář v důchodu

„Ty smrkové „plantáže““ mají ovšem skutečný původ mnohem starší, než jen 60 – 80 roků: tohle už je jen jedna z jejich dalších „generací“.

Jiří Kocurek

Nejsme ve při.

liberal shark

Naše lesy byly vykázeny v průběhu XIX století. To ještě žádného Babiše neměli. A za kůrovce taky nemůže. Toho mají na svědomí zelení soudruzi.